Po materiálu Future Reserves 2020 nezávislé komise, která hodnotila stav britských záložních sil a jakémsi mezistupni – Zelené knize – z podzimu 2012 je na světě Bílá kniha týkající se záložníků. Bílou knihu s pěkným názvem Reserves in the Future Force 2020: Valuable and Valued před několika dny představil ministr obrany Philip Hammond. Navazuje na předchozí dva dokumenty a přichází s konkrétními záměry, jak změnit nepříliš uspokojivý stav britské Teritoriální armády (TA), která bude do budoucna přejmenována na Armádní zálohy.

Bílá kniha předestírá radikální změny, ke kterým má dojít v následujících letech. Nejde tedy jen o přemalování štítu – přejmenování Teritoriální armády, která existuje od roku 1908 jako Teritoriální síly a od roku 1920 jako TA. V dobách největší slávy během 2. světové války měla 400 000 příslušníků, pak počty radikálně klesaly. Její význam vzrostl znovu v roce 2003 během operace v Iráku, kdy se operací zčastnilo na 6900 záložníků. Mimochodem, za výcvikové dny dostávají britští záložníci přibližně 35 liber a nemají nárok na téměř žádné výhody. To se má do budoucna změnit.

Zpráva britské nezávislé komise z roku 2011 byla jednou z inspirací pro přípravu české Koncepce aktivní zálohy ozbrojených sil ČR, která byla konečně schválena letos v lednu. Potěšitelné je, že přístup i úvahy máme s Brity podobné. Podle hodnocení uvedeného v britských materiálech se dá soudit, že do jisté míry i výchozí podmínky jsou stejné. Samozřejmě, počet britských záložníků i jejich nasazování je mnohem extenzivnější, ale popisované problémy jsou podobné – nedostatečný výcvik, nedostatečné incentivy, nízké společenské ohodnocení, neschopnost ozbrojených sil využívat schopností záložních jednotek, či neujasněné užití záložních sil vede k nezájmu o službu v těchto jednotkách. Návrhy řešení jsou podobné, byť ne totožné.

Počet britských armádních záložníků se má zvýšit ze stávajících patnácti tisíc na přibližně 30 tisíc plus osm tisíc ve výcviku. K menšímu zvýšení počtů má dojít i u dalších složek (letectvo, námořnictvo a další podpůrné jednotky). Třicet tisíc plus osm tisíc vojáků bude tvořit přibližně třetinu profesionálních sil, jejichž počet kvůli finančním škrtům klesá o 20 tisíc na 82 000. Celkem má mít tak britská armáda k dispozici po roce 2018 120 000 mužů a žen v uniformě.

V České republice byl koncepcí vytyčen smysluplný maximální počet na 5 000 příslušníků aktivní zálohy, což je čtvrtina celkových sil. Ovšem vzhledem k tomu, že výchozí základna je velice nízká (v průměru méně, než 1100 příslušníků AZ), dalo by se považovat za úspěch, pokud by se po roce 2020 podařilo mít mezi třemi až třemi a půl tisíci příslušníky AZ.

Britové, podobně jako my, dělí záložníky na dobrovolné (ti, kteří neprošli předchozí službou) a bývalé profesionální vojáky. Ti druzí mohou být povoláni ke službě v záloze, pokud to bude situace vyžadovat. Jedná se především o specialisty, či „nedostatkové“ odbornosti, které mohou bez většího výcviku posílit záložní jednotky tak, aby se zvýšily nejenom počty, ale i schopnosti profesionálních sil. Jde o podobnou úvahu, jaká byla učiněna u nás již v Bílé knize o obraně a posléze i v koncepci – vzhledem k tomu, že „přítok“ do aktivní zálohy kolísá a zároveň je zapotřebí mít maximálně doplněné jednotky (pro výcvik i nasazení, jinými slovy kvůli zvýšení připravenosti) musí se najít nějaký personální zdroj, který napomůže řešit toto dilema. Tím jsou bývalí vojáci z povolání, kteří mohou být do několika let po ukončení kontraktu, kdy je ještě jejich znalost na vysoké úrovni, povoláni ke službě v záloze. Podtrhuji slovo mohou.

Britové vyčlenili 1,8 miliardy liber pro příštích deset let (180 milionů liber ročně) na zlepšení podmínek pro zálohy. Tyto peníze nejsou určeny pouze na incentivy (včetně kompenzací), ale i na vytvoření podmínek pro výcvik (zajištění dostatečného množství kvalitní a moderní techniky, vzdělávání atd.) Podobně jako u nás nebylo ministerstvo financí nadšené z daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají příslušníky záloh a proto bude zaveden systém kompenzací. Jde o formu, která je navržena a byla akceptována ministerstvem financí i u nás.

Mimochodem, z výpočtů provedených v rámci přípravy koncepce vyplývá, že v případě pěti tisíc příslušníků AZ by došlo k navýšení rozpočtu na aktivní zálohu až na 400-500 milionů korun ročně. Tím se dostáváme přibližně na polovinu toho, oč plánují zvýšit Britové. Rozdíl je v tom, že my se v tuto chvíli soustředíme především na zkvalitnění podmínek v personální oblasti. Dalším krokem proto musí být revize potřeb nejenom v materiální oblasti, ale i v oblasti vzdělávání atp. (Britové se snaží udělat obojí najednou). Příslušníci britských záloh mají mít do budoucna nárok na lepší přístup ke zdravotní péči a mohli by získat i vojenskou penzi. Opět, jedná se o podobná opatření, jak jsou v různé míře připravována i u nás, aby se zvýšila motivace ke vstupu do aktivní zálohy.

Jedna z věcí, která hodně rezonovala v britském tisku po představení Bílé knihy bylo zvýšení role záložníků v oblastech jako je kybernetická bezpečnost. Jedná se o zcela logickou i správnou úvahu, na jejímž konci by mělo být kladení většího důrazu na vytváření jednotek ze specialistů (například v IT oblasti), kteří by byli velice rychle schopni v případě potřeby doplnit profesionální síly, pro které není možné a efektivní si dlouhodobě udržovat dostatek úzkoprofilového personálu vysoce ceněného na trhu práce. V českých podmínkách by bylo tak snem vytvoření malé jednotky přičleněné například ke 34. základně KIS složené ze specialistů, kteří se ve svém zaměstnání živí jako počítačoví odborníci a kteří by velice rychle během krize posílili kybernetické schopnosti armády. Základním předpokladem je ovšem zacházet se specialisty jako se specialisty a nikoli jako s vševojskovci… Podmínky pro to koncepce nastiňuje.

K čemu přistupují Britové mnohem otevřeněji je používání záložních sil v operačním nasazení. Předpokládají jejich nasazování v zahraničí pro posilování pravidelných jednotek sloužících například na Kypru, či Falklandech, pro krátkodobé operace (evakuace občanů z válkou zasažené země), pro další mírové a stabilizační operace a pro posilování schopností jako je mentoring v postkonfliktních oblastech, prevence konfliktů atd. V našem případě v koncepci hovoříme o tom, že jsou příslušníci aktivní zálohy v zásadě použitelní při všech operacích ozbrojených sil. Jedná se o poměrně obecné, byť důležité tvrzení. Jeho přijímání bude ovšem nějakou dobu trvat.

V zásadě jsou tři omezení, proč má mnoho lidí u nás problém akceptovat „rozmáchlý“ britský přístup. Za prvé jde o mentalitu, za druhé o nižší potřebu a za třetí o technické překážky. Pro mnoho politiků i širší společnost je nepředstavitelné, že by měli být vojáci vysíláni do operací typu Afghánistán, či dokonce Irák a o to více jsou skeptičtí k jakémukoli nasazování příslušníků aktivní zálohy v zahraničí. Marné je vysvětlování, že vyslání zálohy v zahraničí může znamenat například doplňování regulérních jednotek nasazených v rámci článku 5 Washingtonské smlouvy, jinými slovy pro plnění spojeneckých závazků. Snadno využitelní mohou být kdykoli specialisté. Dá se očekávat, že bude trvat ještě řadu let, než se obecný náhled změní.

Druhým, možná závažnějším důvodem, je potřeba. Narozdíl od Británie, nejsou české ozbrojené síly vystaveny takovému tlaku na udržování vysoké přítomnosti v zahraničí. Výsledkem je, že kladené nároky zatím dokáže armáda a další složky pokrýt vlastními silami. Třetím důvodem jsou technické překážky pro nasazení příslušníků AZ v zahraničí (zaměstnavatelé, zabezpečení, kompenzace, pojištění atd. atp.) Zajisté jde o závažné otázky, i legislativního charakteru, ale pokud budou překonány body jedna a dva a bude dostatčná vůle, pak tento bod bude snadno vyřešen.

Britská Bílé kniha, podobně jako česká koncepce, respektive veškeré diskuse, které ji předcházely, rozpoznává význam zajištění podmínek pro vstup a službu v dobrovolných záložních silách. Bez užší spolupráce se zaměstnavateli budou i nadále záložníkům kladeny překážky při jejich službě, bez podpory rodin záložníků nebude jejich služba udržitelná a bez podpory společnosti jako takové bude jejich služba osamoceným a nepochopeným ostrůvkem…

Co se zaměstnavatelů týče, je nutné s nimi vést permanentní dialog, ideálně vytvořit nějaký stálý výbor, který by řešil problémy nejenom příslušníků aktivní zálohy, ale i zaměstnavatelů, morálně oceňovat ty podnikatele, kteří se starají o obranu země tím, že tolerují službu jejich zaměstnanců v AZ a podobně. Jde o běh na dlouhou trať, ale je zvládnutelný. A mimochodem, nejsou k němu zapotřebí stovky milionů korun.

Britské ministerstvo obrany se rozhodlo pro zásadní změnu. České dospělo ke stejnému závěru. Bohužel to, co může připravované změny značně zbrzdit je současná politická situace. Na schvalování čeká několik zákonů, které se výrazně dotýkají aktivní zálohy, protože vytvářejí rámec pro podmínky služby. Pokud se schvalovací proces zastaví, zastaví se, či v lepším případě zbrzdí, i realizace navržených změn. Ku škodě nejenom aktivní zálohy, ale i bezpečnosti České republiky jako takové. A to nemluvím o třech letech práce desítek lidí, která může přijít vniveč.

Snad se ale černé scénáře nenaplní a nebudeme se na Brity v dalších letech dívat pouze se závistí.

P. S. Výše uvedené je jenom můj výtah z britské Bílé knihy. Doporučuji si ji přečíst celou.