Před více než rokem Spojené státy oznámily, že kvůli úsporám dále sníží počet svých vojáků v Evropě. Šlo o pokračování trendu, který započal již po skončení Studené války, kdy se množství mužů a žen podřízených evropskému velitelství snížilo z 213.000 v roce 1990 na 122.000 v roce 1992. Počet základen a menších zařízení spadajících pod nejvyššího velitele pro Evropu se v letech 1990-1993 snížil z 858 na 415.

Američané v tomto trendu pokračují, když stáhli dvě brigády, které byly v Evropě trvale rozmístěny. Nyní v Evropě rotují takzvané brigádní bojové týmy, které obvykle čítají tři až pět tisíc vojáků. Ještě loni bylo na starém kontinentu rozmístěno přibližně 40 tisíc vojáků a 100 tisíc rodinných příslušníků, což je mnohokrát méně než v dobách Studené války. Právě od dramatického snížení rodinných příslušníků, kteří nebudou doprovázet vojáky, si Pentagon slibuje značnou úsporu. Jak je dobře známo, těžiště zájmu Spojených států se přesouvá do Asie. Neplatí to ovšem bezezbytku.

V těchto dnech se do španělského Morónu začali přesouvat první námořní pěšáci, kteří budou spadat pod Velitelství pro Afriku (AFRICOM). Celkem by jich mělo být 550, budou podřízeni ostřílenému veliteli AFRICOMu generálu Davidu Rodriguezovi a v případě potřeby budou vysazováni na africkém kontingentu. Mimo jiné má mít tento MAGTF (Marine Air Ground Task Force) k dispozici i šest letounů s vertikálním startem a přistáním MV-22 Osprey.

For several years, the Marine Corps has been developing plans for a Special Purpose Marine Air Ground Task Force to bolster the capabilities of AFRICOM.
Last year, Marines based a MAGTF in Sigonella, Italy, that conducts a range of training missions in Africa, including the training of friendly forces for counter-terrorism missions in places such as Somalia. The new Spain-based MAGTF also will have the ability to conduct training, though its primary purpose will be to serve as a crisis reaction force, Amos said.

To, že kromě Asie je důležité – v omezenější míře – se soustředit i na Afriku, podpořil například útok na americký konzulát v Benghází 11. září 2012, při kterém zahynuli tři lidé včetně velvyslance, či události v Mali zpočátku letošního roku, díky kterým byla třeba rozšířena přítomnost amerických průzkumných prostředků. Již od loňského podzimu se začal zvyšovat počet příslušníků sil pro speciální operace, které pod velením AFRICOMu působí na africkém kontinentu.

Američané si dobře uvědomují, že pokud mají být schopni rychle zasahovat v Africe, musejí mít k dispozici dostatečné množství aklimatizovaných vojáků. Potvrzením tohoto faktu je například již zmiňovaná francouzská intervence v Mali. Díky tomu, že na základnách v několika zemích subsaharské Afriky jsou stovky naočkovaných francouzských vojáků (očkování může trvat až tři měsíce) zvyklých na místní podmínky, mohou velice rychle zasáhnout.

V uplynulých letech se ale ve Francii začaly objevovat úvahy, že by bylo dobré předsunuté základny na africkém kontinentě zrušit. Podle některých informací se to mělo odrazit v nové Bílé knize o obraně a národní bezpečnosti (Livre blanc sur la défense et la sécurité nationale), kterou od loňského léta připravuje skupina expertů. Tato revize obrany měla být zveřejněna již v březnu, ale, jak se říká, jsou do ní zapracovávány zkušenosti právě z Mali a mimo jiné i pro to, se její zveřejnění zdržuje. To by byl ovšem ten lepší případ.

Říká se totiž, že příčinou zdržování jsou dopady navrhovaných drakonických škrtů. Podle nejčernějších scénářů by mohly francouzské ozbrojené síly přijít až o 30 miliard eur, musela by být prodána třeba letadlová loď Charles de Gaulle, byl by zastaven projekt velkokapacitního transportního letounu Airbus A-400M a jednotlivé složky by seškrtaly desetitisíce tabulkových míst.

Pokud by došlo k nejhoršímu, nebyla by to špatná zpráva jen pro francouzské ozbrojené síly, ale obecně pro Evropu. Zastavil by se totiž jeden ze zásadních motorů aktivního zajišťování evropské bezpečnosti.