fbpx

Porcování mědvěda

Pandury budou ještě nějakou chvíli působit na české politické scéně jako rozbuška. Ale blíží se volby a tak „politické přestřelky“ o tom kdo u toho byl a kdo nebyl, kdo „tlačil na pilu“ a kdo netlačil a kdo to vlastně rozhodoval, se budou stále více slévat v šum. Z něj občas sice zazní osamocené zvuky, které by možná mohly věc posunout, ale neposunou. Tedy, pokud se neobjeví nové důkazy, nebo pokud politici z nějakého důvodu neztratí vliv nad vývojem vyšetřování. Znáte film Neúplatní? Tahle země na podobnou partičku čeká…

Ale zpátky k Pandurům. K tomu pesimismu mně vede poslech slov a sledování činů politických špiček. Nu, posuďte sami. Stačí si přečíst tento text na iDnes o pseudopřestřelce mezi Vlastou Parkanovou a Mirkem Topolánkem a do toho zakomponovat Jiřího Paroubka, Jana Fischera, ministra vnitra Pecinu a další a další. Takhle nějak jsem si představoval, že musí vypadat, když někdo střelí do vrabců uzavřených v kleci.

Vlasta Parkanová si vzpomněla, že byla kvůli té věci s hodně kolama pod tlakem Mirka Topolánka, ten na její adresu řekne, že byla neschopná a proto nechal tehdejšího náměstka a dnes ministra Martina Bartáka, aby vše vyřešil. A dopadlo to bezva. Jak řekl pan Topolánek dle výše zmíněného článku, jeho vláda ušetřila šest miliard, takže jaképak copak. Ušetřené peníze se vždycky hodí. K čemu? K následnému rozporcování. Za co se nakupují Iveka a další výzbroj? No přeci za těch ušetřených šest miliard. O tom, že prakticky každý nákup z těch „ušetřených“ šesti miliard provázejí pochybnosti o tom, jestli není předražený, do toho se politici (ještě) nepouštějí.

A také mně pobavil pan Paroubek, který vyrazil za premiérem Fischerem, aby se s razancí sobě vlastní zasloužil o co nejrychlejší vyšetření a „padni komu padni“ potrestání. Smál jsem se dlouho a vydatně, takže je mi z toho ještě teď na zvracení. Dle hesla, čím více podezřelých, tím hůře se hledá viník, Jiří Paroubek do ringu zatáhl Richarda „prý už Švýcara“ Hávu. A to ne, že by se pan Háva do partičky nehodil, zvláště kdyby sebou vzal bratra přítele známého „výkonného (místo)předsedu“ strany Vrchol loňska Miroslava Kalouska.

Ale vlastně jsem chtěl psát o něčem úplně jiném, co s Pandury sice souvisí, ale zdánlivě volně. Několikrát jsem (nejenom já) zde psal o problémech z bezkoncepčností, s nakládáním s veřejnými financemi a prazvláštními reformami, kterými si ozbrojené síly v posledních patnácti letech prošly. Chtěl bych vám k přečtení nabídnout jeden text, který pochází z každoroční konference pořádané Vysokou školou ekonomickou (Katedrou veřejných financí) pod názvem Teoretické a praktické aspekty veřejných financí.

Tento příspěvek pochází z loňského roku (2009), jeho autorem je Bohuslav Pernica a jmenuje se Vojenská politika, vojenské výdaje a porcování medvěda – případ České republiky. Autor v něm na základě dat z let 1993 až 2007 dokládá rozpor mezi deklarovanou vojenskou politikou České republiky a tím, na co jsou ve skutečnosti peníze vynakládány. Vlastně to ani nikoho příliš netrápilo, protože to bez problémů procházelo tolik let a přežilo to řadu „reforem“.

Text je zajímavým příspěvkem k celkové diskusi o nakládání s veřejnými prostředky v rezortu ministerstva obrany, čímž se dotýká i nyní tolik zmiňovaných Pandurů. Takže, zatímco jsme od vstupu do NATO deklarovali expediční charakter ozbrojených sil, peníze se utápěly v projektech, které k tomuto předsevzetí mohly pramálo přispět (např. L-159 či modernizace T-72) a jejichž úkolem byla především podpora domácího zbrojníhjo průmyslu (pomohlo mu to nějak?). Ale ještě zajímavější je zjištění, že

skutečnou podstatou reformy ozbrojených sil ČR není ani tak modernizace výzbroje a výstroje armády, ale realizace stavebních zakázek… Podle statistiky NATO vydává Česká republika na nemovitou infrastrukturu cca 10 % svého vojenského rozpočtu, což je dvakrát tolik, co např. SRN.

K tomu se dá dodat jenom to, že to vlastně zas tak překvapivé není, protože byť je český rozpočet na obranu přibližně 280krát nižší než ten americký, k akvizicím se chováme stejně rozmáchle jako Američané. Jsme zkrátka grandi.

6 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

6 Comments

  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    21. 2. 2010, 6:19

    Pro zájemce o seznámení se situací v USA doporučuji publikaci Budgeting, Financial Management, and Acquisition Reform in the U.S. Department of Defense. Její recenzi lze najít v Obraně a strategii (http://www.defenceandstrategy.eu/cs/aktualni-cislo-2-2008/recenze/jones-l-r-mccaffery-j-l-budgeting-financial-management-and-acquisition-reform-in-the-u-s-dod.html). Podrobnější rozbor problému v České republice vyšel ve Vojenských rozhledech 1/2010 (http://www.army.cz/images/id_3878_4000/3538/VR1_2010.pdf).

    REPLY
  • Profilový obrázek
    HEDP
    23. 2. 2010, 21:07

    Mám takový pocit že naše velení tvoří schválně situace která je pojmenovaná : Okamžitá operační potřeba . tzv něco koupit
    A poto se dějí věci že……

    REPLY
  • Profilový obrázek
    HEDP
    23. 2. 2010, 21:37

    <> je proces který V AČR zahájí voják hlasící že nemá čím střílet (neb nemá náboje) po příletu do prostoru nasazení.
    A končí to koupením dřevěneho samopalu s tím že byl jediný ke koupení hned a za výhodnou cenu kterou snížily o 10 procent .
    Mezitím voják který nemá náboje pro samopal už je doma a Nový voják po příletu dostane dřevěný samopal od toho předcházejícího a náboje ale bez zásobníků ……Takže voják hlásí že nemá zásobníky . Do kdy musí voják hlásit že …. ???? to je okamžitá operační potřeba .

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    24. 2. 2010, 23:37

    Není to schválně. Je to výsledek nefunkčního systému plánování. Jestliže je systém plánování komplexní, musí v procesu projekce a výstavby schopností existovat několik kontrolních bodů, kdy lze např. oponováním projektu odhalit tahle rizika. Prostě věci nemá plánovat jen jedna osoba či jedno oddělení, ale její činnost musí být „dozorována“ právě v kontrolních bodech procesu, aby se na něco důležitého nezapomnělo, nebo aby výběr z možností nebyl manipulován.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Vlastimil Herman
    25. 2. 2010, 13:47

    V této zemi, je potřeba neúplatných. Bohužel nejsou a asi dlouho nebudou. Co bude dál? O různých nákupech, projektech se tady jen mluví. Když něco praskne, hned se vymyslí spousta dezinformací a představitelé kauz do sdělovacích prostředků lžou s klidným srdcem a bez problémů (mediálního prostoru mají plno-jak je to možné? Lump má větší prostor k sebeobhajování než poškozený,není na tom něco divného?) protože vědí, že se jim nic nestane. Policejní a soudní moc je pod kontrolou lidí, kteří tomu tady skutečně vládnou. Spravedlnost a pravda bohužel nevítězí a s tímto zvráceným systémem fungovat nebude.Na co nám jsou standarty, znaky, medaile, když v srdcích je faleš a prázdnota?.Není zájem. Mohli jsme být bohatí, jsme vytulenovaní, před bankrotem a těm nahoře to je jedno. 140 milionu sem nebo tam je už jen kapička v moři úplatků a neprůhledných, zmanipulovaných projektů, nákupů a zakázek. Nikdo se nezaobírá tím, že političtí představitelé, náměstci, vedoucí odborů atd. před nástupem do úřadu měli jen např.panelový byt, nebo podnájem a ted žijí ve vilách, vlastní akcie, nemovitosti v zahraničí atd. Nic se neděje. Toto není o mé závisti vůči jim, ale o tom že tzv. demokratický systém s jasnými pravidly, bohužel není a zdá se, že ani nebyl. Před tím jsme se aspoň smáli hlouposti mocných, ted se vysmívají oni nám.

    REPLY

Nejnovější komentáře