fbpx

Evropa podle Friedmana

Evropa podle Friedmana

Česká republika je sedmnáctou spolkovou zemí Německa, které jí ovšem ochranu nezajistí. Proto je třeba orientovat se na Spojené státy. Tento a další názory vyslovil v rozhovoru pro Lidové noviny zakladatel agentury Stratfor G. Friedman. Jaká je jeho vize budoucího uspořádání Evropy?

George Friedman. Foto Wikipediacommons

George Friedman. Foto Wikipedia Commons

Spojené státy jediným garantem bezpečnosti
Nárazníková zóna je podle Friedmana založena na strategických problémech zemí, které vznikly rozpadem Habsburské monarchie. Tyto země musí chránit svoji suverenitu před Německem a Ruskem. Přitom Rusko je opět mocnost a nárokuje si svou nárazníkovou zónu na západě. Ta začíná na severu Petrohradem, vede přes Pobaltí, Polsko, Bělorusko a míří k Rumunsku, Bulharsku a Turecku.

Jmenované země tak nemohou existovat bez vnějších garancí. Evropa jim je však neposkytne. Naopak garantem mohou být Spojené státy. Vrací se proto do regionu a na základě bilaterálních vztahů dodávají vojenskou techniku, přemísťují jednotky pod svým, nikoliv severoatlantským, velením.

ČR jako sedmnáctá spolková země
Česká republika je pro Friedmana sedmnáctou spolkovou zemi Německa. Na jednu stranu z toho profitujeme, na druhou stranu mají Německo a Spojené státy rozdílné možnosti a zájmy. Dle Friedmanových slov Německo nechce znervózňovat Rusko a má spoustu jiných problémů v Evropě, než aby se zabývalo nárazníkovou zónou. Naši ochranu Německo nezajistí, naopak Spojené státy toho schopny jsou a je to dokonce v jejich zájmu. Většina lidí prý žije v mylné představě, že „Aliance je pod nějakým magickým deštníkem“. Jenže ten magický deštník jsou Spojené státy. Když NATO něco garantuje, ve skutečnosti to garantují Spojené státy. Američané preferují spíše dvoustranné dohody, než multilaterální struktury.

Evropa se hroutí a Německo se snaží mít dobré vztahy s Ruskem, Rusko je odbytiště, říká Friedman. Spolu s redaktorkou diskutují o desetiprocentním německém exportu do Ruska. Právě v Rusku si prý může Německo vynahradit evropskou ztrátu způsobenou problémy v Eurozóně. Proto nechce řešit ukrajinský problém. Pouze kvůli spojenectví s USA provádějí Němci alespoň politiku silných slov a relativně měkkých opatření. Do toho je pryč evropská prosperita, vrací se nacionalismus a nabízí se otázka, zda vydrží mír.

Evropa očima Středoevropana
Podle Oskara Krejčího nemá Česko ani Slovensko možnost ovlivnit geopolitické směřování své země. Připomíná, že během 20. století jsme osmkrát změnili režim či státnost. Dělo se tak vždy po zásadních geopolitických změnách. To dokládá, jak jsou naše národy závislé na prostředí a zároveň nejsou sami o sobě schopné geopolitiku ovlivňovat. Myšlenka, která se nabízí, je prosazovat své zájmy prostřednictvím nějaké nadnárodní organizace.

Friedman však předpokládá, že pro Českou republiku je nejvýhodnější bilaterální spolupráce s USA coby garantem bezpečnosti nárazníkové zóny. Jenže to by bylo ideální řešení pouze v případě rozpadu Evropské unie a nastalém „chaosu“. Za takových okolností by měl skutečně pravdu a my potřebovali silného garanta. Na druhou stranu integrace pokračuje a pro nás je tak v současnosti výhodnější preferovat multilaterální uskupení a zasazovat se o platnost mezinárodního práva. Nezavřít si možnost, jak se stát aktivním hráčem a budovat tak prostředí, kde se budou i slabší státy podílet na rozhodování.

Pro Českou republiku, stejně jako pro jiné menší evropské země, je Evropská unie prostor, kde mohou prosazovat své zájmy. Ty větší mohou kooperaci dosáhnout lepší vyjednávací pozice vůči jiným velmocem. To je také důvod, proč by podle Friedmana Spojené státy jen nerady viděly Evropu pod jednou vládou. Výhodnější je pro ně využívat vztahy s jednotlivými zeměmi a zabránit spolupráci Ruska s Německem, která by mohla ohrozit hegemonii Spojených států.

Zápletka je v tom, že čím více spolupracuje Německo s Ruskem, tím méně potřebuje americkou armádu pro zajištění své bezpečnosti. To nutí Spojené státy zaměřit se na státy nárazníkového pásma, které by mohly být německo-ruskou spoluprací ohroženy. V takovém případě by byly americké a německé zájmy ve střetu. Problémem takové interpretace je redukce strachu z Německa, které je dosahováno právě evropskou integrací. Potřeba spolupracovat s Američany se tak může zdá silně propojena hlavně se strachem z Ruska. Tyto obavy mohou být posilovány tvrzením Friedmana, že se Německo za nárazníkové pásmo nepostaví. Jsou však takové předpoklady ve shodě s politikou, které Německo v současnosti prosazuje?

Hraje Německo dvě šachové partie?
Friedmanův pohled na Německo nesdílí Zbigniew Brzezinski, který pro deník Spiegel komentoval současnou bezpečnostní situaci v Evropě. Brzezinski upozorňuje, že Obama přenechal v ukrajinském konfliktu vedení Merkelové. Kancléřka podle něj odvádí „extrémně“ dobrou práci a Obama má jiné starosti nejen na Blízkém východě. Navíc vyslovuje své přesvědčení, že Německo je připraveno jít do války už kvůli Pobaltí.

Friedman naopak líčí Německo jako stát, který si hledí svých zájmů a tak „zrazuje“ Evropu. Svůj názor však nedokáže důvěryhodně podepřít a jeho představy o evropském, potažmo německém exportu jsou více než mylné. Německo reálně neexportuje zmiňovaných deset procent, ale pouze 2,6 procenta (2014). Což je mimochodem dokonce o půl procenta méně, než do České republiky. Navíc podle německého statistického úřadu meziročně klesla hodnota německého exportu do Ruska o 18 procent.

I samotná Evropská unie by mohla být obviňována z toho, že se snaží vyřešit problémy na vnitřním trhu snahou více exportovat do Ruska. Ve skutečnosti však export z EU do Ruské federace klesl o 12 procent (za rok 2014). Kanadě a Japonsku dokonce více. Přibližně o 12 procent se naopak zvýšil americký export do Ruské federace. Za těchto okolností dostávají Friedmanova slova o konci evropské prosperity hořkou pachuť. Zvlášť když i projevy nacionalismu a mír jsou spojeny s ekonomickou prosperitou.

12 comments
Profilový obrázek
Adam Veselý
CONTRIBUTOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

12 Comments

  • Profilový obrázek
    Ivo
    6. 7. 2015, 9:16

    Předesílám, že jsem v LN nečetl původní článek (od jisté doby je již nekupuji, byť jsem je četl od nepaměti) – internetový odkaz je platný pouze pro předplatitele. Nicméně jsem četl od George Friedmana Flashpoints: The Emerging Crisis in Europe (2015), ze které článek bezpochyby vychází.

    Mám totiž trochu obavu, zda autor novinového článku panu Friedmanovi správně rozuměl, resp. zda neslyšel, co slyšet chtěl. Jen pro porovnání autor knihy v části III, kapitole 11 (příznačně nazvané „Russia and its borderlands“) na necelých 20 stranách rozebírá region střední a východní Evropy.

    NIKDE nenavrhuje, že nejlepší pro KTERÝKOLIV ze států tohoto regionu by byla bilaterální bezpečnostní architektura s USA. Něco takového by popíralo realitu, v případě ČR skutečně monumentálním způsobem. Ztráta pro USA v případě nenaplnění závazku NATO by byla velmi citelná, ať již na mezinárodní scéně nebo domácí. Jaká pak by asi byla ztráta nenaplnění bilaterálního závazku vůči ČR? Prakticky neměřitelná…

    Jestli se někdo pokoušel o skutečně exkluzivní bilaterální vztahy s USA v našem regionu, tak to bylo Polsko za vlády Kaczinských. A jak dopadlo? Stačila změna US administrativy a enormní politický kapitál, který do tohoto vztahu Polsko nainvestovalo, vyhodilo s příchodem Barracka Obamy oknem. Proč by 4x menší Česká republika měla mít v tomto ohledu lepší šance, to fakt nevím.

    Jedinou bezpečnostní záruku, kterou může brát ČR vážně, je samozřejmě NATO. Všechno ostatní jsou nebezpečné chiméry. Právě proto, že případné nenaplnění závazku vůči členské zemi by z různých důvodů bylo těžko únosné jak pro jedinou supervelmoc, tak pro drtivou část evropských států. A tento chladný cost/benefit kalkul dává NATO jeho vnitřní kohezi…

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Adam Veselý
    6. 7. 2015, 12:56

    Doporučuji si rozhovor v Lidových novinách přečíst. Budete velmi překvapen.
    Jeho poslední knihu jsem nečetl a tak nevím, co píše o bilaterální bezpečnostní spolupráci. V rozhovoru nicméně říká:

    „Většina lidí v NATO žije v představě, že Aliance je pod nějakým magickým deštníkem. Jenže ten magický deštník jsou Spojené státy. Když NATO něco garantuje, ve skutečnosti to garantují Spojené státy. Na východě, v zemích uvnitř nárazníkové zóny, Američany proto víc zajímají a budou zajímat dvoustranné dohody než multilaterální struktury jako NATO, protože jsou pevnější.“

    Dále rozebírá odlišné zájmy jednotlivých států Evropy a z toho vyplývající nejednotnost NATO…což je samozřejmě nutno brát jako argument pro bilaterální dohody…

    Pokud jde o Polsko, tak v „The Next Hundred Years“ Friedman píše o široké spolupráci. Američané by podle jeho predikcí měli v budoucnu podporovat Polsko a tím vyvažovat vliv Německa v Evropě. Zde je zakopaný pes v americkém přístupu. Nelze se v jedné strategii snažit o budování koherentního NATO a zároveň bilaterálně podporovat aspirace jedné členské země, proti druhé…a to všechno pro dosažení cílů vlastních (Friedman tvrdí, že jednotná Evropa není v americkém zájmu).

    Problém je dokázat, že státy se doopravdy chovají podle toho, jak jim Friedman předurčuje… Podle mě často plácá :)

    REPLY
    • Profilový obrázek
      h-cz@Adam Veselý
      6. 7. 2015, 13:41

      ad USA a NATO – nevim nevim; prispevek do spolecne pokladny NATO USA je enormni, stejnetak jako krizovy potencial (co dokazi USA zvednout, privezt a s cim bojovat). Na druhou stranu slozeni NRF a NATO Force Structure jsou v zasade jen evropske jednotky – vcetne pomerne velkych NRDC; podobne i Active Fence – NATO garantuje, jednotky vysilaji Nemci, Holandane atp. Jen BMD stoji asi trochu stranou, ale to je dano strategickym charakterem; upper layer neresi jen tak leckdo…
      Osobne vnimam roli USA v NATO jako dvoji: jako partnerskou velmoc, co stoji po vetsinu casu v pozadi, ale zejmena jako velkeho sponsora (financni i znalostni) rustu kapacit evropy.
      BTW vse nejlepsi k vcerejsimu Independence Day Ameriko :)

      REPLY
    • Profilový obrázek
      Ivo@Adam Veselý
      6. 7. 2015, 14:56

      No, tak teď už je to jasnější :-). Když teď píšete, že Friedman tvrdí, že: „na východě, v zemích uvnitř nárazníkové zóny, Američany proto víc zajímají a budou zajímat dvoustranné dohody než multilaterální struktury jako NATO, protože jsou pevnější“, tak to samozřejmě není významově totožně s tvrzením z Vašeho článku „Friedman však předpokládá, že pro Českou republiku je nejvýhodnější bilaterální spolupráce s USA coby garantem bezpečnosti nárazníkové zóny“.

      Já samozřejmě nepochybuji, že pro SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ jsou výhodnější bilaterální dohody (mají je plně pod kontrolou, juniorní partner je jasně určen, minimální transakční náklady na ukončení – viz konec protiraketového deštníku v Polsku), jen silně pochybuji, že to platí i pro ČESKOU REPUBLIKU ;-).

      REPLY
      • Profilový obrázek
        Adam Veselý@Ivo
        6. 7. 2015, 19:44

        Toto druhé tvrzení totiž vychází z jeho odpovědi na jinou otázku :) Nevycházím z jeho představ o zabezpečení nárazníkové zóny, ale o tom, co tvrdí o „sedmnácté spolkové zemi“ a zajištění její bezpečnosti.

        Rétorika je jasná. Mohou Vás ochránit jen Spojené státy, tak proč nepodepisovat dohody bilaterálně? Budete z toho mít výhody plynoucí z exkluzivity. Nemusíte se bát, spojené státy ty bezpečnostní dohody nevypoví – podepisují je, protože jsou v jejich zájmu.

        Friedman je Američan. Kdybyste byl Američan, tak přesně tohle tvrdíte v ČR také :) Čekal jste, že Friedman řekne, že bilaterální dohody s Amerikou nejsou pro ČR výhodné? Proč by to dělal…

        Pokud připomínáte radar, ten je dobrým praktickým příkladem. Ten projekt byl kritizován za to, že má být vystavěn pouze na dohodách mezi ČR a USA. Této skutečnosti se chopili jako argumentu hlavně ti, co odsuzovali radar celkově. Těm ostatním to často nevadilo…

        REPLY
        • Profilový obrázek
          Ivo@Adam Veselý
          6. 7. 2015, 20:01

          1. Jasně – jinak mateřštinou pana Friedmana je maďarština, měl by tedy mít pochopení pro zájmy zemí naší velikosti :-).

          2. Určitě, bilaterálnost celého projektu byla spíše holí, která se vždy najde pro jeho odpůrce. Pro mě je spíš názorným příkladem, proč ČR nikdy nemůže uzavírat bilaterální dohody s nepoměrně silnějším partnerem a čekat, že její dodržení bude mít stejnou vážnost pro obě strany. My jsme k tomu od začátku přistoupili dost vlažně, ale Poláci do toho nastrkali neskutečný politický kapitál, mysleli si, že mají „special relationships“ s USA jako UK a pak vše vyletělo oknem.

          Stejný příklad v rámci NATO mě nenapadá – transakční náklady nedodržení dohody jsou o mnoho řádů vyšší…

          REPLY
  • Profilový obrázek
    Flyboy Eda
    6. 7. 2015, 15:02

    Orientovat se na spojence, který je sice silným hráčem, ale naprostá většina jeho obyvatelstva ani neví, kde ČR je, považuji jen za alibismus v převedení povinnosti bránit si svou vlast a území především vlastními silami. Stejně to vidím i se spoléháním se na sousedy z EU.
    Obranu za nás nikdo nikdy nevyřeší, pokud ano tak za cenu, kterou bychom spláceli hodně dlouho.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Toledo
    6. 7. 2015, 15:42

    Jak nadčasové je hodnocení situace ČR v Denkschrift (1941)

    „Z osudu česko-slovenska se dá všeobecně vyvodit poučení, že doba, kdy mohly malé státy provádět samostatnoupolitiku, je pryč. Musí se připojit k velmoci nebo skupině velmocí, k níž geopoliticky náleží, v jejímž stínu žijí. Ochrana prostorově vzdálenými velmocemi je mylná.“

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Ivo@Toledo
      6. 7. 2015, 17:46

      Toto hodnocení je napsáno ještě před vznikem supervelmocí. Schopnost (ale i vůle) projekce sil USA na ochranu ČR, je nesrovnatelně vyšší než třeba v případě Německa.

      S neschopností provádět samostatnou (geo)politiku státy naší velikosti samozřejmě souhlas.

      REPLY
      • Profilový obrázek
        Toledo@Ivo
        6. 7. 2015, 18:24

        Toto není o projekci sil. Naše společné geopolitické zájmy s USA jsou proměnlivé a do budoucna značně nejisté.

        REPLY
      • Profilový obrázek
        Honza@Ivo
        6. 7. 2015, 22:53

        k aspiracím na geopolitiku dle mého kromě dostatečné váhy země patří také kvalitní politici..
        .. rozhodně ne banda krajských hejtmanů, salonních myslitelů, kleptomanů a prognostiků světlých socialistických zítřků.

        REPLY
        • Profilový obrázek
          AA@Honza
          7. 7. 2015, 23:13

          A už vůbec ne pravdoláskařů, sluníčkářů a jim podobných, co po nich jejich kámoši dočasně pojmenovali letiště.

          REPLY

Nejnovější komentáře