Polský KTO Rosomak-M1 v Afghánistánu; Foto polské MO

V prosinci 2002 podepsalo polské ministerstvo obrany smlouvu na nákup 690 (později zvýšeno na 833) kolových obrněných transportérů KTO Rosomak (licenční finská Patria AMV).

Je zajímavé podívat se na polské zkušenosti s nasazením těchto vozidel v Afghánistánu, neboť se v mnoha ohledech jedná o předzvěst toho, co čeká Armádu České republiky (AČR) až do Afghánistánu zamíří nově nakoupené KOT Pandur II CZ, jejichž nasazení avizoval náčelník generálního štábu generálporučík Vlastimil Picek:

„Konečně jsme se dočkali,“ řekl při slavnostním předání náčelník generálního štábu Vlastimil Picek. Moderní kolový obrněný transportér podle něj ve výzbroji českých mechanizovaných jednotek výrazně chyběl. S jejich nasazením se počítá do misí v zahraničí, v první řadě v Afghánistánu.

i ministr obrany Martin Barták:

(S nasazením Pandurů v Afghánistánu počítáme) v nejlepším případě v posledním kvartále tohoto roku a nebo na začátku příštího roku. To opravdu záleží, jaké budou technické potřeby a možnosti. Dodávky se počítají někdy v září říjnu po vševojskových zkouškách.

Polské zkušenosti z nasazení Rosomaků v Afghánistánu poukazují na jejich relativně vysokou odolnost proti nástražným výbušným systémům (IED). I přesto však zůstává otázkou, zda vozidla s takovýmto „hi-tech“ vybavením a výzbrojí jsou skutečně efektivní pro afghánské podmínky konfliktu nízké intenzity. Daleko efektivnější se totiž jeví nasazení vozidel kategorie MRAP (např. KMW Dingo 2, Iveco LMV atd.), která jsou mnohem levnější, méně náročná na údržbu (jsou méně „high-tech“) a lépe chráněná proti IED.

Rosomak proti Panduru
Stupeň balistické ochrany KTO Rosomak dle STANAG 4569 je ze přední polosféry (čelo korby a čelo a boky věže) na úrovni 4. Zbytek korby a věže má balistickou ochranu na úrovni 3. Podvozek je chráněn proti minám a nástražným výbušným zařízením na úrovni 3a.

Pro misi v Afghánistánu bylo vozidlo modifikováno na verzi KTO Rosomak-M1. Hlavním cílem modifikace bylo zvýšit balistickou ochranu čela korby vozidla na úroveň 4+ a boků korby a věže na úroveň 4. Dále byla tato verze vybavena systémem detekce střelby (vzdálenost a azimut místa výstřelu) Pilar. V roce 2009 byla představena verze Rosomaku-M1 se systémem LASSO, který slouží k ochraně před střelami z ručních protitankových zbraní (RPTZ).

V roce 2007 byl polský kontingent v Afghánistánu vyzbrojen prvními 24 vozidly. K září 2009 bylo již bylo v Afghánistánu nasazeno celkem 91 vozidel (z toho již 16 bylo zničeno nebo poškozeno, takže provozuschopných je pouze 75 vozidel). Jednoduchým výpočtem zjistíme, že za 2 roky bylo v afghánské misi zničeno nebo vážně poškozeno přes 20% nasazených vozidel. Například pouze za dobu působení 4. rotace polského kontingentu v Afghánistánu (období listopad 2008 – duben 2009) bylo zničeno pět Rosomaků:

During the Polish contingent’s entire fourth round (November 2008-April 2009), the Taliban succeeded in destroying five Rosomaks and two MRAPs.

Stupeň balistické ochrany korby a bezosádkové věže KOT Pandur II CZ dle STANAG 4569 je ze na úrovni 2. Podvozek je chráněn proti minám a nástražným výbušným zařízením na úrovni 3a. Na Pandur II CZ je možné umístit přídavné pancéřování Steyr HPA (nebylo AČR zakoupeno), které zvyšuje balistickou ochranu korby na úroveň 4.

Lze tedy konstatovat, že Rosomak je lépe chráněný, než Pandur a je pravděpodobné, že při těch útocích, kde bylo polské vozidlo pouze poškozeno, by došlo u českého vozidla k jeho zničení. Můžeme tedy předpokládat, že ve stejném bezpečnostním prostředí bude míra ztrát a rozsah poškození českých Pandurů vyšší než u lépe chráněných polských Rosomaků.

Je to válka – bojové ztráty budou
Polská armáda nebyla připravená na bojové ztráty vozidel, které za obrovské peníze nakoupila a s jejichž provozem počítala na několik příštích desetiletí. Najednou však zjišťuje, že zničená vozidla není čím nahradit. Obrovským problémem je i nedostatek náhradních dílů na poškozená vozidla. Další dokupování vozidel (vzhledem k jejich ceně a současné ekonomické situaci) pravděpodobně nepřipadá v úvahu a tak nezbývá než „kanibalizovat“ útvary, které jsou v Polsku a jejich vozidla odesílat do Afghánistánu jako náhradu za ta zničená:

A day earlier, on Thursday, the rebels tried to destroy a Rosomak. Fortunately, the charge only tore off the vehicle’s wheel. But the equipment is gradually running down – the shells and mines are damaging armour, chassis, suspensions. Though the troops are able to perform most of the repairs themselves, several Rosomaks were so badly damaged they had to be shipped back to Poland. „Our contingent will receive 13 new Rosomaks by end-June,“ a high-ranking Defence Ministry official told Gazeta. „We don’t have and can’t afford any more.“ This is because units in Poland have already been stripped of much of their equipment. The 12th Mechanised Brigade in Szczecin, for instance, has only a couple of Rosomaks left – none of these is armoured and fit for Afghanistan.

A tak není od věci se poučit z chyb našich polských kolegů a vyvarovat se jejich opakování. Času nám již příliš nezbývá…

KTO Rosomak-M1 se systémem LASSO, který zvyšuje ochranu proti ručním protitankovým zbraním; Foto polské MO

KTO Rosomak při zkouškách balistické odolnosti (s přídavným pancéřováním, které ho modifikuje na Rosomak-M1) proti střelám ráže 14,5mm, kterým odolává. Český KOT Pandur II CZ odolává střelám maximálně do ráže 7,62mm; Foto polské MO