V pátek 5. února 2010 informoval prezident Medveděv Radu bezpečnosti Ruské federace, že podepsal nové znění Vojenské doktríny RF, čímž tento klíčový dokument vstoupil v platnost. V epoše postsovětského Ruska se jedná o třetí dokument tohoto typu.
Poprvé byla Vojenská doktrína koncipována roku 1993 v éře Borise Jelcina. Tehdejší dokument charakterizoval ruské zájmy, postoje a priority v oblasti bezpečnostní, vojensko-strategické i zahraničně-politické jen velmi obecně a není proto divu, že byl velmi výrazně konkretizován v dubnu 2000, kdy prezidentský úřad zastával již V. V. Putin. Zásadní charakteristiky tehdejšího dokumentu, odrážející rozpad SSSR, rozpuštění Varšavské smlouvy a konec bipolarity, jsou ostatně podstatné i pro znění nejnovější varianty.
Klíčová role při tvorbě dokumentu připadla Radě bezpečnosti Ruské federace, jejímž sekretářem je Nikolaj Patrušev. Ten v rozhovoru pro vládní list Rossijskaja Gazeta zdůraznil, že Rusko za svůj hlavní cíl považuje zabránit válečným konfliktům, ale uvědomuje si, že mezinárodně-politická situace je komplikovaná a proto musí být připraveno čelit všem možným hrozbám.
Oproti minulosti panuje zcela zásadní rozdíl v tom, že dokument zcela otevřeně pojmenovává hrozby – jimiž jsou NATO, zejména pak možnost jeho dalšího rozšiřování a budování systému protiraketové obrany. Od rozpadu SSSR a Varšavské smlouvy je rovněž prvně uveden i spojenec – Bělorusko. Mezi státy/regiony které Rusko vnímá jako potenciální spojence jsou pak řazeny státy Společenství nezávislých států (SNS) a Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS).
I když zainteresovaného a informovaného čtenáře uvedený výčet hrozeb a spojenců nepřekvapí, stojí za opětovné zdůraznění, že se Rusko, od okamžiku kdy samostatně vstoupilo na mezinárodní scénu až dosud oficiálně deklaraci tohoto typu vyhýbalo. V poslední době se sice množily signály, že se Moskva rozchází s Primakovem nastoleným zahraničně-politickým kurzem multivektorovosti a multipolarity, teprve teď však máme k dispozici jasný důkaz, že se Kreml zorientoval a konečně si vybral.
Za předpokladu, že výběr nebude přehodnocen bude zajímavé sledovat, zda mezi Ruskem a zvolenými státy/regiony dojde k vytvoření bezpečnostní struktury, která by měla parametry skutečné organizace kolektivní obrany. Formálně institucionalizovaná tělesa typu Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) a SNS jimi totiž nejsou a kvůli naprosté dominanci Ruska asi ani nebudou.
Poslední poznámka, která stojí za podrobnější komentář je skutečnost, že se v souvislosti s diskusemi nad textem Vojenské doktríny v oficiálních ruských zdrojích od léta 2009 objevovaly spekulace, že dojde k zásadnímu přehodnocení dosavadní jaderné politiky, a že Moskva bude deklarovat právo na preventivní použití jaderných zbraní. Ještě v prosinci 2009 to, dle Rossijskoj Gazety, na oficiálním setkání se zahraničními vojenskými přidělenci v Moskvě prohlásil náčelník generálního štábu Nikolaj Makarov, což by měla být osoba dobře informovaná a k podobným tvrzením oprávněná.
V oficiálním textu však pasáž, která by takovouto interpretaci umožňovala schází:
Rusko si vyhrazuje právo použít jaderných zbraní v odvetě na jaderný útok vedený proti němu (a jeho spojencům), nebo na útok vedený jinými zbraněmi hromadného ničení. Použití jaderných zbraní je přípustné i v reakci na útok vedený konvenčními zbraněmi, pokud by rozsah takového útoku ohrožoval vlastní existenci státu.
V tento okamžik nezodpovězenou otázkou proto zůstává, zda zástupce ruské generality měl špatné informace, či zda domácí i zahraniční auditorium vodil za nos. Pokud ano, bylo by zajímavé zjistit, zda tak učinil sám, případně v zájmu vojáků, či na více či méně přímý pokyn politického vedení státu.
UPDATE: Ruský premiér Vladimir Putin se nechal 17. února 2010 slyšet, že do roku 2020 musí Rusko vylepšit svou „vesmírnou obranu“ („space defenses“) a modernizovat jaderný arzenál:
3 commentsIn accordance with the plan for the development and reconfiguration of the armed forces, special attention, of course, will be paid to nuclear deterrent forces, space and air defenses, he said.
3 Comments
Jiří Schneider
17. 2. 2010, 16:34Díky za přehlednou rešerši s odkazy, užitečné! Případné zájemce odkazuji na studii K.Gilese publikovanou v těchto dnech NATO Defense College – http://www.ndc.nato.int/, která upozorňuje na terminologickou distinkci mezi „vnějšími nebezpečími“(par. II:8), kam jsou řazeny globální ambice NATO a protiraketová obrana a „vojenskými hrozbami“(par. II:10). Giles se zabývá také rozdílem mezi jadernou pozicí podle strategie z r.2000 ovšem s výhradou, že podrobnosti řeší utajený dodatek strategie. Soudě podle veřejného textu se práh užití JZ oproti roku zvyšuje, ale kdo ví…
REPLYPozornosti by neměl ujít již dříve diskutovaný záměr použít vojenské síly k ochraně zájmů Ruské federace „a jejích občanů“ v zahraničí. V principu se to netýká jen Podněstří, Abcházie, ale i Karlových Varů…
Dušan Rovenský
17. 2. 2010, 19:22Mě by osobně zajímalo, jak do tohoto zapadá ohlašený prodej francouzské vojenské techniky (výsadkové lodě Mistral – http://en.wikipedia.org/wiki/Mistral_class_amphibious_assault_ship a lehkých obrněných vozidel VBL – http://en.wikipedia.org/wiki/VBL) ozbrojeným silám Ruské federace. Pokud mě přeci někdo veřejně označuje za hrozbu, tak mu přeci nebudu dodávat zbraně. Ale zřejmě byznys je byznys a politické proklamace zase politické proklamace.
REPLYJiří Schneider
18. 2. 2010, 12:21Reakce na UPDATE:
REPLYStar Wars Reloaded
V kontextu protiraketové obrany, nejen z hlediska technického (balistické rakety středního a dlouhého doletu jsou nepochybně „kosmické“ zbraně), ale zejména z hlediska politického (obtíže při jednání o umístění prvků protiraketové obrany na zemi, viz ČR, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, atd.), se ukazuje, že budou hrát stále větší roli prvky umístěné ve vesmíru. O vesmírné dimenzi zanívají hlasy nejen z Ruska, ale také z Číny – http://www.thespacereview.com/article/1546/1
Americká debata na toto téma probíhá již několik let – viz např. http://www.ifpa.org/currentResearch/researchPages/SpaceNMissDef.htm
http://www.ausa.org/legislation/agenda/OurResolutions2009/Pages/09-17SpaceandMissileDefense.aspx