Stop starým šrámům
Pryč mají být ty doby, kdy válečného hrdinu poznáme na první pohled. Těla novodobých reků již nemají být nadále zdobena klasickými „mužnými“ jizvami. DARPA a Ministerstvo obrany USA si vloni uvědomili, jak důležité je vyřešit problematiku traumatických zranění. A hle, letos už jsou na světě první výsledky, které se zatím jeví ve velmi dobrém světle.
Průběh léčby bude diametrálně odlišný od klasického zákroku. V první řadě zapomeňme na jehly, nítě, následné stehy a podobné klasické „neduhy“. Moderní léčba má probíhat pouze za pomocí speciálního barviva a speciálního zeleného světla. Doteď to zní příliš jednodušše, podívejme se tedy na tento postup více do hloubky.
The process would replace the sutures and staples traditionally used to repair wounded skin. Instead of being sealed up with a needle and thread, a patient’s wound would be coated in a dye, then exposed to green light for 2-3 minutes. The dye absorbs the light and catalyzes molecular bonds between the tissue’s collagen. The bonds instantly create a seal that’s watertight, which prevents inflammation or risk of infection, and speeds up the formation of scar tissue.
Jak se zde píše, jedná se o obnovení a urychlení biologické reakce, která je tělu vlastní, avšak při zranění většího rozsahu nebyla dříve možná. Tato nová metoda má také z velké části eliminovat možné napadení zraněného místa infekcí či tvorbu zánětů, což se často jeví jako nejčastější pooperační problém. Drobným, leč významným bonusem je dozajista i výsledná estetičnost – místo několika centimetrového šrámu by mohlo tělo vojáka být „ozdobeno“ jen několikamilimetrovým škrábancem.
Dalším významným průlomem do budoucna v oblasti vojenského zdravotnictví by měl být i průzkum týkající se rekonstrukcí svalové hmoty, který je součástí megalomanského projektu Restorative Injury Repair (RIR).
Že DARPA nebere tyto projekty na lehkou váhu je zcela zřejmé například z objemu financí, které na tento „drobnější“ projekt se svalovinou uvolnila. Konkrétně se jedná o celých 570 tisíc amerických dolarů na jeden rok. Za tyto peníze však požaduje DARPA i adekvátní výsledky. Cílem zájmu není léčba drobných svalových zranění, ale rovnou možnost rekonstrukce svalů, o které vojáci v boji příjdou. Jakým způsobem a zdali to vůbec bude ve finále možné, je stále ještě hudbou budoucnosti, nicméně tým vědců Worcesterského Polytechnického Institutu (WPI) pracuje pilně a už téměř jistě ví, jakou cestou se vydat, že tato cesta nebude bez trnů si je však šéf týmu Raymond Page jist.
Step one will be trying to get those undifferentiated cells to turn into something like muscle cells. That means making sure the cells have myosin and actin — two proteins that are key to forming the cellular cytoskeleton, and to building muscle filaments. Then, Page and his team will try to get those cells to form around a scaffolding of tiny threads, made of biomaterial. Exactly what will be in thread, Page isn’t quite sure — maybe collagens, maybe fibrinogens. It’s one of many mysteries to unravel, as his team tries to grow body parts from scratch.
Zajímavý článek. Zajímalo by mne, jaké výzkumné projekty podporuje a nebo přímo řídí naše ministerstvo obrany.
Já si pamatuju létající terč Sojku, Vojáka 21 století s pokrokovými nákoleníky a autobaterií z PV3S na zádech a okopírování SCARu.
Ale možná se pletu.
Pro Pavla: Např. do zahraničních operací naprosto „nepostradatelnou“ polní pekárnu KPN: http://www.technicalmuseum.cz/content/view/307/285/lang,cz/
Jo, na to jsem zapoměl. A ještě si vzpomínám na ten přístroj, co musí obsluhovat nějaký šaman. :-)
To Pavel:
Nevím jak je na tom základní výzkum ale aplikovaný v rezortu army popsáná v dokumentu : Koncepce obranného aplikovaného výzkumu a vývoje do roku 2015.(437Kb) .
Zdroj :www.army.cz/images/id_0000_1000/206/koncepce.pdf
A naše výsledky: ( Podzvukový ,,bitevník,, , moderní tank , děla a další projekty …..
A názor odborné veřejnosti ?
To už neopravím. No tak nic.
Zrovna polní pekárna mi přijde jako jeden z mála praktických a povedených výzkumných projektů, ale je to asi věc názoru. :-)
pro Dušana:
Ta KPN až tak úplně česká není. Sice se vyráběla v ČSR, ale víceméně jako licence sovětského vzoru. ;-)
pro Pavla a HEDP:
Co se týká nějakých konkrétních projektů – mrkněte sem:
http://www.isvav.cz/funderDetail.do?rowId=MO0
Nějaké bližší informace o některých prostředcích vyvinutých v ČR na bázi neobrněných vozidel lze nalézt zde:
http://www.isvav.cz/funderDetail.do?rowId=MO0
Kvalitu jednotlivých výstupů nejsem schopný posoudit, v každém případě je český průmysl schopný vyvinout a vyrobit kdeco.
Omlouvám se za chaos, ten druhý odkaz měl být tento:
http://forum.valka.cz/index.php/f/1409
Komfortní odkaz(minule se nepovedl)
http://www.army.cz/images/id_0000_1000/206/koncepce.pdf
Výzkumu jak se říká velmi mnoho řádků ale v terénu/ boje aby člověk hledal baterkou (svojí) takže procházím tímto dlouhým dokumentem a hledám ,, co přinese do boje,, …. letos tak tu pekárnu (Ehm).
Pro Martina: Sice jsem napsal KPN, ale měl jsem na mysli novou polní pekárnu, kterou „hlavy pomazané“ z Univerzity obrany vyvíjí. Je to naprostý úlet a mrhání finančními prostředky daňových poplatníků. Nechápu, jak někdo může vůbec takový „výzkum“ schválit a alokovat na něj peníze. Pokud vím, tak polní pekárny byly z AČR vyřazeny v 90. letech 20. století jako neperspektivní.
Add polní pekárny)
Neznám detaily tohoto projektu, ale zároveň mne nenapadá důvod, proč by se měl iniciovat.
1. „Polní pekárničky“ se na misích používají, jen v Logaru měl český kontingent tuším 3. Mají velikost jednoho bochníku chleba.
2. Tyto pekárny se dají běžně sehnat v distribuční síti – moje přítelkyně jednu má a rozhodně ji nenafasovala :-).
3. S oblibou říkám, že vše co AČR potřebuje již někdo vyvinul. Od zbraní, přes vozidla až po boty a ponožky. Nenapadá mne vyjímka.
Ano UO chce porazit (za veřejné peníze) v pekárnách tyto výrobce pekáren :
Unold,Severin,AFK,Alaska,Amboss,Ariette Skarlet,AVILLA,BEEM,BIELMEIER,Biffinett,Bomann,Brandt,Bravo,Clatronic,Concept,Daewoo,Davo,Delton,Domo,Ecg,Electrolux,ETA,
Europa Style,Fagor,First,G3FERAFFI,GALLET,GM Elektronic.Hauser,Homefried,Kenwood,Melissa,Morphy Richards,Moulinex,Obh Nordica,Orava,Panasonic,Philips,Princess,Privileg,Professor,Proline,Riviera,Rohnson,Rtc,Seb,Sencor,Tefal,Tesco,Tesla,Trend Line,TRION,Vega,Vibell,Zelmer.
Tak zase na IDETU .
Může se zdát, že jsme trochu odbočili od tématiky článku, ale není to až zase tak úplně pravda. Mluvíme tu o vojenském výzkumu. Konkrétně na výzkumném projektu „polní pekárna“, který probíhá na UO je vídět, jakým způsobem se mrhá již tak velice omezenými finančními prostředky. Vřele doporučuji všem přečíst článek na str. 10-11:
http://user.unob.cz/ovv/luo/5/7.pdf
Tam si přečtete, omlovám se za ten výraz, bláboly nejmenovaného majora PhD. , který z pozice studenta plynule přešel do profesorského sboru UO a dnes předává své nulové praktické zkušenosti. Pár cvitací mluví za vše:
„Vycházím z hypotézy, že zabezpečení našich
vojáků pekařskými výrobky v mnohonárodních
operacích je na nedostatečné úrovni.“
„O problému, který jsem si nechal záměrně
jako poslední, naši velitelé, z pro mě nepochopitelných
důvodů, neradi slyší. Nicméně je
skutečností, že strava má také velmi významný
a často opomíjený psychosociální rozměr.
Má dávat pocit pohody, domova, udržovat
welfare vojáků na patřičné úrovni. Místo toho
jsou ale naši vojáci naopak podrobováni stresu
z absence základní potraviny ve stravě.“
atd.
Nevím. Na misích jsem byl a nikdy jsem, co se týče stravy, nestrádal. Naopak. Strava byla mnohem pestřejší a bohatší než ve vojenských závodních jidelnách v mírových posádkách v ČR. Na jedné straně AČR z úsporných důvodů propouští to nejcennější co má – vycvičené a zkušené vojáky – a na druhé mrhá penězi na takovéto blbosti.
Nebyl jsem sice v žádné zahraniční misi a neměl jsem možnost ochutnat jídlo které jedí vojáci na FOB Shank. Každopádně mám trochu jinou zkušenost – mezi lidmi v mém okolí se svého času rozšířil mail kde byly fotky doslova přepychových jídel podávaných americkým vojákům při různých příležitostech (Den nezávislosti, Výročí založení USMC, Den díkůvzdání). Takže všichni jaksi žili v přesvědčení, že vojáci v Iráku a Afghánistánu musí žít v přepychu a jídla mají tuny a tuny.
Vyřešilo se to jednoduše – objednal jsem si jedno americké MRE, nafotil ho a pro pár nejodvážnějších jsem ho i připravil a nechal je sníst.
Jak je vidět tak snaha překroutit skutečný stav funguje i obráceně.
P.S. MRE není až tak špatné, ale fungovat na něm týden je vážný hazard s chuťovými buňkami (a exponenciálně se to zvyšuje s každým dnem)
Ani na MRE jsem nikdy nestrádal. Není to žádný gurmánský zážitek, ale je to kaloricky hodnotné a poživatelné. Navíc MRE nikdy nebylo zamýšleno k dlouhodobému požívání – jako ostatně žádná obdobná strava.
MRE bych vždy bránil. Byl jsem na něm asi dva týdny a hlady jsem rozhodne nestrádal. Jídlo je to moc příjemné, tedy pokud člověk nemá po ruce jen dva typy (ale možná nejsem úplně normální). Je však dost kalorické, takže pokud se člověk nehýbe… Důležité bylo vždycky vyhandlovat M&Ms. Pokud se nepletu, člověk by neměl být na MRE déle jak měsíc. Pak by měl vysadit.
To Ondrej: Na velkých základnách skutečně člověk může zažít pěkné žranice – zeleninový bar, mexický stůl, několik jídel, sladkosti a hlavně ZMRZLINU.
Také bych byl raději, kdyby AČR vyvíjela exoskelety, jetpacky a E-11 blastery, ale na to nemáme ani vědecko-průmyslovou základnu, ani finance.
Ale zpět k vážnější notě – jakým směrem by se podle Vás měl vyvíjet výzkum AČR? Kam nejlépe investovat naše omezené prostředky? Předem děkuji za zajímavé postřehy.