Příspěvky označené Pentagon
Pentagon začíná propouštět
Autor: František Šulc Kategorie: Různé | Other Datum: 11. 12. 2011
Minulý měsíc se nepodařilo „superkomisi“ amerického Kongresu dohodnout na tom, jak by měly v příštích deseti letech vypadat škrty v rozpočtu. Pokud by se zákonodárci dokázali domluvit, Pentagon by v příštích deseti letech přišel přibližně o čtyři sta miliard dolarů. Jelikož se ale nedohodli, hrozí, že přijde v deseti letech o bilion dolarů. Jako první začíná propouštět pozemní vojsko. Odejít by mělo 8 700 civilních zaměstnanců. Ke škrtům dojde ve 37 státech v sedmdesáti různých lokalitách.
…nearly 90 percent of the cuts taking place within the Installation Management Command, Army Materiel Command and the Training and Doctrine Command. Most of the cuts are likely to occur in Virginia and Texas, where most of the DOD’s civilian workers are located. In addition to eligible workers who retire, commanders will be able to use voluntary early retirement offers and buyouts to cut jobs, the Army said.
Pokud se člověk podívá na škrty v USA, musí dojít k závěru, že byť nejsou malé, jsou na tom v Pentagonu pořád lépe, než v jiných zemích. Škrtat v průběhu deseti let s tím, že člověk zná celkovou velikost úspory, je poměrně velký luxus. I když… Robert Levinson z Bloombergu se pokusil dát dohromady takový seznam úspor, které by v letech 2013-2021 přinesly 1,2 bilionu dolarů. Dá se na něm například nalézt:
- Reduce funding for National Guard’s antidrug program. ($225 million)
- Eliminate Army’s Global Combat Support computer system. ($469.9 million)
- Shut down Joint IED Defeat Organization by 2017. ($1.2 billion)
- Terminate Navy’s vertical-takeoff drone. ($1.6 billion)
- Cancel the Joint Light Tactical Vehicle. ($5.3 billion)
- Retire two aircraft carriers. ($5.8 billion)
- Terminate V-22 Osprey vertical-takeoff aircraft. ($9 billion)
- Reduce purchases of Virginia Class submarines to one per year from two. ($12.2 billion)
- Reduce Marine Corps strength to 145,000 from 182,000. ($21 billion)
- Cancel planned purchase of nine Arleigh Burke Class destroyers. ($33.1 billion)
- Cancel the F-35 jet program. ($43.2 billion)
- Reduce missile-defense spending by 70 percent. ($67 billion)
- Reduce Army strength to 430,000 by 2021 from projected 554,000 in 2016. ($70.7 billion)
- Reduce health benefits and increase fees for retirees. ($134.2 billion)
- Cut civilian workforce by 30 percent. ($162 billion)
- Cut nuclear arsenal to 1,000 warheads, which allows reductions in missiles, submarines and bombers. ($180.4 billion)
Stoupající cena ropy je nepříjemná pro Pentagon
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 25. 3. 2011
Dlouhá služba. Doplňování paliva do bombardéru B-52 Stratofortress; Foto Senior Master Sgt. John Rohrer, U.S. Air Force
Před rokem a půl jsem psal o studii společnosti Deloitte týkající se spotřeby paliva amerických ozbrojených sil. Tehdy Američané spotřebovávali 88 litrů paliva na vojáka a den. Jakékoli zdražení základní suroviny se tedy nepříjemně promítá do rozpočtu. To se stalo nyní. Pentagon tak možná bude požadovat až 1,5 miliardy dolarů na to, aby pokryl zvýšené ceny ropy.
The Pentagon spends roughly $16 billion annually on fuel. About $11 billion is allocated from the base budget, while the remaining $5 billion is spent in the Overseas Contingency Operations accounts, which primarily fund military operations in Afghanistan.
Pokud se zvýší cena ropy o dolar na barel a za rok se o tuto částku nesníží, znamená to pro Pentagon vyšší výdaje o 130 milionů dolarů. Není však příliš pravděpodobné, že by Kongres s jakýmkoli navyšováním rozpočtu souhlasil. Proto se zřejmě budou muset hledat úspory uvnitř rozpočtu.
Zase o něco blíž hologramům
Autor: František Šulc Kategorie: Technologie | Hi-tech Datum: 17. 12. 2010
Zdá se, že se rychle blíží doba, kdy bude možné využívat holografické obrazy terénu, budov, či městských čtvrtí. Skutečné hologramy se stále nezobrazují tak rychle, jako ty ve filmech, například v Hvězdných válkách, nicméně je možné prakticky on-line na jednom místě něco snímat a na druhém to promítat. Výzkum probíhá na světě na mnoha místech, což urychluje praktické využití. V tuto chvíli ještě není možné začít technologii využívat masově v zábavě, která bude největším zdrojem příjmů (sbohem 3D televize), ale již se dá využívat v architektuře, reklamě a samozřejmě ve vojenství.
Zebra Imaging in Austin, Tex., sells holographic prints that at first glance look much like ordinary 2-by-3-foot pieces of plastic — until an LED flashlight is shined at them. Then the patterns, burned into the plastic with high-power laser beams, come to life, said Al Wargo, chief executive. Out of the surface springs a model of a complicated building or an intricate network of pipes and mechanical equipment. No special eyewear is required to view the holographic prints, which typically cost $1,000 to $3,000 each. The company has also demonstrated moving holographic displays in prototype at conferences, Mr. Wargo said. (It introduced color holograms in September.)
Hlavním klientem společnosti Zebra Imaging je Pentagon. Firma ozbrojeným silám dodává například hologramy terénu v Iráku, či v Afghánistánu. Na Arizonské univerzitě v Tusconu zase vytváří hologramy Nasser Peyghambarian s využitím šestnácti kamer. Důležité je, že člověk nepotřebuje ke sledování hologramů žádné speciální zařízení, jako například brýle.
Software rendered the images in holographic pixels, and laser beams directed by the software recorded the information on a novel plastic that can be erased and rewritten in two seconds. Dr. Peyghambarian says that the group is working on speeding up the rate and expects versions to be in homes in 7 to 10 years. Slower versions may be useful far sooner, for example, for long-distance medical consultation.
Pokud bude pokrok v této oblasti tak rychlý, jak předpokládá Peyghambarian, změní se mnohé. Bude možné přenášet hologramy na větší vzdálenost, bude možné je upravovat v reálném čase. To znamená výhodu nejenom při plánování, ale i při provádění operací. Ale asi nejlukrativnější bude využití hologramů ve filmovém průmyslu – takový Pán prstenů přes polovinu obýváku, to bude teprve zážitek…
Francouzský Pentagon a nábor
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 22. 11. 2010
Pamatujete, když se za Jaroslava Tvrdíka plánovalo vybudování „českého Pentagonu?“. Už dva roky mělo být přestěhováno. Nutno dodat, že to nebyl tak zcela hloupý nápad, kdyby nebyl tak velkorysý. Je svatá pravda, že při stěhování se objeví řada „kostlivců“ a že si člověk může stanovit počet kanceláří (to ovšem nebylo primárním záměrem „českého Pentagonu“), což má blahodárný vliv na úřad. Třeba úvahy o tom, že by neuškodilo vybudovat vládní komplex na okraji Prahy pro většinu ministerstev, sice nikdy neopustily rovinu teorie, ale jsou nesmírně podnětné. Nicméně na uskutečnění takovýchto plánů je zapotřebí snad války.
Vzpomněl jsem si na to, když jsem si četl o projektu Balard 2015, což je sestěhování francouzského ministerstva obrany do jedné budovy. Jde o obří projekt, který by měl být zcela dokončen v roce 2016 (fungovat by ovšem měl začít už v letech 2014/2015) a přijít má na 600 milionů eur.
Dokončení projektu Balard umožní ministerstvu obrany ušetřit 600 pracovních míst v administrativě a přitom si uchovat veškerý nemovitý majetek. Příjmy z prodeje nemovitostí v hlavním městě se pak odhadují na 700 mil. € (zhruba 17 mld. CZK).
Výše uvedené se praví ve čtrnáctideníku nazvaném Pařížský bulletin, který elektronicky vydává francouzská vojenská mise při velvyslanectví v České republice. Jde o zajímavý počin – obvykle dvě stránky v češtině s odkazy na francouzské zdroje s vojenskými tématy. Říkal jsem si už několikrát, že o bulletinu napíšu, ale tohle, v pořadí už čtvrté číslo (zde najdete všechna čísla, nicméně ještě v pondělí večer tam to čtvrté nebylo), stojí za to, proto jsem přistoupil k činu.
Jeho hlavním tématem ovšem není „francouzský Pentagon“, ale „Rekrutování ve francouzské armádě“. Témata jako vzdělávání, výchova, řízení kariér, poddůstojnický, praporčický a důstojnický sboru jsou na OWOP často diskutovaná, proto jsem považoval za nezbytné upozornit na tento text v Pařížském bulletinu, který je samozřejmě pouze koncentrátem, nicméně velice dobrým. Tak třeba důstojníci u pěchoty:
Kariérní důstojníci (z nichž 50% pochází z řad praporčíků)
Požadavky: nejméně 2 roky studií po maturitní zkoušce, fyzická a psychická zdatnost
Speciální vojenská škola v Saint-Cyr (ESM): Přijímací zkoušky ve 20-22 letech; 3 roky univerzitního a vojenského vzdělání, 1 rok výcviku na specializované škole (pěchota, dělostřelectvo…);
Vševojsková akademie (EMIA): Přijímací zkoušky ve 22-29 letech pro praporčíky bakaláře a pro důstojníky s limitovanou smlouvou se službou délší než 2 roky; 2 roky vojenského a univerzitního vzdělání, 1 rok výcviku na specializované škole;
Akademie vojenského managementu (EAM): Přijímací zkoušky do 25 let věku nebo pro praporčíky bakaláře s minimálně dvouletou službou; 2 roky univerzitního a vojenského vzdělání; určeno vysokým administrativním pracovníkům;
Pozdní nábor důstojníků: Na základě výběrového řízení pro vyšší praporčíky, kteří odsloužili minimálně 10 let; 1 rok vzdělání na vojenské škole
Důstojníci s limitovanou smlouvou (kvalifikované pozice, komplement nižších důstojníků)
Požadavky: nejméně 3 roky studií od maturitní zkoušky, fyzická a psychická zdatnost
Důstojníci s limitovanou smlouvou: Na základě přijímacího řízení do 29 let věku; 3 až 5 měsíců univerzitního a vojenského vzdělání na ESM, 1 rok výcviku na specializované škole pro důstojníky, kteří budou sloužit jako velitelé čety; obnovitelná smlouva na 5 až 8 let, celkově až na 20 let.
Poslední věc, na kterou bych chtěl upozornit, je odkaz na pěchotní manuál „Obecná taktika“ z letošního července. Opět, hodně na OWOP debatujeme o podobných materiálech především americké provenience, tak není od věci se podívat na jeden francouzský, který má jasný cíl:
As the first one, „Winning the battle, building peace“ (FT-01) concerns the role of Land Forces, the present document „General Tactics“ (FT-02), lays down the general framework for their use. It describes HOW to conduct operations and which tactics are to be used throughout three main objectives: coerce the adversary, control the environment and influence the minds, which are the main effects Land Forces can produce.
Pentagon oficiálně přiznal, že byl cílem kyberútoku
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 25. 8. 2010
Námořník Ryan Allshouse kontroluje na letadlové lodi USS Ronald Reagan aktivitu na počítačové síti, aby zachytil případný pokus o průnik; Foto Rick Naystatt, U.S. Navy
Dosud nejvýznamnější průnik do počítačů amerických vojenských sil se odehrál v roce 2008 na Blízkém východě, když kdosi zasunul do laptopu „flashku“. Pro list Washington Post to v rozhovoru připustil náměstek ministra obrany William Lynn III. Podle něj na přenosnou paměť umístila nebezpečný kód zahraniční zpravodajská služba. Kód se pak nahrál do sítě provozované CENTCOMem.
„That code spread undetected on both classified and unclassified systems, establishing what amounted to a digital beachhead, from which data could be transferred to servers under foreign control,“ he says in the Foreign Affairs article. „It was a network administrator’s worst fear: a rogue program operating silently, poised to deliver operational plans into the hands of an unknown adversary.“
Na incident už před dvěma lety upozornil list Los Angeles Times s odvoláním na zdroj, který si nepřál být jmenován. Od té doby bylo ale ticho po pěšině. Obecně se předpokládá, že za tímto prvním oficiálně přiznaným úspěšným útokem na americkou síť stojí Rusové.
A důvod, proč Pentagon tento malér oficiálně připustil až nyní? Aby se přitáhla pozornost ke kybernetickým hrozbám a získaly se nějaké peníze na ochranu amerických počítačových systémů. Podle Lynna jdou totiž napadení sedmi milionů počítačů a 15 tisíc sítí Pentagonu denně do tisíců a že klasické odstrašení nefunguje. Proč se nezkusit zachránit před škrty.
The Pentagon operation to counter the attack, known as Operation Buckshot Yankee, marked a turning point in U.S. cyberdefense strategy, Lynn said. In November 2008, the Defense Department banned the use of flash drives, a ban it has since modified. Infiltrating the military’s command and control system is significant, said one former intelligence official who spoke on the condition of anonymity because of the sensitivity of the matter. „This is how we order people to go to war. If you’re on the inside, you can change orders. You can say, ‘turn left’ instead of ‘turn right.’ You can say ‘go up’ instead of ‘go down.’ „
Ještě pár vět k Číně (z dílny Pentagonu)
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 20. 8. 2010
Japonské a další síly, které se zúčastnily akce proti Boxerům v Číně na přelomu 19. a 20. století. Tato "mise" se dá považovat za předchůdce dnešních multinárodních operací, i když jejím hlavním cílem bylo ochánit občany západních zemí a zajistit si vliv v zemi středu; zdroj Wikimedia Commons
Nechci, abyste si mysleli, že trpím nějakou obsesí, nebo že jsem se proměnil v konspirátora. Ale od nedávného článku o Číně se objevilo pár dalších zajímavých textů a této problematice, především každoroční zpráva amerického ministerstva obrany o Číně pro Kongres. Jsou v ní nějaké konkrétní údaje, i když to možná nejpřípadnější je to, že do značné míry jde o hrubé odhady.
The PLA has made modest improvements in the transparency of China’s military and security affairs. However, many uncertainties remain regarding how China will use its expanding military capabilities. The limited transparency in China’s military and security affairs enhances uncertainty and increases the potential for misunderstanding and miscalculation.
Každopádně, Čína zvyšuje své kapacity i schopnost projekci armády a vyzbrojuje své ozbrojené síly moderními technologiemi. Stále sice závisí na dodávkách hi-tech materiálů ze zahraničí a špionážních informacích, ale její průmyslová základna se rapidně zvyšuje. Je to patrné například v případě Tchajwanu. V oblastech, které jsou nejblíže tomuto ostrovu, Čína shromažďuje své nejschopnější síly a nejmodernější technologie tak, že se jazýček pomalu začíná vychylovat na čínskou stranu, přiznávají analytici Pentagonu.
Důkazem chuti v mnohem větší míře se účastnit věcí globálních je i zvýšená aktivita čínských ozbrojených sil v zahraničí. To se týká cvičení a především účasti na mírových a humanitárních operací. V současnosti slouží v misích OSN 2100 čínských vojáků. Celkový příspěvek je ovšem více než 12 tisíc osob. Ještě před deseti lety to bylo mnohem méně a hlavně, Čína se stala největším přispěvatelem do mírových misí z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
Čínské strategické záměry se dají vesměs pouze odhadovat. Ale náznaky jsou více než jasné. Dá se vycházet například z materiálu nazvaného „Historické mise ozbrojených sil v novém období nového století“. Čína předpokládá, že toto století je „ideálním oknem“ pro potvrzení a rozšíření vzestupu země, zajištění jejích národních zájmů a jejího podílu na vytváření globálního míru. Mise, které mají ozbrojené síly, jsou tyto:
- Provide an important guarantee of strength for the party to consolidate its ruling position.
- Provide a strong security guarantee for safeguarding the period of strategic opportunity for national development.
- Provide a powerful strategic support for safeguarding national interests.
- Play an important role in safeguarding world peace and promoting common development…
The 2008 Defense White Paper stated that the PLA had been directed to “integrate efforts to enrich the country and strengthen the military,” “perform its new historic missions,” and “boost innovation in military theory, technology, organization, and management.” Although economic development remains China’s central task, China’s leaders clearly intend national defense to be coordinated with economic growth to enable development.
Zkrátka, Čínu je nutné brát velice vážně, protože historicky, tak rychlý růst jednoho aktéra v mezinárodním systému nemůže dlouhodobě zůstat bez odezvy, která samozřejmě může mít různé tváře. Realista Stephen Walt na svém blogu výstižně řeší jednu otázku: zda budou USA a Čína dostatečně vyspělé na to, aby spolu spolupracovaly. Nebo nebudou a pak žádná spolupráce nebude. Rozdíl v důsledcích je to totiž propastný.
In short, although structural factors do not make intense Cold War-style competition inevitable, all it takes is a confluence of structural elements and the wrong set of domestic-level variables and bingo! — we’re in the soup. And when I listen to a lot of what passes for „serious“ strategic debate here in the good ol’ USA, I really begin to wonder if we are sufficiently mature to handle what is likely to be a very delicate political-military minuet.
Špatná kvalita a projekty v problémech
Autor: František Šulc Kategorie: Bezpečnost | Security Datum: 16. 3. 2010
Letoun F-35 Lightning II Joint Strike Fighter ve Fort Worth v Texasu (srpen 2009); Foto Cherie Cullen, DoD
Kvalita výrobků dodávaných leteckým průmyslem je prý stále horší. Stážnosti se začínají od představitelů Pentagonu objevovat stále častěji. Pozadu nezůstal ani ministr obrany Robert Gates. Už v únoru, během slyšení k návrhu rozpočtu na fiskální rok 2011 řekl David Altwegg z Missile Defense Agency, že situace není nejlepší:
We continue to be disappointed in the quality that we are receiving from our prime contractors and their subs — very, very disappointed,“ he said. „Most of these contracts are cost contracts . . . [a problem that] costs the taxpayer more.“
Konkrétně zmínil terč vypouštěný z letounu C-17, který selhal při prosincovém testu systému Terminal High-Altitude Air Defense (Thaad). Výsledkem tohoto selhání, které bylo způsobeno „dlouhodobými problémy s kvalitou“ jsou komplikace a zdržení celého projektu. Přitom terčů, které způsobují problémy je mnohem více. Podobná zkušenost je i s vesmírnými projekty, například s některými části Space-Based Infrared System (Sbirs).
Podobně, znovu se začalo debatovat i o F-35 (Joint Strike Fighter), který se vyrábí pro devět zemí, začíná nabírat pěkné zpoždění a hlavně se prodražuje. Problém F-35 je trochu jiný než primárně kvalitativní, ale podobnost je v tom, že průmysl není schopen plnit cíle, časové horizonty a finanční podmínky, na které přistoupil. Nespokojený ministr Gates tak například pozastavil výplatu 614 milionů dolarů, které měl dostat Lockheed Martin za vítězství v soutěži.
Podle zprávy Government Accountability Office (GAO) se oproti roku 2007 zvýšila investice na 46 miliard dolarů a vývoj se zpozdil o dva a půl roku. Dalším problémem je cena za jeden stroj. V roce 2001 měl jeden letoun stát v průměru 69 milionů dolarů. Dnes je na 112 milionech za stroj.
The cost figures are particularly important, considering that the F-35 was supposed to be a relatively affordable jet that would serve as the backbone of military aviation for decades to come. Michigan Sen. Carl Levin, chairman of the Senate Armed Services Committee, made it clear that legislators were losing patience with the program. “This raises great concern, not only about the potential for a Nunn-McCurdy breach now, but for continuing problems with the JSF program,” he said in a statement. “This Committee has been a strong supporter of the JSF program from the beginning. However, people should not conclude that we will be willing to continue that strong support without regard to increased costs coming from poor program management, or from a lack of focus on affordability. We cannot sacrifice other important acquisitions in the DOD investment portfolio to pay for this capability.”
V únoru ministr Gates vyhodil dvojhvězdičkového šéfa projektu a nahradil ho tříhvězdičkovým. Snad to pomůže. I když je řada pochybovačů. Třeba Chuck Spinney, který se na stránkách Center for Defense Information pustil docela tvrdě do F-35 i do Pentagonu. Podle něj jsou současné problémy pouze potvrzením toho, co se předpokládalo, ale čemu nikdo nechtěl věnovat pozornost. Zkrátka, letadlo, které mělo nahradit prakticky vše, je ve velkých problémech.
The recent publication of the 2010 QDR reveals once again, in typically leaden and mind-numbing prose, how the Pentagon is incapable of coming to grips with the mismatches among strategy, programs, and resources that its decision makers create for themselves, even when budgets are at the highest levels since the end of WWII. The F-35 Joint Strike Fighter (also called the JSF) has become a metaphor for the larger mess of the Pentagon’s self-destructive pathological behavior.
Pentagon goes hybrid (probably)
Autor: František Šulc Kategorie: Koncepty | Concepts Datum: 24. 6. 2009
Voják První pěší divize v irácké Bákubě (2005); foto autor
Před několika lety směřovala letadlová loď Abraham Lincoln k Iráku, kde se měla zapojit do bojových operací. Najednou dostala jiný rozkaz – přesunout se k Indonésii, kde se stala velitelstvím pro americkou pomoc regionu postiženého ničivým tsunami. To je jeden z příkladů, kdy se jakákoli jednotka, jakýkoli kontingent, musí přizpůsobit potřebám, které se najednou objeví. List The New York Times v této souvislosti cituje šéfa námořních operací admirála Garyho Rougheada:
When I send a carrier strike group forward, or when I send an amphibious ready group forward with a Marine Expeditionary Unit on board, I don’t know what they are going to end up doing. Therefore, the way that we view our training, the way that we view our capabilities, has to be packaged for this range of actions.
V nadcházejícím Quadrennial Defense Review by proto měl být kladen velký důraz na tzv. hybrid warfare, což je jednoduše řečeno mix konvenčních a nekonvenčních operací. A na hybridní prostředí a operace se musejí připravit ozbrojené síly, pokud chtějí být úspěšné při vedení operací v 21. století. Zatímco v případě Iráku a Afghánistánu převládá koncept Irregular Warfare (IW a counterinsurgency, resp. counterterrorism) v dalších konfliktech tomu tak být nemusí. Lépe řečeno, panuje přesvědčení, že konflikty v tomto století budou vyžadovat od vojenských sil, aby se byly schopné přizpůsobit jakémukoli nepříteli a jakékoli změně taktiky.
Ozbrojené síly proto musejí být připravené na konvenční střety s národními armádami, stejně jako na vedení protipovstaleckých operací, být připravené čelit útokům na počítače, oslepení satelitů, na útoky raketami, ale i nástražnými výbušnými systémy a musejí být schopné čelit propagandě v médiích a na internetu. A tak by se dalo pokračovat. Jak píše Thom Shanker ve zmiňovaném textu v New York Times:
The new strategy has broad implications for training, troop deployment, weapons procurement and other aspects of military planning. In officially embracing hybrid warfare, the Pentagon would be replacing a second pillar of long-term planning. Senior officials disclosed in March that the review was likely to reject a historic premise of American strategy — that the nation need only to prepare to fight two major wars at a time.
Tričko OWOP | OWOP T-shirt
Knihovna | Library
Komentáře | Comments