Od konce The Troubles, tedy konfliktu v Severním Irsku, uplynula už téměř dvě desetiletí. Přesto nelze tamní situaci ani v současnosti považovat za zcela utěšenou. Stále se zde objevují různě intenzivní násilné akty, na nichž se podílí skupiny, které nepřijaly mírové vypořádání ukončené Velkopáteční dohodou. Jednou z nich je Pravá irská republikánská armáda (RIRA, z angl. The Real Irish Republican Army).

Zdroj: Ansionnachfionn

Severní Irsko leží v severní části irského ostrova, kde se rozprostírá na přibližně jedné šestině celkové rozlohy. Tvoří jej šest hrabství. Nyní zde žije přibližně 1.8 milionů obyvatel, přičemž velkou část tvoří protestanti. Ti se do Irska, a zejména do severní části ostrova, stěhovali postupně od 17. století.  Zároveň zde také žije poměrně početná katolická minorita tvořená především původními obyvateli. Tato náboženská a etnická odlišnost determinovala dřívější, ale i i současné spory různé intenzity.

Kdy přesně vypukly konflikty mezi protestanty a katolíky, nelze určit zcela jednoznačně. Spory mezi těmito dvěma skupinami trvaly už od dvanáctého století, kdy na území ovládaném Brity docházelo k utlačování a diskriminaci původního katolického obyvatelstva. Výsledkem Anglo-irské války bylo osamostatnění Irska, ovšem bez šesti hrabství na severu. Ta se v roce 1922 rozhodla zůstat součástí Velké Británie (VB), přičemž uvnitř těchto šesti hrabství zůstala žít poměrně početná katolická menšina a IRA pokračovala ve svém násilném odporu vůči Britům.

V šedesátých letech minulého století situace v regionu eskalovala. Propukaly násilné protesty, při nichž umírali zástupci jak katolické, tak protestantské části obyvatel. Paramilitární organizace na obou stranách zaznamenávaly značný nárůst členů a Britové na toto území vysílali v roce 1969 své jednotky.

Důležitým momentem pro další stupňování konfliktu se stala v roce 1972 takzvaná Bloody Sunday. Příslušníci britské armády tehdy zastřelili 13 neozbrojených civilistů. Na tento čin IRA reagovala akcí, při které v Belfastu nastražila 26 bomb. V důsledku výbuchů zemřelo devět lidí a tato událost se do historie zapsala jako Bloody Friday.

Severoirský konflikt pak pokračoval dalších téměř dvacet let až do 10. dubna roku 1998. Tehdy byla podepsána Velkopáteční dohoda těšící se velké podpoře ze strany obyvatel, vyjádřené ve společném referendu. Tímto momentem lze považovat The Troubles oficiálně za ukončené. Navzdory tomu úplný mír v Severním Irsku nepanoval. Ne všichni s dohodou souhlasili. Někteří se dokonce snažili mírový proces narušit.

Mezi roky 1966 a 2001 zemřelo během konfliktu 3 365 lidí. Více než dva tisíce z nich byli civilisté. Kromě obětí si konflikt vyžádal i obrovský počet raněných a důležitý je také dopad na samotnou severoirskou společnost. Místní se dostali do stavu, kdy se de facto konfliktu přizpůsobili, což se odráží na specifických podmínkách pro fungování například organizovaného zločinu.

Je také nutné zmínit častou chybu, která se při popisu severoirského konfliktu objevuje. Tento konflikt bývá mnohdy mylně označován za náboženský. Ačkoliv byly obě strany konfliktu nábožensky rozděleny – téměř všichni pro-irští nacionalisti byli katolíci a drtivá většina pro-britských unionistů byla protestantského vyznání – nevyvrací to fakt, že jádro konfliktu tkvělo v politických příčinách. Žádná skupina nechtěla ustanovit teokracii nebo jakýkoliv jiný druh náboženské vlády. Ve skutečnosti toužili spíše po jednotném Irsku, kde by měli katolíci i protestanti stejná práva.

RIRA – Pravá irská republikánská armáda
Zformování Pravé irské republikánské armády bylo důsledkem mírového procesu, v devadesátých letech. V červenci 1997 pak Provizorní irská republikánská armáda (PIRA) oznámila ukončení bojů a umožnila tím svému politickému křídlu Sinn Féin vstoupit do mírových rozhovorů. PIRA postupem času ztratila veřejnou podporu a uvědomila si marnost ozbrojeného boje. Skupina si uvědomila, že pomocí násilí svých cílů nedosáhne, a proto se rozhodla přistoupit k mírovým jednáním.

Do čela křídla odmítajícího mírový proces se postavil Michael ‚‚Mickey‘‘ McKevitt, který následně v říjnu 1997 založil Pravou irskou republikánskou armádu. Společně s McKevittem stála v čele nově vzniklé organizace i jeho družka Bernadette Sands-McKevitt. Spolu pak rekrutovali řadu zkušených výrobců výbušnin, čímž dávali skupině velkou výhodu. Přítomnost Bernadette Sands-McKevitt byla pro nově vzniklou skupinu výhodou i z toho důvodu, že se jednalo o sestru Bobbyho Sandse. Sands byl první z členů PIRA, který zemřel při hladovce v roce 1981 a stal se tak ve své době velmi známou a uznávanou osobností. Tento fakt dával skupině větší kredibilitu v rámci širšího národního hnutí.