Jednou z možností, jak se člověk může dozvědět něco o sobě, je začít se srovnávat s ostatními. Manažerská věda to dokonce doporučuje pro potřebu zachování konkurence podniku. Zjištění rozdílů totiž umožňuje klást si otázky po jejich příčině. Struktura českého státního rozpočtu takové srovnání také umožňuje. Otázky se líhnou, hlavně porovnáváme-li tzv. průřezové a specifické ukazatele mezi rozpočtovými kapitolami.
Zaujalo mě, že například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyčleňuje na sociální prevenci a prevence kriminality částku srovnatelnou s Ministerstvem obrany. Naopak Ministerstvo financí, které řídí bezpečnostní sbor celníků, žádné prostředky na sociální prevenci proti sociálně nežádoucím jevům, jak se označují v resortu Ministerstva obrany, nevyčleňuje. A to se sociálně nežádoucí jevy i kriminalita vyskytují i zde.
Když člověk uvažuje o výši částek přidělovaných jednotlivým ministerstvům a množství medializovaných případů patřících pod definované sociálně nežádoucí jevy, napadá jej, jestli tu vlastně není málo prevence, nebo naopak, jestli tato problematika není „lízátkem, které se lízá samo“. Bez ohledu na výši částky přidělené Ministerstvu obrany a množství evidovaných sociálně nežádoucích jevů tu totiž vždy bude existovat komise rozdělující státní prostředky. Možná by nebylo od věci, podívat se, jak tuto problematiku organizačně řeší jiná ministerstva.
4 comments
4 Comments
Anno
4. 9. 2013, 9:52Vybírám z textu článku tuto pasáž: „Naopak Ministerstvo financí, které řídí bezpečnostní sbor celníků, žádné prostředky na sociální prevenci proti sociálně nežádoucím jevům, jak se označují v resortu Ministerstva obrany, nevyčleňuje“
Komentář: možná je to tím, že sociální prevence je hlavně zaměřena na sociálně vyčleněné osoby, kam asi celníci nepatří – viz definice:
Sociální prevence představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou považovány za
klíčové příčiny páchání trestné činnosti. Sociální prevence je součástí sociální politiky…..
Viz též odkaz: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/obcane/priklad5, ve kterém je mj. uvedeno, že Zákon o sociálních službách upravuje sedmnáct druhů služeb sociální prevence a ty jsou v odkazu vymezeny.
REPLYBohuslav Pernica@Anno
4. 9. 2013, 10:43Proč tam tedy patří vojáci?
REPLYHonza
4. 9. 2013, 12:33Na stejný graf se dá pohlížet i jinak.. že MO vydává na prevenci sociálně nežádoucích jevů u svých 20k zaměstnanců jako MŠMT na možná desetkrát tolik žáků, studentů a učňů. je skutečně armáda souborem tak sociálně plochých patopsychologických individuí se sklonem k šikaně a rasové nesnášenlivosti, že to ospravedlňuje daleko větší objem spotřebovaných financí na osobu?
REPLYBohuslav Pernica@Honza
4. 9. 2013, 12:51To je právě to dilema. Do konce základní vojenské služby byli cílovou skupinou vojáci základní služby. Pak se automaticky cílovou skupinou stali vojáci základní služby. Co umí celníci lépe než my? Výběr lidí? Když se člověk podívá na internet, najde několik koncepcí boje se SNJ, ale nikde detailní „popis“ boje: co se koupilo, co to stálo, kdo byl konkrétní skupina osob, na které se působilo. Třeba ta systémová selhání propíraná médii, jako jsou podvody u stavebních zakázek, krádeže leteckého paliva, slipy SRDS, čepice a ručníky na GŠ atd. byla způsobena nedostatečnou prevencí – málo peněz, nebo se pachatelé nezúčastnili žádné z aktivit…
REPLY