Příspěvky označené Boeing
A za chvíli nás nebudou potřebovat
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 22. 8. 2011
Už mnohokrát jsem zde psal o velké budoucnosti bezpilotních prostředků. Zdá se, že škrty v rozpočtech na obranu mohou jejich rozvoj ještě urychlit bez ohledu na to, zda bude někde probíhat nějaká reálná válka či nikoli. Stačí se podívat třeba na zprávy za poslední dva měsíce. Všechny jsou ze Spojených států, ale asi by bylo iluzí se domnívat, že by minimálně Čína nebyla v oblasti bezpilotních prostředků podobně aktivní, byť je stále mnohem zaostalejší. Napravení její zaostalosti v této oblasti je však jen otázkou času.
Je možné, že zanedlouho bude existovat první zvláštní koridor pro bezpilotní letouny. Zažádala o něj Federální úřad pro civilní letectví Oklahomská státní univerzita. Chce získat povolení na neomezené lety v prostoru mezi Fort Sill a starou Clinton-Shermanovou leteckou základnou, která je vzdálena necelých sto kilometrů. Šlo by o další krok v „emancipaci“ bezpilotních letounů, které jsou obvykle v normálním přeplněném vzdušném prostoru vnímány jako něco rušivého, či dokonce ohrožujícího.
O tom se ostatně mohli nedávno přesvědčit piloti stroje C-130. Kdesi nad Afghánistánem se měl tento transportní letoun srazit s bezpilotním prostředkem. Doporučuji fotografie na DefenseTech. A konečně, podle tohoto serveru, mohlo jít i o letoun MC-130 patřící velitelství sil pro zvláštní operace.
The collision apparently ruptured the wing fuel tank and may have done damage to the spar and wing box. Still, this could have been much worse. Good job to the pilots for bringing the Herk home safely. It will be interesting to see how this changes protocols for operating UAVs in congested airspace. Maybe this was a fluke incident that no amount of UAV sense and avoid technology could have stopped or maybe the collision is a prime example of why this technology must be implemented ASAP.
Je možné, že už nebude trvat dlouho a k podobným situacím nebude docházet. Nikoli proto, že by se vytvářely zvláštní koridory pro pilotované a bezpilotní stroje. Spíše proto, že bezpilotní budou postupně vytlačovat pilotované a zároveň se budou stále zdokonalovat systémy komunikace mezi letouny – stroj se strojem se holt vždy domluví lépe. Tedy pokud mu nikdo nepřeruší spojení.
Důkazem, že náhrada pilotovaných letounů, především kvůli finančním prostředkům je myšlena vážně může být rozhodnutí amerického námořnictva nahradit do roku 2020 průzkumné stroje EP-3 flotilou bezpilotních prostředků. Námořnictvo chce v příštích pěti letech investovat osm miliard dolarů do rodiny zpravodajských, sledovacích a průzkumných letounů.
A co se vylepšované komunikace, respektive schopnosti bezpilotních strojů autonomně „myslet a rozhodovat se“ týče, pak na počátku července došlo k velice zajímavému a významnému pokusu (oznámenému až nyní). Dva malé bezpilotní letouny ScanEagle vyráběné dceřinou společností Boeingu Insitu dokázaly nad Oregonem autonomně komunikovat s třetím bezpilotním letounem Procerus Unicorn, který patří Laboratoři aplikované fyziky při Johns Hopkinsově univerzitě. Nešlo ovšem jen o komunikaci, letouny byly schopné autonomně spolupracovat a operovat.
Pro komunikaci posloužilo ad hoc mobilní spojení a takzvaná „technologie roje“ (swarm technology), která je inspirována hmyzem. Jde o program, který umožňuje, aby se stroje spojily do větší a inteligentnější skupiny a snáze tak splnily zadané úkoly. V tomto případě tři bezpilotní letouny byly schopny samostatně si určit nejvhodnější orientační body ve vytyčené oblasti, společně ji prohledat, zmapovat terén a data posílat týmům na zemi.
„This is a milestone in UAV flight,“ said Gabriel Santander, Boeing Advanced Autonomous Networks program director and team leader. „The test team proved that these unmanned aircraft can collect and use data while communicating with each other to support a unified mission. This swarm technology may one day be used for search-and-rescue missions or identifying enemy threats ahead of ground patrols.“
„The decentralized autonomous vehicles we demonstrated show the potential for improved response time and reduced manning requirements when compared with current systems,“ said Dave Scheidt, JHU/APL principal investigator. „We’re excited we were able to demonstrate this capability on deployed vehicles such as the Boeing ScanEagles.“
Další testy této technologie mají proběhnout do konce září. Je to hodně zajímavé a připomnělo mi to jednu věc. Před dvěma lety jsem psal pro Lidové noviny článek o úspěších profesora Vladimíra Maříka, respektive katedry kybernetiky na ČVUT (jde o poslední článek na stránce), kterou vede a ten mi vyprávěl o velice zajímavých projektech, na kterých na katedře dělají, mimo jiné pro americké ozbrojené síly. A byly docela podobné výše popsanému experimentu v Oregonu.
Jde například o podmořské roboty, kteří jsou schopni v případě nalezení podezřelého předmětu se sami pospojovat a vytvořit tak dostatečný přenosový videokanál. Dalším projektem je AgentFly pro americké letectvo, díky kterému může být koordinovaný provoz stovek bezpilotních prostředků. Každý letoun je autonomní jednotka, která komunikuje s ostatními tak, aby nedošlo třeba ke kolizi. Katedra si tento systém patentovala v USA a zároveň byl testován Americkým úřadem pro civilní letectví (FAA). Nemusí jej totiž využívat pouze bezpilotní letouny, ale i ty pilotované, nebo třeba automobily.
Podobných projektů se objevuje stále více, stejně jako možností jejich využití. A nejde zdaleka jenom o vojenství. Robotické prostředky, nejenom ty letecké, budou, i kvůli nižším nákladům a vyšší efektivitě zcela určitě v příštích letech sehrávat stále důležitější roli. Na jednu stranu jsem tímto vývojem fascinován, na stranu druhou se mi vždy okamžitě vybaví kultovní film Terminátor.
Boeing zvítězil, Evropa skřípe zuby (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 28. 2. 2011
Západoevropské vlády přijaly s roztrpčením zprávu, že po letech tahanic vyhrál v soutěži na dodávku tankovacích letounů pro americké letectvo Boeing. Porazil tak konsorcium EADS, které už jednou, v roce 2008, v soutěži zvítězilo. Nicméně tehdy se Boeing odvolal a vše probíhalo znovu. Jde o hodně velkou zakázku – dodáno by mělo být 179 letounů za 35 miliard dolarů. Pokud by se EADS rozhodlo protestovat, je možné, že by se výběr znovu zkomplikoval.
Whether a protest eventually materialises or succeeds, the award is likely to worry European defence executives. Many already suspect that winning big contracts in the US is impossible, given what they see as the Pentagon’s track record. In 2008, when EADS unexpectedly won an earlier version of the tanker contract, a Boeing protest eventually led to a rematch. And in 2009, the Obama administration cancelled a contract for a new fleet of presidential helicopters with Italy’s Finmeccanica.
Německá vláda označila výběr za „promarněnou šanci na prohloubení transatlantické linky“. Podobně rozčarovaná je i britská vláda, ale utěšuje se tím, že Airbus má už objednávky na tanker A 330 ze tří zemí. Co si budeme nalhávat, Boeing vyhrát musel. Po vítězství EADS se před necelými třemi lety ve Spojených státech zdvihla velká vlna odporu a následoval poměrně velký tlak na Pentagon, respektive americké administrativy, aby dobře zvážily, kdo bude vítězem tendru.
Pro Boeing však nemusí jít o takovou výhru, jak by se mohlo na první pohled zdát. Program bude bedlivě sledován zejména z hlediska možného předražení a pro společnost nemusí být jednoduché zahájit výrobu strojů KC-46A, jejichž základem je drak komerčního Boeingu 767. Tento letoun začal létat v roce 1982, loni byly vyrobeny tři, a pokud by Boeing nedostal tuto zakázku do pěti let by byla výroba ukončena.
„The development could distract engineering resources from other key programs including the near-term ramp-up of the B-787 Dreamliner,“ said Robert Jankowitz, senior vice president at Moody’s. The tanker contract comes as Boeing is under pressure from its new 787 Dreamliner program that is now running three years behind the original schedule. „Given Boeing’s headaches getting its new passenger planes out the door, there should be concern about the company’s ability to deliver the new tanker on time and on budget,“ said Paul Ausick of 24/7WallSt.com. And budget will be at the forefront of policymakers’ minds, as the Pentagon, like other U.S. government bodies, struggles to cut the country’s massive budget deficit. „If Boeing misses deadlines and busts budgets, it’s reasonable to expect that the Congress and the Pentagon will be reluctant to go ahead with the full complement of tankers,“ he said.
UPDATE: EADS nebude protestovat proti výběru Boeingu jako dodavatele tankovacích letounů pro americké letectvo. To znamená, že kontrakt za 35 miliard dolarů je po letech tahanic ukončený. Šéf EADS pro Severní Ameriku Ralph Crosby řekl:
After meeting with the Air Force and the Department of Defense, and evaluating the information they provided to us in their debriefing, EADS North America has decided not to protest the KC-X contract award,” he said. “Our reasoning is simple: The acquisition architecture for this procurement … was quite mechanistic and mathematical. The outcome was decided by price, and Boeing’s offer was at a lower price than ours.
Laser a anti-laser
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 25. 2. 2011
V laserovém paprsku je budoucnost. Může sestřelovat rakety, ničit lodě a oslňovat piráty. Vědci amerického námořnictva nyní vytvořili nový světový rekord při zkoušce laserového paprsku, který je schopný během několika vteřin sestřelovat střely s plochou drahou z oblohy „se smrtící přesností, jež nemá v současných arsenálech obdoby“.
Scientists there, in coordination with the Office of Naval Research (ONR), injected a sustained 500 kilovolts (KV) of juice into a prototype accelerator where the existing limit had been 320 kV — a world’s record, the scientists explained. “This is brand new — it has not been done before, in the world,” said Carlos Hernandez-Garcia, director of the injector and electron gun systems for the FEL (Free Electron Laser) program… But what does this mean to the Navy, and to war fighting in particular? Quentin Salter, program manager for ONR, said the test steps up the transition to newer, more powerful laser technologies.
Námořnictvo podepsalo kontrakt s Boeingem ve výši 163 milionů dolarů. Výsledkem má být 100 kW zařízení, které může sloužit nejenom k likvidaci čehokoli, ale i ke komunikaci na lodi a detekování těles. Zařízení by mohlo být plně funkční v roce 2015. Námořnictvo má ovšem mnohem větší cíl – v roce 2020 by chtělo mít megawattový laser.
Zní to velice dobře, ale trochu by mně znervóznila jedna zpráva pocházející z laboratoří v Yale. Tamní vědci totiž oznámili, že vyvinuli jakési zařízení na bázi křemíku, které je schopné zcela absorbovat laserový paprsek. Tvrdí, že objev anti-laseru může vést k vývoji nových superpočítačů, které budou využívat světlo a nikoli elektrony. Zároveň odmítají, že by hmota mohla být použita jako štít proti laserovému paprsku využívaného právě ve zbrojním průmyslu.
„The energy gets dissipated as heat,“ Yale professor Douglas Stone says. „So if someone sets a laser on you with enough power to fry you, the anti-laser won’t stop you from frying.“
Jistě. Dnes. A co zítra?
Vítejte v budoucnosti
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 28. 12. 2010
Na začátku roku by měl podstoupit první letové testy bezpilotní letoun od Boeingu s názvem Phantom Ray. Ten byl v listopadu zachycen při pojíždění po vzletové dráze. Podobně se k testům příští rok chystá námořní verze bezpilotního prototypu X-47B od Northrop Grummanu.
Na první pohled si obyvatel Česka může říct: proč bych se měl o něco takového zajímat? Měl a to především z toho důvodu, že mnohoúčelové bezpilotní stroje jsou budoucností a to relativně blízkou budoucností. Jako první se projeví v oblacích a pak bude postupovat dále, až se to změní ve skutečnou revoluci, která promění samozřejmě nikoli podstatu, ale charakter válčení. Robotika, kybernetika a informatika budou tím, co bude ovládat válčení budoucnosti (Terminátor byl v 80. letech výborným sci-fi, ale jenom sci-fi; dnes už je to trochu jinak). Paradoxně ale zdaleka ne všichni si budou moci tyto technologie dovolit, takže největším zabijákem i nadále zůstanou Kalašnikov a jeho varianty.
Ale zpátky k bezpilotním strojům. Není to dobrá zpráva pro piloty (a to přesto, aniž bych chtěl naznačit, že všichni jak mávnutím kouzelného proutku budou najednou posláni do důchodu; spíše půjde o soužití pilotovaných a bezpilotních letounů). Ve vyspělém světě budou postupně nahrazováni. Stačí se podívat na raketový růst nákladů na pořízení stíhacích letounů a bombardérů. Porovnejte ceny za posledních devadesát let (to je i odpověď na stesky, že prvorepublikové Československo bylo schopné provozovat několik typů a značek vojenských letounů, zatímco dnes toho nejsme schopni – v debatách je jako důvod uváděna neschopnost státu zajistit výrobu, respektive odbyt; jde ovšem o naprostou mýlku).
Podívejte se, kolik stály letouny F-16, F-18, F-22 a F-35. Popravdě, nebyl bych překvapený, pokud by F-35 byl poslední americký pilotovaný letoun svého druhu. Nikdo není schopen nést astronomické náklady na pořizování letounů, ani Spojené státy a do budoucna ani Čína. A právě pilot je jedním z aspektů, který stroj prodražuje a zároveň omezuje vylepšování jeho vlastností. Zbývají tedy dvě cesty – odstranit pilota a zlevnit výrobu (pokud se podíváte do historie, naleznete mnoho příkladů – parou poháněné tkalcovské stroje, Ford model T, kontejnerová přeprava atd. atp.), nebo se spojovat a vyrábět letoun v konsorciích více zemí (nižší vklad, vyšší počet kusů) a tím rozkládat náklady. Druhá varianta je ovšem poměrně komplikovaná a bez absolutní důvěry, nemůže fungovat. Náklady navíc sníží možná krátkodobě, ale nikoli dlouhodobě.
Češi by se měli o tuto blížící se budoucnost (maximálně půjde o několik desítek let) živě zajímat. Příští rok se totiž znovu rozhoří debaty na všech úrovních o tom, co s českým nadzvukovým letectvem. Před lety se rozhodlo, že jedním z „atributů“ suverénního státu je stíhací letectvo a tak se pořídily Gripeny. Tehdy jsem brojil proti, ale lidé s podobnými názory prohráli a tak je nutné to dnes, o mnoho miliard později, plně respektovat. Máme letouny, které pravděpodobně budou patřit k poslední generaci stíhacích letounů švédské provenience. Bude se diskutovat o tom, jestli se má prodloužit leasing, Gripeny odkoupit, vypsat nové výběrové řízení, budou se střetávat milovníci těch, či oněch tvarů, motorů, značek a zemí.
A bylo by dobré, aby se v debatách zohlednila i budoucnost a to budoucnost bezpilotních letounů. Pokud budeme brát pilotované stíhací stroje jako jistý přechod a začneme se zavčasu připravovat na to, až bezpilotní letouny začnou nebi dominovat, budeme mít výhodu. Do výzkumu a vývoje bezpilotních letounů se totiž může český průmysl zapojit už nyní mnohem větší měrou, než tomu kdykoli bude u pilotovaných strojů.
Varovné signály pro zbrojní průmysl
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 11. 9. 2010
Už léta se předpovídá, že zbrojní průmysl se musí připravit na horší časy. Doposud se černé předpovědi nenaplnily, ovšem nyní se na hubenější výdělky chystají samy firmy. Americký ministr obrany Robert Gates už nechal zahájit proces, na jehož konci má být ušetřených sto miliard dolarů z rozpočtu v příštích několika letech. Růst rozpočtu by měl být jedno procento ročně očištěné o inflaci.
Podle odhadů větší část rozpočtu spolykají rostoucí mandatorní výdaje na vojáky a zdravotní péči, takže zbude mnohem méně na nákup zbraní. Po devíti letech se tak zastaví kontinuální růst investic do nových zbraní a výzkumu a vývoje.
The Pentagon’s efficiency and acquisition reforms are pressuring companies across the industry to make their organizations leaner and sell off unprofitable units. Many will also have to accept more risk and lower profits on the shrinking number of defense contracts that are up for grabs. Across the board, prospects for flat defense budgets have prompted companies to step up overseas arms sales, hunt for attractive acquisitions and move into adjacent markets. Executives from the largest defense companies will map out their strategies for weathering the storm at the annual Reuters Aerospace and Defense Summit in Washington next week.
Některé společnosti stále plní zakázky ještě z éry prezidenta George W. Bushe, což jim bude v příštích letech pomáhat. Jiné, jejichž zisk je závislý na velkých zbrojních programech zahrnujících více, než jeden typ zbraní, budou zřejmě nepříjemně zasaženy, protože právě rozsáhlé programy škrty ovlivní nejvíce.
Defense stocks have declined 1 percent so far this year and could face further downturns in coming months, analysts say, although they note the November U.S. congressional elections or a major extremist attack could dramatically change the story. Richard Aboulafia, vice president of the Virginia-based Teal Group, said defense stocks still represented a refuge for investors, given mounting fears about a double-dip recession. „Defense companies would be in serious trouble if the economy weren’t so uncertain. It’s a safe haven compared to what else is out there,“ he said, adding „It’s as close as you can get to guaranteed returns.“
Projevuje se i rostoucí konkurence firem z Asie a Jižní Ameriky. Významně by měl být zřejmě zasažen americký letecký průmysl, který má padesátiprocentní podíl na globálním leteckém průmyslu. Někteří analytici ovšem upozorňují, že to nebude zas tak zlé, protože je stále ve hře nákup tankovacích letounů za desítky miliard dolarů a hlavně se čeká, jaké zisky přinese prodej civilních Boeingů 787 Dreamliner.
Nicméně, například Lockheed Martin se začal připravovat na horší časy a restrukturalizuje. V letošním roce už přijalo nabídku na předčasný odchod do důchodu na 600 výkonných manažerů.
The layoffs, representing one quarter of Lockheed Martin’s senior management, are part of the company’s plan to cut back about 10,000 employees across the United States since the start of the year, it said in a statement. The 600 managers will receive „financial incentives“ to leave the company.
Tyto kroky mají ušetřit firmě v následujících letech dostatek peněz, aby snížila náklady a vyrovnala se tak s očekávaným ochlazením trhu. Lockheed Martin celosvětově zaměstnává 136 tisíc lidí. Propouštět, i když v mnohem menším měřítku, se chystá i Boeing. Firmu by pro tuto chvíli mělo opustit na čtyři sta lidí a firemní část zabývající se výzkumem, vývojem a výrobou vojenských letounů by měla být zredukována z šesti divizí na čtyři.
Laser pro námořnictvo sestřeloval letadla
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 23. 7. 2010
Poprvé v historii námořnictva byl použit laser na lodi k sestřelení letadla. Test se odehrál nedávno u amerického západního pobřeží a provedla jej firma Raytheon Missile Systems a americké námořnictvo. Raytheon mimo jiné vyrábí námořní obranné komplety Phalanx a právě na jeden z nich firma „namontovala“ 32 kilowattový laser, který sestřelil čtyři bezpilotní letadla přibližující se k lodi.
Raytheon developed the system after buying six off-the-shelf commercial lasers from the car industry and joining them to make a single, powerful beam guided by the Phalanx’s radars. Unlike other tests which have been conducted on aircraft it uses a solid state laser rather than a chemical generated beam. Mike Booen, vice president of Directed Energy Weapons at Raytheon, said the tests off San Nicolas Island were “a great day for the laser”. “This is more real than Star Wars,” he said, speaking at the Farnborough Air Show. “We are now on the path to deliver the first battlefield lasers integrated into real weapons systems. With drones being used more frequently to spy on or attack fleets in future warfare it is necessary to make defences against them.“
Systém je schopen bránit loď i proti malým plavidlům a Raytheon pracuje na tom, aby fungoval i proti lodním raketám. Potenciálně by tato technologie mohla mít využití nejenom v námořnictvu, ale i v dalších složkách. Podle všeho se díky pokroku v technologiích blížíme k tomu, že během několika let budou moci být lasery využívány ve větší míře. Nicméně stále zůstává jeden problém – energetická náročnost, která komplikuje využití laserů například pěchotou a s ní související rozměrnost.
Raytheon samozřejmě není první, kdo laser testuje. Pokusy se prováděly už hluboko ve studené válce. Mimochodem, slovo laser je akronym a skrývá se za ním Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation a poprvé jej postavil T. H. Maiman v roce 1960. Lasery měly být součástí Strategické obranné iniciativy a zůstaly – byť v omezenější míře – součástí i následujících protiraketových obran. V současnosti existuje funkční chemický laser na palubě letounu Boeing 747, který by měl sestřelovat nepřátelské rakety ve vzestupné fázi letu. A rozhodně by se nemělo zapomínat na pokusy, které s laserem dělá Boeing. Ten by chtěl docílit toho, že paprsek bude schopen likvidovat improvizované nástražné systémy (IED).
Zde ještě nabízím rozhovor s Mikem Booenem z Raytheonu.
A měl bych jeden dotaz. Nějak se totiž nemohu rozhodnout. Pokud by se laserovou technologii podařilo začít ve větší míře využívat v ozbrojených silách, včetně pozemních, jak hluboká by to podle vás byla revoluce? Změnilo by to zásadněji vedení bojových operací, nebo nikoli?
Nejslabší a nejdražší článek – člověk
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 14. 7. 2010
V posledních dnech byly představeny tři zajímavé projekty létajících strojů, respektive v jednom případě hybridního letounu. První dva návrhy jsou realističtější, třetí je jenom představa, která má ještě daleko k realizaci.
Britské ministerstvo obrany, které šetří, kde může, představilo prototyp bezpilotního letounu Taranis, který pochází z dílny BAE Systems. Stroj by měl projít testováním příští rok. Výroba tohoto prototypu zabrala tři miliony „člověko-hodin“. Jmenuje se po keltském bohu hromu a má být schopen zasahovat bez problémů třeba v Afghánistánu, zatímco „piloti“ budou, jak je obvyklé, sedět v bezpečné vzdálenosti třeba v Británii.
Defence Minister Gerald Howarth said it was a „truly trailblazing project“ and featured „the best of our nation’s advanced design and technology“.
Jde prý o první bezpilotní stroj vybavený technologií „stealth“, díky které je těžko zachytitelný radarem. Britové doufají, že tento stroj může napomoci oživit ostrovní letecký průmysl a popřípadě do budoucna nahradit „nejslabší článek“, tedy pilota. Taranis by mohl v budoucnu (dle odhadů v letech 2018-2020) sloužit například namísto Tornád.
The trial aircraft, unveiled at BAE’s Warton site in Lancashire on Monday, was developed by an industry team made up of BAE, Rolls-Royce, Qinetiq and GE Aviation, in partnership with the Ministry of Defence. It cost £142.5m to develop – of which industry invested some 25 per cent – and will start flight tests next year. BAE, which alone has already invested more than £100m in developing unmanned systems technology, hopes the programme will convince the MoD to back a new generation of unmanned aircraft and help retain key capabilities in the UK. Any future requirements, however, still need to be determined by the ongoing Strategic Defence and Security Review that will report in October.
Druhým zajímavým projektem je průzkumný letoun Phantom Eye od Boeingu, který má létat ve výšce až 20 kilometrů a vydržet plnit úkoly nepřetržitě až čtyři dny. Poměrně unikátní je pohon tohoto demonstrátoru – vodíkový.
„Phantom Eye is the first of its kind and could open up a whole new market in collecting data and communications,“ Darryl Davis, president of Boeing Phantom Works, said today at the unveiling ceremony in St. Louis. „It is a perfect example of turning an idea into a reality. It defines our rapid prototyping efforts and will demonstrate the art-of-the-possible when it comes to persistent intelligence, surveillance and reconnaissance. The capabilities inherent in Phantom Eye’s design will offer game-changing opportunities for our military, civil and commercial customers.“
Letoun má rozpětí necelých 50 metrů a dosahuje rychlosti necelých 300 kilometrů za hodinu. Letos v létě by měl být Phantom Eye převezen do výzkumného střediska NASA na Edwardsově letecké základně v Kalifornii, kde by měl být testován. Nejprve proběhne pojíždění a začátkem příštího roku by se stroj mohl vznést.
A konečně, americká DARPA by chtěla zahájit průzkum letounu, který může sloužit i jako „ponorka“. Letoun by měl letět nad hladinou a ve chvíli, kdy se přiblíží k cíli, by se měl ponořit, aby se vyhnul zjištění, a pak zaútočit. Po splnění úkolu, pravděpodobně po útoku na pobřežní cíle, by se měl otočit a odletět zpět na základnu.
While the principles of hydrodynamic and aerodynamic flight are similar, the technological challenges are profound. Aircraft need to be as light as possible, so that they can use a minimum of power to get airborne, while submarines need to be dense and strong to withstand water pressure. Heavier-than-air aircraft get their lift from airflow over their wings – submarines simply pump water in and out to change their buoyancy.
Na rozdíl od předchozích dvou projektů je s tímto letadlem/ponorkou celá řada zásadních problémů, takže se jej jen tak nedočkáme. Nicméně, první dva stroje jsou potvrzením směru, který se nebude týkat pouze letectva. Výpadky v rozpočtech a počtech lidí, které budou mít v naší oblasti dlouhodobější charakter, budou do budoucna zaplňovány právě vyšším využíváním hi-tech strojů, které budou schopné zajistit jak moment překvapení, tak převahu. Nicméně, zdaleka ne každý bude mít peníze na podobné „hračky“, ani na dostatečně kvalitní personál, takže kalašnikov zůstane ještě dlouho nepřekonaným „zabijákem“. Naše nahlížení na válčiště a vedení války však bude stále více ovlivňováno roboty.
Ukrajinci by rádi získali zakázku na tankery
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 4. 7. 2010
Výběrové řízení na 179 nových tankerů, zatím označovaných jako KC-X, které by měly nahradit zastarávající KC-135 Stratotankery od Boeingu, je podařená taškařice. Svým způsobem není divu, když jde o zakázku ve výši 35 miliard dolarů. Ale těch zvratů je už víc, než dost.
V lednu 2007 americké letectvo oznámilo zahájení výběrového řízení a v únoru 2008 vybralo stroje založené na A-330, které nabízelo konsorcium Northrop Grumman/EADS. Radost netrvala dlouho, už v červenci po stížnostech Boeingu Pentagon znovu otevřel proces. Letos v březnu se stáhl Northrop, ale EADS se rozhodlo ucházet se o zakázku dál. Nyní se ovšem stalo něco, co může znovu zamíchat kartami. Do hry vstupuje ukrajinský Antonov s kalifornskou společností U.S. Aerospace, Inc.
The U.S.-Ukrainian partnership likely will send ripple waves across the global defense sector. All bids are due July 9. The source said U.S. Aerospace and Antonov plan to enter the four-engine AN-124-100, and a two-engine variant of that airframe known as the AN-122. In a further twist, the U.S.-Ukrainian team plans to enter „a new plane designed to meet the [KC-X] specs, dubbed the AN-112,“ the source told Defense News. The AN-112 would be, if eventually entered, the only plane in the race designed specifically for the Air Force’s tanker requirements.
Finální montáž letounu by měla probíhat ve Spojených státech. U.S. Aerospace bude dohlížet na jednotlivé fáze produkce, má koordinovat účast ve výběrovém řízení a zajistit, aby nabídka odpovídala požadavkům amerického letectva na modernizovaný tanker. Antonov bude především zajišťovat integraci komponentů.
Je zajímavé tuto zakázku sledovat. Dá se v ní nalézt vše – snahu získat co nejlepší stroj za co nejnižší peníze, uspokojit domácího výrobce (tak velkou zakázka by neměli získávat „neameričané“, přeci), zajistit pracovní místa, která se budou dát politicky prodat a v neposlední řadě i tradiční rivality v ekonomické oblasti. Donedávna americko-evropská, ke které se nyní přidá ještě „postsovětská“, tedy Ukrajinská (nic na tom nezmění to, že ve všech případech je „frontmanem“ americká firma).
Sci-fi u Boeingů
Autor: Pavel Pokorny Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 23. 3. 2010
Pavel Pokorný je novým přispěvatelem na OWOP. S jeho texty byste se měli ode dneška setkávat častěji.
Firma Boeing 18. Března ohlásila úspěšné vytvoření prototypu konceptu laserové zbraně typu Free electron laser (FEL). Americké ozbrojené síly mají dlouhodobě zájem o využití laserových technologií. Ale i po desítkách let skončila většina dosavadních projektů s rozporuplnými výsledky – finální produkty byly příliš rozměrné nebo příliš energeticky náročné.
Zdá se však, že nastává nová éra snahy využít laser pro vojenské účely. Jak bylo předesláno v úvodu, americký gigant Boeing oznámil první úspěch projektu, který se snaží vytvořit lodní laserový obranný systém typu FEL.
„The Free Electron Laser will use a ship’s electrical power to create, in effect, unlimited ammunition and provide the ultra-precise, speed-of-light capability required to defend U.S. naval forces against emerging threats, such as hyper-velocity cruise missiles,“ said Gary Fitzmire, vice president and program director of Boeing Directed Energy Systems. „The successful completion of this preliminary design review is an important milestone in developing a weapon system that will transform naval warfare.“
Ovšem, jak si pozornější čtenář všimne, takový laserový systém potřebuje pro svůj funkční provoz značné množství elektrické energie, pro jeho použití je základním předpokladem nasazení moderních, plně „elektrizovaných“ lodí.
Přes jistý úspěch Boeingu je však efektivní využití laseru pro účely námořnictva stále hudbou (třebaže možná ne příliš vzdálené) budoucnosti. Už několikrát se na OWOP psalo o laseru pro protiraketovou obranu. Následující video ukazuje použití laserové zbraně na zneškodnění nevybuchlé munice a trhavin. Shodou okolností jde o další laserový systém z dílny Boeingu.
Zabiják IED, prý
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 8. 12. 2009
Laser Avenger; Foto Boeing
Možná se blíží čas, kdy se budou dát nástražné výbušné systémy (IED) likvidovat bez pyrotechniků z bezpečné vzdálenosti. Samozřejmě ale za předpokladu, že jsou zavčasu objeveny. Boeing a americká pěchota na začátku prosince oznámily, že v září prošla sérií testů laserová stanice od Boeingu, která je umístěna na vozidle Avenger.
Během střeleb v Huntsville Laser Avenger údajně zlikvidoval 50 IED podobných těm, na které narážejí vojáci v současných konfliktech. Konkrétně šlo o dělostřeleckou a minometnou munici, či kazetové „bombičky“. V případě potřeby je vozidlo s namontovaným systémem umístěno v bezpečné vzdálenosti od cíle, který může zasahovat pod různými úhly. Cílem je, aby vojáci nemuseli opustit obrněné vozidlo, nebo čekat na EOD.
Podle agentury UPI, kterou citují stránky Space War, by mohl být nový systém rozmístěn rok poté, co se na něj najdou peníze. Co se týče laserů (třeba i pro námořnictvo či pro protiraketovou obranu) probíhá doposud rozsáhlý výzkum a testování. Při dřívějších testech Laser Avenger už sestřelil malé bezpilotní letadlo. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nastává čas, kdy by si postupně mohly laserové zbraně nalézt cestu i do výzbrojí armád.
„Improvised explosive devices continue to threaten U.S. troops deployed in war zones, and Laser Avenger provides the ultra-precision, stand-off capability our warfighters need today to safely neutralize those threats,“ said Gary Fitzmire, vice president and program director of Boeing Missile Defense Systems’ Directed Energy Systems unit. „In addition, Laser Avenger’s versatility makes it useful in a wide range of battlefield conditions.“
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments