Generál David Petraeus a americký ministr obrany Robert Gates v iráckém Campu Victory (16. června 2007); Foto staff Sgt. Curt Cashour, U.S. Army

Bílý dům ukončil týdenní tahanice o to, jak to bude se začátkem stahování z Afghánistánu příští rok v červenci. Velitel spojeneckých sil generál David Petraeus už několik dní totiž naznačuje, že by tolik nespěchal. Přece jenom aplikace COIN doktríny zabere v Afghánistánu více času, než se původně čekalo.

“The president didn’t send me over here to seek a graceful exit,” General Petraeus said at his office at NATO headquarters in downtown Kabul. “My marching orders are to do all that is humanly possible to help us achieve our objectives.”

Je ale otázka, do jaké míry jsou cíle jednotlivých hráčů „kompatibilní“. Prezident Barack Obama včera vzkázal, že stahování příští rok v červenci začne, ať se děje cokoli:

“The date is not negotiable,” the deputy press secretary, Bill Burton, told reporters aboard Air Force One at the start of a three-day campaign-style swing around the country by the president.

Bill Burton se zároveň snažil všechny přesvědčit, že neexistují žádné rozpory mezi prezidetem a jeho veliteli. Vysvětlení ovšem zní poněkud omšele: často opakovaná slova Davida Petraeuse, že není dobré nic uspěchat, jsou prý pouze malou součástí velkého rozhovoru, ve kterém generál vyslovuje přesvědčení, že prezidentova strategie funguje. Dobrý pokus, ale kdo by jej bral vážně…

David Petraeus je větším diplomatem, než byl jeho předchůdce generál Stanley McChrystal. Strategie, kterou se snaží aplikovat je v tuto chvíli jen jediná možná. Je to zkrátka poslední pokus. Na frontě se to ale nevyvíjí zcela podle časového harmonogramu upleteného loni – například nyní měl být už pod kontrolou Kandahár, ale není a ani v příštích měsících nebude – a navíc podpora shora je vrtkavá.

To, že jde o poslední šanci, se dá chápat i z rozhovoru Freda Kaplana s jedním z nejlepších amerických ministrů obrany historie Robertem Gatesem pro Foreign Policy. Tento rozhovor s mužem, který sloužil už sedmi prezidentům (všem od Richarda Nixona kromě Billa Clintona) stojí za to si přečíst celý. Robert Gates chce nejpozději příští rok opustit Washington, který nesnáší, a odejít do důchodu. Přitom to byl on, který stál mimo jiné za změnami přístupu k Iráku i k Afghánistánu. Jestli měli u někoho Stanley McChrystal i David Petraeus podporu, byl to vždy Gates, který se neváhal pustit do střetu i s politickou reprezentací včetně viceprezidenta Joe Bidena.

You know, I’ve been around bureaucracy long enough to know what the strategy is in terms of waiting me out. To tell you the truth, that strategy would be in place if I were here four or eight more years. So I intend to start fast and with some fairly significant decisions to make it clear I won’t be outwaited, that this is going to happen. The point of all of that is I think that by next year I’ll be in a position where, you know, we’re going to know whether the strategy is working in Afghanistan. We’ll have completed the surge. We’ll have done the assessment in December. And it seems like somewhere there in 2011 is a logical opportunity to hand off. I think that it would be a mistake to wait until January 2012.

A pak je tu ještě jedna věc, nad kterou přemýšlím. Minulý měsíc jsem psal o tom, že stahování amerických sil z Iráku je vyrovnáváno zvýšenou závislostí především ministerstva zahraničí na kontraktorech. Včera afghánský prezident Hámid Karzáí dal nůž na krk kontraktorům, kteří podle něj podkopávají činnost policie a armády – do čtyř měsíců ukončete činnost. Udělal tedy to, co sliboval loni na podzim po řadě stížností na aktivity soukromých bezpečnostních společností.

„Within four months, all private security companies will be disbanded,“ (presidential spokesman Waheed) Omar said without providing details of Karzai’s expedited decree… Karzai’s spokesman said greater regulation of the companies would not solve the problem. „It’s not about regulating the activities of the private security companies, it’s about their presence and it’s about the way they function in Afghanistan,“ Omar said. „It’s about the way they have developed into alternative forces.“

Američané příliš nadšení nejsou, ale vcelku jsou na straně Afghánců, i když tvrdí, že čtyři měsíce nejsou příliš realistický požadavek. Ještě hůř na tom bude NATO, které závisí na kontraktorech pomalu více, než Američané. Afghánský prezident odhaduje, že je v zemi 30 až 40 tisíc kontraktorů. Zdaleka ne všichni se ovšem zabývají poskytováním bezpečnosti. Podle afghánského ministerstva vnitra v zemi operuje 52 licencovaných bezpečnostních firem. Americké ozbrojené síly dodávají, že jich bude ale ještě více, protože v oblasti působí i nelicencované společnosti, které dokončují starší projekty z doby, kdy nebyla opatření tak striktní. Oficiálně Pentagon uvádí, že je v Afghánistánu 26 tisíc kontraktorů pracujících pro 37 společností.

Ale stejně, nějak mi to nejde dohromady. Prezident Obama by rád začal stahovat nějaké síly příští léto. Zároveň, pokud Karzáí naplní hrozby, do čtyř měsíců se mu povede zbavit se kontraktorů. Kdo pak bude v Afghánistánu odvádět práci jejich a práci stažených vojáků? Afghánská policie a armáda? Byl bych skeptický. Není od věci se poučit v Iráku.