fbpx

Bundeswehr utočí? (A co Češi?)

Spukschloß im Spessart – Gespenster in Bonn (Strašidla ze Spessartu – V Bonnu zase straší, 1967)

Nevíme, jestli byl pozdní večer – ale už byl skoro máj – večerní máj – co je lásky čas, když byl podle Tagesspiegelu zadržen 28letý nadporučík ozbrojených sil Spolkové republiky Německo Franco A. zařazený ke službě v posádce Illkirch-Graffenstaden u Jägerbataillon 291,  což je smíšený prapor Německo-francouzské brigády (ve francouzštině Francouzsko-německé brigády) složený ze dvou rot pěchoty a jedné roty průzkumné. Byl zadržen i jeho komplic Mathias F a později i další člen skupiny Maximilian T. Nižší důstojník byl ve hledáčku zpravodajských služeb, jak zní velmi oblíbené novinářské klišé, již nějaký čas. Už 14. února 2017 obdržela policie informaci o jeho paralelním životě uprchlíka ze Sýrie Davida Benjamina, který neumí arabsky, a zároveň vojáka z povolání. Ministryně obrany spolkové vlády Ursula von der Leyen, rozená Ursula Gertrud Albrecht, se k případu vyjádřila 30. dubna 2017 – zkritizovala vojenské vedení za jeho slabé vedení vojáků.

Po filipojakubské noci se případu, díky otevřenému postoji ministerstva obrany, blíže věnovaly německé i světové sdělovací prostředky; druhý týden května rovněž ty české. Zejména Český rozhlas, který z českých médií sleduje vojenskou problematiku asi nejpozorněji, tuše snad nějakou tu senzaci. Ministerská kritika řetězce velení Bundeswehru byla zcela na místě, neboť Franco A. a jeho společníci plánovali teroristický útok, který měl být připsán uprchlíkům.

Franco A. byl absolventem prestižní École spéciale militaire de Saint-Cyr a jeho chování poškodilo nejenom pověst německé armády, která má ambici být jádrem společné evropské armády, ale také Univerzity Helmuta Schmidta (Univerzity Bundeswehru), která musela kvůli tomuto případu zastavit propagační kampaň, když chtěla areál univerzity vyzdobit fotografiemi Helmuta Schmidta z doby, kdy byl branně povinným vojákem Wehrmachtu (a později byl zachycen, jak jako důstojník Wehrmachtu povinně přihlíží norimberskému tribunálu). Univerzita od svého kroku ustoupila pravděpodobně proto, že podle poslední ex-kancléřovi bibliografie z roku 2015 měl H. Schmidt vědět o zločinech národního socialismu více, než veřejně přiznával.

Jak opakovaně upozorňoval Amt für den Militärischen Abschirmdienst, jedna z německých zpravodajských služeb, po profesionalizaci Bundeswehru se pravicový extremismus stal zásadním nebezpečím pro německou vojenskou politiku. To dokumentují případy, které od roku 2012 postupně vyplynuly na povrch.

Evidentně selhává systém, který byl zaveden po integraci SRN do NATO a obnovení vojenské služby a který je výsledkem demilitarizace a denacifikace německých ozbrojených sil. Jde o systém vnitřního vedení (Innere Führung). Ten staví na konceptu vojáka v uniformě, za jehož duchovního otce je považován generál Johann Adolf Graf von Kielmansegg a který měl nově vytvořený Bundeswehr definitivně odstřihnout od hodnot, zvyků a rituálů spojovaných s Wehrmachtem, z kterého část důstojnictva přešla i do armády demokratické SRN. Dlouhodobě nevyřešenou otázkou pro Bundeswehr byly bojové tradice, ke kterým by se mohly ozbrojené síly přihlásit. Německo dvakrát rozpoutalo a prohrálo Velkou válku.

A tak i když Prusko dalo světu Moltkeho a Clausewitze, těžko mohl někdo připustit, aby se Bundeswehr přihlásil úspěchům armád německého císařství nebo Třetí říše. Vypadá to, že tento problém přetrvává a asi se nevyřeší opatřením ve stylu generála Veselého, které přijalo německé ministerstvo obrany: prohledání kasáren, represe a dohled.

3 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

3 Comments

  • Profilový obrázek
    Schneider
    17. 6. 2017, 23:15

    Jestli to nebude mimo jiné i tím, že denacifikace je mýtus: v podstatě žádná neproběhla (Mary Fulbrook: Dějiny moderního Německa, Grada 2010, s.117nn): V praxi spojenci klopýtali mezi měnícími se koncepty a taktikami, které vytvářely mnohdy kuriózní výsledky. Ani tresty týkající se denacifikace ani pozitivní přístupy převýchovy neměly za následek přímé úspěchy, a to ani v západní ani ve východní zóně. Jediné kauzy z Norimberských procesů, ve kterých všichni spojenci spolupracovali, byly ty s hlavními zločinci. Ty probíhaly od 20.listopadu 1945 do 1.října 1946. Válečná vina jednotlivců byla prošetřována spolu s vinou organizací, jako byly tehdejší vlády, hlavní vedení armády, SA, SS, SD, gestapo a vedení NSDAP. Vláda a hlavní armádní štáb byly očištěny, ale ostatní zmíněné organizace byly shledány zločinnými. Tři jednotlivci byli zproštěni viny v obviněních z válečných zločinů: Franz von Papen, Hjalmar Schacht a Hans Fritzsche. — V průběhu získávání svědectví a důkazů o poválečných osudech nacistů bylo zjištěno mnoho nepohodlných faktů o jejich následném propojení se spojenci. — Denacifikace v západní zóně se potácela nezvyklými cestami. Nebylo zcela jasné, zda je cílem potrestat či rehabilitovat bývalé nacisty, zda je záměrem vyčistit politické, administrativní a ekonomické oblasti od jejich přítomnosti, či očistit bývalé nacisty, aby mohli zůstat ve svých původních profesích. — Zákon č. 8 Luciuse Claye z 26.září 1945 … stanovoval, že nacisté smějí být zaměstnáni pouze na nekvalifikovaných pozicích. Tento zákon způsobil to, že došlo k rozsáhlému přejmenování pozic, aby vypadaly navenek jako nedůležité. — Tribunály začaly být nazývány pračkami, člověk vstoupil s hnědou košilí a odcházel v zářivě bílé. NAKONEC DENACIFIKACE NEBYLA O VYČIŠTĚNÍ SPOLEČNOSTI OD NACISTŮ, ALE O OČIŠTĚNÍ JEDNOTLIVCŮ. A tím, jak bylo nutné se postupem času soustředit na běžné problémy fungování společnosti, začala se postupně denacifikace vytrácet a na počátku padesátých let skončila úplně. DOKONCE SE VYDALA ÚPLNĚ OPAČNÝM SMĚREM, DLE ÚSTAVY, ČLÁNKU 131, BYLI VŠICHNI STÁTNÍ ZAMĚSTNANCI REHABILITOVÁNI A BYLA JIM VRÁCENA PRÁCE NEBO DOSTALI PLNOU PENZI. — Fakt, že se Západní Německo okamžitě vyvinulo ve stabilní demokracii, by neměl sloužit k zakrytí neúspěchu denacifikace a převýchovy.

    REPLY
    • Profilový obrázek
      Bohuslav Pernica@Schneider
      18. 6. 2017, 8:21

      Prý byl národní socialismus vynalezen na území dnešní České republiky. Taky jsme tu měli Československou stranu národně socialistickou. Čeští Němci byli usídlováni také na území sovětské okupeční zóny, pozdější NDR. Jak lze dovodit z toho, co je k dispozici o svazcích StB na webu, zůstali objektem zájmu i tam. Určitě nejezdili na srazy Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V. No, není Němec jako Němec: http://literarky.cz/civilizace/89-civilizace/12631-neni-nmec-jako-nmec-vztahy-mezi-ndr-a-eskoslovenskem.

      REPLY
  • Profilový obrázek

Nejnovější komentáře