Američtí pěšáci doprovázejí osoby do východní části Berlína. Východoněmečtí policisté je totiž odmítali navzdory dohodám vpustit na Východ. V roce 1961 šlo o poměrně časté provokace u "Checkpointu Charlie"; Foto U.S. Army

K předcházejícímu příspěvku přidal Petr Z. komentář, že „zpravodajská komunita má tendenci utajovat vše, co není utajované není důležité (pouze lehká hyperbola)“. Dosti trefné. Shodou okolností včera zveřejnila jedna obdivuhodná americká organizace The National Security Archive, že 25. února 2010 Pentagon konečně odpověděl na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím z 25. listopadu 1992. Žádost tehdy podal historik William Burr a podle všeho dosáhl rekordu – jeho požadavek byl nejdéle čekajícím na vyřízení v některém z úřadů americké vlády.

Burr chtěl mimo jiné získat kontingenční plány z roku 1961 týkající se případné jaderné konfrontace se Sovětským svazem (neexistujícím) kvůli Západnímu Berlínu (neexistujícímu) s označením „Poodle Blanket“. To je jakýsi „výtah“ ze série diplomatických, ekonomických a vojenských kontingenčních plánů vytvořený pro politiky a obsahuje možné sovětské akce a americké reakce. Tyto materiály nechala vypracovat administrativa prezidenta J. F. Kennedyho.

Prezidentovi stratégové byli totiž přesvědčeni, že Eisenhowerova administrativa nepracovala na konvenčních možnostech, které by dokázaly SSSR přesvědčit, že Spojené státy jsou ochotné riskovat kvůli Západnímu Berlínu jadernou válku. A řešením byla podle Kennedyho lidí kombinace větších konvenčních sil a „pružné odpovědi“.

[Assistant Secretary of Defense Paul H. Nitze] Nitze and his [Office of International Security Affairs] ISA colleagues found „Pony Blanket“ useful for discussion purposes, but believed that it needed more work. In early October 1961, they developed a „preferred sequence“ of actions in a Berlin crisis that ran all the way from political, economic, and covert actions to non-nuclear, massive conventional, military actions and then nuclear weapons use, from „demonstration“ shots to general nuclear war (with strategic preemption a live option, although seldom spelled out in the plans). This document was only a few pages long so it was given the informal code name „Poodle Blanket,“ that was routinely used by Berlin planners at the Pentagon, the State Department, and the White House. On 20 October 1961, President Kennedy sent it to Supreme Allied Commander Europe General Lauris Norstad and „Poodle Blanket“ became incorporated into the administration’s National Security Action Memoranda series as NSAM 109.

Pentagon materiály odmítá odtajnit i přesto, že už byly částečně před mnoho lety zveřejněny ministerstvem zahraničí. Oficiálně nemohou být vyžádané dokumenty odtajněné, protože by prý „odhalily stále platné plány USA“, taktéž by „vážně a prokazatelně poškodily vztahy mezi USA a zahraniční vládou“ a konečně by „vážně a prokazatelně poškodily probíhající diplomatické aktivity Spojených států“.

Těžko říct, co je v oněch složkách tak citlivého, že by to i dnes znamenalo takovou pohromu. Jsem náchylný spíše věřit, že jde o tradiční postup úředního šimlu v duchu poznámky Petra Z. (a jen dodám, že v utajovací mánii „nejede“ pouze zpravodajská komunita, s radostí utajují třeba i diplomaté, vojáci a další a další). Každopádně jsem si při čtení zprávy National Security Archive vzpomněl na úterní zveřejnění nové americké nukleární strategie, která je poměrně revoluční. Napadlo mně, že třeba až tahle zpráva dorazí do pětistrané budovy, někdo možná přehodnotí utajování skoro padesát let starých dokumentů.

A nakonec trochu odbočím. Zaujala mně jedna věc a to oznámení na stránkách britského ministerstva obrany, které pojede, co se informování týče, v příštích týdnech „na desetinu plynu“ kvůli blížícím se volbám. Je to dosti neobvyklé, ale říkám si, že by se to mohlo zkusit u nás (ne s úřednickou vládou). Možná by to ušetřilo hodně milionů, které se obvykle zbytečně vydávají na skrytou kampaň ministrů a jejich stran.

Cabinet Office guidelines require MOD not to publish any new content on our websites which could draw public attention away from the election campaign, call the political impartiality of the Armed Forces or MOD into question, or give rise to the criticism that public resources are being used for party political purposes. In order to meet these guidelines, the publishing of new material on our websites will be kept to a minimum during the election campaign, and limited to routine business-related updates.

Co je ovšem zvláštní (a tím ukáži, že zas tak neodbočuji) omezení se dotknou i cest britských novinářů k jednotkám do Afghánistánu. Jsem si téměř jist, že důvod je jednoduchý – strach z toho, že kdyby se objevovaly informace o neúspěších, přehmatech, či nedostatcích, kterým čelí britští vojáci, mohlo by to poškodit labouristy Gordona Browna, kterým se v posledních týdnech daří dotahovat na konzervativce.