Pár dnů po americkém ministrovi obrany Robertu Gatesovi, který představil Quadrennial Defense Review Report, učinil britský ministr obrany podobnou věc. Zveřejnil „Zelenou knihu“ (Green Paper), která je podkladem pro diskusi a nakonec by měla přispět k tvorbě Strategic Defence Review.

We plan to conduct this review soon after the general election. The Green Paper does not reach any conclusions on future defence policy – this is for the Strategic Defence Review – but it rather sets out the questions that a Strategic Defence Review will have to answer.

Přesto si ministr obrany Bob Ainsworth neodpustil při představování dokumentu několik zajímavých poznámek. Například zdůraznil, že bude muset dojít ke šrtům jak na seniorních pozicích v ozbrojených silách, tak v řadách civilistů. Zatímco Ainsworth hovořil o tom, že je nutné prověřit, jestli počet vysoce postavených civilistů a vojáků je „ospravedlnitelný“, šéf letectva John Stirrup šel ještě dále:

Warning that the MoD’s bureaucracy was becoming „sclerotic“, Air Chief Marshal, Sir Jock Stirrup, chief of the defence staff, added: „The growth in the number of people is hindering decision-making.“

Měla by odejít i řada vysokých důstojníků, protože jak ukazují data ministerstva obrany, byť od konce Studené války klesl jejich počet, řady nižších důstojníků a praporčíků prořídly ještě více. To vedlo k „inflaci hodností“. V britských silách slouží například 47 důstojníků se třemi hvězdami – generálporučíků, viceadmirálů a maršálů letectva. A podle jedné studie má britské námořnictvo více admirálů, než válečných lodí. Největším problémem však bude udržení stanovené výše rozpočtu:

Last month, the Royal United Services Institute, a respected think tank, warned that the number of armed forces personnel would have to fall from today’s 175,000 to 142,000 in six year’s time if budgets are to be kept.

Škrtům se samozřejmě nevyhnou ani občanští zaměstnanci. V rezortu je totiž zaměstnán jeden civilista na dva vojáky, což se zdá být příliš. Počet občanských zaměstnanců je mimochodem vyšší než počet příslušníků námořnictva a letectva dohromady.

V neposlední řadě se bude škrtat i v nákupech. A z toho vyplývá, jak se píše v Zelené knize, že „všechny budoucí operace, s výjimkou případů nouze, budou pravděpodobně prováděny se spojenci a partnery… což omezí naší schopnost jednat národně, ale může to znamenat efektivnější příspěvek k mezinárodní bezpečnosti.“

Jinými slovy, byť je Francie zmíněná v dokumentu pouze jednou v souvislosti s jejím návratem do vojenských struktur NATO, což má umožnit větší spolupráci v obranné oblasti, je vcelku jasné, že Paříž je tím hlavním ke komu výše uvedené úvahy směřují. Především Francie, ale i další evropské země se mají stát řešením – jak šetřit a zároveň udržet schopnosti na výši. Pokud skutečně zotavování se z krize, což ve státním sektoru bude v příštích letech znamenat pouze škrtání, povede k hlubší spolupráci evropských zemí v bezpečnostní oblasti, může to mít zajímavý dopad na Evropskou unii, potažmo její vojenské schopnosti.

Je však lepší se nechat překvapit a přistupovat ke všem záměrům opatrně. Podobně jako Paříž, když se dozvěděla o tom, že by si Britové přáli spolupracovat ještě více, než v posledním desetiletí. Ministr obrany Herve Morin to odmítl veřejně komentovat, ale jeho mluvčí řekl, že „jakýkoli krok, který povede k větší evropské spolupráci je dobrou zprávou pro pana Morina, který je přesvědčený Evropan“.

However, he cautioned: „France and Britain are an old couple. There are periods of high passion and then things go back to normal.“

A nakonec, pro zajímavost, vývoj rozpočtu britských sil.