85 Comments

• 

  Jaroslav Kames

  27. 3. 2014, 20:20

  Zdravim,
  do podobnych veci vidim velice malo, ale nekonaji se nejake podobne veci jakou je vyse zminene setkani i v Brne? Trochu vic by me to zajimalo, ale je mimo moje moznosti jezdit do Prahy.

  Abych lehce okomentoval priority ekonomicke versus bezpecnostni. To bohuzel nevyvera z politiku, ale z lidi, kteri je voli. Pokud sam preferuji ekonomiku nad bezpecnosti, volim tak, aby se to stalo. A jak se tak stane, zvoleni delaji vse proto, aby zustali. Ale osobne optimisticky verim, ze prave podobna uskupeni a lide, se kterymi jste hovoril, to mohou pomalu zmenit. A to i v pripade, ze jim samotnym se prave kvuli tomu bude darit hure, nez kdyby „drzeli hubu a krok“.

  Zaverem jen poznamenam, nejlepsim argumentem je priklad, spatny priklad. Udelejme analyzu spolecnosti, ktere nadradily ekonomiku nad bezpecnosti a spatne skoncily, nejlepe pod necim jhem. Nevim jak, neni to muj obor, jen jako napad.

  REPLY
• 

  J.D.

  28. 3. 2014, 10:05

  V Brně se taky konají obdobné stačí dát do google.cz sekuritˇáci a hledat pod univerzitou nebo i kolem mgr. Mareše.

  REPLY
• 

  Dušan Rovenský

  28. 3. 2014, 10:36

  „Návrh Ivana Gabala byl odmítnut s tím, že vláda se má spíše soustředit na podporu růstu a zaměstnanosti, či nejprve na úsporu ve stávajícím rozpočtu a „ucpání děr“ v akvizicích a ukončení plýtvání. To je tak, když se ekonomika nadřazuje politice“

  Franto, máš částečně pravdu. Ale pouze částečně. U příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO v televizi zaznělo z řady úst, že česká armáda je podfinancovaná. To je to „A“. Bohužel prakticky nikdo nevyřkl to „B“ a to je fakt, že resort MO má velké vnitřní rezervy, které stále žádným způsobem nepřerozdělil na potřebnější věci. Pořád se to omílá dokolečka – běžné provozní výdaje (např. nesmyslné služební cesty, kurzy; neefektivní využívání svěřeného materiálu apod.), předimenzované vojenské školství, různé organizace, které přímo nesouvisí se zajištěním obranyschopnosti ČR (Dukla, Ondráš, Ústřední vojenská hudba, Čestná stráž apod.). Takže ano – výdaje na obranu je nezbytné zvýšit, ale až poté, co MO průkazně vyčerpá veškeré možnosti přerozdělit/ušetřit finance v rámci vlastního rozpočtu. Do té doby bych resortu MO nepřidal ani jedinou Kč.

  REPLY
  • 

    Bertie@Dušan Rovenský

    28. 3. 2014, 15:18

    Tak mě napadá, že kdyby se MO rozhodlo zrušit Duklu, obrátilo by to pozornost k financování obrany možná spíše, než události na Ukrajině.

    REPLY
  • 

    Honza@Dušan Rovenský

    28. 3. 2014, 15:48

    prozatím vždy se „rezervy“ nalézaly formou odprodeje „přebytečného“ materiálu a nemovitého majetku.
    To, že se neřeže do sádla vojenských „nezbytností“ jako vrh oštěpem, střelba na figuru kance a valašské tance, je asi dáno naším vojenským folklorem. Vždyť ani Bílá kniha na tyto klíčové elementy naší bojeschopnosti neukázala svým smrtícím prstem.

    REPLY
    • 

      František Šulc@Honza

      2. 4. 2014, 12:16

      Ahoj Dušane,

      to, co otvíráš začne dávat smysl až ve chvíli, kdy se budeme bavit nad konkrétními čísly a zároveň se budeš dívat na jednu věc po druhé, nikoli že je naházíš do jednoho pytle. Zjistíš pak snadno, že se nejedná o „velké rezervy“ a už vůbec ne o takové, které by Ti alespoň zčásti vyřešily problém (a tím vůbec neříkám, že se nemá šetřit a dbát na efektivitu).

      Ubezpečuji Tě, že můžeš klidně zrušit Ondráš (ušetříš cca 17 milionů korun ročně), zkrouhnout služební cesty (kdyby na polovinu, budeš se pohybovat v desítkách milionů korun, ale ve služebních cestách máš započítané vše – kurzy v zahraničí, cesty na zahraniční pracoviště, do Bruselu atd. atp. – přeci není možné zastavit zahraniční spolupráci?), můžeš něco udělat s Duklou (ubezpečuji Tě, že na ní neušetříš; jde o státní sportovní reprezentaci, takže Ti odejde z rezortu i s rozpočtem a s příspěvkem ministerstva školství kamsi jinam; na okraj,v dalších letech se neplánují žádné velké investice, takže ani na tom neušetříš) a podobně, ale manévrovací prostor Ti to nezvýší. Co se týče čestné stráže, hudby atd., opět zásadněji neušetříš, ale hlavně, to přeci nemyslíš vážně. Každá armáda není postavená jen na „hard“, ale i na „soft“ oblastech, jako jsou tradice, historie, rituály atd. a výše uvedené k nim jednoznačně patří. Osobně bych byl hodně proti, protože nakonec bys přišel o víc, než bys ušetřil (to je z mého pohledu stejně twisted jako úvaha, že stát musí šetřit a proto zrušíme muzea…)

      Vnitřní dluh (odklady oprav infrastruktury, modernizace zbraňových systémů – např. dělostřelectva, protiletadlové obrany) každoročně roste, protože rozpočet se sice v absolutních číslech +/- drží, ale ve skutečnosti klesá a dnes se dluh může pohybovat okolo 130, 140 miliard korun (hrubý odhad). Z toho vyplývá, že jej nejsme schopni umazávat. Ale je to ještě horší – narůstá nám dluh na personálu a přitom personální náklady jdou k 60ti procentům rozpočtu (do toho jsou započítány i sociální a důchodové dávky – zkreslující faktor – ve výši cca sedm miliard korun). I přes tato vysoká procenta nejsme schopni doplňovat každoroční úbytky personálu, z čehož vyplývá, že si tak nízký rozpočet můžeme dovolit jenom díky tomu, že máme méně lidí, než bychom měli mít (asi by se to dalo nazvat učetním trikem).

      To, že rozpočet na personální výdaje tvoří tak vysoké procento je logické a nic – kromě kosmetických úprav – se s tím nedá udělat, pokud se nezvýší základna, tedy celkový rozpočet, který neustále klesá (a když se jej někdo pokusí zvýšit, jako například loni, kdy se v návrhu Rusnokovy vlády objevila cca miliarda navíc, mimo jiné šlo i o peníze „vytažené“ z našich státních podniků, tak to poslanci v prosinci zkrouhli o cca 700 milionů korun…), nebo nesnížíš počet personálu. Taková úspora se Ti ovšem projeví s jistým zpožděním a jde zcela proti smyslu – jsme v alianci na chvostu, co se týče poměru voják/obyvatel a na civilních zaměstnancích už moc neušetříš.

      Konkrétně, rozpočet na letošní rok je – bez mimorozpočtových zdrojů (primárně odprodejů) – necelých 42 miliard korun. Z toho jde necelých 25 miliard na personální výdaje, včetně sociálních a důchodových dávek. Zbývá tedy cca 17 miliard korun na běžný provoz a investice. Pokud dokážeš ušetřit z těchto 17 miliard korun deset procent ročně, aniž by si tím zvyšoval vnitřní dluh (další odkládání oprav a modernizace), bude to 1,7 miliardy korun (osobně o tak vysoké úspoře pochybuji, protože například část výdajů je víceletých, takže spíše nebude možné uspořit ročně 10 procent, realističtější mi přijde do pěti procent). Když k tomu přidáš úspory jako zrušení Ondráše, omezené služebních cest, kurzů (což si nemyslím je dobrý nápad, pokud to neuděláš kurz od kurzu, cestu od cesty, čímž se Ti opět ale zmenší úspora) dostaneš se možná na necelé dvě miliardy (opět, z pohledu praxe a logiky tomu nevěřím – pokud bys byl hodně úspěšný, budeme se bavit o vyšších stovkách milionů). Ale ani takto nerealisticky vysoká úspora Ti vůbec nepomůže ve srovnání s tím, jak vysoký dluh je nakumulovaný z uplynulých let (zase jsem si někde přečetl, že je nesmysl zvyšovat rozpočet, protože nedočerpanost na konci roku dokazuje, že to není zapotřebí, což, dokud se nejde položku po položce, jsou jen a pouze kecy; v té částce jsou totiž započítány transfery do mezinárodních organizací, problémy při výběrových řízeních – objektivní i subjektivní – apod.; můj soukromý odhad je, že nedočerpanost, která vznikne chybami úřadu se pohybuje v řádech nižších stovek milionů korun, což je dost, ale opět to není argumentem proti zvyšování rozpočtu).

      Z toho tedy vyplývá jediné – spořit ano, ale zároveň investovat, což je možné pouze a jenom v případě navýšení rozpočtu. Vnitřními úsporami vcelku nic nezachráníš. Dalším důležitým momentem je to, že se nacházíme v jiné části ekonomického cyklu, než před čtyřmi pěti lety. Kdy zvyšovat výdaje na obranu jindy, než nyní, kdy ekonomika začíná pookřávat a zároveň se objevila zásadní bezpečnostní krize? Tuto logiku musí vidět i slepý.

      A konečně, velice bych plédoval za to, co jsem psal, tedy nikoli za mechanické zvýšení kapitoly MInisterstva obrany, ale za vytvoření modernizačního víceletého fondu, který bude stát mimo kapitolu.

      REPLY
      • 

        h-cz@František Šulc

        2. 4. 2014, 17:45

        strucna reakce:
        jako jsou soft a hard oblasti armady, jsou i soft a hrad oblasti uspor. Oblasti, ktere maji mozna vetsi moralni efekt, nez primy ekonomicky dopad. Oblasti, ktere na vojaky v aktivni sluzbe pusobi jako rudy hadr na byk.
        Dukla, Ondras, Univerzita obrany, A-report tisteny na kridovem papiru v kolika(deseti?)tisicovem nakladu – to vse se pocita.
        Bez znalosti nechci zpochybnovat udaje o nakladech tech organizaci, ale nejedna se jen o prime naklady danych organizaci? Co vybaveni a vycvik „vojaku“ v Dukle, jejich saceni, jejich socialni pojisteni, jejich penze? Budovy, inspekce, skoleni, sluzebni auta? I kdyby Dukla odesla se svym primym „rocnim rozpoctem“ pod MSMT (ci jak se dnes skolstvi jmenuje), videli bychom knock-on uspory.

        Navic mozna, ze kdyby resort obrany ukazal ochotu zbavit se vsech techto „soft-uspornych“ privesku, ze by se zvedla ochota politiku pristoupit na modernizacni fond mimo kapitolu mo.

        REPLY
        • 

          MM@h-cz

          2. 4. 2014, 19:57

          Zcela souhlasím. Ono např. těch 17 mil. vypadá jako plivnutí do moře, ale i malou část z toho by každý velitel bojového útvaru považoval za požehnání aby mohl za ně nakoupit třeba náhradní díly na techniku. Pak by se třeba vojáci na rotě nemuseli skládat na náhradní díl do tatry, aby je mohla odvézt na cvičení…
          A ta druhá stránka, kdy by mohli odpovědní lidé říct že pro to udělali maximum a že teď už opravdu není kde brát, taky není úplně nedůležitá.

          REPLY
        • 

          František Šulc@h-cz

          2. 4. 2014, 20:11

          Rychlá reakce – v rozpočtu Dukly je započítáno vše, tzn., že pokud by odcházela jinam, odešla by se vším (můj odhad, protože se jedná a vždy bude jednat o politikum, vojáci v uniformách, bez uniforem, vždy by se to nějak zdůvodnilo). Pointa mého komentáře byla jiná: i když to uděláte, nevyřešíte problém.

          Ad politici, těm je to jedno. V uplynulých letech Ministerstvo obrany spořilo, zodpovědně restrukturalizovalo tak, jak požadovala vláda, nejlépe ze všech ministerstev, což se dá snadno dokázat pravidelnými zprávami, které projednávala vláda. A výsledek? Nula, nebo ještě hůř: ještě další rána do vazu.

          Podíval jsem se dnes na zprávy v TV. Zvýší se opět počet placených dnů na rehabilitace v lázních a v polovině letošního roku bude znovu zelená nafta (to bude pěkně zrychlený legislativní proces). Ne, že bych zpochybňoval potřebu 28 namísto 21 dne placeného dne v lázních, tomu nerozumím, stejně jako neumím odhadnout potřebnost zelené nafty (vidím v tom pouze úžasný prostor pro daňové úniky). Podstata je jinde: na zdravotnictví, které je násobně větší černou dírou než resort obrany a na zemědělství, do kterého každoročně tečou více než slušné peníze z EU a dalších zdrojů, se peníze najdou. Proč? Protože je zde pro politiky pozitivní motivace. Na obranu se nenajdou, protože v této zemi evidentně pozitivní motivace pro politiky chybí, nikdo tady nebude zvolen kvůli tomu, že dobře pečuje o bezpečnost této země, pokud nebude nepřítel na hranicích. Vlastně pardon, on už tam skoro je… Tak budeme dělat, že nic nevidíme a ono se to nějak přežene…

          Možná budu teď nefér, ale svorně už několik let skáčeme na to, že když se budeme chovat lépe, bude se k nám náš „pán“ chovat lépe. A tak se lépe chovat snažíme (neřikám, že jsme perfektní, ale to zdravotnictví, ani zemědělství nejsou také) a odpovědí je: musíte se ještě více snažit. Nefér? Možná. Špatně? Určitě. Tak si přestaňme nalhávat alespoň my mezi sebou, že když budeme ještě trochu lepší, budou se ti, kteří rozhodují o penězích chovat lépe.

          P. S. Opět musím zdůraznit, že si nemyslím, že by se na MO nedalo a nemělo šetřit, že je vše perfektní. To není. Ale vše, co ušetříte nebude stačit na pokrytí dluhu z minula.

          REPLY
      • 

        Dušan Rovenský@František Šulc

        4. 4. 2014, 14:27

        Pro Frantu Šulce: To, že MO ČR nehospodaří dobře se svěřenými finančními prostředky je fakt. Ano, můžeme polemizovat o tom, zda je 1,08% HDP na obranu dostačující (pochopitelně není), ale nemůžeme zároveň přehlížet, že prakticky každý měsíc na MO ČR „vypadne nějaký kostlivec ze skříně“. Kdyby to bylo jednou za čas, tak by si asi daňový poplatník řekl, že se to stává i v civilních firmách, že někdo něco „zazdí“ a dojde ke škodě. Jenže pokud se to děje s železnou pravidelností, tak si klade legitimní otázku: „Proč ten šlendrián financovat?“

        Dám ti jeden příklad (Vím, že možná potom namítneš, že je to v celkovém objemu různých rozhodnutí prkotina, že nemyslím strategicky a že to je izolovaný příklad. Jenže já si myslím, že to pěkně poukazuje na myšlení stále ještě mnoha funkcionářů v rámci ReMO): Jak jistě víš, tak ke 30.4.2013 jsem odešel do zálohy. Když jsem vyplňoval různé formuláře (několik měsíců) před svým odchodem, tak jsem výslovně požádal o zpracování písemného hodnocení celého průběhu mé služby jako VZP – na to má každý voják ze zákona nárok. Doslova se v zákoně uvádí, že písemné hodnocení mu musí být předáno nejpozději v poslední den jeho činné služby. Nastal můj předposlední den „v uniformě“ – a kariérové hodnocení nikde. Tak jsem zavolal útvarové personalistce (abys rozuměl – velení útvaru sídlí v jiné posádce než bylo mé pracoviště) , že jsem stále neobdržel tento dokument. Její odpověď byla: „My vám to dodatečně pošleme.“ Když jsem jí řekl, že měli dostatek času (několik měsíců) to zpracovat a doručit mi to, a že jsem zvědav, jak mi to předají v „poslední den mé činné služby“, tak prohlásila, že o tom bude informovat velitele. Asi za půl hodiny mi zavolal velitel osobně (nejmenovaný plk. gšt.). Seřval mě, co si to vůbec dovoluji na něčem trvat a poté řekl: „Takže, pane praporčíku, takže zítra ráno sednete do služebního auta a přijedete si pro to hodnocení!“ Jen pro formu – cesta tam a zpět měří (podle Gogole Maps) 288 km. Když jsem panu plukovníkovi oznámil, že nařídil služební auto z našeho odloučeného pracoviště stáhnout do posádky, kde sídlí on, tak mi jen suše oznámil: „Tak pojedete vlakem a autobusem!“

        Abych to uzavřel – nikam jsem druhý den nejel. Zašel jsem s dcerou k doktorce na dlouho odkládanou prohlídku, nechal si napsat OČR (Aby mě tu někdo nenařknul z „ojebávání“, tak bych rád uvedl, že dceři bylo 6 let a do té doby jsem si na ní vzal jediný den OČR – když dostala ve školce neštovice.). Plukovníka jsem neskutečně naštval, protože mi poslední den „nemohl udělat pakárnu“. Armádě jsem ušetřil peníze za PHM a amortizaci služebního vozidla (potažmo peníze za lístek 1. třídou ČD a následně autobusem tam a zpět). Hodnocení mi přišlo za 2 dny doporučeně poštou. A ve mně zůstal hořký pocit, zda jsem si to po 18 letech služby opravdu zasloužil a otázka, proč se armáda nemůže s člověkem rozloučit normálním a důstojným způsobem (zvlášť když odchází následně pracovat do mediální branže jakožto novinář, který bude mít s MO ČR stále co do činění). A také vystala otázka: „Jak si může velení útvaru dovolit takto hospodařit i v době, kdy nejsou na nic kloudného peníze?“

        Problémem bylo, že jsem na onom nejmenovaném útvaru sloužil posledních 5 let své činné služby a opravdu takováto rozhodnutí (mrhání finančními prostředky daňových poplatníků) velení nebyla ojedinělá. Vybavuji si např. házení ručních granátů na Jincích, které bylo tak špatně zorganizované, že z cca 80 lidí posledních 20 vůbec neodházelo (vypršel určený čas) a zbývající munici (URG-86) zlikvidoval na místě pyrotechnik. Atd. atd. Prostě těch faux pas bylo za těch 5 let opravdu hodně.

        Takže – pokud na některých útvarech stále vládne komunismus (všechno patří všem a na nějaké finanční výdaje se nehledí) – je jasné, že ReMO si musí nejdříve udělat pořádek ve vlastním účetnictví. Musí vyházet ten „Augiášův chlév“. Musí potrestat lidi (nějak si nevybavuji, že by se to dělo), kteří mrhají omezené finanční prostředky a teprve poté má MO ČR morální právo žádat o navýšení rozpočtu. Až (jestli) tak učiní, tak já budu ten první, který to navýšení všemi deseti podpoří.

        Jo, a abych to uzavřel, také jsem zmínil předimenzované vojenské školství – ty jsi se rozepsal pouze o Dukle, Ondráši a Ústřední hudbě. Myslím že na UNOB a VSŠ by se dalo ušetřit také pořádný „balík“, který by se dal využít lépe.

        REPLY
      • 

        Dušan Rovenský@František Šulc

        4. 4. 2014, 16:46

        Pro Frantu Šulce: „… omezené služebních cest, kurzů (což si nemyslím je dobrý nápad, pokud to neuděláš kurz od kurzu, cestu od cesty, čímž se Ti opět ale zmenší úspora)…“

        Omezení služebních cest – zcela jednoznačně se provést musí. V době, kdy i velké nadnárodní firmy (které mají pobočky po celém světě a obrat v řádech mld. USD) řeší porady a další záležitosti elektronickou cestou, se v rámci ReMo pořád cestuje na nějaké metodické dny, shromáždění, porady apod.

        Co se týče kurzů – měl jsem na mysli zejména jazykovou přípravu, která je velice neefektivní. Jak je např. možné, že na GŠ si drží „nepostradatelného“ plk. (v době mého odchodu do zálohy ještě pplk.), který v různých jazykových kurzech strávil skoro 3 roky? Za tuto dobu se nezmohl ani na úplný STANAG 2 z AJ. Proboha – 3 roky trvá bakalářské studium na VŠ! To není nějaká výjimka – v armádě je takovýchto „nepostradatelných“ stále celá řada. Kdo je na ty kurzy stále dokolečka vysílá? Jak je možné, že jejich nadřízení nejsou bráni k zodpovědnosti za takovéto mrhání finančními prostředky?

        Chápal jsem v roce 1996, kdy jsem jako VZS učil na Komorním Hrádku AJ, že ReMO supluje MŠMT, protože před rokem 1989 výuka AJ, FJ a NJ na školách prakticky neprobíhala. Ano, potřebovali jsme vstoupit do NATO a potřebovali jsme na to mít připravené lidi (do operací, do zahraničních škol, do struktur NATO). Ale dnes je rok 2014! Každý kdo to potřebuje by se měl jazykově připravit sám – já si také udělal STANAG 3 a STANAG 2 ze dvou různých jazyků ve vlastní režii a nestrávil jsem ani den v kurzu.

        Co se týče odborných kurzů – vážně je potřeba cvičit kdejakou blbost ve Vyškově, aby se odůvodnila jeho další existence? Proč raději nesestavit z instruktorů „mobilní výcvikové týmy“ a ty podle potřeby neposílat do posádek, kde je potřeba vycvičit větší počet lidí na určitou techniku, zbraň apod.? Určitě je efektivnější poslat např. na týden 5 instruktorů z Vyškova do Jinců než poslat 30 vojáků z Jinců na týden cvičit do Vyškova.

        REPLY
        • 

          Jiri Hrazdil@Dušan Rovenský

          4. 4. 2014, 17:39

          Nemyslim si, ze jazykova priprava je neefektivni. Myslim, ze tuto ma armada dobre zavedenu, u nizsich dustojniku a rotmistru na stupni utvar ji hodnotim pozitivne. To, ze se stale prodluzuji zavazky vyssim dustojnikum, kteri Anglicky neumi je pravda a je to bohuzel zpusobeno klientistickym kariernim radem ACR.
          Kurzy ve Vyskove to je kapitola sama o sobe. Za prve mi pripada, ze Vyskov dela kurzy nikoliv dle pozadavku utvaru, ale dle schopnosti instruktoru, jinymi slovy uci-li instruktor 10 let kulomet DSK/NSV, je pro nej pohodlene tento kurz udrzovat. Za druhe zejmena v oblasti pripravy ridicu si armada vytvorila naprosto iracionalni prostredi, kdy drzitel civilniho ridiskeho prukazu na nakladni automobil musi absolvovat jeste vojensky ridicak, takze zatimco v Hohenfelsu preskoli naseho ridice na Hummera za par hodin a ridice MRAPu za 5 dni, u nas to trva tri a vice tydnu. Nicmene nepochybuji, ze zejmena pro IDV je tento stav vyhodny, cili se jen tak nezmeni…

          Rovnez se ve Vyskove nikdy nepodarilo nastartovat funkcni system rotace kadru vsech hodnostnich sboru mezi akademii a utvary, takze akademie neni schopna pruzne reagovat na zmenu poptavky…

          REPLY
  • 

    Jecchus@Dušan Rovenský

    14. 4. 2014, 16:05

    Tak nevím, jestli zrušením vojenské hudby získáme prostředky např. na raketovou PVO. Hádám, že ani omylem. Souhlasím ale třeba s tou Duklou. Na ní jde tuším 300 mio. ročně a to nejsou zanedbatelné peníze. A při vší úctě ke Špotákové, Šeberlemu a spol. se domnívám, že naši obranyschopnost moc nezvyšují ( i když umí házet oštěpem… ). Mám za to, že oba kroky (tj. navýšení prostředků / boj s nehospodárností, korupcí, předraženými nákupy atd.) se musí dít současně. Je jasné, že zbrojní zakázky nikdy nebudou 100% efektivní a nebude odtékat mimo, ale to přeci nemůže znamenat, že nekoupíme nic, dokud na MO nebudou sedět jen „Mirkové Dušínové“…

    REPLY
• 

  Marek Waic

  28. 3. 2014, 15:18

  V tomhle musím souhlasit s panem Rovenským.
  Pokud z finančních důvodů armáda nemůže dostát schopnostem v rámci obrany státu a přitom vydává prostředky na aktivity s obranou nesouvisející, tak tento stav jde zcela určitě na vrub příslušných ministrů obrany až v druhé řadě politiků. Ono taky možná, kdyby někdo dal jasně na vědomí že peněz je tak málo, že se musí zrušit chlebodárce miláčků národa (DUKLA), tak by se možná najednou jako zázrakem nějaké peníze našli.

  REPLY
• 

  Ivo

  29. 3. 2014, 22:34

  Výborný článek jako vždy, nejde po pěně dní, ale na kost.

  1. Osobně bych nespoléhal na to, že se česká politická scéna popřípadě bezpečnostní komunita nějak zásadně pozvedne. Realističtější mi přijde, že nás k většímu důrazu na zajištění bezpečnosti dotlačí vnější okolnosti a naši partneři. Jako vždy, bohužel…

  Jedním z kamínků do mozaiky může být nástupce generálního tajemníka NATO Fogha Rasmussena – další seveřan, tentokrát z Norska. Což je dost zásadní z hlediska jeho předpokládaných důrazů – viz článek v novém deníku Echo24 (ano toho deníku, kterému tento týden ministr financí vyhrožoval před televizními kamerami…)

  http://echo24.cz/a/iaQY3/stoltenberg-muz-ze-zeme-miru-a-stihacek-f-16-novy-sef-nato

  Nový generální tajemník bude z Norska, tedy země která NENÍ v EU, tudíž bych čekal spíše návrat ke kořenům, než nějaké EU experimenty. Přeci jenom Norsko je země, která dává na obranu „jen“ 1,4% HDP, ale má společnou hranici s Ruskem, s touto zemí má teritoriální spory v Arktidě, stále má braneckou armádu (s brannou povinností i pro ženy) a na ochranu necelých 5 miliónů obyvatel stále 72 stíhaček…

  2. Při příležitosti 15 let NATO NGŠ pojmenoval celý problém naší bezpečnostní politiky poměrně jednoduše – „Důraz na problematiku obrany je přímo úměrný POCITU ohrožení“. A to je právě ono, jak lze pěstovat péči o tuto problematiku, když politici napříč stranami (čest výjimkám) se v této otázce chovají jako medvídek Pů – „Když já nevidím tebe, tak ty nevidíš mě“. Jeden z našich prezidentů, hádejte který, zašel dokonce tak daleko, že nedávno prohlásil, „že nechápe pojem energetická bezpečnost“…

  Problém s agresivitou Ruska se přeci nezrodil přes noc. Byla tu přeci druhá válka v Čečensku, válka v Gruzii, ale nikdo z toho nevyvodil žádné závěry.

  3. Ozbrojené síly musí být budovány na tom principu, aby politikům daly do ruky nástroje v ten moment, kdy se na armádu obrátí. Jak znovu poznamenal NGŠ – „Je chybou se domnívat, že před příštím konfliktem budeme mít dostatečné varování předem“. To si mysleli Britové ve 30. letech rovněž. Říkali tomu „10 years rule“ – schopnost předpovědět možnou velkou válku na kontinentě 10 let dopředu a včas se na ní připravit. Datum se každý rok rolovalo, přičemž s touto praxí se skončilo až v roce 1936. Co se stalo mezi roku 1936 a 1946 netřeba snad zmiňovat…

  Je třeba se mimochodem konečně vážně zamyslet nad stavem zásob všeho druhu. Dodávky munice pro armádu prostě nemohou fungovat dle byznys principu „Just in time“. Pokud bylo v ČSLA ke každému zbraňovému systému tolik a tolik DOSů munice, proč jich teď máme dramaticky méně (zcela úmyslně nebudu dávat žádné příklady, ale nebylo by to vůbec těžké). Nerad bych při obraně pobaltí byl nucen dělat stromové protitankové záseky…

  4. Pro skutečně výmluvný popis současného Ruska vřele doporučuji rozhovor v sobotních v Lidových novinách s profesorem Zubovem z Moskevského institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) – teď již definitivně vyhozeného Putinovou administrativou. Poučné počtení hlavně pro všechny, kteří stále pochybují o motivech ruské intervence…

  Mimochodem odmítnutí navýšení rozpočtu MO prošlo našimi médii poměrně bez povšimnutí, zato ruská média si ho spolu se stanoviskem KSČM k intervenci na Krymu všimla a neopomněla ho ihned sdělit ruské veřejnosti…

  REPLY
  • 

    ptaksedivak@Ivo

    31. 3. 2014, 17:56

    V CSLA zadny DOS neexistoval – mernou jednotkou byla 1 davka

    REPLY
• 1
• 2
• 3
•