fbpx

Bez elektrické energie, blackout v České republice

Bez elektrické energie, blackout v České republice

Již tento pátek dojde k zatmění Slunce, které ovlivní činnost solárních elektráren. Zkušenosti ze světa ukazují, že skutečně rozsáhlé výpadky elektřiny jsou možné i v technologicky vyspělých zemích. Hned v příštím týdnu, konkrétně 26. března, se pak uskuteční cvičení integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje se zaměřením na blackout. Zatímco bezpečnostní složky na úrovni kraje se na kolaps připravují, lidé zásady chování patrně neznají.

Blackout způsobený hurikánem Sandy v New Jersey. Zdroj: Flickr, licence CC

Blackout způsobený hurikánem Sandy v New Jersey. Zdroj: Flickr, licence CC

Fungování moderní lidské společnosti je zcela závislé na elektrické energii. Ta se díky plynulým dodávkám stala standardem. Něčím tak samozřejmým, že člověk přestal přemýšlet, jakým způsobem by ho výpadek ovlivnil a jak by se při něm měl zachovat. Na rozdíl od většiny strategických surovin musí být elektrická energie ihned spotřebována, a tak neexistují její zásoby. Právě proto musí být energetici schopni plánovat a reagovat na očekávané i neočekávané události.

Energetici se na situaci připravují s předstihem
Elektrizační soustava je systémem, ve kterém balancuje množství vyrobené a spotřebované elektrické energie. V případě narušení této rovnováhy, tedy když se produkce nerovná přibližné spotřebě, hrozí rozpad sítě. Příčinu kolapsu lze nacházet jak na straně produkce, tak na straně spotřeby.

Problémy na straně poptávky jsou typické pro USA a Kanadu. Země, které trpí rozkolísaným odběrem elektrické energie, jehož hlavními příčinami jsou nadměrná spotřeba ve špičkách a hromadné používání klimatizací v letních měsících. Naopak pro Evropu se stala problematickou produkce, a to vzhledem k náhlým výkyvům napětí a množství proudu v síti v důsledku přecházení na obnovitelné zdroje energie.

Tyto výkyvy budou obzvláště silné v pátek 20. března, kdy částečné zatmění Slunce ovlivní činnost solárních elektráren v České republice, ale hlavně v Německu, které má v tomto segmentu značnou část energetického mixu. V souvislosti s propojeností přenosových soustav bude muset dispečer (ČEPS) na nestálou situaci reagovat použitím takzvaných rychlých rezerv. Podobné události jsou potenciálně rizikové, ale je třeba brát na zřetel, že energetici se připravují s velkým časovým předstihem.

Produkce i spotřeba, respektive jejich hodnoty, jsou měřitelné v reálném čase a jsou do jisté míry předvídatelnými a ovlivnitelnými fenomény. Této skutečnosti využívá ČEPS, který se snaží mezi těmito hodnotami zajistit rovnováhu. Relativně menší schopnost vypořádat se s rozmary přírody, selháním prvku kritické infrastruktury nebo člověka však věc komplikuje. Ačkoliv má lidstvo s výpadky elektřiny bohaté zkušenosti, je pravdou, že co do důsledků a množství, má Evropa zkušeností méně, než jiné kontinenty.

Evropské blackouty jsou ty méně závažné
Konkrétní evropskou zkušeností je blackout v Itálii v roce 2003 (více než padesát milionů obyvatel bez elektřiny po 18 hodin, zasaženo i Švýcarsko) a v Německu v roce 2006 (zasažena i Francie, Itálie, Rakousko, Belgie a Španělsko). Poslední blackout v Evropě se odehrál minulý rok ve Slovinsku, kde zasáhl více než padesát tisíc domácností. Způsobila ho extrémní zima, sníh a silný vítr. Kvůli extrémním mrazům bylo v roce 1985 blackoutu blízko i Československo. Podle ČEZu právě tato zkušenost vedla k opatřením a investicím, aby se podobná situace neopakovala.

Důsledky evropských blackoutů nepatřily v porovnání se světem k těm nejzávažnějším a byly zpravidla vyřešeny v řádech hodin. Mnohem závažnější se staly například několikatýdenní výpadky v novozélandském Aucklandu a série blackoutů napříč státy v USA. Jistě nelze vynechat nejmasivnější blackout v historii, který se odehrál v Indii. V roce 2012 se tam bez proudu ocitlo na půl dne 700 milionů lidí.

Zmiňované události měly své ekonomické, politické a společenské důsledky. Bezesporu se vyplácí snaha riziko blackoutu mitigovat a být přípraven pro případ, že k němu přes všechna opatření dojde. Není proto překvapením, že se na hrozbu blackoutů začala připravovat i česká města a kraje. V minulém roce se uskutečnilo cvičení „Rozsáhlý výpadek dodávky elektrické energie na území hl. m. Prahy – Blackout 2014“. Cvičení simulovalo rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie, na jejímž základě se ověřovala akceschopnost orgánů města, složek IZS, subjektů kritické infrastruktury a dalších organizací. Pražské zkušenosti bude brát v potaz podobné cvičení, které se odehraje 26. března v Jihomoravském kraji. Cvičení bude pouze štábní, občané by ho neměli zaznamenat. Jeho součástí bude navíc ověření připravenosti záložních zdrojů, například v nemocnicích a čerpacích stanicích. Aktuálnost tématu blackoutu dokládá mezinárodní „Blackout Congress“ v italském Bolzánu, který se bude konat o týden dříve.

Znalost občanů je spekulativní
Základní postupy pro případ blackoutu jsou v českém prostředí zpracovány v krizových plánech krajů a krizových plánech obci s rozšířenou působností. V případě celorepublikového výpadku se počítá s postupným vyhlášením stavu nebezpečí a nouzového stavu s uplatněním příslušných krizových a regulační opatření. Tedy s postupem podle zákona 240/2000 Sb. o krizovém řízení a zákona 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Konkrétní plán pro blackout na republikové úrovni nenajdeme. Kraje jsou (například ostravský), připraveny zajišťovat pitnou vodu, potraviny a havarijní zajištění dopravy. V některých krizových plánech (ORP Hradec Králové), se počítá se zajištěním „ostrovního provozu“ elektráren, který by zajistil dodávky pro města a blízké okolí. Dále se počítá s použitím agregátů od soukromníků a ze skladů Správy státních hmotných rezerv.

Otázkou nicméně zůstává, zda jsou spolu s orgány a institucemi připraveni i obyvatelé. Informace, jakým způsobem se v případě blackoutu chovat, jsou popsány například na Portálu krizového řízení pro JMK v radách pro občany. Jejich samotná znalost občany je ovšem spekulativní. Základem znalosti občanů může být samotné uvědomění, že na elektrické energii jsou závislé nejen přístroje, které si sami zapojí do sítě, ale také prvky infrastruktury, služby a další zdroje energie.

Přerušení dodávky elektrické energie může být způsobené odstavením výroben elektrické energie, odstavením přenosové a distribuční soustavy nebo narušením funkčnosti dispečerského informačního a řídicího systému. Nejpravděpodobnějším důvodem blackoutu v České republice jsou neplánované přetoky elektřiny z německých větrných elektráren, které dlouhodobě ohrožují stabilitu středoevropské přenosové soustavy. Zápletkou je nedostatečná přenosová kapacita mezi severem a jihem Německa, způsobující nárazová přetížení český přenosových linek.

Armáda patrně nebude při samotném blackoutu využita
V případě, že se společnost ocitne bez elektřiny, lze předpokládat některé důsledky tohoto stavu. Havárie – radiační, technické a technologické, chemické. Dopravní prostředky čerpající elektřinu ze sítě přestanou fungovat, stejně tak semafory, mnoho křižovatek bude zablokováno. Začnou vznikat silné zácpy, vznikne potřeba svážet lidi se zdravotními komplikacemi a odtáhnout tramvaje alespoň z klíčových křižovatek. Mnoho lidí uvízne ve výtazích a v Praze může nastat nutnost evakuovat tisíce lidí ze zastaveného metra. Integrovaný záchranný systém bude přetížen. Budou omezeny dodavky tepla a plynu. Velké nákupní domy a supermarkety budou paralyzovány. Vzhledem ke skutečnosti, že i při tankování je potřeba elektrická energie, se stane problematický i nákup pohonných hmot.

Spolu se stmíváním vzroste riziko požárů a ulice velkých měst mohou být méně bezpečné (při některých blackoutech byl počet trestných činů menší, než obvykle, důležitá je patrně délka výpadku a nálada ve společnosti). Armáda patrně nebude při samotném blackoutu využita, vzhledem k její reakční době a předpokládané délce výpadku. Telefonní síť bude přetěžována a vydrží jen několik hodin po začátku blackoutu. Bez elektrické energie se stává problematické i zásobování vodou a fungování kanalizace. Obecně na tom budou nejlépe vesnice a malá města. Jejich obyvatelé jsou zpravidla lépe vybaveni zásobami, méně závislí na vnějším okolí a v případě nepokojů se zdá například rabování méně pravděpodobné.

Banálnost, či nezbytnost?
Výstupem výše zmíněného cvičení v Praze je dokument popisující zásady, jenž jsou nutné dodržovat v případě blackoutu. Jedná se o zásady chování, postupu v případě evakuace, včetně popisu tvorby evakuačního zavazadla. Opuštění bytu a chování při zaznění sirény. Nejdůležitější částí přípravy je vytvoření dostatečných zásob potravin a vody. Předpokládá se, že by obyvatelé měli mít zásobyna minimálně tři dny. Doporučeny jsou dostatečně trvanlivé potraviny, tedy například konzervy, zavařeniny, paštiky, sušenky. Výhodou je dostupný funkční vařič. Důležité jsou i hygienické prostředky, mezi kterými by neměly chybět vlhčené ubrousky, dezinfekce na ruce, SAVO a tablety na dezinfekci vody.

Podstatná je i zásoba léků a vlastnictví hmotného vybavení ve smyslu spacího pytle, vhodného oblečení a podobně. Poslední jmenované věci se mohou zdát jako banální, ale v případě přerušení dodávek tepla v době prudkých zimních mrazů, jsou skutečně nezbytné. Na závěr lze již jen připomenout nejhorší věc, kterou může člověk v krizové situaci udělat. To jest propadnout panice. Problémy nebývají tak složité, jak se ze začátku zdají. Proto se snažme být sami co nejlépe duševně i materiálně připraveni, aby složky k tomu určené mohli pomoci těm, kteří to potřebují nejvíce.

9 comments
Profilový obrázek
Adam Veselý
CONTRIBUTOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

9 Comments

  • Profilový obrázek
    JF
    19. 3. 2015, 19:50

    Chybka v textu, Auckland není australský, nápověda: odkazujete správně na článek The New Zealand herald :)

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Adam Veselý@JF
      19. 3. 2015, 20:29

      Jste pozorný, děkuji za upozornění. Chybka byla samozřejmě schválně a čekala na pozorného čtenáře :)

      REPLY
  • Profilový obrázek
    Jaroslav K.
    19. 3. 2015, 21:22

    „… Na závěr lze již jen připomenout nejhorší věc, kterou může člověk v krizové situaci udělat. To jest nepropadnout panice. “ – skutečně nejhorší?

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Markéta Turková
    19. 3. 2015, 21:29

    Hádám, že záměrem autora bylo napsat propadnout. To každému dojde. Nicméně by bylo dobré to v textu opravit. :)

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Honza
    20. 3. 2015, 6:27

    krása. a co takhle analýza stavu dispečinků IZS, jejich připravenost na přechod na záložní zdroje el. energie, anebo plán přechodu na nouzový stav u Českého rozhlasu? která stanice na jakých frekvencích bude vysílat informace pro obyvatelstvo?

    Přiznejme si to, blackout na 18 hodin z hlediska občana pravděpodobně rozhodí pouze obyvatele dvou nebo tří největších měst, podobně jako to dokážou dvoucentimetrové sněhové kalamity.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Adam Veselý@Honza
      20. 3. 2015, 14:52

      Dispečink, podobně jako Český rozhlas, není energeticky náročný. Nejedná se o teplárnu nebo nemocnici, která potřebuje obrovské množství elektřiny a navíc vodu. Analýzou připravenosti IZS na přechod na záložní zdroje elektřiny je cvičení, které já provést nemohu. V Praze, pokud se nemýlim, nebyla ve výstupních materiálech o problémech s přechodem zmínka. Zajištění tohoto přechodu je elementární a neumím si představit, že by odborníci věnující se krizovému řízení tuto skutečnost nereflektovali.
      Pokud jde o frekvenci vysílání Českého rozhlasu, přiznám se, že nevím. Nicméně myslím, že v případě výpadku může být ještě snazší tuto stanici na svém rádiu nalézt.
      Právě 18 h bez elektřiny je hranice, po které se situace rychle zhoršuje. Musíte brát v potaz, že kalamity se mohou vyskytovat současně a že blackout může trvat v řádech dnů. V případě, že blackout nastane například v silných mrazech a občané budou bez centrálního vytápění, situaci může být kritická.
      Text samozřejmě nereflektuje vesnice, kde by byly problémy menší. Domy s kotlem na tuhá paliva, žumpy, potraviny ve sklepě, doprava autem-autobusem vs. závislostí na dodávce tepla, kanalizaci, časté nakupování a ježdění metrem, či šalinou :)

      REPLY
  • Profilový obrázek
    Samuel Kolesar
    20. 3. 2015, 11:31

    Mna by zaujimalo, ci napriklad v pripade elektrickeho blackout bude fungovat vedenie plynu. Pred casom som cital par „apokalyptickych odporucani” od ludi ktori su presli napr. argentinskou krizou v roku 2001 ci Juhoslaviou v 90. rokoch, a vacsina sa zhodovala v tom, ze akonahle v nejakom meste prestane fungovat plyn, treba z neho co najskor vypadnut.

    REPLY

Nejnovější komentáře