Stockholm International Peace Rersearch Institute (SIPRI) zveřejnil data o světových výdajích na zbrojení za loňský rok. V zásadě potvrzují trendy posledních let. Celkové globální výdaje dosáhly 1,747 trilionu bilionu amerických dolarů, což bylo méně než v roce 2012. Výdaje klesají už dva roky po sobě především kvůli škrtům v západní a střední Evropě (zde s výjimkou Polska), ve Spojených státech a v Oceánii (škrty v Austrálii). Dá se říct, že s výjimkou Západu všude jinde výdaje na zbrojení rostou, nejvíce tradičně v Číně, Rusku, Saúdské Arábii a obecně v Africe.

Rozpočet Spojených států na obranu poklesl loni o 7,8 procenta na 640 miliard dolarů. Důvodem je především ukončování zahraničních operací. Čínské výdaje naopak vzrostly – podobně jako v předchozích letech – o 7,4 procenta. Rusko zvýšilo výdaje o 4,8 procenta, což znamená, že Moskva poprvé od roku 2003 vydává na zbrojení vyšší procento HDP, než Spojené státy. Asi největším skokanem je Saúdská Arábie, která byla v roce 2012 na sedmém místě na světě a loni byla na čtvrtém. Británie naopak klesla na šesté místo.

In Western and Central Europe, a majority of countries continued to cut military spending as austerity policies were maintained in most of the region. The falls in the region since the beginning of the financial and economic crisis in 2008 are no longer confined to Central Europe and the ‘crisis’ countries of Western Europe. Falls of over 10 per cent in real terms since 2008 have now been recorded in Austria, Belgium, Greece, Ireland, Italy, the Netherlands, Spain and the UK, as well as all countries in Central Europe except Poland. In contrast, Germany’s military spending was 2 per cent higher.
France, despite continuing weak economic growth, has largely maintained its military spending during the global economic crisis, and spending in 2013 was just 4 per cent lower than in 2008.

V Latinské Americe vzrostly výdaje na zbrojení o 2,2 procenta. To i přes to, že například Brazílie poklesla o 3,9 procenta (v letech 2003-2010 tamní výdaje rostly o více, než sedm procent). Náklady na zbraně a vojenské systémy rostou především ve Střední Americe a Karibiku v souvislosti s drogovou válkou, kterou vedou tamní vlády s kartely (Honduras například zaznamenal růst o 22 procent, Nikaragua o 18 procent a Guatemala o 11 procent).

Nejvyšší relativní růst ze všech regionů měly státy na africkém kontinentu. Byť se v reálných číslech jedná poměrně o malé částky (celkem 44,9 miliardy amerických dolarů), přesto vojenské výdaje rostly ve dvou třetinách sledovaných zemích. V Severní Africe nejvíce rostlo Alžírsko (o 8,8 procenta na 10,4 miliardy amerických dolarů – je to poprvé, kdy nějaká africká země vydává více než 10 miliard dolarů na zbrojení), což je způsobeno tím, že si chce upevnit roli regionální mocnosti a zároveň hrozbou ze strany islamistů. Asi nejzajímavější je ovšem vývoj v Angole. Její výdaje na zbrojení vzrostly loni o 36 procent na 6,1 miliardy dolarů (od roku 2004 výdaje vzrostly o 175 procent), čímž poprvé překonala zbrojní výdaje Jihoafrické republiky. Mimochodem, Alžírsko a Angola vydávají na zbrojení 4,8 procenta HDP.

Co se týče Asie, hlavním „tahounem“ tamních rostoucích výdajů je podle očekávání Čína a naopak za poklesem v Oceánii stojí Austrálie. Co se týče Středního východu, kromě Saúdské Arábie, která má nejvyšší výdaje na zbrojení v regionu, meziročně nejvýrazněji rostl Irák (27 procent) a Bahrajn (26 procent). Zajímavý ukazatel je i znásobení výdajů na zbrojení v posledních deseti letech. Týká se to 23 zemí na světě:

• šestinásobný růst: Afghánistán (1,293 mld. USD)
• pětinásobný růst: Ázerbájdžán (3,44 mld. USD)
• trojnásobný růst: Ghana (0,306 mld. USD), Gruzie (0,443 mld. USD), Honduras (0,23 mld. USD), Irák (7,896 mld. USD), Kazachstán (2,799 mld. USD)
• dvojnásobný růst: Alžírsko (10,402 mld. USD), Angola (6,095 mld. USD), Argentina (4,511 mld. USD), Arménie (427 mld. USD), Bahrajn (1,236 mld. USD), Bělorusko (0,965 mil. USD), Čína (188,46 mld. USD), Ekvádor (2,803 mld. USD), Kambodža (0,243 mld. USD), Namibie (0,396 mld. USD), Omán (9,246 mld. USD), Paraguay (0,477 mld. USD), Rusko (87,836 mld. USD), Saúdská Arábie (66,996 mld. USD), Svazijsko (0,112 mld. USD), Vietnam (3,387 mld. USD).

Téměř všechny tyto země vykazují minimálně jeden ze tří ukazatelů: vysoký ekonomický růst, vysoké příjmy z ropy nebo plynu a existenci ozbrojeného konfliktu, nebo jiného typu násilí.

A factor common to many of the countries is a high level of revenue from oil and gas exports — in some cases, such as Ghana, recently discovered or exploited. This resource provides a ready source of income for the state that does not require taxing the general population. However, the presence of such natural resouces can generate new security concerns, either internal or external. Poor governance of the revenues from natural resources may also be a factor that tends to favour the diversion of those revenues to military uses.
Many of the 23 countries have experienced armed conflict over the period or dangerous ongoing frozen conflicts, such as that between Armenia and Azerbaijan. The most striking example of a large rise in military expenditure is Afghanistan.