Příspěvky označené Britain
Australané se chystají rekrutovat britské námořníky
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 28. 12. 2011
Obsazení Puerto Bella Brity, 21. listopadu 1739; George Chambers Sr., National Maritime Museum
Na britském námořnictvu stálo po staletí impérium. Nebýt schopného a technologicky vyspělého královského námořnictva, jenom těžko by nad impériem slunce nezapadalo a jenom těžko by Británie bohatla tak, jak bohatla. Svého času bylo její námořnictvo tím, se kterým se všichni srovnávali. Po první a především po 2. světové válce nastal pomalý úpadek, který ovšem nebyl v prvních desítkách let příliš vidět. Plně se projevil až nyní v souvislosti s ekonomickou krizí a obrovskými deficity, kvůli kterým se finance na ozbrojené síly po celé Evropě dostávají pod řeznický nůž.
Britské námořnictvo už před několika měsíci oznámilo, že v prvním kole škrtů odejde 1020 lidí, 350 z nich nuceně. Celkem by podle některých informací mělo námořnictvo do roku 2015 opustit na pět tisíc lidí.
The plans to cut posts were announced earlier this year as part of a programme which could see 11,000 redundancies across the Royal Navy, Army and RAF by April 2015 in an effort to tackle the deficit and bring the defence budget under control.
Earlier this month about 920 soldiers and 930 RAF personnel were told they were being made redundant, 750 of them against their will.
Snižování stavů ale asi není tou největší ranou. První přišla před rokem, když se Británie „ještě úžeji“ rozhodla propojit s Francií právě v oblasti námořních sil. Kdyby člověk něco takového řekl v 18., 19. a dokonce i ve 20. století, kdy se francouzské námořnictvo snažilo alespoň přiblížit tomu britskému a žárlivě jej sledovalo, byl by považován za blázna. Nyní se to stalo realitou.
A za druhou ránu v posledním roce se dá považovat snaha australského královského námořnictva provádět rozsáhlý nábor mezi propuštěnými britskými námořníky. Austrálie vyslala do Británie delegaci, která by měla prověřit realizovatelnost nápadu, v jehož rámci by mohlo australské námořnictvo posílit až tisíc propuštěných.
Critics of the defence cuts, including prominent retired officers, said that the Australian desire to take on British sailors exposed how “foolish” the cuts are.
It follows warnings that Britain might now be unable to fend off a new invasion of the Falkland Islands, which have recently come under renewed pressure from Argentina, or mount an force to retake them without an aircraft carrier.
Austrálie je země spojenecká a je stále ještě součástí jedné, byť rozvolněné, koruny. Její představitelé navíc souhlasili s tím, že budou najímat pouze námořníky, které již Britové nepotřebují a nebudou jim při náboru nikterak konkurovat. Z tohoto hlediska se tedy neděje nic zvláštního a nezpůsobí to žádné problémy. Jde však o počin, který má poměrně vysokou symbolickou hodnotu a to přesto, že se jím sledují praktické cíle.
Australané, kteří nejsou dlouhodobě schopni zaplnit některé volné pozice v námořnictvu – především kvůli konkurenci kvetoucího důlního průmyslu – získají zkušené lidi, do jejichž výcviku nemuseli investovat ani dolar. Australské námořnictvo potřebuje okamžitě 200 námořníků a výhledově další stovky. Například plánuje zprovoznit dvě vrtulníkové výsadkové lodě, které byly vyrobeny ve Španělsku a do služby jdou v roce 2014. Potřebovalo by i posádky na ponorky, ale ty v Británii nejspíše nezíská. V tuto chvíli totiž může kvůli nedostatku personálu využívat v jednu chvíli pouze dvě ze svých šesti ponorek třídy Collins.
Foreign recruits to the Australian military are expected to apply for Australian citizenship as soon as they are eligible. This is normally two years after permanent residence is granted, but can be reduced to as little as three months for serving personnel. Foreign recruits are expected to have served within three years of applying for a job with the Australian forces.
Australia has frequently targeted overseas personnel, particularly from Britain, the United States, Canada and New Zealand to bolster numbers. But the forthcoming drive from Britain would be far larger than previous recruitments and could reportedly involve as many as 1000 sailors.
Snižování počtů v Británii a Nizozemsku
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 14. 4. 2011
Radikálně přistupují ke snižování počtů kvůli nedostatku financí Britové a Nizozemci. Během příštích šesti měsíců má britskou pěchotu a námořnictvo opustit přes deset tisíc lidí. Pět tisíc z nich jsou pěšáci a 5600 příslušníků námořnictva. V dubnu 2015 mají být britské ozbrojené síly celkově menší o 17 tisíc lidí.
Velkou pozornost vzbudilo několik věcí – že mezi propuštěnými budou lidé, kteří prošli Afghánistánem a i ti, kteří se podílejí na operaci v Libyi, ale především, že armádu opustí i 150 Gurkhů, kteří tvoří brigádu o síle 3500 lidí. Hned po tomto oznámení začalo obviňování z toho, že má vláda „dvojí standardy“, protože zatímco Ghurkové, kteří slouží v předních liniích, budou armádu muset opouštět, většina ostatních má šanci, že bude moci zůstat v ozbrojených silách, pouze na jiných postech.
Tikendra Dewan, Chairman of the British Gurkha Welfare society, said: „It is unfair, we are supposed to be on an equal footing and yet they are applying one criteria to the rest of the army and another to the Gurkhas. “Gurkha soldiers are among the fiercest and most loyal in the army, this is double standards. We are not special but we should be treated the same.“
Se škrtáním se to má totiž tak, že mají být skutečně zrušena místa tisícovky lidí v pěchotě a 1600 v námořnictvu. Zbytek má šanci, že se uplatní jinde. Námořnictvo se například chystá škrtnout místa čtvrtiny z 59 pilotů poté, co byla vyřazena HMS Ark Royal. Celkově má námořnictvo opustit 121 důstojníků do hodnosti kapitána. V pěchotě se propouštění bude týkat přibližně 250 důstojníků do hodnosti brigádní generál (cca čtvrtina ze zmíněné tisícovky).
Commodore Paul Bennett, the head of Royal Navy manning, said around two thirds of the redundancies were a direct result of „capability reductions“. „We will have fewer ships and aircraft and so will need fewer people to operate them,“ he said. Armed Forces Minister Nick Harvey said on the date the redundancy notices were issued, no personnel preparing for, deployed on, or returning from combat operations or on post-tour leave would be made compulsorily redundant.
V Nizozemsku se chystají snížit počty personálu, které má pod sebou ministerstvo obrany o dvanáct tisíc (současný stav je z 69 tisíc lidí).
„Of the 12,000 job cuts, there should be 6,000 dismissals,“ Defence Minister Hans Hillen told journalists after a cabinet meeting. About 30 percent of the military’s general staff was to disappear, he said, as well as about 100 Dutch posts in the NATO command structure. The defense ministry has been tasked with cutting up to one billion euros ($1.4 billion) from its budget by the end of 2014 under the centre-right Dutch government’s cost-cutting scheme.
Ministerstvo se chystá škrtat i ve vybavení. Zmizet má 60 tanků Leopard, dvě hlídkové lodi, 17 helikoptér Cougar, transportní letoun DC-10 a 19 stíhaček F-16. Účast v mezinárodních misích nemá být ovšem škrtáním v lidech a vybavení nikterak dotčena.
Prime Minister Mark Rutte said the country’s ambition of participating in international missions „remains intact“ despite the planned cuts. „The Netherlands will continue to make an important contribution,“ he said at a press conference, though he added that future missions will probably have „shorter durations than in the past.“ Rutte said the cuts were aimed not only at cutting costs but also at reorganizing the military to make it „more efficient“.
Žárovky za 22 liber
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 10. 3. 2011
Často si stěžujeme, že se ve státní správě či samosprávě plýtvá, že se nakupují věci buď předražené, nebo že se místo „obyčejného auta“ kupuje porsche. Někdy je na vině zlý úmysl, často ovšem šlendrián. Mnohokrát jsem slyšel, že jde o českou specialitu. O to zajímavější je pak četba o „vydařených“ nákupech, které jsou postupně odhalovány v britských ozbrojených silách.
Jak vyšlo najevo, britské ministerstvo obrany platí například 22 liber za žárovky, které stojí 65 pencí. Vyplývá to z faktur, které ministerstvo proplácí v rámci takzvané Private Finance Initiative (PFI). Zjednodušeně řečeno, jde o nákupy pro státní instituce za peníze ze soukromých zdrojů, výměnou za částečnou privatizaci. Tyto faktury nyní vyšly najevo díky jednomu nejmenovanému zaměstnanci ministerstva obrany.
Leaked Private Finance Initiative (PFI) invoices, dated 10 days ago, show army officials also spent £103 on inch-long screws for Land Rovers that are worth £2.60. Liam Fox, the Defence Secretary, admitted that the MoD invoices, leaked by a soldier serving at an unnamed British military base, showed a “complete lack of common sense”. It is understood the “legacy” contracts were signed several years ago. Officials are currently investigating how to end such contracts.
Není to jednoduché, když vycházejí najevo takovéto případy plýtvání ve chvíli, kdy se škrtá, kde se může, a propouštějí se lidé. Liam Fox byl tak například kritizován za to, že mezi 11 tisíci vojáky, kteří opustí ozbrojené síly, budou i veteráni z Afghánistánu.
Mimochodem, problémy s PFI nemá pouze ministerstvo obrany, ale i další státní úřady v Británii. Třeba v lednu vyšlo najevo, že bylo vydáno 229 miliard liber na nové nemocnice, školy a další projekty, které mají ve skutečnosti hodnotu 56 miliard. A některé smlouvy jsou uzavřené i na 60 let.
The schemes are a way of building large public projects using private finance, which were relied upon by the Labour government. This newspaper also found that military dog kennels cost more than five-star hotel rooms under a PFI deal signed by the MoD.
Před pár dny také vydala svou zprávu týkající se stíhacích letounů Eurogfighter Typhoon britská obdoba českého Nejvyššího kontrolního úřadu The National Audit Office (NAO). A také v ní není mnoho povzbudivého. Kvůli špatnému plánování a přílišnému optimismu se jeden každý letoun prodražil o 75 procent. Navíc, nedá se předpokládat, že plných schopností dosáhne před rokem 2018.
Britain originally ordered 232 Typhoons in the 1980s. The number has been cut by 72, but development costs have risen by a fifth to 20.2 billion pounds ($33 billion, 23.8 billion euros) and support costs have also gone up. The NAO estimates that each individual aircraft is 75 percent — or 55 million pounds — more expensive than originally anticipated and the total programme cost will eventually hit 37 billion pounds.
Dvoumotorový Eurofighter Typhoon je vyráběný konsorciem složeným z European Aeronautic Defence and Space Company (EADS), britským BAE Systems a italskou Alenia/Finmeccanica. Létat začal v roce 2003. Kvůli škrtům a finanční náročnosti projektu už například Itálie snížila objednávku 121 stroje o 25.
Není tedy divu, že ministr obrany Liam Fox je naštvaný na soukromé dodavatele a vymýšlí způsoby, jak jim znepříjemnit život. Například, podle něj, budou firmy, které překročí plánovaný rozpočet „pojmenovány a zostuzeny“. Pokud se zjistí, že má nějaký projekt zpoždění, či stojí více, než se čekalo, mají být kontraktoři předvedeni před komisi ministerstva obrany a „grilováni“, aby vysvětlili v čem je problém.
And if they still fail to curb costs or delays the MoD will publish the firm’s failings in a move that will not only be embarrassing but could affect the share price of the company. The Defence Secretary has vowed to combat the “crazy” practices within the industry in order to overturn decades of mismanagement.
Je ale něco, co asi neovlivní sebelepší řízení a odhodlání Liama Foxe. Jde o nehody, které se loni staly na ministerstvu obrany, a které je stály dvacet milionů liber. Některé byly skutečně kuriózní. Například, když byl jeden ze zaměstnanců popálen hořícím vánočním pudinkem, či když spadl průvodce přes palubu vojenské lodě.
Others included a kitchen worker cutting his finger while cleaning a port decanter, a chef slicing his hand peeling potatoes, and a woman who broke her finger while trying to assemble a cardboard box.
Němci a Italové prý málo přispívají
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 7. 2. 2011
Německý ministr obrany Karl Theodor zu Guttenberg v afghánském Kundúzu; Photo ISAF
Britský ministr obrany Liam Fox se opřel do Němců a Italů, kteří podle něj nedostatečně podporují spojenecké úsilí v Afghánistánu. Konkrétně jim vytýká, že se málo podílejí na helikoptérové iniciativě. Vyšlo totiž najevo, že britsko-francouzská iniciativa, v rámci které se mělo sejít 60 milionů eur na deset helikoptér pro Afghánistán, je zcela podfinancovaná. Doposud přispěla Británie osmi miliony a Francie pěti miliony eur, což je dosti málo.
“Some of Europe’s richest nations have failed to deliver on this project notably Germany and Italy,” he said. “What this does illustrate is that the same countries are doing the deploying and funding and the same countries are missing from the equation.”
Dá se očekávat, že tato slova naštvou Němce a asi z nich nebude mít radost ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, který se snaží reformovat německé ozbrojené síly a ještě přitom v příštích třech letech uetřit 8,4 miliardy eur. Tento úkol je tak obrovský, že se zdá až nesplnitelný. Britské výtky tak zu Guttenbergovi mohou přijít poněkud nefér – zatímco se snaží předělat celý Bundeswehr, zrušit základní vojenskou službu a šetřit, někdo mu vytýká helikoptérovou iniciativu… Kdo by nejpopulárnějšímu ministrovi německé vlády zu Guttenbergovi záviděl?
He called for maximum flexibility and deployability, with numbers cut from 250,000 to 180,000. Deployable forces should double to 14,000. Civilian defence personnel should be halved to 50,000 and the defence ministry itself should be also be cut from 3,000 to 1,500, he proposed, amid a move of its headquarters from Bonn to Berlin. The inspector-general would cease to be a glorified civil servant in uniform, becoming the “chief of defence” and in effect top commander. Mr zu Guttenberg appeared to agree. “Cosmetic measures alone will no longer get the job done,” he said. “As far as I can tell, the direction is pretty much spot-on.”
Všechny ozbrojené síly v Evropě jsou připraveny na změny a procházejí jimi. To, do čeho se v Německu pustil Karl-Theodor zu Guttenberg je ovšem obrovský úkol a s jistou nadsázkou se dá označit za revoluci. Jeho návrhy se setkávají s odporem jak u některých politiků, tak úředníků na ministerstvu, kteří se bojí o místa. Pokud zu Guttenberg přežije reformní tempo, bude moci být zřejmě nakonec spokojený i Liam Fox. Ale to už mu asi, co se helikoptérové iniciativy týče, bude jedno.
Pravidlo číslo 1: vždy se najdou rezervy
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 28. 1. 2011
Už se zdálo, že po loňských škrtech v britských ozbrojených silách bude chvíli klid. Nyní to vypadá, že to tak snadné nebude a že je ve hře další snižování, tentokrát nákupů materiálu na frontu. V příštích čtyřech letech se mají snížit výdaje o 7,5 procenta ročně, což znamená, že rozpočet na roky 2014-2015 bude o osm miliard liber nižší.
About half of that £8bn is to be achieved through the headline announcements in the strategic defence and security review, such as scrapping the Harrier air fleet, the Nimrod MR4 spy aircraft programme and cutting the number of surface ships. The rest should be met by cuts including 42,000 MoD service personnel and civil servants, radical efficiencies in the way the department operates and property sales.
Nicméně, tyto škrty nebudou stačit. Podle posledních výpočtů stále schází miliarda, protože odhady kolik se podaří ušetřit snižováním počtů, byly nadsazené.
A senior MoD figure said on Wednesday that there were four ways of plugging the gap. First, the MoD could ask the Treasury to revise last year’s CSR to give defence a more generous settlement… Second, Downing Street and the MoD could look harder at expenditure on Afghanistan, a huge drain on resources at £4bn a year… A third possibility is a moratorium on some current operations: calling a halt to training, tying up ships and grounding aircraft… The final possibility would be to reopen the SDSR white paper, the document that projected the appropriate size of the armed forces and its operational equipment in 2020. The army, widely deemed to have got off lightly in the SDSR, may come under pressure to announce a bigger cut in force numbers. The navy and RAF could be asked to cut the number of frigates and Tornado jets.
Vypořádat se s touto situací nebude jednoduché. O víkendu probíhaly oslavy blížícího se konce kariéry letadlové lodi HMS Ark Royal. Vždy mne zajímalo, jak končí impéria. Zda s velkým třeskem, nebo potichu, zda rychle, nebo pomalu. Stačí se přitom jenom dobře dívat kolem sebe.
Škrtání bez spolupráce? To asi nevyjde (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: European Union and Defence Datum: 30. 11. 2010
Británie se chystá blokovat zvýšení rozpočtu Evropské obranné agentury (EDA). Britský ministr obrany už napsal dopis vysoké představitelce EU pro zahraniční vztahy baronce Ashtonové, že navrhované navýšení rozpočtu agentury o 3,8 procenta by bylo na domácí scéně neobhajitelné.
EDA sídlí v Bruselu a pracuje v ní přibližně sto lidí, jejichž hlavním úkolem je koordinovat akvizice členských zemí Evropské unie. Její rozpočet byl v loňském roce 29,2 milionu eur. Většina peněz pochází z členských států. Nejvíce přispívá Německo a hned po něm Británie. Ministr obrany Liam Fox je toho názoru, že by se měl rozpočet v „nejlepším případě“ zmrazit:
The UK has consistently urged the Agency to be realistic about future funding levels given the difficult economic climate…. As you know, we have recently announced spending plans which will see the UK’s defence budget reduced by around 7.5%, and we are not the only nation facing such a challenging position…. we would want, at best, zero growth for the agency’s total budget for 2011. It will be impossible to justify… a 3.9% increase in the EDA budget, costing the UK taxpayer nearly £200,000 when we are having to cut capabilities and reduce service personnel at home.
Před letošními volbami konzervativci vyhrožovali, že pokud se dostanou k moci, Británie se z Evropské obranné agentury stáhne. Poté, co byli nuceni sestavit vládu s proevropštějším Nickem Cleggem, od svých záměrů ustoupili. Nicméně jen dočasně – po dvou letech má proběhnout revize britského členství a pak se uvidí.
Pokud bude požadované navýšení rozpočtu EDA zablokované, agentura kvůli tomu neskončí. Nicméně jde o náznak, že Britové, kteří se stále více pragmaticky propojují ve vojenské oblasti s Francií, nebudou mít příliš velkou chuť přenášet tento přístup dále do Evropy a pokud ano, tak striktně na bilaterální bázi a ještě v oblastech výhodných především pro Británii. To už tak dobrá zpráva pro země v naší oblasti není.
Škrtání rozpočtů na obranu se stalo v Evropě trendem a zatím se nezdá, že by bylo provázáno se širší spoluprácí, která by zeštíhlování mohla nahradit vyšší efektivitou ve všech oblastech. Jestliže se tento přístup nezmění, propast mezi Spojenými státy, i kdyby rozpočet snižovaly, se bude prohlubovat.
In recent years, total NATO European spending has declined to only 1.6% of GDP, well below the 2% guideline suggested by NATO leaders and far below the U.S. level of more than 4%. Overall European defence spending currently totals about €210bn annually, but only about €45bn of that is available for investment – well below the amount needed to transform European militaries for new missions. The current defence budgets of many NATO countries are already “austerity budgets”, additional cuts look set to magnify the problem at a time when more funds are needed. A recent Gallup Poll showed that 55% of Europeans feel defence spending should either be held constant or increased, so the pressure to cut defence spending is not coming from public opinion.
Pokud se člověk podívá na data EDA za rok 2008, tedy před krizí státních rozpočtů, zjistí, že už tehdy to nebyla žádná sláva. Natož pak nyní. Materiál European – United States Defence Expenditure in 2008 uvádí některá zajímavá čísla. Například, Evropané sdružení v EDA měli 1 800 707 vojáků, Spojené státy 1 401 757. Evropských občanských zaměstnanců pracovalo ve prospěch sil 433 780. V USA to bylo 707 680. Na investice (akvizice a výzkum a vývoj) na jednoho vojáka evropské země dávaly 23 247 eur, zatímco Spojené státy 127 296 eur. Aktuálnější data nemá agentura k dispozici, ale nemyslím si, že by byly o mnoho lepší.
Z těchto a další údajů vyplývá, že Evropané zaostávají například v outsourcingu, který snižuje náklady (v roce 2008 USA vydaly za „outsourcování“ služeb 99 miliard eur a evropské státy 12 miliard). Zjednodušeně řečeno, vojáci na funkcích, které nejsou využitelné pro bojové operace, či jejich přímou podporu, jsou příliš drahá pracovní síla. Opakuji, že tato věta je zjednodušením problematiky, ale je dobré si ji neustále připomínat. Pokud se v Evropě nebude škrtat na správných místech a zároveň se neprohloubí spolupráce, bude dobré rovnou zahodit všechny vytyčené cíle v „dohánění“ Spojených států.
UPDATE: Přesně podle přání Británie, ministři obrany EU souhlasili 9. prosince se zmražením rozpočtu Evropské obranné agentury ve výši 30,5 milionu eur.
The information came from France’s Defense Minister Alain Juppe and was confirmed by a European Defence Agency official. Juppe said that everyone had agreed on a renewal of the budget, which he called understandable given „the situation our respective countries are in, with their budgets not going up.“
Jak zahynula Linda Norgroveová
Autor: František Šulc Kategorie: Afghánistán Datum: 28. 11. 2010
Příslušník sil ISAF v provincii Kunar hledá nepřátelské pozice; Foto U.S. Army
Ve středu nebo ve čtvrtek má britský ministr zahraničí William Hague oznámit závěry vyšetřování smrti humanitární pracovnice Lindy Norgroveové. Ta byla v září unesena v provincii Kunar a zahynula při pokusu o osvobození. Podle prvních informací byla Britka zabita únosci, když jeden z nich odpálil vestu s výbušninami.
In a statement, Hague said: „Working with our allies, we received information about where Linda was being held and we decided that, given the danger she was facing, her best chance of safe release was to act on that information. Responsibility for this tragic outcome rests squarely with the hostage-takers. „From the moment they took her, her life was under grave threat. Given who held her, and the danger she was in, we judged that Linda’s best chance lay in attempting to rescue her.“
Vyšetřování ovšem ukázalo, že Linda Norgreová zemřela poté, když jeden z členů NAVY Seals Team 6 použil během akce granát. Prý šlo o velice nepřehlednou situaci, což není při osvobozovacích akcích nic zvláštního.
One senior Foreign Office source told The Sunday Telegraph: „The report states that Miss Norgrove was tragically killed by a high explosive grenade thrown by a members of the US Special Forces. „It is not up to us whether or not the individual who threw the grenade should face disciplinary action, but we are aware that he didn’t offer up the information in the immediate aftermath of the rescue operation. Why he didn’t do that still remains unclear. But we all have to remember that the US military pulled out all the stops in an attempt to save the life of Miss Norgrove and before anyone is blamed for her death – blame her kidnappers. The rescue attempt missed at the end. It was a high-risk mission but one which had to be undertaken; there was no other choice.“
Osvobozovací operace byla spuštěna ve chvíli, kdy spojenci dostali informace, že by Linda Norgroveová měla být převezena do Pákistánu a předána Al Kajdě. Akce se zúčastnila jednotka NAVY Seals, AC-130 Spectre a bezpilotní letouny Predator. Vyšetřování neobviňuje americké příslušníky Seals z toho, že by nesli za smrt humanitární pracovnice odpovědnost. Nicméně neoficiálně se objevila kritika ze strany britských SAS. Jeden z nich řekl, že považuje za chybu, že při osvobozování rukojmí byly použity vysoce explozivní granáty.
Námluvy všech se všemi…
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 14. 11. 2010
GERMANY: "Donnerwetter! It's rock. I thought it was going to be paper."
Diskutovali jsme s jedním Britem o škrtech ve výdajích na obranu, obecně nedobrém stavu rozpočtů a potřebných reformách. „Ještě že nemáte moře,“ řekl škodolibě. „Ještě že máte Francouze,“ řekl jsem škodolibě já. A pak jsme se začali smát.
V Evropě jsme na tom ne příliš dobře všichni, snad s výjimkou Francouzů, kteří začali reformovat ještě dříve, než ostatní. O anglo-francouzských námluvách se zde psalo již dříve, ale zatím jsem se nedostal k tomu, abych zaznamenal poslední průlomovou dohodu. Její uzavření na začátku listopadu v určitých ohledech předčilo očekávání. Dle mého názoru jde o pozitivní vývoj, který zase nemusí být takovým překvapením, protože od uzavření dohody v roce 1998 v St. Malo docházelo průběžně k prohlubování spolupráce. A to i přesto, že se občas zdálo, že vzájemný soulad zadrhává. Hlavní oblasti spolupráce jsou tyto:
- Nuclear weapons – A joint facility to be built at the existing Valduc research centre in France;
- Combined Joint Expeditionary Force – The tri-service CJEF capable of involvement in anything up to “high intensity“ operations;
- Aircraft Carriers – The UK will fit “cat and trap“ to its future aircraft carrier so that both countries fighter jets can fly from each other’s naval vessels;
- A400M – Final negotiations are under way for integrated support for both countries’ fleets of military transport aircraft, and co-operation will be sought on training;
- Drones – Joint working on the next generation of unmanned spy planes to come into service in 2015-2020;
- Defence industry and research – Aim to cut 30% of the cost of complex weapons systems through 10-year strategic plan including a single European prime contractor;
- Other initiatives include a cyber security framework, joint working on specifications to tackle marine mines and the possibility of France using “spare capacity“ in the UK future air-to-air refuelling fleet “provided it is financially acceptable to both nations“.
Britové a Francouzi ukázali cestu všem ostatním v Evropě, včetně České republiky a jejích sousedů. Jde jen o to, jak na jejich iniciativu navážeme. Pokud budeme realističtí, můžeme na tom vydělat všichni. Pokud se hned pustíme do velkých, byť hezky znících, projektů, zvýší se pravděpodobnost, že spláčeme nad výdělkem. Každopádně minimálně mezi Českem a Slovenskem mentální bariéry pro hlubší spolupráci padly, jak v posledním více než roce ukazují komerční i veřejnoprávní televize. Dveře jsou otevřeny, stačí do nich vstoupit.
Britské konvenční/jaderné dilema
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 4. 10. 2010
Britská ponorka třídy Vanguard vybavená jadernými raketami Trident opouští přístav; Foto via Wikimedia Commons
Téměř všichni se nikoli s radostí, ale s vervou pouštějí do škrtání výdajů na obranu. Na rozdíl od minulosti je snaha učinit hlubší strukturální změny, které by umožnily ušetřit. Nicméně ne vše se dá dohnat vnitřními změnami, takže je nutné snižovat i stavy. Někde, jako například v Británii, jsou škrty dosti hluboké – 10-20 procent rozpočtu. A logicky, to začíná znervózňovat ty, kteří se hodlají uskrovňovat mnohem pomaleji a zároveň udržovat své globální zájmy, tedy Spojené státy.
Mr. Fox told reporters later that, after any cuts, the British military would be able to respond to a broad array of threats and retain capabilities particularly valued by the Pentagon. He identified those as Britain’s Special Forces, its nuclear deterrent, its participation in the Joint Strike Fighter program and its ability to deploy substantial forces when needed. “We would be able to maintain a moderate deployable force for a considerable length of time, if required,” Mr. Fox added. “Maybe not exactly at the level we have now, but at still a respectable and useful level.” Still, the entire active-duty British armed forces are smaller than the United States Marine Corps, and some critics at home have charged that the review is little more than a budgetary drill dressed up as a broader assessment of military requirements.
V posledním desetiletí byli Britové ti, na které se Američané spoléhali nejvíce. Jak se nyní zdá, už to nebude tak jednoduché. Aniž bych chtěl přeceňovat britské škrty, nedá se opominout obecný pocit, že v zahraničí již bylo obětováno mnoho, a že je na čase pomýšlet na konsolidaci doma, i za cenu kroků, které mohou být vykládány jako ústupky. Každopádně Britové jsou skutečně v nezáviděníhodné situaci. Problémem je, jak dodržet volební sliby, respektive si udržet obraz země s respektovaným jaderným odstrašením.
Hlavní strana vládní koalice – konzervativci – už v předvolební kampani nenechávala nikoho na pochybách, že náhrada za Tridenty je téma, o kterém se nevyjednává. Menší koaliční partner – liberální demokraté – naopak odmítali do ponorek třídy Vanguard vybavených jadernými raketami Trident investovat. Zvítězili konzervativci, a aniž bych chtěl jakkoli předbíhat, zdá se, že britské ozbrojené síly (s výjimkou ponorkového loďstva) z toho zcela šťastné být nemohou (byť by se samozřejmě škrtalo tak jako tak).
Britský rozpočet na obranu je 58 miliard dolarů. Výměna čtyř ponorek bude stát v příští dekádě 30 miliard. Snížení počtu o 20 tisíc vojáků přinese úsporu dvě miliardy dolarů ročně:
Scaling back the submarine replacement plan — or deferring it, as the junior partner, the Liberal Democrats, urge — could save enough to keep the army at its current strength of 105,000. There is no reason for Britain to press ahead with the submarines now. The current fleet, built in the 1990s, will remain operational for another decade — longer if Britain relaxes its cold war policy of keeping at least one sub continuously at sea. (United States subs stay in service for 40 years.) It is also hard to see why — in today’s world — Britain needs four new subs, each of which can carry up to 160 nuclear warheads. Only a fraction of that capacity is currently used, roughly 48 warheads per submarine, for a total of 192.
Úvahy o tom, jak by mohla Británie šetřit, se v minulých týdnech objevovaly hojně v britských médiích. Výsledkem bylo vesměs rozhořčené dementi ze strany ministerstva obrany. První, co nadzdvihlo řadu lidí, byl nápad sdílet s Francouzi letadlové lodě. Nyní se mluví o tom, že by se Britové a Francouzi střídali na „jaderných patrolách“ tak, aby v případě útoku na jednu, či druhou zemi, byla vždy v moři ponorka schopná odpovědět. Sdílení by ušetřilo oběma zemím docela dost peněz.
Britsko-francouzské rozhovory o tomto sdílení sil jsou údajně v počáteční fázi a dál by se mohly dostat v listopadu, kdy se sejdou britský premiér a francouzský prezident na pravidelném summitu. Teď už je ale jasné, že jde o velice citlivé téma, které může být snadno shozené ze stolu tak, jak se to stalo v minulosti, konkrétně Edwardu Heathovi v 70. letech minulého století.
Nakonec se dopustím ještě jedné obecné úvahy. Na jednu stranu zde máme výhodu, že nemusíme řešit britské jaderné dilema a americký strach z dalšího britského ústupu. Ostatně nervozitě Američanů se nedá příliš divit, protože už jednou něco podobného zažili, když po 2. Světové válce kvůli prázdné pokladně Britové prakticky vyklidili Východní Středomoří, konkrétně Řecko a Turecko, takže je musely zastoupit USA (viz Trumanova doktrína). Na druhou stranu bychom se ale měli zabývat jinou věcí – do jaké míry šetření ovlivní schopnosti Severoatlantické aliance jako celku, respektive, jak moc spojenci při šetření spolupracují. Abychom totiž nakonec nezjistili, že se kvůli špatné komunikaci poškodily schopnosti, se kterými se stoprocentně v plánech počítalo.
Anglo-francouzské líbánky-nelíbánky
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 4. 9. 2010
Před sto šesti lety byla podepsána Entente cordiale. Šlo o sérii dohod, jejichž účelem bylo primárně uspořádat koloniální expanzi, nicméně vedly k přehodnocení vztahů obou zemí, které se od středověku nedaly nazvat jinak, než jako vysoce konkurenční. Od té doby jsou britsko-francouzské vztahy spíše přátelské, i když spolupráce nebyla vždy ideální. Mnozí Francouzi dodnes například britskému loďstvu nezapomenou potopení flotily u alžírských břehů v roce 1940. Při útoku tehdy zemřelo 1200 námořníků.
Podle některých zpráv z tohoto týdne se měla Srdečná dohoda dostat na mnohem vyšší úroveň. Kvůli nedostatku finančních prostředků měli totiž Britové a Francouzi mimo jiné začít sdílet i letadlové lodě.
„We’re in a phase where we must absolutely synchronise our budget cuts so that, in the end, there’s no loss in our military capacities,“ a senior French diplomat told AFP on condition of anonymity. There was a lot of work over the summer. We are expecting a lot from the Franco-British summit in November. I hope there’ll be real options,“ he said, adding that talks had been under way since June 18.
V Británii to vyvolalo docela pozdvižení a ministerstvo obrany to spíše vyvracelo, než potvrzovalo. Nicméně stejně všichni s napětím čekali na včerejší tiskovku, jestli přece jenom náhodou britský a francouzský ministr obrany neoznámí nějakou překvapivou informaci. Liam Fox a jeho francouzský kolega Herve Morin ale nakonec řekli, že spolupráci sice chtějí prohlubovat, ale letadlové lodě sdílet nebudou.
But at a press conference with French Defence Minister Herve Morin, Dr Fox dismissed suggestions the two could share aircraft carriers as a cost-saving measure. „In terms of actually being able to share an aircraft carrier, I would have thought that was utterly unrealistic,“ he said. However, the two men said they would look at ways of sharing their respective fleets of A400M, a plane designed to transport soldiers and heavy equipment to combat zones.
Kromě zdravotnictví a mezinárodní pomoci, škrtají v rozpočtech všechna britská ministerstva v rozmezí 25 – 40 procent. Proto se objevily spekulace, že výstavba dvou nových letadlových lodí, které mají přijít na 5,2 miliardy liber (přibližně 156 miliard korun), bude zastavena, či že se dobudují ve spolupráci s Francií. Francie má nejmodernější letadlovou loď na jaderný pohon Charles De Gaulle, ale je jediná své třídy a dost času také tráví v docích. Podle všeho se alespoň obě země domluvily na koordinaci patrol, takže na moři by mohla být vždy jedna loď.
Podle mně, ale nejde o nějaké divoké úvahy. Jistě, Britové a Francouzi nemusejí zrovna začít sdílet v tuto chvíli letadlové lodě, ale užší provázanosti, spolupráci a nakonec i společnému budování sil se na evropském kontinentu s největší pravděpodobností nevyhneme. Jinak nebudeme schopni v příštích letech schopni zlepšit obranné schopnosti a přijdeme o potenciál odstrašení. Je na čase začít vážně přemýšlet o změně tradičního nahlížení na obranné plánování.
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments