fbpx

Asijské spory o vzduch a suroviny pod ním

981209-F-4190S-002

Na konci listopadu vyhlásila Čína Vzdušnou obrannou identifikační zónu (Air Defence Identification Zone), která zasahuje i nad ostrůvky, o které vede Peking spor s Japonskem a které rozdmýchávají nacionalistické vášně. Podobné rozmíšky mají – z historického pohledu – potenciál zažehnout požár, který nemusí být omezen pouze regionálně.

Krátce po vyhlášení zóny ji otestovaly neozbrojené americké bombardéry B-52. Nestalo se nic. Podobně přes zónu přelétly i japonské letouny. A také se nic nestalo. A včera vyhlásila svou vzdušnou zónu Jižní Korea. Samozřejmě tak, aby přesahovala tu čínskou. Jde o test, co se stane. O tom, že je to vše v tuto chvíli jenom zkouška může svědčit i obava Filipín, že primárním zájmem může být větší sousto – jihočínské moře.

China has been steadily increasing its military and coast guard presence in the sea in recent years to assert its claim, causing diplomatic tensions to rise and stoking concerns in the Philippines about perceived Chinese bullying.
[Foreign Secretary Albert] Del Rosario also voiced concern over China’s declaration of the air defence zone in the East China Sea, where it is embroiled in a territorial dispute with Japan.
„It transforms an entire air zone into China’s domestic air space. And that is an infringement, and compromises the safety of civil aviation,“ del Rosario said.

Jak se zdá, nikdo se nesnaží příliš mírnit ani vášně, které podobné kroky vyvolávají. Třeba čínská média volají po „akci“ proti těm, kteří narušují vyhlášenou zónu – především tedy proti Japoncům. A zároveň kritizují čínskou vládu – což není ve vojenských záležitostech zcela obvyklé – za to, že reakce na přelet amerických bombardérů byla příliš pomalá.

„We failed in offering a timely and ideal response,“ it said, adding that Chinese officials needed to react to the „psychological battles“ by the US.
The government-run China Daily added that Washington’s move risked fuelling Tokyo’s „dangerous belligerence“ and putting China and the US „on a collision course. Which will prove much more hazardous than sending military aircraft to play chicken in the air“.

To, co se odehrává, se dá jednoduše označit za standardní chování sílící mocnosti. Čína dokázala v posledních dvaceti letech posílit svou pozici. Dokázala zvýšit svůj význam na mezinárodním poli zejména díky ekonomickému rozmachu. Chytře investuje v Africe i v Evropě. A nyní, posilněná, se obrátila ke svému nejbližšímu sousedství a vytváří si prostor, ve kterém bude ekonomickým i vojenským hegemonem. Právě chřestění zbraněmi je pro Čínu novým aspektem její politiky.

Zdá se, že rostoucí Čína nemá mnoho slabin, které by mohly omezit její rozmach. Jednou z těch významných je ovšem rostoucí – pro velmoc nepříjemná – závislost na dovozu surovin, především na palivech. Například čínská závislost na dovozu ropy vzrostla z 32 % na začátku tisíciletí na 57 % loni. Naopak díky radikálnímu nárůstu těžby břidlicového plynu i ropy v USA a úsporných opatřeních se v posledních deseti letech snížila americká závislost na dovozu těchto surovin. Pro Čínu je nepříjemné, že pro ni platí opak, a byť se na jejím území nacházejí jedny z největších nalezišť břidlicového plynu, na rozdíl od USA nemá adekvátní technologie pro jeho efektivní využití, takže není zatím schopna „vykrývat“ rostoucí potřebu. V tomto tedy za jedním ze svých hlavních soupeřů zaostává.

Dostatek surovin je přitom klíčový pro udržení výkonnosti ekonomiky i pro uspokojování rostoucích potřeb společnosti. A jen na okraj, ono přetahování v Tichomoří se děje o oblasti nejenom významné symbolicky (ostrovy), ale především o vliv, či dokonce kontrolu nad územím bohatým na suroviny.

4 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

4 Comments

  • Profilový obrázek
    Satai
    9. 12. 2013, 8:33

    Cetl jsem jeste v polospanku, ale myslenka, co mne pri tom napadla, zapudit nelze:

    Co kdyby USA za velkorysych podminek poskytli Cine technologii na lamani bridlice? Prisli by tom sice o jednu z moznosti, jak Cinu chytit pod krkem (blokada), ale zaroven by umoznili Cine vykaslat se na snahy o ovladnuti tras a vzdalenych zdroju. Kdyz o tom uvazuji z hlediska teorie her, smysl mi to celkem dava, ale nejsem si uplne jisty, jak by to dopadlo s prihlednutim k psychologii zucastnenych.

    (Pro jistotu – nemyslim, ze by to byl realisticky scenar, ale prijde mi zajimavy jako intelektualni cviceni.)

    REPLY
  • Profilový obrázek
    David Khol
    9. 12. 2013, 14:14

    Obávám se, že něco takového by nefungovalo – a to právě třeba i z důvodu čínské mentality. Kdo má moc a chce mít ještě víc, proč by se spokojoval s almužnou, když se domnívá, že v blízké době by mohl získat mnohem víc?Číňané prostě dokáží dobře uvažovat dopředu.
    Navíc – ona touha získat suroviny, resp. přístup z nich je jen součást čínských ambicí, velkou roli hraje také pochopitelně politická ambice být vůdčí silou v regionu

    REPLY
  • Profilový obrázek
    meldik
    13. 12. 2013, 9:10

    Nabizi se ale otazka, jestli se Cinanum vyplati byt vetsi vudci silou v regionu nez ted jsou. kdyz jiz jen z pozice prave sve ekonomicke sily a zavazku spousty statu diky skupovani dluhu hraji v Asii dle me prim v pozadi a muzou si dovolit tahat za nitky temer po celem svete. Analyticky rozbor Ciny nehodlam delat a nemam na to ani zadne vedomosti, ale osobne jsem spise skepticky k tomu, ze ten Cinsky ekonomicky obr stoji na pevnych zakladech doma, takze by asi pro Cinu bylo smysluplnejsi momentalne si srovnat doma zaklady, aby mohla delat vetsi a pevnejsi „ramena“ v regionu.

    druha takova otazka co me napadla je, jestli si mysli, ze 8000m pohori, ktere je deli na (jiho)zapade pred rozmahajicim se muslimskym svetem je dostatecne ochrani pred vlivy teto kultury se vsemi jejimi priznaky. v nedavnem pruzkumu jsem nekde cetl, ze snad kazdy 5. rus se boji pronikani cinske a muslimske entity na dalnou Sibir, takze se nabizi i otazka, jestli podobne obavy maji i Cinane ze sveho zapadu, jelikoz by to mohlo prinest CLR ekonomicke i politike problemy.

    REPLY
  • Profilový obrázek

Nejnovější komentáře