fbpx

Zastřel si svého bezvěrce

Zastřel si svého bezvěrce

Pokud by se za minulý rok udělovala cena za nejlepší marketingovou kampaň, s trochou nadsázky bychom mezi adepty na vítězství mohli zařadit i Islámský stát (dále jen IS). Tato teroristická organizace se totiž ukázala jako velmi schopnou při získávání nových rekrutů a oslovování muslimských komunit v zemích vyspělého západu. V čem ale spočívá marketingový úspěch IS?

Hlava IS Abú Bakr al Bagdadí. Foto: Flickr, licence CC

Hlava IS Abú Bakr al Bagdadí. Foto: Flickr, licence CC

Základy úspěšného marketingu
Tím, čím se IS odlišuje v oblasti marketingu od ostatních teroristických organizací, je především její důraz na profesionalismus. Přestože jednou z hlavních oblastí, kterou tato organizace kritizuje, je kapitalismus, neznamená to, že některé jeho prvky nevyužívá ve svůj prospěch. ISIL se tak v mnohém podobá spíše některé ze západních obchodních společností. Má svoji vlastní jednotku, která se oblastí marketingu speciálně zabývá, tzv. al Hazat media center. To samozřejmě není u teroristických organizací nijak neobvyklé. Tuto jednotku dle dostupných informací nicméně tvoří alespoň z části mladí lidé, kteří vyrostli a vystudovali na západě.

To je zřejmě důvod, proč její vnitřní struktura přesně odpovídá dobře vedené marketingové firmě. Je zde část lidí, které bychom mohli označit za market research. Jsou to specialisté na monitorování potencionálního trhu. V našem případě sledují nové trendy na západě, získávají údaje o potencionálních skupinách mladých muslimů, co je zajímá a podobně. Další část tvoří lidé, které lze nazvat marketing specialisty. Ti využívají získaných informací k vytváření konkrétních videí, fotek, symbolů a dalších produktů sebeprezentace. Pro každý trh jsou samozřejmě vyčleněni lidé, kteří z daného prostředí pocházejí a nejlépe mu rozumí.

ISIL má přitom jasně stanovený „business plán“. To znamená, že ví, na koho přesně zaměřuje svoji kampaň. Jsou to především mladí muslimové mezi 20 až 30 lety, kteří jsou různě po světě nespokojeni se svým postavením a začleněním do tamních společností. Pokud se pak podíváme na její „marketingové produkty“, vidíme, že v nich nijak výrazně neřeší svoji ideologii. To jí poskytuje volnost při oslovování různorodých skupin napříč západním světem. Opírá se v tomto směru často pouze o zavedení práva šaría a boj proti stávajícímu světovému establishmentu. Nespokojeným mladým muslimům ze západu pak nabízí jednoduchý obraz oslavovaných bojovníků z celého světa, kteří si i přes rozdíly mezi sebou rozumí. Nic víc, nic míň. Přesto tento, ačkoliv promyšlený, stále jednoduchý obraz by sám o sobě k úspěchu nestačil. To, co nejvíce stojí za úspěchem ISu, je způsob jakým tento obraz sebeprezentace dostává k lidem.

Hry, aplikace, filmy
ISIL zcela racionálně využívá pro svoji sebeprezentaci informační technologie a to i ty nejnovější. Je to logické, neboť právě ony jsou tou nejlepší cestou k jejich cílové skupině, tedy mladým muslimům. Patrně nejvýrazněji je to vidět na sociálních sítích, konkrétně pak Facebooku a snad ještě častěji Twitteru.

Na těchto sociálních sítích pak IS nezakládá pouze své vlastní stránky, ale vytváří profily některých svých konkrétních bojovníků. Nově se tak zájemci o vstup do řad této teroristické organizace nemusí dívat pouze na oficiální prohlášení celé skupiny, ale vybrat si sympatické členy a ty každý den sledovat. Díky tomu, že velká část bojovníků pochází ze západních zemí, jsou potencionálním uchazečům o vstup do IS mnohem blíže. Často je tak možné sledovat dnes tolik oblíbené selfie. Pod nimi jsou pak nadšené komentáře často v angličtině, němčině a dalších evropských jazycích. Ty jsou přitom svým obsahem a formátem velmi podobné vyjadřování mladé evropské generace.

Přesto jde IS ještě dále. Na twitteru vytvořila aplikaci The Dawn of Glad Tidings, častěji nazývanou pouze Dawn. Ta je na internetu volně ke stažení a funguje i na chytrých telefonech. Pokud je tedy zájemce ochoten při instalaci IS poslat relativně velké množství informací o sobě, může se téměř zapojit do dění na Blízkém východě. Na telefon mu totiž každý den průběžně chodí zprávy, které líčí vývoj událostí a bojů z různých částí území ovládaných ISIL. Má zde možnost sledovat live komentáře bojovníků, nejnovější fotky událostí, které se staly jen několik minut předtím.

Všechny stránky a profily jsou pak plné videí a fotek z bojů a poprav. Nejde přitom o formáty a kvalitu, kterých dosahují i ostatní teroristické organizace. Patrný je i vliv západní kinematografie a nejnovějších trendů. Často jsou totiž videa volající po nových rekrutech podobná trailerům na nejnovější hollywoodské filmy a v mnoha ohledech je dokonce i vykrádají. Věci jako kvalitní hudební doprovod a zpomalované scény přestřelek pouze doplňují celkový efekt na diváka.

Celá marketingová kampaň je ještě o úroveň kvality výše vlastním online magazínem Dabiq i využitím nejnovějších počítačových her. Z počátku v tomto směru šlo pouze o videa z her GTA 5 a Call of Duty. IS použil upravené záběry her k vytváření propagačních videí. Dokonce do videí použili zvukové nahrávky ze skutečných bojišť, které sami prožili.

GTA 5 patří v dnešní době mezi nejhranější hry, nápad využít video z této hry bylo velmi promyšleným tahem. Nedávno se ale objevila dokonce modifikace české hry ARMA III. Tato hra je jedním z nejkvalitnějších simulátorů boje, jenž lze na světovém trhu sehnat. IS vytvořil mód, který mění hlavní charaktery na své bojovníky a za oponenty dosadila představitele Syrské armády a kurdských milic. Vše je doplněno komentářem, že přesně takové boje ze hry bojovníci IS prožívají i v realitě.

Demokracie se brání
A jak se tomu západní země mohou bránit? Odpověď je vcelku jednoduchá. Téměř nijak. Když se Facebook v Austrálii rozhodl, že odstraní známou ISIL stránku Bilad al Shaam Media, která v té době měla přes 3 000 aktivních uživatelů, ještě ten den vznikly tři její nové klony. Když to doplníme o to, že ISIL si oblíbila i hashtagy, jsou naděje na kontrolu toku informací této organizace téměř nemožné. Pro představu hashtagy jsou klíčová označení událostí, o kterých si lidé píší. V textu tak lze odkázat na určitou událost, případně organizaci a rychle šířit dané sdělení.

Přesto existuje naděje, že mimo reálný boj, by mohl brzy ISIL začít prohrávat i ten marketingový, cílený na nové rekruty. Video s popravou humanitárního pracovníka Alana Henninga, který pomáhal s muslimskými přáteli v Sýrii místním lidem, totiž zvedlo velmi silnou vlnu nevole. To, co se stalo v arabských zemích po videu upálení jordánského pilota, by mohlo nastartovat i odklon mnoha západních muslimů od zájmu o IS. Vzpomeňme na alžírskou občanskou válku, kdy se teroristická Group Islamique Armeé v podstatě rozpadla právě kvůli svému důrazu na neopodstatněnou brutalitu. Mohl by i IS takto doplatit na svoje zvěrstva.

1 comment

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

1 Comment

  • Profilový obrázek
    Petr Z.
    14. 5. 2015, 22:13

    Krátký komentář k článku. Hlavní sílu Islámského státu bych neviděl v business plánu, ale v tom, že má velký počet drobných a aktivních mediálních přispěvatelů, což vytváří schopnost určitého načasovaného mediálního vzedmutí, čímž se žádná jiná organizace podobného raženího pochlubit nemůže. K mediálním schopnostem viz více „ISIS: The State of Terror“, kde kapitoly (jediné dobré) šest a sedm se věnují právě mediálním aktivitám Islámského státu.

    Islámský stát bych s GIA nesrovnával protože tam to bylo v rovinně sunnité vs sunnité, v případě Islámského státu to je sunnité vs zbytek. A to nemluvím o tom, že velmi pravděpodobně byla některá zvěrstva v Alžíru iniciována ze strany jejich velmi efektivní zpravodajské služby, aby původně vcelku legitimní politické hnutí delegimitizovala. K tomu přidejte apokalyptický ráz propagandy, nutnost obrany chalifátu a rázem vám vyjde, že v tomhle ohledu Islámskému státu projde z hlediska brutality mnohem více, než by se nám líbilo. Než v efekt brutální propagandy, která je navíc mimochodem vyvážena stejně objemnou propagandou se zaměřením na sociální rozměr nového chalifátu, bych se zaměřil na aktivní boj proti šíření této propagandy přes sociální sítě. V tom jsem pravděpodobně asi dost ovlivněn výše uvedenou knihou. Co je zajímavé, že v téhle oblasti sehrávají prim nikoliv státní, ale soukromé instituce (Twitter, Youtube či Facebook) a bude zajímavé sledovat, jak se s touto rolí poperou.

    Pár dopřesnění. Dawn of Glad Tiddings již nefunguje (údajně od června 2014), protože Twitter učinil účinná opatření proti automatickým šířením podobných zpráv. Kolega měl na mysli asi al-Hajat (v anj přepisu al-Hayat).

    REPLY

Nejnovější komentáře