fbpx

Aktualizovaná bezpečnostní strategie: i o Rusku, aniž by bylo zmíněno

Bezpecnostni strategie CR 2015

Autorem následujícího textu je bývalý 1. náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider, který má v současnosti mimo jiné na starosti zvláštní projekty v think tanku Prague Security Studies Institute. Jiří Schneider byl odpovědný za přípravu předchozí Bezpečnostní strategie ČR, která byla vládou schválena v roce 2011, proto jsem velice rád, že se uvolil porovnat oba dokumenty.

Vláda dnes schválila aktualizovanou Bezpečnostní strategii České republiky 2015. Dobrou zprávou je, že převzala strukturu i základní východiska Bezpečnostní strategie z roku 2011. Potvrzuje strategický zájem České republiky na udržení kredibility a soudržnosti NATO a EU jakožto hlavních pilířů bezpečnosti ČR, rovněž tak důraz na bezpečnostní a obranný význam Visegrádské skupiny zůstal zachován.

Na první místo mezi bezpečnostními hrozbami se dostalo „oslabování mechanismu kooperativní bezpečnosti i politických a mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti“ a poněkud neadresně se tu konstatuje, že „některé státy usilují o revizi stávajícího mezinárodního uspořádání a jsou připraveny k dosažení svých mocenských cílů použít metod hybridního válčení“. Čtenář si musí domyslet, že tu jde o Rusko.

Změny textu oproti bezpečnostní strategii z roku 2011 se prakticky týkají jen tří oblastí:

  1. reflexe změn mezinárodního prostředí (Rusko/Ukrajina, Blízký východ),
  2. politických důrazů současné vlády (zvyšování obranných výdajů, bezpečnostní rozměr EU) a
  3. rostoucího významu kybernetické bezpečnosti.

Pár poznámek k tomu, co je tu nové – především jde o změnu mezinárodního prostředí. Ruská anexe Krymu zpochybnila helsinské principy i instituce kooperativní bezpečnosti (OBSE), které sloužily jako kotva evropské bezpečnosti v posledních 25 letech. Strategie v čl. 18 proto konstatuje, že

[Z]drojem hrozeb jsou i mocenské aspirace některých států, které v rostoucí míře přestávají respektovat mezinárodní uspořádání a základní principy mezinárodního práva.

Probíhající hybridní válka na Ukrajině jako nástroj „ochrany ruských zájmů v zahraničí“ podtrhuje nutnost výraznějšího odstrašení a kolektivní obrany v rámci NATO, včetně schopnosti spojenců v případě potřeby posílit vojenskou přítomnost zejména na východním křídle. Je proto zcela v pořádku, když se v čl. 17 objevil nový text:

Bezpečnost a stabilita v hraničních částech Evropy a v oblastech s Evropou sousedících se ovšem celkově snižují, a proto nelze zcela vyloučit přímé ohrožení území některých členských zemí NATO a EU. Ohrožení bezpečnosti spojenců může mít jak tradiční vojenskou povahu, tak i nejednoznačnou podobu metod takzvaného hybridního válčení.

Důsledky války v Sýrii, především statisíce uprchlíků a destabilizace celého regionu, která umožnila agresivní nástup takzvaného islámského státu v Sýrii a Iráku dnes staví celou Evropu před vážnou bezpečnostní hrozbu. V čl. 24 novelizované strategie se proto objevil nový text týkající se nestátních aktérů, kteří jsou schopni:

nahrazovat prvky státního systému vlastními strukturami, realizovat územní ambice a s využitím extrémního násilí ohrožovat bezpečnost obyvatel a stabilitu a integritu zasažených států.

Nositeli hrozby se mohou rekrutovat nejen z vyloučených muslimských komunit v západní Evropě, ale také mezi jednotlivci, kteří odcházejí bojovat do těchto konfliktů. Strategie konstatuje, že „narůstajícím bezpečnostním rizikem v Evropě fenomén tzv. zahraničních bojovníků“.

Nový text klade větší a konkrétnější důraz solidaritu spojenců v NATO. Zmiňuje konkrétní závazek zvýšení obranných výdajů:

V souladu se spojeneckými závazky ČR zajistí vláda graduální zvyšování rozpočtu ČR na obranu až do roku 2020, kdy obranný rozpočet dosáhne 1,4 % HDP. Zároveň bude ČR usilovat o přiblížení se k hranici výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, pokud to umožní dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

A příspěvek České republiky ke kolektivnímu obrannému úsilí:

ČR zvyšuje své celkové obranné úsilí, posiluje svou schopnost přijímat na svém území ozbrojené síly spojenců, podporuje posilování alianční infrastruktury a podílí se na provádění rozsáhlých cvičení s vyvedením vojsk… [čl. 37] …a expertní pomoc a výcvik nově také na bilaterální úrovni [čl. 40].

Na mnoha místech se podrobněji než v textu z roku 2011 zmiňuje kybernetická bezpečnost, jejíž zajištění se dostalo mezi strategické zájmy ČR (čl. 14). Je dobře, že se dává do souvislosti nejen s nestátními aktéry, ale také s „politickou a ekonomickou špionáží“. V této souvislosti stojí za zmínku, že se mezi významné zájmy (čl. 15) dostalo posilování zpravodajské ochrany a obrany ČR a také důraz na boj s organizovaným zločinem, informační kriminalitou a korupcí.

Většina textu z roku 2011 zůstala nezměněna. Za přípravu Bezpečnostní strategie jsem byl tehdy odpovědný a jsem proto rád, že její text obstál. Potvrdilo se, že tehdejší dokument byl důkladně připraven a zevrubně prodiskutován v rámci bezpečnostní komunity. Lze si jen přát, aby vláda podobně ctila a dbala kontinuity při projednávání avízované koncepce zahraniční politiky. Stačilo by, aby byla v souladu s právě schválenou Bezpečnostní strategií.

4 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

4 Comments

  • Profilový obrázek
    civil
    6. 2. 2015, 17:49

    Bezpečnostní strategie ČR pojmenovává nové bezpečnostní hrozby a zcela nepřekvapivě konstatuje, že členství v NATO a EU je pro ČR hlavní bezpečnostní pojistkou. Tolik tedy teorie na papíře, ale realita je poněkud odlišná. Uvedu pár příkladů.

    Závazek vlády ČR zvýšit obranný rozpočet na 1,4% HDP do roku 2020 je typický slib, který Sobotkova vláda nemůže splnit, protože přesahuje její funkční období.

    Důraz na zachování obranného a bezpečnostního významu Visegrádské skupiny. Na to nejde než reagovat otázkou, něco takového jako bezpečnostní a obranný význam V4 existuje? Poslední projekt V4 společná výroba 3D radarů zkrachoval, stejně jako další předchozí.

    IS a zahraniční bojovníci jsou hrozbou a co dál? Mírné navýšení rozpočtu BIS a opatrné rozšíření pravomocí tajných služeb není nic platné, když předsedové vlád dlouhodobě nereagují na informace od tajných služeb a dokonce neexistuje ani žádný koordinační a analytický orgán, který by informace od tajných služeb zpracovával a vyhodnocoval pro oprávněné politiky. Stejně tak nefunguje kontrola, takže o kvalitě a práci tajných služeb se můžou politici, kteří je mají úkolovat jen dohadovat(viz . rozhovor s ex členem a ex ředitelem tajných služeb Bublanem v E15)

    Na papíře vypadá vše jasně a srozumitelně, ale realita je někde jinde. Chtělo by to pracovat s reálnými fakty a možnostmi a ne se sliby a přáními typu ,,zvýšíme obranný rozpočet do roku 2020,, nebo ,, zachování obranného významu Visegrádské skupiny,,.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Robert
    10. 2. 2015, 12:22

    V příkrém rozporu s
    “ČR zvyšuje své celkové obranné úsilí, posiluje svou schopnost přijímat na svém území ozbrojené síly spojenců, podporuje posilování alianční infrastruktury a podílí se na provádění rozsáhlých cvičení s vyvedením vojsk… [čl. 37]
    je prohlášení MO Stropnického k možnému rozmístění zahraniční jednotky na území ČR a neschopnost agentury personalistiky doplnit početní stavy armády na tabulkové počty. Ale protože se Stropnický pochlubil že prosadil kariérní řád, věřím že už bude jen líp.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Leo
    16. 2. 2015, 15:43

    Opravte, prosím, odkaz na aktuální bezpečnostní strategii – současný v článku není funkční, funkční je http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/x2015_02_04_vlada_aktualizovala_bezpecnostni_strategii.html

    REPLY
  • Profilový obrázek
    civil
    20. 2. 2015, 19:37

    Obávám se Roberte, že lépe v rezortu obrany jen tak nebude minimálně po finanční stránce. Spíše bude hůře jak vyplývá z novely zákona o rozpočtových pravidlech podle které, prostředky utržené za nepotřebnou techniku nebo majetek skončí ve státní pokladně. Co to znamená pro MO?
    Že nedostane 750 milionů korun z prodeje vyřazených L-159 Iráku, že nedostane 375 milionů korun za prodej nepotřebného majetku v letošním roce, se kterým, rezort obrany počítal.
    Spíše to vypadá pro rezort obrany na období stagnace než růstu jak slibuje Sobotkova vláda se svým nesplnitelným cílem 1,4 HDP na obranu v roce 2020.

    REPLY

Nejnovější komentáře