
Saint-Nazaire na pobřeží Atlantiku není nikterak krásným městem. Je to takové typické místo, jehož primární účel není osada/město k bydlení, ale důležitá poloha, průmysl a pak teprve město/bydlení. Vynikne to zvláště pokud člověk zajede do nedalekého Nantes. Jeho poloha v rozlévající se deltě Loiry je také klíčová, ale po mnoho staletí jde o město bohaté, obchodní a obchodnické a tomu odpovídá i architektura, katedrála a kostely, vévodský hrad, který je dnes nádherným muzeem a výstavní síní, a tak dále.
Byť jsou to zcela odlišná města, Nantes a Saint-Nazaire přitom k sobě neoddělitelně patří. Obě města sehrála zásadní roli v rozvoji francouzského námořnictví a v obchodu s koloniemi (včetně té temné stránky otrokářské). Byť je Nantes vzdáleno přes 50 kilometrů od Saint-Nazaire, přesto je druhé jmenované město vlastně přístavem a loděnicí toho prvního. Je to nádherná symbióza a učebnicový příklad promítnutí významu geografie do ekonomiky, politiky a kultury určité oblasti, jejího bohatství a významu. Tedy do jisté míry ke škodě Saint-Nazaire, které je vlastně industriálním místem, striktně praktickým, postaveným kolem přístavu a loděnic. Až by se chtělo podotknout: zábava je v Nantes, v Saint-Nazaire je práce.

Německá ponorková základna v Saint-Nazaire; Foto FS

Pohled zevnitř z ponorkové základny na přístav; Foto FS

Sevastopol a Vladivostok třídy Mistral v přístavu v Saint-Nazaire; Foto FS
Před pár dny se objevila informace, že Rusko souhlasí s francouzskou kompenzací 1,16 miliardy eur (tato částka obsahuje vrácení zálohy ve výši 840 milinů eur a odškodnění za náklady na provedený výcvik 400 námořníků a vývoj čtyř prototypů vrtulníků Ka-52K). Vzápětí tyto zprávy popřel francouzský prezident Francois Hollande s tím, že má na stole několik řešení, o kterých rozhodne v horizontu týdnů.
Tento obchod byl od počátku ze strategického hlediska poměrně nešťastný (viz například několik let staré texty na OWOP) a z tohoto pohledu se dá považovat výsledek – pokud lodě skutečně nebudou Rusku dodány – za pozitivní. Nezbývá než s napětím čekat na to, jak dopadne nejenom francouzsko-ruské dohadování, ale kde lodě skončí pak. Jestli ve francouzském, či nějakém jiném, snad spřáteleném, námořnictvu (doufejme, že informace o prodeji do Číny jsou jen kachnou). Nebudu překvapen, pokud by se objevil projekt, zvláště v souvislosti s uprchlíky ve Středozemí, na vybavení lodí vlajkou EU, samozřejmě za finanční úhradu Francii.
Do té doby asi budou lodě symbolicky stát vedle nezničitelných německých ponorkových doků, se kterými si také po dlouhou dobu nikdo moc nevěděl rady.
4 comments









4 Comments
Ivo
2. 8. 2015, 14:18Super článek. Troufnu si poněkud zaprognózovat. Ani jedna z uvedených alternativ se neuskuteční. Proč?
1. Nákup dalších dvou lodí třídy Mistral nedává z hlediska francouzského námořnictva pražádný smysl. Proč by si k existujícím lodím třídy Mistral, které již provozují, tedy: Mistral, Tonnerre a Dixmude pořizovali další 2, tedy Sevastopol a Vladivostok? Tři jsou přesně tolik, kolik Francouzi potřebují – 1 trvale v pohotovosti, 1 další na kratší operační „surge“ v případě potřeby, 1 v opravě.
2. Plavení se pod vlajkou EU považuji za ještě méně pravděpodobné. Problém nečinnosti EU ve středomořské otázce přeci není nedostatek prostředků na zásah, ale nedostatek vůle k němu. Žádné námořnictvo EU, stejně jako armáda, neexistuje a v dohledné době ani existovat nebude.
3. Prodej třetí straně, třeba Číně, je naopak nejpravděpodobnější. Číňané je potřebují, mají na ně peníze a byť je všem jasné, k čemu a kde budou použity, oficiálně žádné tenze mezi Čínou a Západem nejsou, tudíž se bude těžko uplatňovat diplomatický tlak na neuskutečnění obchodu…
REPLYTomas.Kolar
14. 8. 2015, 8:50Zajímavé by bylo, kdyby Mistral(y) koupila Indie, jak se začíná proslýchat. Nehledě na to, že by to vzalo vítr z plachet všem, kteří tvrdili, jak Francie nedodáním Mistralů Rusku ztrácí kredit u dalších vojenských zákazníků. Právě Indie a zrušení kontraktu na Rafale bylo dáváno jako vzorový příklad. No, zatím to na nějakou zásadní ztrátu důvěry nevypadá.
REPLYcivil
14. 8. 2015, 16:35Tato útočná plavidla se mohou hodit novému regionálnímu tygrovi Saúdské Arábii, jemenská operace je pro tato plavidla jako stvořená. A podle současné zahraniční politiky SA (Rusko Saúdská jednání o Sýrii a dodávkách zbraní, Jemen, Egypt…) by Mistraly měly práci zajišťenou i v budoucnu. Sázím spíše na SA než na Čínu, Indii nebo EU.
REPLYcivil
11. 9. 2015, 15:47Podle posledních zpráv se zdá, že Mistraly našli své kupce. Jeden Mistral skončí nejspíše ve Spojených Arabských Emirátech a druhý v egyptském námořnictvu. V případě egyptského Mistralu je jistě zajímavá informace, že financování nákupu nebude provádět Saúdská Arábie, ale Rusko, které pravděpodobně dodá na Mistral i vrtulníky Kamov 52K.
Zajímavou informací ohledně prodeje Mistralů je i to, že Rusko dle dohody s Paříží musí souhlasit s tím kdo chce Mistraly koupit.
REPLY