Příspěvky označené The Helmand Blog
„Sangingrad“ a Sajedebád – Britové v Afghánistánu
Autor: Ondrej Rajkovic Kategorie: Afghánistán Datum: 30. 8. 2010

Americké a britské síly během bojové patroly v oblasti Sanginu v provincii Hílmand (2007); Foto Specialist Daniel Love, U.S. Army
Na iDnes jsem našel několik článků týkajících se Afghánistánu. Konkrétně popisují britské operace v distriktu Sangin a operace Tor Šezáda v distriktu Nad-e-Ali. Je hezké, že se i české deníky zabývají děním v Afghánistánu, ale pořád mi v těch článcích něco chybělo. Chci zde proto poskytnout svůj pohled na tyto události, protože se obávám, že autoři článků na Natoaktual a iDnes nečtou ani zprávy z webu ISAF a ani britský Helmand Blog.
Operace Tor Šezáda (Černý Princ) byla jednou z nových operací typu Moshtarak, o které se toho popsalo víc, než si ve skutečnosti zasloužila. Cílem této operace bylo postoupit do jižní oblasti distriktu Nad-e-Ali a pomalým a systematickým postupem vytlačovat povstalecké síly směrem na jih, kde na hranici mezi distrikty Nad-e-Ali a Mardža působí jednotky americké námořní pěchoty.
Jednalo se o společnou operaci sil ISAF a Afghánské národní armády (ANA), kdy některé úkoly byly striktně rozdělené – často je na fotkách vidět jak Britové zajišťují krytí a vojáci ANA prohledávají místnosti v compoundech. Podle mě jde o krok správným směrem, kdy se Talibanu upírá možnost vyvíjet tlak na obyvatele toho či onoho compoundu jen proto, že jejich obydlí bylo „poskvrněno“ tím, že do něj vstoupil „nevěřící“. Je to dobrá lekce pro ty, kdo se chtějí učit jak se chovat v prostředí boje proti povstalcům.
Toto je pouze jedna z věcí, které mi v článku na iDnes chybí – celkový pohled na situaci. Místo toho se článek soustředí pouze na některé body průběhu a ani ty neuvádí správně. Například, autor textu píše:
Nesetkali jsme se s velkým odporem. Došlo jen na pár přestřelek s povstalci,“ uvedl velitel britských jednotek Frazer Lawrence.
Podplukovník Lawrence, velitel 1. praporu Regimentu vévody z Lancasteru, toto opravdu řekl, ale bylo to až 12. srpna – tedy plné dva týdny po začátku operace. Citovat pouze některé zprávy a výroky (zvláště ty pozitivní) může být buď pokusem vyzvednout schopnosti sil ISAF a banalizovat sílu Talibanu anebo to může být pokus poukázat na to, že válka v Afghánistánu není až tak hrozná. A zde je ona pomyslná „druhá strana mince“ – tentokrát z dílny deníku The Independent z 2. srpna:
Resistance had initially been muted as British and Afghan forces headed south, with insurgent fighters focusing on US Marines coming in the opposite direction. But they had reorganised – with repeated radio calls for ammunition – and were now in a position to hit back. (…)
Despite the British and Afghan troops enjoying an element of surprise, the insurgents have been able to lay down belts of IEDs, their weapon of choice which have taken a lethal toll in the campaign. These had to be dealt with repeatedly. At least two of the bombs, discovered and detonated, were around 30lbs, capable of causing devastating damage.
Problém, který jsem zde nastínil, spočívá v přístupu k operacím v Afghánistánu – zatímco čtenáři OWOP mají zájem si ověřovat pravdivost informací studiem různých zdrojů, průměrný čtenář iDnes tak nečiní. A to se netýká pouze operací britských jednotek v silách ISAF, ale i nasazení AČR v provincii Lógar.
Pro shrnutí, článek o operaci Tor Šezáda je laděn až příliš pozitivně. Oproti tomu text o Sanginu v Independentu pesimismem až přetéká. Autor píše o Sanginu jako o místě kde „Přestřelky s povstalci v ulicích stejnojmenného správního města jsou na denním pořádku, stejně jako výbuchy nastražených náloží u silnic“ a o oblasti na kterou Britové „nemají ani v nejmenším dobré vzpomínky“. Zde odkazuje na tzv. Siege of Sangin z let 2006 a 2007.
Nechci tvrdit, že detailně sleduji každodenní vývoj situace v Afghánistánu, ale nemá snad každá provincie svůj „černý distrikt“? V některých provinciích je těchto distriktů možná víc, ale také jim je věnována větší pozornost. Podle Afghanistan Order of Battle pro srpen 2010 zveřejněného na stránkách Institute for the Study of War působí v Sanginu bojová skupina 40 Commando, Royal Marines a v okolních distriktech jsou rozmístěny síly americké námořní pěchoty. Vřele můžu doporučit nové stránky Helmand Blog kde je popisován i vývoj v Sanginu.
Každopádně stojí za to si položit v souvislosti s tímto článkem i otázku: „Jak se dívám na situaci v Afghánistánu? Je to pesimistický anebo optimistický pohled? Snažím se být objektivní?“ Odpověď do značné míry předurčuje to, co Afghánistánu říkám, či píši bez ohledu na složitou realitu v terénu.
Proč je tak málo pozitivních zpráv z Afghánistánu?
Autor: Ondrej Rajkovic Kategorie: Afghánistán Datum: 12. 11. 2009

PSYOPS v Iráku, 2003; Foto František Šulc
Ať už se čtenář zpráv z Afghánistánu řadí mezi laiky nebo odborníky, tak si nepochybně ve velké míře všimne, že převažují negativní zprávy. Před několika málo dny to byl útok na britské vojáky v provincii Hílmand po jejich návratu z patroly. Před tím to byl útok na budovu OSN v Kábulu, útoky nástražnými výbušnými systémy na patroly sil ISAF a přestřelky mezi povstaleckými bojovníky a vojáky ISAF. Pak si každý z těchto čtenářů, ať už kvůli nedostatku informací, nebo z nedostatku optimismu musí položit otázku: Je to v Afghánistánu opravdu tak špatné? To vojáci ISAF nic nedělají? A pokud dělají, tak co?
Z informací, které jsou dostupné na internetu se pokusím podat trochu méně pesimistický pohled na dění v Afghánistánu (ani já nejsem natolik odvážný, abych se dokázal dívat na situaci v této zemi zcela optimisticky).
Sociální síť Facebook, která v posledních měsících a letech zaznamenává výrazný rozmach je jeden z několika takovýchto „ne zcela pesimistických“ zdrojů. Na Facebooku funguje i stránka sil ISAF v Afghánistánu, na které je každý den Operational Update, o operacích které proběhly v předešlém dni. Jsem si vědom toho, že se z velké části jedná o informace, které prošly selekcí a jistou cenzurou (kvůli OPSEC a PERSEC). Ale stejně to je jeden z „hlasů které hlásají“ úspěchy sil ISAF. Pro případné zájemce jsou zde informace za posledních několik dnů a týdnů. Jednou z těchto zpráv je i informace o přepadu, který vykonaly oddíly australského Special Air Service Regiment.
Dalším zdrojem je The Helmand Blog – Afghanistan, který je dílem britského Media Ops Team v provincii Hílmand. Tento blog mi připadá podstatně objektivnější, ale také emotivnější – prezentuje britské vojáky a jejich spojence v provincii Hílmand často jako hrdiny. I když se zde neprezentují pouze pozitivní zprávy a informace, ale také ztráty v boji a informace o tom jak k nim došlo.
Ke zprávám které mohu vřele doporučit jsou popisy operací na kterých se podílejí Dánové a Australané. Další ze zajímavých informací přímo z bojů jsou zprávy o operaci Panther Claw a o útoku 3 SCOTS (3rd Battalion, The Royal Regiment of Scotland) na „safe house“ ve kterém byly vyráběny IED.
Toto jsou pouze dvě stránky, které patří mezi mé nejoblíbenější a které nejčastěji sleduji. Jsem si jist, že oficiální stránky britského MoD, amerického DoD a jednotlivých složek jejich ozbrojených sil podávají také relevantní informace, ale nemohou to dělat v takovém rozsahu. Za to, že si udržuji téměř optimistický pohled na situaci v Afghánistánu vděčím právě těmto dvěma zdrojům a to z prostého důvodu. Ukazují, že vojáci ISAF „něco“ dělají a že to „něco“ i když není vidět a často se nedostane na titulní stránky světových deníků, tak je důležité a potřebné pro zlepšení situace v Afghánistánu.




Komentáře | Comments