První den jednání přinesl potvrzení předpokládaného a očekávaného posílení východního křídla aliance. Od příštího roku zamíří do Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska čtyři mezinárodní prapory na rotační bázi.  Není to Varšavou vysněná trvalá přítomnost vojsk, ale vrabec v hrsti je přece len lepší než holub na střeše. Na druhou stranu budou „patronem“ praporu umístěného v Polsku Spojené státy, což je ve shodě s cílem současné polské vlády prohlubovat spojení Washington – Varšava.

Foto: Pawel Kabanski, Flickr

Pozitivně vyznělo prohlášení Jense Stoltenberga, že NATO jako celek zaznamenalo zvýšení výdajů na obranu v roce 2015 o tři procenta. Doufáme s generálním tajemníkem, že výdaje půjdou nahoru i v následujících letech.

S hrozícím vystoupením Velké Británie z EU si do Varšavy přijeli vyvětrat hlavu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a předseda Evropské rady Donald Tusk. Aby jejich návštěva nebyla jenom deklaratorní, podepsali s Jensem Stoltenbergem společnou deklaraci, která má být milníkem nové éry spolupráce EU a NATO. Organizace by rády více spolupracovaly proti hybridním hrozbám, lépe sdílely zpravodajské informace či společné bránily kyberprostor. Slibem nezarmoutíš. Kyberprostor byl povýšen  na plnoprávnou operační doménou pro obranné aktivity aliance.

V sobotu byla na programu varšavského summitu dvě hlavní témata – mise v Afghánistánu a boj proti bezpečnostním hrozbám z jihu. Již během dopoledne se spojenci shodli na pokračování afghánské epopeje Resolute Support. Minimálně do roku 2017 by v zemi mělo působit přibližně 12 tisíc zahraničních vojáků, kteří budou pokračovat v tréninku, asistenci a poradenství afghánským bezpečnostním složkám. Spojenci se rovněž zavázali poskytovat do roku 2020 zhruba miliardu dolarů ročně na činnost afghánské policie a armády. Vzhledem k míře korupce můžeme jen doufat, že tyto peníze nebudou financovat udržování životní úrovně pěstitelů máku. Peníze ovšem mohou téct i opačným směrem. Prezident Miloš Zeman na summitu hovořil se svým afghánským protějškem Ašrafem Gháním o možnosti bližší spolupráce. V této souvislosti zmínil opravu afghánských vrtulníků v ČR a výcvik afghánských pilotů vrtulníků. Ministr obrany Martin Stropnický již potvrdil zakázku pro státní podnik LOM Praha na opravu 4 vrtulníků.

Výcviku není nikdy dost, a proto NATO vytvoří speciální výcvikový tým přímo v Iráku, prodlouží výcvik iráckých důstojníků v Jordánsku a pomůže při vzniku zpravodajského střediska v Tunisku. V souladu s heslem „leadding from behind“ by se aliance do budoucna ráda vyvarovala přímých bojových zapojení v zahraničí.

Nebe nad územím tzv. Islámského státu budou nově střežit nejen polské F-16, ale i letouny AWACS. Podle bodu sedm závěrečného komuniké summitu ale není trvalé vítezství nad IS možné bez politického změny a nástupu legitimní vlády v Sýrii.  Těžko říct zda politické proklamace dostanou Bašára Assada z křesla, ale proč to nezkusit.

Ve Středozemním moři podpoří NATO operaci Sophia, kterou EU spustila v reakci na migrační krizi. Rozsah operace s názvem Sea Guardian má být poměrně rozsáhlý v závislosti na konkrétních podmínkách, tj. od zpravodajských činností až po boj s pašeráctvím. Pozor, neplést se stejnojmennou řeckou PMC!

Na závěr summitu hovořil Jens Stoltenberg o podpoře Ukrajiny a pokračující vzájemné spolupráci. Ukrajinská armáda, když zrovna nebude mít problémy sama se sebou, se bude snažit přebírat standardy NATO. Koho zajímá více kam se (ne)bude ubírat reforma ukrajinských ozbrojených sil, ať si přečte jejich novou Bílou knihu.

Místo závěru čtenářům podsouváme jednu velice zavádějící statistiku. V závěrečném komuniké summitu je Rusko skloňováno více než 56krát, Islámský stát 12krát a zmínek o migraci a utečencích jsme napočítali devět.