Zdroj: youtube.com
V restauraci Družba v Uherském Brodě zastřelil 62letý muž osm lidí a poté i sebe. Podle státního zástupce Romana Kafky útočník neměl kriminální minulost. Motiv je stále předmětem šetření, ale patrně se jednalo o kombinaci několika osobních důvodů. Podle starosty Uherského Brodu Patrika Kunčara byl muž psychicky narušený, což se zdá na základě dostupných informací pravděpodobné. Skutečnost, že údajně psychicky narušený muž vlastnil zbrojní průkaz, minimálně dvě zbraně a podle sousedů byl ve špatném duševním stavu, se stává tématem mnohých diskuzí o ozbrojování. Tento článek upozorňuje na mýty a nesmyslné argumenty, které se začaly po útoku vyskytovat ve spojitosti s používáním zbraní. Pro čtenáře, kteří nemají představu o proceduře pořízení zbrojního průkazu, následuje její stručný popis.
Server Státní ozbrojené a bezpečnostní složky vydal po událostech v Uherském Brodě dva články k postupu policistů a regulaci zbrojních průkazů. Autorkou článků je Miroslava Pašková, která na tomto serveru v minulosti umístila i článek o tragédii ve Žďáru nad Sázavou.
Vzhled stránky působí profesionálně a mnoho článků je věnováno adoraci lidí, kteří se starají o naše bezpečí. O to větším překvapením byl článek kritizující policii při zásahu proti ozbrojenému muži, který střílel v restauraci v Uherském Brodě. Autorka píše:
Je naprosto bez pochyb, že dva policisté, ozbrojení a odění do neprůstřelných vest (aspoň to uvádějí média, jiné zdroje tvrdí, že šlo jen o taktické vesty, PČR to ale nedementovala), by pachatele zpacifikovali, kdyby se nepodělali. Jeden by zahájil krycí střelbu, druhý by zaujal vhodné postavení. Pokud by byl střelcem zasažen, tak jen za cenu, že by se střelec odkryl, pročež by mohl být zasažen kryjícím policistou.
Tvrzení, že by dva policisté „bez pochyb“ zvládli zpacifikovat pachatele, je nesmyslné. Takový názor ignoruje, že pachatel se ukrýval za barem s pistolí a revolverem, po policistech již předtím střílel, a tedy věděl o jejich přítomnosti.
Na základě této situace policisté usoudili, že nemohou zákrok dotáhnout do zdárného konce. Postupovali ve shodě se Zákonem o Policii České republiky č. 273/2008, podle kterého nemá policista povinnost provést úkon nebo opatření v případě, že nelze úkon úspěšně dokončit a dále v případě, že k provedení úkonu nebyl odborně vycvičen. Autorka zjednodušuje problematiku zneškodnění útočníka a nereflektuje to, že tragédie mohla pokračovat smrtí dvou policistů, zatímco útočník by volně pobíhal po městě s dalšími pistolemi a náboji.
V dalším článku srovnává držení zbrojního a řidičského průkazu:
V České republice je šest a půl miliónu držitelů řidičského oprávnění. Jen v uplynulém roce někteří z nich zavinili smrt 630 lidí! Držitelů zbrojních průkazů je asi tři sta tisíc, v poměru k řidičům by tedy měli mít ročně na svědomí 29 osob.
Srovnání je nesmyslné, vnucuje čtenářovi představu, že existuje vztah mezi řidičem a střelcem. Ten přece neexistuje. Autorka by mohla příště napsat, že na nemoci spojené s kouřením zemře ročně kolem 18 tisíc lidí, a tak nemá smysl vynakládat energii na problematiku zbraní a dopravy. V článku zaměřeném na schopnost čelit útočníkovi ve školách rozebírá smrt Petra, který ve Žďáru chránil svoje spolužačky. Upozorňuje na skutečnost, že kdyby tak nemusel činit holýma rukama, možná by dnes žil. Článek se staví za myšlenku ozbrojit vrátné a školníky. Každý čtenář si může vybavit školníka ze svých školních let a představit si, jak realizovatelná je tato představa.
K prezentaci svých názorů v oblasti střelných zbraní využila událostí i skupina „Islám v České republice nechceme“ (dále IVČRN) na svém facebookovém profilu. Na profilu píše, že kdyby byla ta hospoda ozbrojená, mrtvý by byl dost možná jen střelec, případně by se střílet vůbec neodvážil.Dále píší o sluníčkářích a multikulturalistech, kteří by si přáli odzbrojenou populaci, která se nemůže bránit.
Opačný názor zastává ministr vnitra Chovanec, který tvrdí, že je v České republice drženo velké množství zbraní, a proto nabádá k zamyšlení, zda v české společnosti potřebujeme tolik držitelů zbrojních průkazů.
Problematika držení zbraní je komplexnější, než IVČRN a ministr prezentují. Skupina vymezující se proti islámu by měla zvážit svoji rétoriku přicházející v době, kdy útočníkem byl český občan a držitel zbrojního průkazu, dále přehodnotit své představy o schopnostech majitele zbraně netrénovaného v krizových situacích. Právě zbraň, která je určena na obranu, může skončit v nepovolaných rukou v případě, že ji majitel nosí stále při sobě.
Oproti tomu ministr Chovanec nebere v potaz, že vrah z Uherského Brodu získal zbrojní průkaz i přes svůj zdravotní stav. Rodina útočníka se údajně snažila přesvědčit obvodního lékaře o labilitě svého příbuzného. Švagr zdůrazňoval, že příbuzného pravidelně vyšetřovala policie. Ministr Chovanec by se proto měl v tuto chvíli zasadit o vyšetření, jak k situaci mohlo dojít, a až poté hovořit o omezování práv občanů.
Získání zbrojního průkazu a zbraně
Fyzická osoba, která žádá o zbrojní průkaz, musí splňovat potřebné náležitosti, které jsou popsány na stránkách ministerstva vnitra. Jedná se například o dosažení předepsaného věku, který se různí u jednotlivých skupin zbrojního průkazu a kde nejnižší věk je 18 let (výjimky jsou možné například pro členy sportovních spolků). Zásadní je způsobilost k právním úkonům, zdravotní způsobilost, místo pobytu na území České republiky, bezúhonnost a spolehlivost.
Konkrétně zdravotní způsobilost zjišťuje posuzující lékař na základě výsledků lékařské prohlídky, popřípadě psychologického vyšetření. Posuzujícím lékařem se rozumí praktický lékař, u kterého je žadatel o vydání zbrojní průkazu nebo držitel zbrojního průkazu registrován k léčebné péči. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že psychologické vyšetření je povinné pouze v případě, že si ho vyžádá praktický lékař. Jedinou zemí, kde jsou psychotesty povinné, je Slovensko. Konkrétní zdravotní problémy omezující způsobilost k vydání nebo platnost zbrojního průkazu jsou definovány předpisem 493/2002 Sb.
Současnou právní úpravu střelných zbraní a střeliva definuje zákon o zbraních a střelivu č. 119/2002 Sb., který mimo jiné přesně stanovuje podmínky pro získání zbrojního průkazu. Jedná se o splnění praktické a teoretické zkoušky odborné způsobilosti. Teoretická část spočívá v písemném testu znalostí na základě výběru ze souboru 488 otázek zaměřených na znalosti výše zmiňovaného zákona, zvláštních právních předpisů upravujících oprávnění použití zbraně, nauky o zbraních a střelivu, zdravotnického minima. Praktická část zkoušky zahrnuje jednak zjištění znalosti a předvedení bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem. Praktická část zkoušky se liší podle skupin, ale vždy je hodnocena střelba na pevný cíl.
V porovnání se světem je česká legislativa ve svých požadavcích na majitele zbraně relativně přísná. Server gunpolicy.org označuje legislativu tykající se zbraní v České republice za restriktivní. Pro porovnání jednotlivých zemí a jejich legislativ, může čtenář využít srovnání zde.
27 comments
27 Comments
Tomas.Kolar
1. 3. 2015, 0:05Přiznávám se, že to porovnání na gunpolicy mi přijde zvláštní. Nemám to nikterak dokonale načtené, ale měl jsem vždy za to, že ČR je v přístupu ke zbraním poměrně liberální. Především v otázce zbraní pro osobní ochranu, kdy si je možné jako takovou zbraň zaregistrovat i vojenskou pušku (pochopitelně v samonabíjecí versi).
REPLYeinstein@Tomas.Kolar
1. 3. 2015, 13:58No, o liberálním přístupu k získání zbrojního průkazu se v čr nedá vůbec „mluvit“ abych nebyl podezříván z prezentace nějakého neověřeného „názoru“, píši pouze z vlastní „skutečnosti“ první bariéra nastala v roce 1991, kdy jsem si šel vyzvednout papíry na zbrojní průkaz /žádost/, pro svoji osobní ochranu, protože jsem jako osvč měl provozovnu, kde jsem vydělával peníze v hotovostních platbách. Policista, který žádosti o zbrojní průkaz na DI /dopravní inspektorát Plzeň – Bory – vedle nákupního centra/ vydával mi odmítl blanket vydat , s odůvodněním, že jsem si na Příslušníky VB za „totality“ stěžoval….a nedal mi ho…..mimochodem stěžoval jsem si na ně vždy úspěšně a za použití svědků u voj. prokuratury v Kozí ul. Plzeň ………upozorňuji, že mám /a vždy jsem měl/, čistý tr rejstřík. takže ne , zbrojní průkaz je jen pro „někoho“ a zkoušky a vyšetření zdrav. stavu je až druhá fáze….
REPLYTomas.Kolar@einstein
1. 3. 2015, 21:39Uvádíte ovšem extrémní případ. I tehdy jste si mohl na postup příslušníka PČR stěžovat, dneska byste na úřadovnu ani nemusel chodit, neb lejstro byste si vytiskl sám doma (kamarádka to dokonce uhrála s tiskem z ČB tiskárny, ale to nedoporučuju zkoušet nikomu, kdo není aspoň z poloviny tak roztomilý, jako ona ;-) ).
Důležitá je ovšem jedna věc. Podle našeho zákona má občan ČR, který splní zákonem daná kritéria, *právo* na zbrojní průkaz a vlastnění zbraně! Pokud by dnes postupoval jakýkoliv policista způsobem, jaký tu popisujete, máte několik prostředků, jak se bránit. Naproti tomu ve spoustě evropských států nemá občan na vlastnění zbraně legální nárok, ani když kritéria daná tamním zákonem splní. Čili v takovém státě se právě policie může rozhodnout, že vám ZP nevydá, a to přesto, že jste splnil vše, co zákon vyžadoval. Platí to tuším pro sousední Rakousko, nejsem si jist, zda tomu tak není i na Slovensku.
REPLYAdam Veselý@Tomas.Kolar
2. 3. 2015, 0:21Určitě je důležité rozlišovat dvě roviny problematiky.
Legislativa je ve svých požadavcích na majitele zbraně relativně přísná v tom, že po majiteli zbraně požaduje zbrojní průkaz – test, manipulace, střelba, zdravotní způsobilost.
Mohla by požadovat více, například povinné psychotesty, nebo naopak méně, nepožadovat zbrojní průkaz.
Druhá rovina je spojena s konkrétními zbraněmi, které jsou střelcovi dostupné. Souhlasím s Vámi, že dostupné je leccos :)
REPLYTomas.Kolar@Adam Veselý
2. 3. 2015, 8:33Máte pravdu. Ono je to asi také o tom, že z pohledu občana USA je restriktivní cokoliv, pokud si nemůže koupit kvér v sámošce (přeháním :-) , vím, že v některých státech USA je získání zbraně složitější než u nás). Nicméně problém je, že pak do stejné kategorie spadne ČR (kde má občan, po splnění podmínek daných zákonem, na držení zbraně nárok), Rakousko (kde tomu tak není, ale získat ji vcelku v pohodě může) i Lucembursko (kde zbraň na osobní ochranu vlastnit prakticky nelze).
REPLYTomas.Kolar@Adam Veselý
2. 3. 2015, 8:40Především mi ale vadí, že tam píší: „In the Czech Republic, the right to private gun ownership is not guaranteed by law.“, což není pravda. Po splnění zákonem daných podmínek na vlastnění zbraně nárok je, což je velké plus české legislativy oproti spoustě jiných států Evropy.
REPLYAdam Veselý@Adam Veselý
3. 3. 2015, 10:21Do stejné kategorie spadá mnoho rozdílných zemí, protože má jen dvě skupiny – to tu vypovídací hodnotu bezesporu snižuje :)
REPLYPokud jde o: „In the Czech Republic, the right to private gun ownership is not guaranteed by law.“ Někde na jejich stránkách jsem četl, že berou v potaz dva přístupy – respektive bych to spíše chápal jako škálu mezi nima. První – mít zbraň je garantováno, ale… Druhý – mít zbraň je zakázáno, ale…
V USA garantuje právo na zbraň dodatkem Ústavy, ale když spáchate zločin… V ČR je zakázáno vlastnít zbraň, ale když máte zbrojník průkaz… Každá země má svoji koncepci, proto je těžké je mezi sebou porovnávat. Navíc, jak řikáte, ve všech státech USA je garantováno právo na zbraň, ale získání zbraně se v jednotlivých státech liší…
Tomas.Kolar@Adam Veselý
3. 3. 2015, 11:07Nejsem sice právník, ale mám dojem, že v ČR je právo na zbraň zákonem garantováno. Stát nemůže občanovi, který splnil podmínky dané zákonem, odmítnout vydat ZP. V USA také musíte splnit podmínky dané zákonem (minimálně plnoletost, mnohde je to ale přísnější než u nás). Čili v tom z právního pohledu není takový rozdíl, jako mezi ČR a Rakouskem, neřku-li ČR a Lucemburskem.
Uznávám, že už jsme od tématu článku dosti vzdáleni, tak už toho svého „pruzení“ zanechám :-)
REPLYzbrojir
3. 3. 2015, 20:581. Útokům na život a zdraví občanů ze strany frustrovaných, či duševně vyšinutých jedinců nelze nikdy zcela zabránit. Pokud nebudou vlastnit zbraně legálně, pokusí se získat ty nelegální, a že se jich mezi občany ČR a Evropy nachází opravdu hodně, nebo použijí jiné metody a prostředky. Např. útok některou z volně prodejných chladných zbraní, mačetou, katanou apod., by při dostatečných dovednostech pachatele nebyl o nic méně brutální, spíše naopak, a to s velmi podobnými ztrátami na životech.
2. Žádný, sebevýkonnější bezpečnostní sbor nemůže být všude a každého ozbrojeného útočníka bez prodlení eliminovat.
3. Porovnáme-li zákrok příslušníků obvodního oddělení Policie ČR s „výkony“ obdobných pořádkových složek v zahraničí, tak na tom nejsou naši policisté vůbec špatně, ba naopak. Z dosavadních informací o postupu policistů v Uherském Brodu žádné fatální selhání nevyplývá. Dorazili velmi rychle, pokusili se útočníka zneškodnit, po vyhodnocení situace povolali posily, zásahovou jednotku, a vyjednávali. Zda se měli pokusit již v prvotní fázi zákroku i za cenu ohrožení vlastních životů střelce eliminovat, toť otázka. Nemáme všechny informace o jejich rozhodovacím procesu, proto nepředbíhejme závěrům vyšetřování.
Např. v Norsku v roce 2011 (Anders Behring Breivik), či letos ve Francii (Charlie Hebdo), si tamní řadoví policisté v rozhodujících fázích útoků a po nich ani neškrtli a pachatelům jejich plány nikterak výrazněji nezkomplikovali, kdy i zákrok speciální policejní jednotky v Paříži vykazoval znaky chaosu, přesto se místo zcela oprávněné kritiky nad nepřehlédnutelným selháním bezpečnostních složek, kterým k lokalizaci a likvidaci spíše napomohly hrubé chyby samotných teroristů, nakonec rozdávaly Řády čestné legie… Takový je dnešní západní svět, chce být prostě klamán.
4. Politická vedení země a jimi dosazení manažeři již více než dvě desetiletí transformovali, někdy i velmi nevybíravými způsoby, bezpečnostní složky státu, Policii ČR nevyjímaje, do stávající podoby, kdy ochrana zdraví a životů občanů nebyla při výcviku policistů a vybavování technickými prostředky dlouhodobě prioritou. Pokud se nějaké kroky v oblasti modernizace výzbroje uskutečnily, rozhodující výdaje byly realizovány s primárním cílem uspokojit zájmy domácího zbrojního průmyslu a nikoli reálné potřeby Policie ČR. Z jednoho takového kontraktu z počátku století se Policie ČR nevzpamatovala v podstatě dodnes. Hlavně, že tuzemská soukromá společnost utržila zisky za zboží, které výkon služby v požadované kvalitě a množství odmítal a na skutečně důležité vybavení již odpovídající prostředky nezbyly.
5. Je nerealistické očekávat, že by odhodlaného aktivního střelce, navíc ve výhodné střelecké pozici, mohli úspěšně a beze ztrát zdolat řadoví policisté z obvodního oddělení, když jejich taktický a zejména střelecký výcvik citelně zaostává za průměrným rekreačním střelcem (počet vystřelených nábojů i hodin strávených na střelnici). Ale tak je tomu u řadových policejních složek prakticky v celé Evropě. Na druhé straně jsou všichni policisté vázáni přísahou, resp. služebním slibem, že „nebudou váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život“.
6. Racionálním řešením není ani navyšování počtu speciálních jednotek, těch máme v České republice až dost, neboť ty budou z podstaty věci na místě zákroku zpravidla vždy s nemalým prodlením. Mnohem větší přínos by mělo vybudování funkčního sytému složek „prvotního zásahu“. Takový model se mj. jako pilotní nyní zkouší v rámci jednoho krajského ředitelství.
7. Co se týče osobní ochrany jednotlivce, tak každý dospělý a zdravotně způsobilý občan se může svobodně rozhodnout. Buď bude spoléhat výhradně na policii, pak ale musí počítat se skutečností, že v některých situacích bude vývojem událostí postaven do role „kachny na odstřel“, nebo bude aktivnější a např. si vyřídí zbrojní průkaz.
8. Co se týče povinného psychologického vyšetření všech žadatelů o zbrojní průkaz, i samotní experti nepovažují toto opatření vzhledem k limitujícím parametrům celého procesu (množství žadatelů, časový prostor pro vyšetření, dynamika vývoje duševního stavu a intervaly prohlídek), za dostatečně efektivní. Jen se tím dále navýší již nemalé finanční náklady pro všechny žadatele. Přístup dle zásady „kdyby to jeden život zachránilo“ je krajně populistický. To bychom museli zavést restrikce v mnoha profesích, např. zakázat řízení i všem starším řidičům, u kterých reálně existuje vyšší riziko kolapsu.
9. Já osobně považuji právo vlastnit zbraň za rozumně stanovených podmínek za naprosto legitimní, vždyť velká část z nich slouží především ke sportovním a loveckým účelům. Násilné odzbrojování řádných občanů administrativní cestou pouze sníží schopnost obyvatelstva aktivně se bránit a eliminovat tak následky případných vražedných útoků na jednotlivce, či skupiny a samozřejmě nastartuje i černý trh se zbraněmi. Mj., když už se dnes tak často diskutuje o naší národní bezpečnosti, zkuste jako agresor dlouhodobě ovládnout a udržet teritorium střední a západní Evropy s obyvatelstvem v přiměřené míře vyzbrojeným a k ozbrojenému odporu odhodlaným. Zkušenosti z asymetrických válek nám říkají, že i pro světové velmoci, pokud nechtějí těžce krvácet, je to v delším časovém horizontu prakticky nemožné. Takové malé Švýcarsko by bylo hodně „tvrdým ořechem“ i pro mnohem silnější protivníky.
10. V uvedeném případě, pakliže nebyl duševně vyšinutý jedinec včas eliminován, patrně již nebylo možné ztrátám na životech zabránit. Útok aktivního střelce, či teroristů však může být i mnohem razantnější a brutálnější, např. za použití účinnějších zbraní, zpravidla nelegálních, kdy se předpokládá, že první řadoví policisté, kteří dorazí na místo činu, budou působením palby útočníka(ů) zpravidla vyřazeni z boje a k definitivnímu přemožení pachatelů bude třeba až značných posil včetně nasazení speciálních jednotek. Taková je prostě realita.
REPLYJá
4. 3. 2015, 7:46Vážení přátelé. To co se stalo v Uherském Brodě a to, jak se k tomu staví policie v čele s jejich ministrem, je na zvracení. Po vyvraždění hostů a po dvou hodinách kdy marně volal o pomoc další host a po sebevraždě útočníka, si plácat po ramenou, jací jsou policisté borci a jak všechno zvládli. To je výsměch ne jen pozůstalým, ale hlavně obětem. Na co je taková policie? Já se obávám, že tato tragická zkušenost je i obrazem naši společnosti a moci pánů. V současné době se bude probírat jak a kdo získává zbrojní průkaz, ale pokud se policie staví k ochraně občanů takto, tak bude jen dobré, když se každý občan vyzbrojí a bude se o svou bezpečnost starat sám. Protože psychopati chodí mezi námi stále a to jak získají zbrojní průkaz, je velice podobné absolventům pověstné
REPLYPlzeňské vysoké školy. Přeji všem hezký den.
Meldik@Já
4. 3. 2015, 9:30Vazeny JA, nemuzu si odpustit nereagovat, ale tohle je proste vysledek dnesni spolecnosti, ktera ma nejak nastavene sve priority a rozhodne tou neni vlastni bezpecnost. Jake vlady jsme si zvolili, takove mame a pokud obyvatelstvo vola po penezich v nemocnicich a skolach, politik rad vyslisi, ale najednou se kazdy divi, ze nema penize armada a policie na vycvik,vybaveni..?? Trochu zvlastni nemyslite?
REPLYNa postupech prislusniku PCR zatim nevidim nic spatneho. Na miste jsem nebyl, takze soudit jen dle toho co se pise v mediich nechci, nicmene jestli si dobre pamatujete z nedavnych zprav ve Francii, tak tam se pred bratry Coachiovymi skryval nekdo pod drezem ci kde a telefonicky komunikoval s policisty,v Parizi byli lide schovani v mrazaku, tak nevim co je „spatneho“, ze se nekdo skryval na toalete. Je to samozrejme mrzute, ale mrzutejsi by bylo, kdyby se snazili policiste pro nej „probit“ a zemreli dalsi lide.
Jedine co povazuji za minus u postupu PCR je „prijezd“ ZJ. V hotovostnim systemu ACR na Morave je k dispozici jak Mi-171S, tak Mi-24 do par minut a oba tyto vrtaky jsou schopni pojmout celou skupinu ZJ. Mozna by bylo na case jit cestou sblizovani a sdileni urcitych schopnosti napric bezpecnostnimi resorty, nez hrani kazdeho na vlastnim pisecku. A pokud vyssi management tuto cestu nechce nastoupit, tak si musi PCR zajistit dostatecnou prepravni kapacitu. Jestli se nemylim, tak v Libereckem kraji taktez neni ZJ PCR a vyrazet k nejakemu akutnimu pripadu nekde v horni dolni u hranic za Libercem autem z Usti nebo Hradce…to uz tam jezdit snad ani nemusi.
Honza@Meldik
4. 3. 2015, 17:55Zlin- UB je cca 25 km. na majácích za dvacet minut.
REPLYstejných dvacet minut zabere jen aktivace hotovostní eŠky v Náměšti, plus let, plus přeprava po zemi na místo zásahu z místa vysazení, plus DOHOVOR a KOORDINACE před samotným vzletem.
Ještě nějaké „chytré“ nápady?
Anonym@Honza
7. 3. 2015, 11:34jenze ve zline zj neni! jeli z brna jen tak mmch. coz je 95km = hodina jizdy i na majaky a to beru v potaz, ze je to po hlavnich komunikacich, ne zadna horni dolni v odlehle lokalite. ve kbelich stoji SARka se sokolem do 10 min, a Mi-17 take do 10-20min. nevim o jakem dohovoru a koordinaci mluvite. pilotovi se rekne let tam, naber lidi a odtamtud tam a leti se. RLP ma informaci o vsech vzletech a pripadne upravi prioritu tohoto stroje a odkloni dalsi stroje ve vzduchu. dneska ve vsevh mestech jsou heliporty, kde se da sednout (nemocnice,vyskove budovy) a koneckoncu, piloti vojenskych i policejnich vrtaku jsou cviceni i na dosednuti kdekoliv na nezname plose, takze pristat za mestem nebo parkovisti nakupniho centra neni zadny problem obvykle, tak jako se to deje napr o povodne. kor kdyz velitel! zasahu, ktery nasazeni ZJ vyzadal ma dost casu k zabezpeceni takovehoto prostoru a sehnat 3 auta na odvoz lidi s materialem tech par set metru take problem nebude. bavime se porad v radech cca 40-80 min od vyzadani skupiny. zbytek jednotky muze klidne dorazit pozdeji s dalsim materialem a vybavenim.
jeste nejake dalsi „hloupe“ komentare a postrehy?
REPLYHonza@Anonym
7. 3. 2015, 19:28ve kbelich v saru sokol nestoji, preprava URNy není SARovým úkolem, pilotovi říká leť velitel základny na základě dohovoru a koordinace (např. s PČR).
Na nemocnicích a výškových budovách nemá smysl zásahovou jednotku vysazovat, tyto heliporty k tomu nejsou určeny, a vesměs nejsou dimenzovány na vrtulník Mi-17/171.
dobrá pointa s tou zásahovou jednotkou jednotkou z Brna. To že kraj nemá vlastní, to mě nenapadlo.
Věřte mi nebo ne, o hotovostním systému a způsobech výzvy vím (co se konce u pilota v hotovosti) vše co mi patřičná směrnice ukládá.
REPLYMeldik@Anonym
9. 3. 2015, 15:12to: Honza: ok, mozna jsem si ho zamenil za tu Mi-17 ( 171S ). At tak ci tak, Sokola tam obcas vidam. Kazdopadne ta 17/171, kdyz je ve Kbelich, muze uplne stejne byt v hotovosti v Namesti pro IZS (podle me uz tam stejnak takovy vrtak stoji).Nevim co sem pletete URNu, jak se ona prepravuje na misto mi neni znamo a neni to ani predmet nasi debaty. A heliporty u nemocnic jsem daval jako priklady moznych pristavacich ploch, kdyz jste argumentoval, ze to zabere neskutecne casu dostat se z mista vysazeni do mista zasahu.
REPLYJ.D.
4. 3. 2015, 11:01URNA má na letišti Praha-Kbely připravený Mi-171Š, Mi-24 je kapacitou nic moc.
REPLYAnonym@J.D.
4. 3. 2015, 17:50Na letišti ve Kbelích rozhodně žádná eŠka připravená není.
REPLYnrtm. Lukáš Hergott (Hery)
4. 3. 2015, 11:32JD: LOL…proč do toho taháte URNA?…Pro tyto akce jsou mnohem důležitější krajské ZJ, URNA z Prahy asi nebude v Uherském Brodě rychlejc než ZJ z Brna…
REPLY