Události 6. dubna – 13. dubna 2015

Události 6. dubna – 13. dubna 2015

Bezpecnostni monitorDva nizozemské rukojmí osvobodilo, v pondělí po třech letech od únosu, francouzské komando v Mali. Prezident Hollande sdělil, že rukojmí byli objeveni náhodou při útoku na militantní skupinu spojenou s Al-Kaidou.

Soudce nejvyššího pákistánského soudu dnes nařídil zahájit trestní stíhání dvou členů CIA. Důvodem se stal úder amerického bezpilotního letounu v roce 2009. Při náletu zemřeli dva civilisté.

Pákistán nyní na hranici s Afghánistánem využívá, v domácím prostředí vyvinuté, drony. Ačkoliv jde o zefektivnění boje proti pákistánskému Talibánu, tak mezi obyvatelstvem vyvstávají obavy o bezpečnost, a to zejména po zkušenostech s bezpilotními letouny Spojených států amerických.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu potvrdil ve středu doživotní vězení za genocidu někdejšímu generálovi Zdravkovu Tolimirovi. Ten se mimo jiné podílel na masakru v bosenské Srebrenici.

Žádná dohoda je lepší než špatná dohoda. Uvedl to íránský ajatolláh Chameneí, jenž má rozhodující slovo u přijetí dohody o omezení jaderného programu, o níž bylo jednáno v Lausanne. Duchovní vůdce tak vzkázal Spojeným státům, že přijetí plánované červnové dohody negarantuje.

Dohodu o těsnější obranné spolupráci kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska uzavřeli ve čtvrtek ministři obrany Švédska, Norska, Finska, Dánska a Islandu. Moskva se k tomu vyjádřila znepokojením, a to především kvůli sbližování se NATO s Finskem a Švédskem. Tyto země jsou oficiálně politicky neutrální a bez vojenských spojenectví.

Za válečné zločiny v pákistánské válce o nezávislost v roce 1971 byl v sobotu v Bangladéši popraven člen islamistické opozice Muhammad Kámáruzzamán. Ve stejný den také stvrdil egyptský soud trest smrti vůdci Muslimského bratrstva Muhammadu Badímu.

Kuba a Spojené státy navázaly po čtyřiapadesáti letech nový vztah. Na panamském summitu si potřásli rukou prezident Barack Obama a kubánský vůdce Raul Castro. Prvním úkolem je otevření velvyslanectví v Havaně a Washingtonu, postupem času by se mohlo jednat o dalších záležitostech, například o odstranění Kuby ze seznamu států sponzorujících terorismus. Ačkoliv se Obama vyjádřil ke stálému prosazování lidských práv, do politického zřízení si Kuba mluvit nenechá.

Při ozbrojeném útoku na jihokorejskou ambasádu v Tripoli zemřeli dva místní strážci. Ke střelbě, při níž nezahynul žádný občan Jižní Koreji, se přihlásili militanti z libyjské odnože Islámského státu.

5 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

5 Comments

  • Profilový obrázek
    Tomas.Kolar
    13. 4. 2015, 23:15

    Dovolil bych si drobnou poznámku, že Finsko a Švédsko nejsou neutrální politicky nýbrž vojensky. Alespoň mi přijde, že členství v EU je s politickou neutralitou jaksi neslučitelné :-)

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Markéta Turková@Tomas.Kolar
      14. 4. 2015, 12:10

      Neutralita je poměrně široký koncept, který je nutno chápat právně. Co se týká švédské neutrality, jedná se zejména o aspekt zahraničí politiky, v tomto případě se členství v EU s neutralitou nevylučuje.

      Pokud byste měl zájem, mohu poslat zajímavou práci na téma slučitelnosti švédské neutrality se členstvím v EU :-)

      REPLY
      • Profilový obrázek
        Anno@Markéta Turková
        17. 4. 2015, 16:39

        1) Máte pravdu, že se jedná o pojem tzv. mezinárodního práva. Neutralitu upravuje pařížská deklarace z roku 1856, V. haagská úmluva z roku 1907 (neutralita v pozemní válce) a XIII. haagská konvence z roku 1907 (neutralita v námořní válce). Standardní členství v OSN ale plnou neutralitu znemožňuje, neboť každý členský stát je povinen se podřídit rezoluci Rady bezpečnosti.
        2) Nepsal jsem nic o účasti Švédska a Finska na pouhých vojenských cvičeních NATO ale v misích a o NRF.
        Obě země patří mezi prominentní partnery NATO, zejména v oblasti rozvoje schopností, vyzbrojování, R&T, apod. Jelikož nejsou ale členy, nemohou se podílet na rozhodovacích procesech aliance. Obdobně Dánsko, což je méně známé, se v rámci EU díky národním ústavním omezením nemůže účastnit na vojenských operacích EU a účastní se jen na civilních (policejních, apod.).

        REPLY
  • Profilový obrázek
    Anno
    14. 4. 2015, 7:12

    Já bych zrelativizoval i tu poznámku o tom, že Finsko a Švédsko jsou bez vojenských společenství. EU má i svou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a v rámci tzv. Lisabonské smlouvy i solidární klauzuli, které je obdobou článku 5 v NATO. Společně a s dalšími severskými státy mají ve vojenské oblasti velmi úzkou „nordickou“ spolupráci, kterou bychom jim v rámci V4 mohli závidět a která má přesah i do vytváření BG EU. Navíc již na jaře 2007 Finsko a Švédsko oficiálně oznámily, že jsou připraveni na vstup do NRF (síly rychlé reakce NATO). Obě země se účastní vybraných misí NATO.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Markéta Turková
    14. 4. 2015, 11:42

    Co se týká Evropské unie, ta je i přes zmíněnou SZBP společenstvím politickým a ekonomickým. S NATO pak obě země začaly spolupracovat již v 90. letech, a to především v oblasti zajišťování míru – tedy spíše soft power, diplomacie, apod. O možnosti vstupu do NATO začaly země více uvažovat v roce 2013, nicméně oficiálně zde stále nejsou, proto psáno OFICIÁLNĚ bez vojenských společenství = nejsou členem Aliance. To, že se účastní vojenských cvičení, je věc druhá.

    K samotnému monitorování dodávám, že se jedná o pouhý přehled (kritizovaná pasáž je citovaná z ČTK, viz odkaz), nikoliv analytický článek.

    REPLY

Nejnovější komentáře