Příspěvky označené Lógar

Cesta po Púli Alam

Púli Alam je administrativní metropolí provincie Lógar, ve které už od roku 2008 působí český Provinční rekonstrukční tým. Ve městě žije přes sto tisíc obyvatel a jejich složení v zásadě kopíruje etnické rozložení v provincii – většinoví jsou Paštúnové, následují Tádžikové a Hazárové (v provincii Lógar žije 60 procent Paštúnů).

Mimochodem Lógar je složený ze dvou slov: Loj (velký) a Ghar (hora). Zajímavé je, že v posledních třiceti letech nebyla provincie nikdy kontrolována jednou „vládní“ silou. Během sovětské okupace byly distrikty Baraki Barak, Chuši, Čarch a Púli Alam kontrolovány mudžahedíny. Za vlády Talibanu provincii ovládal jak Taliban, tak Severní aliance, která v roce 2001 dokázala díky vzdušné podpoře a pomoci zahraničních tajných služeb dobýt Kábul.

Púli Alam, stejně jako mnohá další místa v Lógaru se v posledních osmi letech proměnil. Byť se zdá, že v Afghánistánu toho jde kupředu málo, není tomu tak. V roce 2006 byla dokončena silnice na Kábul, vyrostly školy, vládní budovy a další. A bylo by toho zapotřebí ještě mnohem více. Po třech desítkách let konfliktů státní správa ani samospráva za moc nestojí. Policie je slabá. Vojáci jsou na tom lépe, ale potřebují ještě čas. Toho je ovšem pomálu.

V roce 2002 se zdálo, že Taliban uprchl a už se nevrátí, takže nebude zapotřebí moc a Afghánistán se postaví na nohy a začne vzkvétat. Ale vypukla válka v Iráku a pozornost se otočila jinam. Saddám Husajn sice padl, nicméně začala partyzánská a později občanská válka. V Afghánistánu nebylo o moc lépe. Taliban a další povstalecké skupiny se začaly vracet z pákistánského „exilu“, začal se uchytávat a zároveň posílily kriminální skupiny. V první chvíli jedinou reakcí na vzrůstající odpor bylo používání větší síly. Nepomáhalo to. Začal růst počet útoků a přibývat nástražné výbušné systémy. Zvyšoval se počet mrtvých vojáků i civilistů a pozornost se začala pomalu znovu od Iráku přesouvat k Afghánistánu. Kdosi vytáhl ze zaprášených knihoven poučení z malých válek minulosti a po vzoru Iráku řekl: sesednout.

Vozidla jsou stále opancéřovanější, ale bezpečnější službu nezaručují. Částečným řešením je chodit pěšky. Být ve styku s místními lidmi a snažit se je přesvědčit o tom, že jsou bezpečnostní síly – ať ty afghánské, či zahraniční – je schopné ochránit. Možná někde se to daří, ale faktem je, že „špatní hoši“ mají především v noci poměrně velký vliv. Už pár měsíců jsou v Púli Alam na stálo na čeští vojáci patřící k Provinčnímu rekonstrukčnímu týmu umístěném na základně Shank. Rozestavěné postavení v Púli Alam moc komfortu nenabízí, ale všichni dobře vědí, že jsou místa – třeba základničky ve Vardaku -, kde jsou na tom jejich kolegové ještě mnohem hůř.

Součástí aplikace protipovstaleckých pouček jsou i pěší patroly městem. Češi vyrážejí několikrát denně spolu s Afghánci mezi obyvatele centra provincie Lógar.

Chodí po obou stranách cest s několikametrovými rozestupy mezi sebou. Zastavují se, aby si promluvili s místními, či nakoupili třeba chleba.

A pak jdou zase dál, až okruhem dojdou zpátky na svou základničku. Mohou si sednout a číst si, sportovat, sledovat televizi, nebo jen tak koukat. Baví se, vyměňují si zkušenosti, vyprávějí si o tom, co viděli a co uvidí, až se po řadě měsíců vrátí domů. Vzpomínají na to, co bylo, a představují si, co bude. Na pár hodin si sednou a pak znovu vyrazí – jinou cestou, do jiných míst. Jak dlouho ještě? Ať tak nebo tak, na betonových zdech již svůj otisk nechali, včetně pocty velkému českému spisovateli. Češi tu byli…

, ,

10 komentářů

OMeLeTa Wardak a problémy s tím související

Český voják sleduje afghánského policistu, který během společné patroly v provincii Vardak objevil výbučniny (17. dubna 2011); Foto Spc. Andy Barrera, U.S. Army

Diskuse, která se objevila pod článkem o „Omeletě“ po informaci o zranění dalšího vojáka 2. jednotky OMLT v provincii Wardak a o stažení mentorovacího týmu z COP Salar na FOB Carwille mě donutila se zamyslet nad některými skutečnostmi. Rád bych se s vámi podělil o to co jsem postřehl této diskusi a také na fóru 2. výsadkové roty.

1. Způsob a systém nasazování jednotek do misí
Nasazování jednotek do mise PRT v provincii Lógar mělo od začátku vysokou prioritu. Dosud se tam většina pěších (mechanizovaných) praporů objevila minimálně jednou, některé dvakrát. Výjimkou je snad 102. průzkumný prapor a 43. výsadkový prapor – každý jiným způsobem. 102.pzpr pojede letos do Afghánistánu jako základ PRT už potřetí a příslušníci 43.vpr tvoří základ Průzkumného odřadu už druhým rokem (zatím čtyři rotace).

Doposud nebyl nasazen ani 44. ani 74. lehký motorizovaný prapor a jako základ PRT nebo jiné jednotky a ani 73. tankový prapor. A právě 73. tankový prapor byl vybrán jako základ jedné z jednotek OMLT. Z hlediska prosté logiky to je krok těžko pochopitelný, když příslušníci tankového praporu mají učit vojáky pěšího praporu jak operovat v boji. Zde bych rád upozornil, že nenarážím ani na kvalitu vojáků, ani na kvalitu praporu jako jednotky. Jde tady o zcela jiné schéma, které neunikne nikomu kdo se na to pokusí podívat ještě jednou a z nadhledu. Pěší prapor je cvičen příslušníky tankového praporu.

Toto by bylo těžko pochopitelné a podivné i pokud by se jednalo o US Army, US Marines, Britskou armádu a nebo kteroukoliv jinou armádu NATO. Jediným vysvětlením je to, které v diskusi nabídl JD tímto příspěvkem:

Tankistů bych se zastal, my už dnes nemáme moc jednotek schopných rotace, takže, kdo by tam jel mimo nich, když všechny bojové prapory se tam střídají. A nové J.Hradec, Bučovice a Rakovník nejsou ani pořádně naplněny a asi ani secvičeny a vybaveny. To není jejich vina.

Nabízí se zde tedy otázka: Neukousla si AČR příliš velké sousto co se operací v Afghánistánu týče? A pokud ano, nedá se na pomyslné snědení tohoto sousta usnadnit tím, že se využijí zahraniční vztahy s jinými zeměmi (např. se Slovenskem)?

2. Informační politika AČR a MO
Ke způsobu informování veřejnosti o operacích AČR v Afghánistánu (a v budoucnu i v jiných zemích) se zatím zřejmě přistupuje dle hesla: „Příliš málo, příliš pozdě, příliš negativně.“ Už dávno jsem psal v článku Proč je tak málo pozitivních zpráv z Afghánistánu?, že informace, které se k veřejnosti dostávají z Afghánistánu jsou z velké části negativní. O dění v provinciích Lógar a Vardak se v českém tisku píše málo, opatrně a „potichu“. Pokud už nějaká zpráva je dostatečně hlasitá, potom se jedná o výbuch IED při kterém byli zraněni příslušníci AČR, o napadení patroly a zranění vojáka a tak dále.

Je tedy na místě se ptát, proč k veřejnosti neproudí i jiné informace a pokud by se jednalo o něco nestandardního, tak i s adekvátním vysvětlením. Honza ve svém příspěvku píše toto:

Nejsem příznivec počítání různých skóre a zářezů na pažbě, ale bez nějakých elementárních měřitelných (publikovaných) výsledků to prostě nejde. Pepík u lahváče to prostě cítí jako když sleduje fotbal a nevidí na stav utkání.

Je potřebné něco dodávat? Myslím, že ne. Snad jen se zeptat zda se poslanecká sněmovna, ministerstvo či generální štáb bojí, že 99% veřejnosti vytáhne na „křížové tažení“ proti armádě poté co jim bude sděleno, že kromě budování škol, opravy silnic a vyspravování zavlažovacích kanálů, čeští vojáci také zatýkají a pokud je to nevyhnutné tak i zabíjejí protivníka?

3. Vzájemné vztahy mezi jednotkami a jejich příslušníky
Tato část je asi nejpalčivější. Měl jsem možnost mluvit s příslušníky AČR od různých praporů a za základ ne příliš srdečných vztahů považuji zejména nedostatek informací a sklon dělat si názor o tom druhém příliš brzy. Pokud je tato druhá část oslabena, potom se celý problém nevraživosti odstraňuje celkem lehce. Je to nádherně vidět na příspěvcích Soldata a MedWeda. Nejlépe to vyjádřil Soldato když napsal:

Souhlasím, že by jsme emoce měli trochu uklidnit. Přeci jen kopeme za stejný tým.

A právě v tomto duchu by se mohla nést celá další diskuse a i ostatní diskuse o problémech a starostech, které na AČR v Afghánistánu určitě ještě čekají.

, , , ,

46 komentářů

Aynak and the future of Logar

So, the good news, according to TOLO is that the Chinese are ever closer to extracting copper from Aynak mine located just 20km north of the Czech PRT. According to the TOLO reports, they will start in three years after putting in place needed sources of energy to power the extraction process. Over 20,000 jobs for people are said to be created once the mine is in full swing. I can’t but wonder if that is really true.

I would like to believe that the Chinese will stay away from bringing their own workforce and will rather tap into the local job market. This will, however, necessitate preparations to train the workforce and my suggestion is to start sooner rather than later. Or are the Chinese not willing to give Logaries any false hopes?

With elections fast approaching, I haven’t seen one candidate in Logar mention Anyiak at all. Maybe it is looking too far into the future. Maybe, because we hardly know what will happen next week. So while the Chinese are busy doing business, the Americans and the Czechs are working hard to stabilize the province through mix of bullets and bricks. Let’s see who lasts longer!

, , ,

14 komentářů

Lógar v roce 0 plus 2

Púli Alam, Lógar, duben 2010, Foto Czech PRT

Místo prašné cesty asfalt, místo poloprázdných provizorních krámků naplněné obchody v nově postaveném dvoupatrovém bazaru. Místo několika rozbitých aut Toyota Corrola parkují v autobazaru nová nákladní i osobní auta. Po roce jsem přijela do Púli Alam, hlavního města provincie Lógar a změny jsou skutečně velké.

Když jsme před dvěma lety přijeli na stejné místo v metropoli Lógaru, zvířila kolona „humvee“ prach tak, že nebylo krámky kolem hlavní ulice skoro vidět. To se dneska na asfaltové silnici stát nemůže. V noci je navíc hlavní ulice v Púli Alam osvětlená veřejným osvětlením se solárními panely, všechny provinční úřady mají své reprezentativní sídlo a na okolních kopcích vyrůstají domy z pálených cihel. Město je obklopeno cihelnami a v okolí se staví nové domy pro několik set lidí, kteří se do města vrací, především z pákistánských uprchlických táborů, kde žili dlouhá léta. V jedné ulici zahlédnu i ženu bez burky – zahalenou jen do nevelkého šátku – něco takového jsem nezažila za celý rok, po který jsem byla v Lógaru.

Před budovou Úřadu vody a energie jsou nově vysázené stromy a květiny a na slavnostní předání projektu spustili i malou fontánu, kterou úřad nechal postavit z vlastních peněz. Za dva roky se tématicky posunuly i projekty, které se v Lógaru realizují: místo „jednoduchých“ staveb, se začíná víc pracovat se samotnými Afghánci. Úřad vody a energie začíná od tohoto týdne s novinkou – afghánští úředníci začnou „měřit počasí“. Na několika místech v Lógaru byly postaveny měrné stanice na zjišťování výšky srážek, sněhu, směru a síle větru a výkyvů hladiny podzemní vody. Díky tomu bude možné plánovat stavbu přehrad či zavlažovacích kanálů.

Klíčové teď zůstává, zda si této radikální změny začnou všímat i místní. „Jasně, že místní lidé ten pokrok vidí, teď je ale potřeba začít rychle působit i v oblastech, kde jsme zatím kvůli bezpečnosti nepůsobili,“ řekl mi jeden z tlumočníků provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru. „V Charvaru nemají pořádné obchody, chybí tam školy, nemocnice, vláda tam není přítomná, ale místní lidi tam chtějí také to, co mají v Púli Alam: asfaltovou cestu, na které se nepráší, otevřené obchody, úřady, kam mohou zajít se svými problémy, pak se tam podle mě také zlepší bezpečnost.“

, ,

9 komentářů

COIN a význam lehké pěchoty II

V reakci na předchozí článek stejného názvu se objevilo několik reakcí, které byly natolik zajímavé, že jsem se rozhodl pokračovat v psaní na toto téma. Zásadním impulzem byl komentář Iva o způsobu nasazování jednotek AČR v Afghánistánu:

U nás každá bojová jednotka zpravidla pracuje při zahraničním nasazení jednu úroveň pod svým domácím standardem. To znamená 601. SkSS dělá praci lehké pěchoty, ta zase práci bigošů, bigoši vyžerou co na ně zbyde.

Přetištěno se svolením 2. výsadkové roty (www.2vysadkovarota.cz)

Přetištěno se svolením 2. výsadkové roty (www.2vysadkovarota.cz)

To znamená, že jednotky nemohou být dobře využity při nasazení protože se připravují na jiné úkoly než na ty, jež jim budou přiděleny. Proč je tomu tak? Jistě, jsou zde politické tlaky, je zde tlak veřejného mínění, také generální štáb přispívá svým dílem, ale to určitě není primární důvod. Dle mého názoru primárním důvodem je, že velitelé kontingentů nevědí, nebo se bojí využít prostředky, které mají k dispozici, náležitým způsobem.

Pokud se podíváme na americkou pěchotní doktrínu tak celá činnost pěších jednotek (teď nemyslím mechanizovanou pěchotu) se točí kolem jedné činnosti – kolem patrolování. Chápu, že je nutné využívat vojenskou část PRT pro eskortování civilních expertů a také pro plnění různých dalších úkolů – bezpečnostní patrolování (security patrolling), demonstrační patrolování a jiné. Co je ale podstatné je to, že na tyto úkoly nemusí být nasazeny všechny jednotky kontingentu. Mobilní pozorovací týmy jsou u PRT právě proto, aby prováděly výše uvedené činnosti.

Pak je zde ale průzkumný odřad (PzO), který má úplně jiné poslání – být prodlouženou rukou velitele kontingentu v těch částech provincie kam se běžně MOTy nedostanou. Podle informací od příslušníka PzO 3.kontingentu PRT Lógar jsou v provincii místa, kde čeští vojáci dosud nebyli. Konkrétně by se mělo jednat o části okresů Baraki Barak, Čarch, celý Charvar a další. Není zde očividný konflikt?

Na jedné straně se PRT snaží o rekonstrukci celé provincie (ne pouze jednoho nebo dvou vybraných okresů jako to je v případě strategie ink-spots) a na straně druhé je celá tato snaha úplně zbytečná protože příslušníci PRT se do některých míst ani nepodívají. Je to krutá realita? Ano. Je to k pláči? Ano. Je zde možnost jak to změnit? Ano.

Prostředkem změny je právě průzkumný odřad. Malá, dobře vycvičená a motivovaná jednotka s adekvátní palebnou silou, která bude působit v místech kde nikdo zatím nebyl. Zní to jako sci-fi, ale je to tak. Ivo, zde v komentáři u článku o struktuře družstva a čety popsal jakým způsobem byl organizován PzO 3.kontingentu a jsem přesvědčen, že právě to je cesta do budoucnosti.

Dalším faktorem je výcvik – PzO 3.kontingentu provedl několik úspěšných aeromobilních patrol do nejzapadlejšího okresu provincie Lógar, což ocenili zejména Američany na Shanku. Zde je další důvod, proč má PzO takovou cenu – schopnost provádění aeromobilních misí (průzkumných, doprovodných i útočných). Znovu zdůrazňuji, že COIN není jenom o pasivní ochraně místních obyvatel, ale také o agresivním přenesení boje na území nepřítele. Je v tom jednoduchá logika – pokud budeme povstalce dostatečně zaměstnávat bojem o vlastní přežití, pak nebudou mít mnoho času na vyrábění a pokládání IED, ostřelování základen a podobně.

Průzkumný odřad je potřebným prvkem pro každý kontingent, protože poskytuje jeho veliteli dodatečné možnosti – konkrétně úzkou specializaci na bojové i průzkumné patrolování. Pokud by všechny průzkumné odřady vykazovaly stejnou míru spolupráce s příslušníky americké pěchoty v Lógaru jak tomu bylo u PzO 3. kontingentu, pak možnost provádět aeromobilní mise se stane výhodou k nezaplacení.

, ,

13 komentářů

Lógar jako modelová provincie II

Příprava na výjezd s PRT, říjen 2008; Foto František Šulc

Jsem moc rád, že pod textem o Lógaru se debatuje. Jelikož mi názory diskutujících přijdou velice zajímavé (doufám, že se objeví další), rozhodl jsem se je dát na hlavní stránku, aby byly „viditelnější“. Předem díky všem, kteří se rozhodnou přispět, protože tato debata o přístupu v Afghánistánu je klíčová. A díky Petrovi Z. i Ivovi Z. za upřesnění mého textu – přiznám se, že jsem s tím dosti zápasil a nezvolil asi nejlepší prostředky pro vyjádření oněch změn v uvažování a přístupu naznačovaných v původním textu (people-centric, „ink spots“). Ale snad bylo to, co jsem chtěl říct pochopitelné.

Také doufám, že se ozve někdo z civilní části PRT s názorem na strategii v Afghánistánu. Myslím, že Vašek Pecha, který mě na původní článek v The Washington Post Times ostatně upozornil, něco chystá. Ale uvidíme, jak na tom bude časově.

Tak, a zde je příspěvek Iva Z.

Zdravím (a nejenom do země Červeného draka :-)),
pokud bych měl vyhodnotit efektivnost zde zmiňované strategie na podmínky provincie Logar, nemůžu si nejprve odpustit několik poznámek:
Ačkoliv plk. Gukeisen (přiznám se, že tohle jméno mi z mého působení v Logaru vůbec nic neříká) píše, že si distrikt Baraki Barak “vybral”, všichni co v provincii alespoň nějakou dobu působili víme, že to byla volba dost iluziorní. Oba dva zmiňované distrikty (Kherwar a Charkh) jsou pro podobnou strategii naprosto nepoužitelné. V distriktu Kherwar žádná základna ISAF není a jen tak nebude, jelikož je plně pod kontrolou Talibanu. S distriktem Chark to jde od 10 k 5. Nejlépe by o tom mohla vyprávět civilní část PRT. Ještě před rokem se do tohoto distriktu běžně jezdlilo ze základny FOB Shank vozidly HMMWV, za mě se tam již pouze létalo a vždy šlo o dost rizikové Close Protection civilního týmu (ze 2 akcí 2 kinetické incidenty). Distrikt Baraki Barak v první části našeho nasazení vykázal měřitelné zlepšení incedentovosti, a to po provedené americké ofenzivě (zkrátka tempo eliminace Talibanu v tomto ditriktu překročilo z hlediska TB rozumnou mez a boje se přesunuly do Charku). Zlepšení bylo ale jen dočasné, jelikož distrikt nebyl následně nijak držen (US Army, ANA, ANP, zkrátka nic, co by tam nebylo před ofenzivou).
Je třeba se zamyslet, PROČ Britové vůbec strategii “ink spots” (nikoliv people centric, tu měli téměř od začátku), použili. Prostě proto, že stejně jako teď NATO neměli dost sil. V Malajsii to bylo “from south to north” – celkem logické vzhledem k topografii Malajsie – poloostrov.
Sečteno a podtrženo. V tuto chvíli se Američané v Logaru nejsou schopni (či ochotni) ani držet vlastní doktríny. Pokud po úspěšné ofenzivě nenásleduje dlouhodobé udržení daného prostoru (byť za cenu snížení dalšího tempa ofenzivních akcí), tak jsme prohráli na celé čáře – přinejmenším důvěru lidí.
Poslední poznámka, která se asi citelně dotkne civilní části PRT. Civilní část PRT nebude NIKDY akceptovat doktrínu “ink spots”, jelikož přímo odporuje jejich filosofii. Ta je v kostce zaměřená na dlouhodobou udržitelnost, zapojení místních obyvatel, rovnoměrnost atp. Nic, co by bylo vztažené k bezpečnostní situaci. Snaha působit v jednom distriktu VÍCE než v jiném, je pro ně nepřijatelná. Je to dané tím, s jako minulostí tam lídé působí.
Poslední poznámka na závěr. Strategie gen. Templera (velícího důstojníka drtivé části Malajské kampaně) byla úspěšná mimo jiné proto, že pod sebou kontroloval veškeré vojenské, policejní a civilní složky v oblasti (britská praxe upřednostňovala oproti dnešku policii v zajišťování bezpečnosti), které byl, vzhledem ke své zkušenosti v Palestině schopen efektivně úkolovat a kontrolovat. Praxe v Logaru je ale přece úplně jiná. Pokud se šéf civilní části rozhodne, že v určitém distriktu nepostaví ani bábovičku, jaká bude reakce velitele vojenské části? Následující – “no, co se dá dělat”. Prostě proto, že on nad nimi nemá ŽÁDNOU pozitivní kontrolu (může pouze zakazovat). Kdo nevěří, ať si přečte “memorandum o vzájemném porozumění” mezi MZV a MO. K tomuto bodu bych byl vcelku rád, kdyby se někdo z civilní části vyjádřil – přinejmenším jeden z autorů článků je bývalý šéf civilní části PRT. Tímto zdravím.
Pokud totiž strategie civilní části bude pokračovat, tak do 5 let předáme skvěle rekontruovanou provincii – jen ne centrální vládě ale Talibanu. To by byla myslím škoda.

A zde je příspěvek delfína:

Ve svém komentáři se krátce vrátím k McChristalově zprávě o stavu unie. Požaduje posílit ISAF o další střelce schopné vést COIN, požaduje zdvojnásobit počty ANSF, doporučuje změnu strategie (hlavně rychle, včera bylo pozdě), rok 2010, 2011 bude pravděpodobně rozhodující pro úspěch ISAF. Chce sejít z hor (MRAPů) k lidem a jasně demonstrovat, že ISAF je v AFG pro lidi a především jejích bezpečnost. Chce posílit důvěru lidí ve prospěch ISAF.
Bez důvěry obyvatelstva a bezpečného prostředí se nedá nic udělat, protože AFG je stále tažen (driven) takzvanými pěti býlími koňmi (five white horses). 1) slabá a zkorumpovaná vláda, 2) korupce kam se člověk podívá 3) justice, zákony, spravedlnost v troskách 4) nefungující statní instituce a služby, 5) organizovaný zločin a ještě ke všemu povstalci. Pro mě je zcela zřejmé kam COM ISAF míří. Pokud nepřepřáhneme, nepřijdeme s novou strategií, která posílí legitimní vládu, alespoň částečně nesníží korupci (pro začátek stačí kontrolovaná korupce), posílí právo a pořádek, nenastartuje činnost státních institucí, neposílí bezpečnost a nezískáme podporu obyvatelstva, což je základ pro úspěšné COIN jsme v háji a budeme se velmi dlouho účastnit toho, čemu Mao z Číny říká Protracted War.
Vleklá válka jednoznačně posílí povstalce a naváže na komunistickou Čínu po WW II, Severní Vietnamce, Alžířany a některé velitele Talibanu, kteří v současné době úspěšně postupující podle Maovi metodiky. Musím říct, že je zcela zřejmé, že všichni výše jmenovaní až na Taliban nás dostali.
Na základě výše uvedených faktů nechápu jak „ink spots“ strategie posílí celkovou strategii pro AFG. Ano, budeme mít ostrůvky blahobytu ale jak bude AFG fungovat jako celek? Posílíme dynamiku rozvoje AFG nebo přes ostrůvky hojnosti posílíme dynamiku povstaleckého boje na území chudoby, které zcela zjevně budeme jen komplikovaně kontrolovat. Jaká bude informace „message“ pro ostatní obyvatele AFG? Vybrali jme si to, co je pro nás jednoduché a vy ostatní jděte k čertu. „Ink spots“ strategie je pro mě jen další ukázkou, že nevíme jak dál a dáváme sluchu expertům, kteří dělají pokusy, kde výsledek ve velice korupčním prostředí nelze předem odhadnout. V ostatním nelze než souhlasit s Ivem, nejsme schopni ani dodržet vlastní doktríny. Doporučuji všem těm, co chtějí v AFG experimentovat ještě jednou prostudovat FM 3-24 Counterinsurgency kapitolu číslo jedna a na jednoduché analýze doložit jak je „ink spots“ strategie v souladu s doktrínou. Komentář Iva k našemu PRT je velice trefný a není potřeba ho dále komentovat. Docela rád bych viděl dlouhodobou a střednědobou strategii CZ PRT pro Logar. Jaké jsou postupné cíle pro jednotlivé rotace, co chceme dosáhnout v jednotlivých letech a co je konečný cíl. Pokud to jednoznačně naše MZV s civilní částí PRT nepředstaví je pro mě CZ PRT jen další nevládní organizace řízená státem. Jako plátce daně se proto ptám kdo a jak investuje prostředky státu v AFG. Veřejné vyhodnocení investic civilní části PRT v Logaru jsem zatím nikde neviděl a ani jsem neslyšel, jak byla naše nemalá investice ve prospěch AFG zhodnocena. Neříkám, že PRT neodvádí dobrou práci ale jsem přesvědčen, že je stále co zlepšovat. Bez jednotné filozofie pro celý AFG v oblasti rekonstrukce a obnovy vyházíme spoustu peněz a postavíme další cíle pro povstalce. Pohled vojáka nemusí být vždy apriori kontraproduktivní, protože i armády NATO po ukončení studené války nabraly dostatek zkušeností v oblasti poválečné rekonstrukce států a ne vždy to bylo jednoduché. I my jsme se museli naučit komunikovat s civilními experty, nevládními organizacemi a dalšími hráči na bojišti.

, , , ,

9 komentářů

Lógar jako modelová provincie?

091027-A-6473S-008

Afghánský policista dohlíží na slavnost u příležitosti otevření nové úřední budovy v okresu Baraki Barak v provincii Lógar, která má zlepšit kvalitu služeb pro obyvatele (27. října 2009); Foto U.S. Army, nadporučík Rock Stevens

Američané zkouší v afghánském Lógaru modifikaci population-centric strategie, které se přezdívá „ink spots“ („inkoustové skvrny“, řekl bych). Její podstatou je vybrat si určité okresy, ty zaplavit rekonstrukčními projekty a zajistit jejich permanentní obranu před Talibanem. Tato modifikovaná strategie je odklonem od strategie zaměřené na ochranu populace po celém Afghánistánu, což by vyžadovalo velké množství sil. Jak píší The Washington Times, pilotní provincií je právě Lógar, kde působí i český Provinční rekonstrukční tým:

The ink-spot approach, by contrast, initially concentrates on just a handful of population centers and slowly expands outward. Col. Gukeisen said he had to prioritize the three districts under his purview. His troops conducted intelligence surveys of Baraki Barak, Charkh and Kherwar districts and concluded that Baraki Barak was the most ready for a sustained coalition presence. From his „beachhead“ in Baraki Barak this summer, Col. Gukeisen launched a campaign he calls „Extreme Makeover, Afghanistan Edition.“ Col. Gukeisen invested nearly $1 million in Army reconstruction funds to refurbish schools and mosques along with other projects in the Baraki Barak district.

Je zajímavé, že přibližně před týdnem se objevil na stránkách Small Wars Journal, což je významný server expertů prosazujících COIN – jak po teoretické, tak po praktické stránce – článek pákistánského důstojníka majora Mehara Omara Khana (viz. článek Tomáše Karáska „Pohled z Pákistánu na Afghánistán„) pojednávající o tomtéž. Khan vyzývá k vytváření ostrůvků, protože snaha zkrotit moře je odsouzena k záhubě. Jakoby modifikovaná strategie reflektovala jeho slova.

Still, Logar province has become a popular model for coalition commanders as they consider how to make do with fewer troops. Col. Gukeisen and Capt. Shepard have played host to a steady stream of senior officers and civilian officials. In September, Col. Gukeisen briefed Gen. McChrystal. Influential analyst and historian Max Boot dropped in on Capt. Shepard’s troops in late October. Gen. Petraeus, now the U.S. regional commander for the Middle East and Central Asia, is also thought to be planning a visit to Logar.

Což o to, článek i úvahy jsou to pěkné. Ale mám pocit, že od jara se strategie tolikrát modifikovala, že se nemohla stihnout ani aplikovat. Ale možná se pletu a v Lógaru se skutečně rodí úspěch a recept pro celý Afghánistán.

Co vy na to, čeští vojáci i civilisté v Lógaru. Jak to vidíte vy? Z Prahy to bude vypadat vždy jinak, než tam od vás. Podělíte se o zkušenosti?

, , , ,

4 komentářů

Talibanci zaútočili na provinční centrum Lógaru Púli Alam (UPDATED)

Deset dní před prezidentskými volbami v Afghánistánu přituhuje. Ozbrojenci z Talibanu dnes zautočili na policejní a vládní budovy v provinčním centru Lógaru Púli Alam. Jak píše BBC:

„…the area was evacuated amid reports of gun battles and Apache helicopters overhead. At least five people are reported to have been killed as six insurgents fired grenades inside the city.“

Podle informací OWOP jsou všichni Češi v pořádku. Pokud by útok přišel včera byli by ovšem v centru dění. V provinčním centru měli totiž jednání s místními představiteli. Podle zdroje OWOP, který nechce být jmenován, mohl být cílem dnešního útoku právě nejvyšší představitel Lógaru:

„Teď je situace taková, že bitka zatím ustala a Talibanci jsou obklíčení ve vládní budově. Podle někoho jich je třicet, podle jiných jen osm. Údajně zemřeli dva vojáci ANA a tři povstalci taky. Cílem asi bylo původně zabít guvernéra a ozkoušet připravenost policie.“

Nejde o první koordinovaný útok Talibanu na vládní budovy v provinčních centrech. V červenci provedli povstalci koordinovaný útok v Chóstu. Podle mluvčího Talibanu útok v Púli Alam provedlo šest bojovníků.

The BBC’s Martin Patience in Kabul says that such attacks on provincial government compounds are designed to weaken the authority of the Afghan government. The Taliban target provincial headquarters because they are not guarded as closely as institutions in Kabul, our correspondent says.

UPDATE: Na armyformyforum.cz se objevila informace, že „Česká patrola v tomto prostoru púsobila v den incidentu, nemohla však zasáhnout jelikož zelenou nikdo z velení neudělil, tak pozorovala celou situaci ze vzdálenosti cca 800m.“

, , ,

Žádné komentáře

Češi v Afghánistánu – dva úhly pohledu (UPDATED)

Jenom si dovolím upozornit na dva texty týkající se mise v Afghánistánu, které se objevily tento týden. V Týdnu v pondělí vyšla reportáž Filipa Snášela o práci českého Provinčního rekonstrukčního týmu , konkrétně v okresu Azra, pod názvem (trochu zavádějícím, v textu ne významněji podloženým) Vojáky tu nechceme. Ale titulek je detail a nemá smysl se jím déle zabývat. Reportáž je to velice vydařená a docela dobře vykresluje to, co má PRT na starosti a v jakém prostředí působí. Třeba popis malé elektrárny:

Civilní odborníci však chtějí obhlédnout malou elektrárnu. Spolu s dalšími dvěma v údolí ji vlastní mulláh Rahman. Devět let staré primitivní zařízení zásobuje elektřinou celou vesnici. O elektroměrech tu nikdo neslyšel, takže si Rahman účtuje za žárovky: jedna stojí měsíčně třicet pákistánských rupií (zhruba 7 Kč). V afgháních, oficiální měně Afhgánistánu, se v Azře moc často nepočítá. Do sousedního Pákistánu je to přes hranice jen kousek, ale do hlavního města provincie Lógar to trvá po zemi devět hodin, a to ještě když se na cestě nic nepřihodí.

A dobrým doplňkem k této reportáži, je text napsaný vojáky z 2. výsadkové roty 43. výsadkového praporu z Chrudimi, který se objevil na jejich stránkách a jmenuje se „Noční výsadek v Azře“. Dovoluji si odhadnout, že se jedná o popis té samé události. Ovšem z naprosto odlišných úhlů, respektive zabývající se jinými aspekty téhož. (viz UPDATE) Text vojáků z 2. výsadkové roty je plný spíše taktických postřehů profesionálů, zatímco Filip Snášel dobře popisuje „větší obrázek“ – taktika (respektive zajištění bezpečnosti) je jeden z prostředků, zatímco zlepšení života místních lidí je cílem (i když fanoušci Antoine De Saint-Exupéryho vědí, že „…cíl je iluze poutníka, kráčejícího od hřebene k hřebeni…“).

Každopádně je docela zajímavé si přečíst oba texty. Operaci vojáci zhodnotili takto:

Tato operace nám ukázala dvě věci. Především, že někdy je možné díky štěstí získat takové informace, které bychom jinak nebyli schopni získat. Jak cenné informace to byly, jsme zjistili až po předání vyhodnocení operace americké straně. Tou druhou byla možnost nahlédnout více pod pokličku práce civilnímu týmu a naopak. Jak civilní tým, tak my jsme se shodli, že je pro obě strany prospěšné, když je možné v prostoru strávit celý den bez časových omezení na plnění jednotlivých úkolů. Rovněž se ukázalo, že společně prožité zážitky přispívají ke zlepšení vzájemných vztahů, bez rozdílu, zda se jedná o výsadkáře nebo o civilisty.

UPDATE: Jen upozornění na komentář pod tímto textem od velitele 2. výsadkové roty nadporučíka Ivo Zelinky. Uvádí na pravou míru ono mé „Dovoluji si odhadnout…“ v článku (díky Vám za to). Holt opatrnosti není nikdy nazbyt, musím se tím řídit i já… Každopádně, výše uvedené texty popisují dvě různé akce a nikoli jednu, jak jsem si špatně „dovolil odhadnout“. Omluva, pokud se někdo cítí dotčen.

,

3 komentářů

Americké operace v Lógaru a Paktíji

090611-A-6177L-052

Američtí vojáci z Task Force Paladin prohledávají terén v provincii Lógar a hledají nástražný výbušný systém. Foto U.S.Army, Sgt. Joshua LaPere

Koaliční a afghánské síly v posledních dnech provedly několik operací ve východním a jižním Afghánistánu. Cílem se stal tzv. Haqqani Network, což je jedna z nejnebezpečnějších skupin v Afhánistánu. Operace se odehrály konkrétně v Lógaru, kde působí i český Provinční rekonstrukční tým a provincii Paktía. Zpráva American Forces Press Service uvádí:

The combined forces killed several insurgents in a gun battle in Paktia province last night, and a dozen militants were detained in raids in Logar, Paktika and Khost provinces in the East and Helmand province in the South. Afghan and coalition forces searched an enemy encampment last night in the remote reaches of Paktia province in an effort to disrupt the flow of foreign fighters and weapons by the Haqqani terrorist group through the Khost-Gardez Pass along the Afghanistan-Pakistan border… Several insurgents engaged the force with small-arms fire throughout the operation. The force used direct fire and close-air support to repel the attacks, killing several shooters. The force continued the search and uncovered large munitions caches throughout the encampment. All munitions were destroyed in place. In Logar province, Afghan and coalition forces searched a compound thought to be used by a known Haqqani commander as a bomb-making cell for attacks on coalition and Afghan forces.  The force targeted the compound near the village of Ebad, southwest of Kabul, after intelligence indicated militant activity. The force conducted the search without incident and confiscated an AK-47 rifle and a chest rack. Three suspected militants were detained.

Podle The Long War Journal bylo cílem operace jednak pozatýkání velitelů Haqqani Network, tak získání informací o americkém vojákovi, který byl unesen před několika týdny. Při posledních operacích nebyl žádný z afghánských ani amerických vojáků zabit či zraněn.

, , ,

Žádné komentáře