Příspěvky označené budget
Snižování počtů v Británii a Nizozemsku
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 14. 4. 2011
Radikálně přistupují ke snižování počtů kvůli nedostatku financí Britové a Nizozemci. Během příštích šesti měsíců má britskou pěchotu a námořnictvo opustit přes deset tisíc lidí. Pět tisíc z nich jsou pěšáci a 5600 příslušníků námořnictva. V dubnu 2015 mají být britské ozbrojené síly celkově menší o 17 tisíc lidí.
Velkou pozornost vzbudilo několik věcí – že mezi propuštěnými budou lidé, kteří prošli Afghánistánem a i ti, kteří se podílejí na operaci v Libyi, ale především, že armádu opustí i 150 Gurkhů, kteří tvoří brigádu o síle 3500 lidí. Hned po tomto oznámení začalo obviňování z toho, že má vláda „dvojí standardy“, protože zatímco Ghurkové, kteří slouží v předních liniích, budou armádu muset opouštět, většina ostatních má šanci, že bude moci zůstat v ozbrojených silách, pouze na jiných postech.
Tikendra Dewan, Chairman of the British Gurkha Welfare society, said: „It is unfair, we are supposed to be on an equal footing and yet they are applying one criteria to the rest of the army and another to the Gurkhas. “Gurkha soldiers are among the fiercest and most loyal in the army, this is double standards. We are not special but we should be treated the same.“
Se škrtáním se to má totiž tak, že mají být skutečně zrušena místa tisícovky lidí v pěchotě a 1600 v námořnictvu. Zbytek má šanci, že se uplatní jinde. Námořnictvo se například chystá škrtnout místa čtvrtiny z 59 pilotů poté, co byla vyřazena HMS Ark Royal. Celkově má námořnictvo opustit 121 důstojníků do hodnosti kapitána. V pěchotě se propouštění bude týkat přibližně 250 důstojníků do hodnosti brigádní generál (cca čtvrtina ze zmíněné tisícovky).
Commodore Paul Bennett, the head of Royal Navy manning, said around two thirds of the redundancies were a direct result of „capability reductions“. „We will have fewer ships and aircraft and so will need fewer people to operate them,“ he said. Armed Forces Minister Nick Harvey said on the date the redundancy notices were issued, no personnel preparing for, deployed on, or returning from combat operations or on post-tour leave would be made compulsorily redundant.
V Nizozemsku se chystají snížit počty personálu, které má pod sebou ministerstvo obrany o dvanáct tisíc (současný stav je z 69 tisíc lidí).
„Of the 12,000 job cuts, there should be 6,000 dismissals,“ Defence Minister Hans Hillen told journalists after a cabinet meeting. About 30 percent of the military’s general staff was to disappear, he said, as well as about 100 Dutch posts in the NATO command structure. The defense ministry has been tasked with cutting up to one billion euros ($1.4 billion) from its budget by the end of 2014 under the centre-right Dutch government’s cost-cutting scheme.
Ministerstvo se chystá škrtat i ve vybavení. Zmizet má 60 tanků Leopard, dvě hlídkové lodi, 17 helikoptér Cougar, transportní letoun DC-10 a 19 stíhaček F-16. Účast v mezinárodních misích nemá být ovšem škrtáním v lidech a vybavení nikterak dotčena.
Prime Minister Mark Rutte said the country’s ambition of participating in international missions „remains intact“ despite the planned cuts. „The Netherlands will continue to make an important contribution,“ he said at a press conference, though he added that future missions will probably have „shorter durations than in the past.“ Rutte said the cuts were aimed not only at cutting costs but also at reorganizing the military to make it „more efficient“.
Stoupající cena ropy je nepříjemná pro Pentagon
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 25. 3. 2011
Dlouhá služba. Doplňování paliva do bombardéru B-52 Stratofortress; Foto Senior Master Sgt. John Rohrer, U.S. Air Force
Před rokem a půl jsem psal o studii společnosti Deloitte týkající se spotřeby paliva amerických ozbrojených sil. Tehdy Američané spotřebovávali 88 litrů paliva na vojáka a den. Jakékoli zdražení základní suroviny se tedy nepříjemně promítá do rozpočtu. To se stalo nyní. Pentagon tak možná bude požadovat až 1,5 miliardy dolarů na to, aby pokryl zvýšené ceny ropy.
The Pentagon spends roughly $16 billion annually on fuel. About $11 billion is allocated from the base budget, while the remaining $5 billion is spent in the Overseas Contingency Operations accounts, which primarily fund military operations in Afghanistan.
Pokud se zvýší cena ropy o dolar na barel a za rok se o tuto částku nesníží, znamená to pro Pentagon vyšší výdaje o 130 milionů dolarů. Není však příliš pravděpodobné, že by Kongres s jakýmkoli navyšováním rozpočtu souhlasil. Proto se zřejmě budou muset hledat úspory uvnitř rozpočtu.
Žárovky za 22 liber
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 10. 3. 2011
Často si stěžujeme, že se ve státní správě či samosprávě plýtvá, že se nakupují věci buď předražené, nebo že se místo „obyčejného auta“ kupuje porsche. Někdy je na vině zlý úmysl, často ovšem šlendrián. Mnohokrát jsem slyšel, že jde o českou specialitu. O to zajímavější je pak četba o „vydařených“ nákupech, které jsou postupně odhalovány v britských ozbrojených silách.
Jak vyšlo najevo, britské ministerstvo obrany platí například 22 liber za žárovky, které stojí 65 pencí. Vyplývá to z faktur, které ministerstvo proplácí v rámci takzvané Private Finance Initiative (PFI). Zjednodušeně řečeno, jde o nákupy pro státní instituce za peníze ze soukromých zdrojů, výměnou za částečnou privatizaci. Tyto faktury nyní vyšly najevo díky jednomu nejmenovanému zaměstnanci ministerstva obrany.
Leaked Private Finance Initiative (PFI) invoices, dated 10 days ago, show army officials also spent £103 on inch-long screws for Land Rovers that are worth £2.60. Liam Fox, the Defence Secretary, admitted that the MoD invoices, leaked by a soldier serving at an unnamed British military base, showed a “complete lack of common sense”. It is understood the “legacy” contracts were signed several years ago. Officials are currently investigating how to end such contracts.
Není to jednoduché, když vycházejí najevo takovéto případy plýtvání ve chvíli, kdy se škrtá, kde se může, a propouštějí se lidé. Liam Fox byl tak například kritizován za to, že mezi 11 tisíci vojáky, kteří opustí ozbrojené síly, budou i veteráni z Afghánistánu.
Mimochodem, problémy s PFI nemá pouze ministerstvo obrany, ale i další státní úřady v Británii. Třeba v lednu vyšlo najevo, že bylo vydáno 229 miliard liber na nové nemocnice, školy a další projekty, které mají ve skutečnosti hodnotu 56 miliard. A některé smlouvy jsou uzavřené i na 60 let.
The schemes are a way of building large public projects using private finance, which were relied upon by the Labour government. This newspaper also found that military dog kennels cost more than five-star hotel rooms under a PFI deal signed by the MoD.
Před pár dny také vydala svou zprávu týkající se stíhacích letounů Eurogfighter Typhoon britská obdoba českého Nejvyššího kontrolního úřadu The National Audit Office (NAO). A také v ní není mnoho povzbudivého. Kvůli špatnému plánování a přílišnému optimismu se jeden každý letoun prodražil o 75 procent. Navíc, nedá se předpokládat, že plných schopností dosáhne před rokem 2018.
Britain originally ordered 232 Typhoons in the 1980s. The number has been cut by 72, but development costs have risen by a fifth to 20.2 billion pounds ($33 billion, 23.8 billion euros) and support costs have also gone up. The NAO estimates that each individual aircraft is 75 percent — or 55 million pounds — more expensive than originally anticipated and the total programme cost will eventually hit 37 billion pounds.
Dvoumotorový Eurofighter Typhoon je vyráběný konsorciem složeným z European Aeronautic Defence and Space Company (EADS), britským BAE Systems a italskou Alenia/Finmeccanica. Létat začal v roce 2003. Kvůli škrtům a finanční náročnosti projektu už například Itálie snížila objednávku 121 stroje o 25.
Není tedy divu, že ministr obrany Liam Fox je naštvaný na soukromé dodavatele a vymýšlí způsoby, jak jim znepříjemnit život. Například, podle něj, budou firmy, které překročí plánovaný rozpočet „pojmenovány a zostuzeny“. Pokud se zjistí, že má nějaký projekt zpoždění, či stojí více, než se čekalo, mají být kontraktoři předvedeni před komisi ministerstva obrany a „grilováni“, aby vysvětlili v čem je problém.
And if they still fail to curb costs or delays the MoD will publish the firm’s failings in a move that will not only be embarrassing but could affect the share price of the company. The Defence Secretary has vowed to combat the “crazy” practices within the industry in order to overturn decades of mismanagement.
Je ale něco, co asi neovlivní sebelepší řízení a odhodlání Liama Foxe. Jde o nehody, které se loni staly na ministerstvu obrany, a které je stály dvacet milionů liber. Některé byly skutečně kuriózní. Například, když byl jeden ze zaměstnanců popálen hořícím vánočním pudinkem, či když spadl průvodce přes palubu vojenské lodě.
Others included a kitchen worker cutting his finger while cleaning a port decanter, a chef slicing his hand peeling potatoes, and a woman who broke her finger while trying to assemble a cardboard box.
Pravidlo číslo 1: vždy se najdou rezervy
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 28. 1. 2011
Už se zdálo, že po loňských škrtech v britských ozbrojených silách bude chvíli klid. Nyní to vypadá, že to tak snadné nebude a že je ve hře další snižování, tentokrát nákupů materiálu na frontu. V příštích čtyřech letech se mají snížit výdaje o 7,5 procenta ročně, což znamená, že rozpočet na roky 2014-2015 bude o osm miliard liber nižší.
About half of that £8bn is to be achieved through the headline announcements in the strategic defence and security review, such as scrapping the Harrier air fleet, the Nimrod MR4 spy aircraft programme and cutting the number of surface ships. The rest should be met by cuts including 42,000 MoD service personnel and civil servants, radical efficiencies in the way the department operates and property sales.
Nicméně, tyto škrty nebudou stačit. Podle posledních výpočtů stále schází miliarda, protože odhady kolik se podaří ušetřit snižováním počtů, byly nadsazené.
A senior MoD figure said on Wednesday that there were four ways of plugging the gap. First, the MoD could ask the Treasury to revise last year’s CSR to give defence a more generous settlement… Second, Downing Street and the MoD could look harder at expenditure on Afghanistan, a huge drain on resources at £4bn a year… A third possibility is a moratorium on some current operations: calling a halt to training, tying up ships and grounding aircraft… The final possibility would be to reopen the SDSR white paper, the document that projected the appropriate size of the armed forces and its operational equipment in 2020. The army, widely deemed to have got off lightly in the SDSR, may come under pressure to announce a bigger cut in force numbers. The navy and RAF could be asked to cut the number of frigates and Tornado jets.
Vypořádat se s touto situací nebude jednoduché. O víkendu probíhaly oslavy blížícího se konce kariéry letadlové lodi HMS Ark Royal. Vždy mne zajímalo, jak končí impéria. Zda s velkým třeskem, nebo potichu, zda rychle, nebo pomalu. Stačí se přitom jenom dobře dívat kolem sebe.
Gatesovy škrty vadí konzervativcům
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 9. 1. 2011
Americký ministr obrany v letadle na cestě do Asie (8. ledna 2011); Foto Master Sgt. Jerry Morrison, Air Force
Americký ministr obrany Robert Gates tento týden oznámil plány na škrty v rozpočtu na americké ozbrojené síly, respektive restrukturalizaci některých projektů, v příštích pěti letech. Jeho „balíček“ by jej, pokud dodrží to, co řekl, měl ve funkci přežít. Není ovšem vůbec jasné, jak se s Gatesovými záměry vypořádají republikáni, kteří sice nutí prezidenta Baracka Obamu, aby šetřil, kde se dá (především na reformě zdravotního systému), ale v žádném případě ne na Pentagonu.
Gates řekl, že v příštích pěti letech Pentagon ušetří 150 miliard dolarů, které bude reinvestovat do nových projektů. Za stejnou dobu by měly ozbrojené síly ušetřit 78 miliard dolarů. Restrukturalizace se má týkat i nejdražšího projektu v historii Pentagonu letounu F-35, který doposud přišel na 380 miliard dolarů.
Although the Air Force and Navy versions of the jet are moving along fine, Gates said, the Marines’ complicated short takeoff and landing variant continues to struggle. And if the Marines can’t prove that they can make it work after the two years, he said, he’d support killing it altogether.
Asi největším překvapením ale bylo oznámení, že se v následujících letech budou snižovat počty příslušníků ozbrojených sil. Pěchota by měla do roku 2015 přijít o 27 tisíc lidí (na 520 tisíc) a námořní pěchota o 15-20 tisíc (pokles na 182-187 tisíc). Snižování počtů je ovšem založeno na předpokladu, že do roku 2015 budou americké síly staženy z Afghánistánu.
Jak už bylo řečeno výše, bude mnoho politiků, kterým se to nebude líbit a kteří budou mít dost času a možností jak Gatesovy změny usměrnit, či „zabít“. Jeden hlas za všechny. Max Boot napsal v konzervativním The Weekly Standard komentář, ve kterém útočí na Gatesovo rozhodnutí. Připomíná, že v roce 1991 měla pěchota 710 821 příslušníků a v roce 2001 už to bylo 478 918. Pak přišel nárůst a nyní opět pokles. Podle Boota je příliš brzy na placení „mírové dividendy“, když se stále válčí a Spojené státy mají mnohem větší závazky, než kdokoli jiný, například sílící Čína.
Demobilization after previous wars has cost us severely. We experienced that problem as recently as 2001. But at least in the past we waited until a war was actually over to spend the “peace dividend.” Now we are announcing cutbacks while the fighting is still going on. That’s indefensible. Luckily, there are Republicans in Congress—and, dare we say, some Democrats—who understand these cuts are dangerous. They should reject them, and the other reckless cuts in a military budget that’s already stretched awfully thin.
Škrtání bez spolupráce? To asi nevyjde (UPDATED)
Autor: František Šulc Kategorie: European Union and Defence Datum: 30. 11. 2010
Británie se chystá blokovat zvýšení rozpočtu Evropské obranné agentury (EDA). Britský ministr obrany už napsal dopis vysoké představitelce EU pro zahraniční vztahy baronce Ashtonové, že navrhované navýšení rozpočtu agentury o 3,8 procenta by bylo na domácí scéně neobhajitelné.
EDA sídlí v Bruselu a pracuje v ní přibližně sto lidí, jejichž hlavním úkolem je koordinovat akvizice členských zemí Evropské unie. Její rozpočet byl v loňském roce 29,2 milionu eur. Většina peněz pochází z členských států. Nejvíce přispívá Německo a hned po něm Británie. Ministr obrany Liam Fox je toho názoru, že by se měl rozpočet v „nejlepším případě“ zmrazit:
The UK has consistently urged the Agency to be realistic about future funding levels given the difficult economic climate…. As you know, we have recently announced spending plans which will see the UK’s defence budget reduced by around 7.5%, and we are not the only nation facing such a challenging position…. we would want, at best, zero growth for the agency’s total budget for 2011. It will be impossible to justify… a 3.9% increase in the EDA budget, costing the UK taxpayer nearly £200,000 when we are having to cut capabilities and reduce service personnel at home.
Před letošními volbami konzervativci vyhrožovali, že pokud se dostanou k moci, Británie se z Evropské obranné agentury stáhne. Poté, co byli nuceni sestavit vládu s proevropštějším Nickem Cleggem, od svých záměrů ustoupili. Nicméně jen dočasně – po dvou letech má proběhnout revize britského členství a pak se uvidí.
Pokud bude požadované navýšení rozpočtu EDA zablokované, agentura kvůli tomu neskončí. Nicméně jde o náznak, že Britové, kteří se stále více pragmaticky propojují ve vojenské oblasti s Francií, nebudou mít příliš velkou chuť přenášet tento přístup dále do Evropy a pokud ano, tak striktně na bilaterální bázi a ještě v oblastech výhodných především pro Británii. To už tak dobrá zpráva pro země v naší oblasti není.
Škrtání rozpočtů na obranu se stalo v Evropě trendem a zatím se nezdá, že by bylo provázáno se širší spoluprácí, která by zeštíhlování mohla nahradit vyšší efektivitou ve všech oblastech. Jestliže se tento přístup nezmění, propast mezi Spojenými státy, i kdyby rozpočet snižovaly, se bude prohlubovat.
In recent years, total NATO European spending has declined to only 1.6% of GDP, well below the 2% guideline suggested by NATO leaders and far below the U.S. level of more than 4%. Overall European defence spending currently totals about €210bn annually, but only about €45bn of that is available for investment – well below the amount needed to transform European militaries for new missions. The current defence budgets of many NATO countries are already “austerity budgets”, additional cuts look set to magnify the problem at a time when more funds are needed. A recent Gallup Poll showed that 55% of Europeans feel defence spending should either be held constant or increased, so the pressure to cut defence spending is not coming from public opinion.
Pokud se člověk podívá na data EDA za rok 2008, tedy před krizí státních rozpočtů, zjistí, že už tehdy to nebyla žádná sláva. Natož pak nyní. Materiál European – United States Defence Expenditure in 2008 uvádí některá zajímavá čísla. Například, Evropané sdružení v EDA měli 1 800 707 vojáků, Spojené státy 1 401 757. Evropských občanských zaměstnanců pracovalo ve prospěch sil 433 780. V USA to bylo 707 680. Na investice (akvizice a výzkum a vývoj) na jednoho vojáka evropské země dávaly 23 247 eur, zatímco Spojené státy 127 296 eur. Aktuálnější data nemá agentura k dispozici, ale nemyslím si, že by byly o mnoho lepší.
Z těchto a další údajů vyplývá, že Evropané zaostávají například v outsourcingu, který snižuje náklady (v roce 2008 USA vydaly za „outsourcování“ služeb 99 miliard eur a evropské státy 12 miliard). Zjednodušeně řečeno, vojáci na funkcích, které nejsou využitelné pro bojové operace, či jejich přímou podporu, jsou příliš drahá pracovní síla. Opakuji, že tato věta je zjednodušením problematiky, ale je dobré si ji neustále připomínat. Pokud se v Evropě nebude škrtat na správných místech a zároveň se neprohloubí spolupráce, bude dobré rovnou zahodit všechny vytyčené cíle v „dohánění“ Spojených států.
UPDATE: Přesně podle přání Británie, ministři obrany EU souhlasili 9. prosince se zmražením rozpočtu Evropské obranné agentury ve výši 30,5 milionu eur.
The information came from France’s Defense Minister Alain Juppe and was confirmed by a European Defence Agency official. Juppe said that everyone had agreed on a renewal of the budget, which he called understandable given „the situation our respective countries are in, with their budgets not going up.“
Na polovinu, němečtí o.z.!
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 25. 10. 2010
Už mnohokrát se zde psalo o škrtech v obranných rozpočtech po celé Evropě. Naši západní sousedé si přitom musejí pustit žilou možná výrazněji, než jiní. Mezistranická komise zabývající se restrukturalizací německých ozbrojených sil, vedená Frankem-Jürgenem Weisem, nyní doporučila ministrovi obrany, aby snížil počet civilních zaměstnanců úřadu na polovinu, uzavřel několik základen a ztenčil armádu z 250 tisíc lidí na 180 tisíc.
Závěry komise pravděpodobně pomohou ministrovi obrany Karlu-Theodorovi zu Guttenbergovi, který naráží s některými nápady – především se zrušením povinné vojenské služby – na nepochopení. Se ztenčením civilní části ministerstva obrany dle doporučení komise vedené Frankem-Jürgenem Weisem asi nebude mít problém nikdo. Z 3300 lidí, kteří jsou v Bonnu i v Berlíně, by mělo zůstat jen 1600. Ministr obrany chce z bundeswehru vytvořit moderní, dobře vytrénovanou a profesionální armádu. Nebude to mít jednoduché, protože má v příštích třech letech ušetřit 9,3 miliardy eur (roční výdaje jsou přibližně 30 miliard eur), tedy asi tři miliardy ročně.
To achieve savings on military equipment, Mr. Guttenberg has been looking at procurement projects like the Tiger helicopter manufactured by EADS and the NH90 transport helicopter. Germany has complained about delays and quality on both of those. Germany is also considering whether it will reduce the number of A400M military transport aircraft, a joint enterprise with other European countries.
Minulý týden měl na konferenci s názvem „Česká a německá zahraniční politika v měnícím se mezinárodním prostředí“, kterou organizovali Konrad-Adenauer-Stiftung a Ústav mezinárodních vztahů, přednášku i Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity. V rámci výzkumu hodnotil mimo jiné reformy Bundeswehru a tvrdil, že poslední proměna v polovině první dekády se Němcům příliš nevydařila. Řady cílů, které měly z Bundeswehru udělat mobilní sílu, nebyly naplněny, ba právě naopak, některé schopnosti poklesly. Dá se říct, že problémy s transformacemi jsou jedny z mnoha, které máme se svými západními sousedy společné.
Sousedova koza
Autor: Bohuslav Pernica Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 7. 9. 2010
Renomovaný německý ekonomický novinář Gabor Steingart ve své knize Globální válka o blahobyt. Nové rozdělení světových finančních trhů nastínil vizi sociálního státu v době globalizace. Jedním z důsledků deindustrializace Západu – přemísťováním výroby do Asie – bude vysychání státních příjmů, růst sociálních výdajů a růst veřejného na dluhu. Reakcí budou nejdříve úspory ve veřejných výdajích a posléze zmenšování státu.
Soudě podle vývoje u našich západních sousedů, v SRN tento proces již odstartoval před deseti lety. Obětí tohoto procesu se totiž stal jako první vojenský rozpočet, který, měřen podílem vojenských výdajů na HDP, je po 20 letech poloviční. Samotný bundeswehr se za toto období zmenšil z 500 na 250 tisíc mužů a žen ve zbrani. Tato redukce bude pokračovat, neboť 1. září byl o záměrech vládní komise, ustavené v reakci na německé fiskální problémy vyvolané světovou finanční krizí, informován branný výbor německého zákonodárného sboru.
SRN započala plánovat zásadní reformy už na počátku 21. století, kdy se strukturálním otázkám budoucího fungování německých ozbrojených sil věnovala komise Gemeinsame Sicherheit und Zukunft der Bundeswehr vedená bývalým spolkovým prezidentem Richardem von Weizsäckerem a posléze byly závěry komise vtěleny do ministerského materiálu Die Bundeswehr – sicher ins 21. Jahrhundert Eckpfeiler für eine Erneuerung von Grund auf. Oba materiály jsou spojeny se jménem tehdejšího spolkového ministra obrany Rudolfa Scharpinga. V důsledku strukturálních reforem se bundeswehr zmenšil a opustil spoustu posádek. Došlo také ke zkrácení povinné vojenské služby a její tzv. flexibilizaci. Ta umožňovalo zájemcům o krátkodobou službu v armádě sloužit až dalších 17 měsíců po odsloužení 6měsíční povinné části jejich základní vojenské služby. Silnou pozici branné povinnosti potvrdila také Bílá kniha 2006.
Experti míní, ministerstvo financí mění. Rozpočtový výhled a návrh státního rozpočtu na rok 2011, kde se počítá s úsporou 80 mld. eur v následujících čtyřech letech, přinutily Spolkové ministerstvo obrany (BMVg) pozměnit původní reformní plány. Ačkoliv se pro rok 2011počítá zachováním výše vojenského rozpočtu kvůli nasazení bundeswehru v zahraničí, bylo BMVg vyzváno hledat strukturální úspory.
Hranice těchto úspor z pohledu bundeswehru shrnul ve své zprávě jeho generální inspektor – představil pět modelů ukazující bundeswehr různých velikostí odpovídajícím různým schopnostem plnit zadané úkoly. Za krajní hranicí redukce německých ozbrojených sil byly označeny ozbrojené síly složené ze 163 500 vojáků a vojákyň, z nichž 156 000 jsou vojáci z povolání a vojáci na čas (kádrový personál) a 7500 jsou vojáci vykonávající dobrovolnou vojenskou službu. Generální inspektor se zároveň vyslovil pro zastavení povinné vojenské služby.
Případná redukce bundeswehru ze současných 250 000 na 165 000 až 170 000 vojáků spojená s vyřazováním zbraní z doby studené války, jako jsou letouny Tornádo, s redukcí počtu posádek a s redukcí nových výzbrojních projektů by mohla podle odhadů uspořit až 8,3 mld eur.
Černé díry v transatlantickém prostoru
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 19. 8. 2010
Někteří lidé se obávají, že urychlovač částic ve Švýcarsku může vytvořit miniaturní černé díry, které zlikvidují náš svět. Není zapotřebí se bát, černé díry už vznikly i bez bombardování částic a nahradily to, co se dříve nazývalo veřejné rozpočty. Důsledek tohoto trendu se zvláště viditelně projevuje ve výdajích na obranu.
V posledních několika měsících jsem zde psal mnohokrát o škrtech v rozpočtech na obranu v různých evropských zemích (v Německu, ve Švédsku, v Británii) a ve Spojených státech. Nyní bych se chtěl ještě vrátit k Británii, kde se, soudě podle stále konkrétnějších vyjádření představitelů ministerstva obrany, chystají poměrně radikální kroky.
Ministr obrany Liam Fox už nařídil zhodnocení, jak funguje ministerstvo a ozbrojené síly. Vytvořil reformní skupinu, které předsedá lord Peter Levene (předseda rady Lloyds). Zkušenosti má velké, v 80. letech minulého století dohlížel z pověření tehdejší premiérky Margaret Thatcherové na radikální restrukturalizaci akvizičních procesů na ministerstvu obrany.
Fox said Levene’s team will help devise a new structure for the MoD based around the pillars of policy and strategy, the armed forces, and procurement and estates. Fox promised the review would also take in a cultural shift which will see a „leaner and less centralized organization combined with devolved process, which carry greater accountability and transparency.“ Military chiefs and the defense reform unit are being asked to come up with ways of giving the services greater responsibility for running their own affairs. „We must get away from the overcentralizing tendency that has become the hallmark of the MoD in recent years,“ he said.
Liam Fox nezastírá, že proběhnou velké změny, ale snaží se, aby to bylo pokud možno koncepčně. Zároveň během jednoho vystoupení zdůrazňoval, že neplánuje slučování jednotlivých ozbrojených složek tak, jak se spekulovalo. Konzervativně-liberální vláda chce v příštích letech seškrtat výdaje na obranu až o 20 procent. Nedotčen zůstane, i přes nesouhlas liberálů, jediný podnik – modernizace jaderných ponorek, která přijde na 20 miliard liber (letošní rozpočet je přitom 36,7 miliardy liber, z čehož 12,9 miliardy jde na nákup a údržbu).
Ušetřit a to prý hodně, se má na vysokých důstojnících.
According to Financial Times analysis, the ratio of officers to “lower ranks” has fallen from 1/7 during the 1970s and 1980s to 1/5 today, as non-commissioned personnel have borne the brunt of the squeeze on force levels. The imbalance is such that the military could shed almost a quarter of all officers and still remain at the same ratio as prevailed through the cold war. In salaries alone, this would save about £400m a year. Mr Fox is looking at a range of reforms for the services, including cutting numbers, removing entire officer ranks and overhauling the promotion process.
V této souvislosti položil zajímavou otázku bývalý ministr pro veterány Kevan Jones: Jaktože je americká námořní pěchota o 15 procent větší, než britské ozbrojené síly, přičemž v námořní pěchotě slouží pětkrát méně vysokých důstojníků? Dobrá otázka, která by se asi dala položit i v dalších zemích. A konečně, kromě důstojníků přijdou o práci i tisíce občanských zaměstnanců.
Ale to není zdaleka všechno. Symbolicky nejbolestivější by bylo – pokud by se to potvrdilo – praktické zneschopnění legendárního Výsadkového regimentu (Parachute Regiment), jehož kořeny sahají do druhé světové války a který vznikl na přání premiéra Winstona Churchilla. Kvůli nedostatku financí by se měl omezit výcvik této jednotky a zároveň by se měly snížit její počty.
Under one scenario, just 120 members of this famous fighting force will be required to leap into battle, which seems to defeat the object of having airborne units at all. It is claimed that a lack of RAF Hercules transport aircraft – another target for cuts – means there is little point in having such a large paratroop force. The rest of the paras will continue to fight as ordinary infantry while a small elite group continues to prepare for possible airborne assaults. In view of the parsimony now being shown in the MoD, they can count themselves lucky to be given a parachute.
(Ne)velké škrtání amerických výdajů na obranu
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 11. 8. 2010
Zakoupené senzory na bezpilotní prostředky projdou kontrolou, aby se zjistilo, nakolik jsou dlohodoběji využitelné. Jde o jedno z opatření, které by mělo ušetřit peníze v rozpočtu na obranu; Foto Senior Airman Larry E. Reid Jr., U.S. Air Force
Po měsících dohadů oznámil americký ministr obrany Robert Gates první konkrétní záměry, kde se bude škrtat tak, aby se v příštích pěti letech ušetřilo sto miliard dolarů. I když se jedná o poměrně nevýznamnou sumu ve srovnání s celkovým rozpočtem – přes 700 miliard dolarů – přesto má velký symbolický význam. Za prvé jde o první škrty za posledních deset let kontinuálního růstu na ministerstvu obrany a příspěvek ke snižování obřího deficitu, který vznikl kvůli krizi v posledních letech.
Ale hlavně, tyto škrty mohou být také hodnoceny jak „vstup“ do poválečného období. Historicky, Spojené státy snižovaly výdaje na ozbrojené síly až po konci konfliktů, či těsně před jejich skončením. Nikdo nevyhlašuje nyní konec „války proti terorismu“, která ani válkou v pravém slova smyslu není, ale je možné, že oznámené dlouhodobé škrty vycházejí z předpokladu nasazování amerických sil v zahraničí, pokud to bude v budoucnosti nezbytně nutné jinak, než masově jako doposud (to by ostatně odpovídalo tomu, co prosazují lidé kolem viceprezidenta Joe Bidena, kteří chtějí používat speciální jednotky k honění teroristů a vyhnout se nation buildingu). Aby nedošlo k mýlce, „neukončuji“ americké angažmá ve světě. To, co naznačuji je, že USA k obraně, nasazování sil a výdajům na obranu budou přistupovat jinak a mnohem opatrněji, než doposud.
Robert Gates neoznamoval konkrétní částky, ale na čem by chtěl ušetřit. Opět, velkou symbolickou hodnotu má záměr zrušit Velitelství společných sil (Joint Forces Command) v Norfolku ve Virginii. V tomto velitelství pracuje 2800 vojáků a občanských zaměstnanců pro které „pracují“ tři tisícovky kontraktorů. Roční výdaje na velitelství jsou 240 milionů dolarů. Mimochodem, toto velitelství má převzít generál Ray Odierno, který odvedl velice dobrou práci v Iráku a nyní tam končí. Danajský dar.
Ministerstvo obrany také v příštích dvou letech škrtne 50 generálských a admirálských postů a 150 civilních seniorských pozic. Ministr obrany přislíbil, že pokud Kongres bude ozbrojeným silám ročně přidávat jedno procento očištěné o inflaci, on bude schopen najít dvou až tříprocentní úspory v byrokracii, které bude reinvestovat do vojenských sil (svalů). Rušit se mají i některé programy a hodně ušetřit se má na kontraktorech.
Ministr obrany Robert Gates varuje předtím, aby došlo k hlubším škrtům, protože by dlouhodobě ohrozily národní bezpečnost.
„Our country is still fighting two wars, confronts ongoing terrorist threats arend the globe, and faces other major powers investic heavily in thein military,“ Mr. Gates said on Monday. „I tis important that we not repeat the mistakes of the past, where tough economic times ort he winding down of a military campaign leads to steep and unese reductions in defense.“
Ministr obrany už v minulých letech zrušil či pozastavil přibližně 20 programů, které „pokud by se dovedly do konce, stály by více než 300 miliard dolarů. Tom Donnelly ze Center for Defense Studies tvrdí, že Pentagon je mnohem efektivnější, než jiné vládní úřady a že americké ozbrojené síly za méně, než pět centů z dolaru vytvářejí globální rámec, který zajišťuje bezprecedentní ekonomickou prosperitu a politickou svobodu.
Does the Pentagon need better bussines practices? Yes; of course. Will Gates‘ reforms make us safer? Only marginally.
Dá se očekávat, že škrty narazí ještě v Kongresu. Nikoli proto, že by si zákonodárci mysleli, že ohrozí národní bezpečnost, ale proto, že v jejich volebních okrscích přijdou firmy o zakázky a lidi o práci. Vzpomínáte co se dělo při ukončování programu F-22 Raptor?
Každopádně na šetření se už pár týdnů připravují všechny složky amerických sil. Ty mají v příštích čtyřech letech ušetřit tři miliardy, 5,3 miliardy, 8 miliard a 10 miliard dolarů. Pěchota chce podle generála Petera Chiarelliho ušetřit především na rušení přebytečných programů a zbraní, nikoli snižováním počtů. I proto, že jednou z priorit je, aby vojáci po ročním nasazení v zahraničí strávili dva roky doma.
The reviews aim to figure out just what the Army owns, what is still needed and whether any of it overlaps, the vice chief said. The reviews have already resulted in one major program decision: the cancellation of a multibillion-dollar missile program, called the Non-Line of Sight Launch System. Chiarelli said it was after back-to-back briefings on individual precision rocket systems that he first stumbled upon what appeared to be a redundancy in capabilities. He decided that rather than looking at programs individually, they need to be considered as part of a larger portfolio, so that various systems and requirements could be compared.
Pěchota se chce pod drobnohledem podívat na jednotlivé systémy, které byly kvůli Iráku a Afghánistánu nakupovány „netradičními“ způsoby. Jejich dlouhodobá užitnost se totiž ukazuje jako velice sporná.
For example, 70 percent of the Army’s sensor packages for its UAVs were purchased off the shelf and rapidly sent overseas. Part of the review process is to determine which of these can be sustained through base budget funding, Chiarelli said. The portfolio review process may become a more permanent exercise so that requirements can be scrutinized on a more frequent basis to determine if what was needed five years ago is still needed at the same quantity, if at all, Chiarelli said.
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments