Asociace záložních brigád (AZB) je organizace, která vznikla v roce 2000 z tehdejších příslušníků záloh, kteří se účastnili dobrovolných vojenských cvičení. O rok později byla přičleněna jako odborná sekce zabývající se ryze problematikou záloh ke Svazu vojáků z povolání, přičemž samostatným právním subjektem se stala v roce 2007. Ve stejném roce získala AZB od tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové doporučení nutné pro vstup do Mezispojenecké konfederace záložních důstojníků (The Interallied Confederation of Reserve Officers, CIOR), Oficiálního přijetí do CIOR se dočkala v roce 2009.

V České republice je Asociace záložních brigád v podstatě jediný subjekt věnující se aktivním zálohám profesně.  Předsedou Asociace záložních brigád je v současné době podplukovník v záloze Arnošt Líbezný

Logo Asociace Záložních Brigád. Zdroj: AZB

O tom, co Asociaci záložních brigád čeká, o zálohách obecně, ale i o v současnosti exponovaném tématu obnovy branné povinnosti jsme mluvili s předsedou AZB, podplukovníkem v záloze Arnoštem Líbezným.

Jaké jsou možnosti NATO pro rozvoj záloh?
Rámcovou politikou Aliance v otázce záloh je aktualizovaná směrnice MC441/2, která nicméně dává státům ve způsobu utváření záloh volnost. Jsou státy, které je nemají vůbec a jsou státy, které se zálohami pracují na vysoké úrovni. Vzhledem k současné bezpečnostní situaci je kladen velký důraz na to, aby se jednotlivé členské státy NATO více zapojily do vzdělávání a výcviku svých záložních sil.

Co je pojítkem spolupráce mezi NATO, Armádou České republiky a aktivními zálohami?
Jedná se o pomyslný trojúhelník, kdy nahoře je Vojenský výbor NATO a pod ním dvě organizace CIOR a NRFC (National Reserve Forces Committee – Výbor národních záložních sil). Ty se řídí, kromě vlastních statutů také vojenskými dokumenty NATO. MC248/2 je směrnice upravující spolupráci NATO s CIOR a MC392/1 směrnicí pro NRFC. Mezi organizacemi CIOR a NRFC navíc existuje memorandum o spolupráci. Toto memorandum mimo jiné hovoří i o tom, že vždy po dobu 2 let povedou prezidentství/předsednictví zástupci stejného státu.

Mohl byste popsat organizace CIOR a NRFC?
CIOR je starší než samotná Severoatlantická aliance. Vznikl v roce 1948 a v současnosti sdružuje organizace záloh čtyřiatřiceti států. Za každý stát může být členem CIORu jediná organizace, za Českou republiku to je Asociace záložních brigád. NRFC je pak zjednodušeně služebním orgánem – komisí Vojenského výboru NATO, kde jsou zástupci z ministerstev obrany nebo generálních štábů, kteří mají ve své gesci výstavbu a přípravu záloh. Za náš stát tam jezdí ze Sekce plánování a rozvoje schopností, která aktivní zálohy zastřešuje institucionálně.

Jaké jsou mezi nimi obecně rozdíly?
Liší se ve sdružování členů, kdy v CIOR jsou sdružovány asociace/organizace sdružující zálohy nejen jednotlivých členských států NATO, ale také států, které jsou s Aliancí v různých partnerských vztazích (např. v rámci Partnerství pro mír). NRFC je naopak tvořeno zástupci ze států Severoatlantické aliance a několika pozorovateli, například Austrálií. Organizace se tak liší i početně. CIOR deklaruje, že má ve svých členských organizacích řádově milion a tři sta tisíc záložních důstojníků, zatímco NRFC je početně malý výbor. Nicméně je třeba zmínit, že CIOR se fakticky zabývá problematikou záloh obecně, nejen důstojníky. Členské organizace CIOR totiž sdružují ve většině případů zálohy bez ohledu na hodnost. V současné době probíhá i projekt, který řeší, jakým způsobem vtáhnout do dění všechny tyto zálohy bez ohledu na hodnost, tedy i poddůstojníky nebo vojíny.

V čem spočívá úkol organizací při pohledu „zevnitř?
Na národní i mezinárodní úrovni by spolu měli organizace spolupracovat. NRFC, jakožto institucionalizovaný prvek Aliance, je místem, kde se zabývají výměnou názorů a informací o fungování záloh členských států, přípravou projektů v rámci Aliance, nebo poskytováním vodítek jednotlivým státům, jak se zálohami pracovat. Protipólem je CIOR se svými komisemi, které pracují na různých projektech ve prospěch záloh. Jedná se o hotové zálohy, které vykonávají svou funkci jak v armádě tak u svých civilních zaměstnavatelů.

O jaké projekty se jedná?
Především o vzdělávací, kupříkladu vzdělávání mladých důstojníků, nebo nejrůznější kurzy – jazykové, CIMIC, PSYOPS a jiné. Právní komise se pak zabývá legislativními otázkami, či zabezpečením záloh ve vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel. DEFSEC komise se zabývá projekty e-learningu atd.

Chceme podpořit zálohy a nastartovat náš systém

Setkání CIOR v Sofii v dubnu tohoto roku. Foto: Flick

Česká republika má v letech 2016-2018 organizacím CIOR a NRFC předsedat. Jak Asociace získala tuto příležitost?
Možnost předsednictví vznikla na jaře 2014, kdy tehdejší uchazeč z USA stáhl svou kandidaturu. Předsednictví neboli prezidentství je dvouleté. V současnosti zastávají tyto posty Bulhaři, od roku 2018 pak Poláci, což bylo již schváleno v minulosti. Pro roky 2016 až 2018 vznikla díra a my jsme prostřednictvím našeho vojenského zástupce v NATO otevřeli otázku možného převzetí předsednictví v obou institucích jednak s tím, že by bylo dobré podpořit zálohy a náš systém nastartovat se zkušenostmi ze zahraničí, ale také v souvislosti s kandidaturou generála Petra Pavla na post šéfa Vojenského výboru NATO.

Vznikly nějaké komplikace týkající se převzetí prezidentství AZB?
Memorandum mezi CIOR a NRFC hovoří o dvouletém předsednictví jednoho státu. Český Generální štáb deklaroval již v červenci 2014 na zasedání Vojenského výboru NATO, že převezme předsednictví NRFC, nicméně otázku vedení CIORu prohlásil za problematickou. K řešení proběhla celá řada jednání a některá byla takzvaně o nás bez nás. Tím, že členem CIORu není stát jako instituce, ale Asociace jako občanský spolek nezávislý na ministerstvu, vznikla otázka, jakým způsobem předsednictví financovat. Věděli jsme, že forma dotace není možná. Navíc jsme nedostali ani doporučení o tom, že ministerstvo obrany nemá námitek vůči prezidentství, které jsme měli předložit CIORu.

V čem spatřujete důvod neochoty ministerstva dodat doporučení?
Hlavní problém bude asi – kromě finančních otázek – v tom, že CIOR i Asociace jsou nezávislé organizace. Ministerstvo tomu nemůže velet, a proto má možná problém najít tu správnou rovinu spolupráce, a to i přesto, že mezi MO a AZB bylo již v roce 2011 podepsáno Memorandum o spolupráci.

Nakonec však bude Česká republika předsedat od poloviny roku 2016 oběma organizacím. Jakým způsobem se situace vyřešila?
Na základě únorového jednání v bruselské centrále NATO, které proběhlo mezi vedením obou výborů a za účasti dalších členů z Německa a ČR, kde prohlásil zástupce generálního štábu, který je v NRFC že AZB je nezávislá organizace a je v její gesci se rozhodnout zda kandidaturu podá či nikoli, potvrdil, že ministerstvo obrany v tomto případě žádné stanovisko nebude vydávat.

Při následném jednání výkonné rady CIOR, kde byla celá věc velmi důkladně projednána a to i se zvážením všech pro a proti bylo hlasováním rozhodnuto podpořit kandidaturu české asociace na převzetí prezidentství CIOR v letech 2016-2018. Další prezidentství tak povede Asociace záložních brigád z České republiky. Váha mezinárodního memoranda je velmi důležitá a finanční otázky se dají řešit. V současné době máme navíc nabídky konkrétní podpory od organizací ze zahraničí. Jsou ochotné naše předsednictví podpořit ať už finančně nebo personálně.

Co pro AZB předsednictví znamená?
Získáme nejvyšší post v oblasti záloh a s tím otevřenou cestu k dalším informacím a kontaktům. Půjde zejména o podporu a nastartování obranného systému s užitím záloh u nás i v zahraničí. Na místě je přitom poučení se z chyb minulých. Jsme v pozici, kdy má před námi většina starších členů, ať už Spojené státy nebo Velká Británie či Francie, náskok v budování svých záložních sil až desítky let. Nicméně problémy se opakují a ty finanční jsou všude.

Jaký předsednický program jste si stanovili?
CIOR má svůj nosný program zaměřený hlavně na vzdělávání záloh, využití záloh v národním a mezinárodním prostředí, legislativu, podporu zaměstnavatelů záložáků a záloh samotných. Jedná se o celý výčet problematiky záloh od A do Z. My bychom chtěli pokračovat v již zmíněných aktivitách v oblasti jazykového vzdělávání, vzdělávání mladých důstojníků, kurzů PSYOPS a CIMIC. Zejména chceme dotáhnout do konce akreditaci těchto kurzů. Na národní úrovni bychom rádi konečně nastartovali a podpořili realizaci koncepce aktivních záloh.

Bude předsedat pouze CIOR, NRFC budou předsedat zástupci Generálního štábu – SRPS MO – do jejichž gesce výstavba záloh spadá.

V dalším díle rozhovoru se budeme věnovat rozvoji aktivních i povinných záloh a v současnosti diskutovanému tématu branného zákonu.

Autoři: Markéta Turková, Samuel Kolesár