fbpx

Nejslabší a nejdražší článek – člověk

V posledních dnech byly představeny tři zajímavé projekty létajících strojů, respektive v jednom případě hybridního letounu. První dva návrhy jsou realističtější, třetí je jenom představa, která má ještě daleko k realizaci.

Britské ministerstvo obrany, které šetří, kde může, představilo prototyp bezpilotního letounu Taranis, který pochází z dílny BAE Systems. Stroj by měl projít testováním příští rok. Výroba tohoto prototypu zabrala tři miliony „člověko-hodin“. Jmenuje se po keltském bohu hromu a má být schopen zasahovat bez problémů třeba v Afghánistánu, zatímco „piloti“ budou, jak je obvyklé, sedět v bezpečné vzdálenosti třeba v Británii.

Defence Minister Gerald Howarth said it was a „truly trailblazing project“ and featured „the best of our nation’s advanced design and technology“.

Jde prý o první bezpilotní stroj vybavený technologií „stealth“, díky které je těžko zachytitelný radarem. Britové doufají, že tento stroj může napomoci oživit ostrovní letecký průmysl a popřípadě do budoucna nahradit „nejslabší článek“, tedy pilota. Taranis by mohl v budoucnu (dle odhadů v letech 2018-2020) sloužit například namísto Tornád.

The trial aircraft, unveiled at BAE’s Warton site in Lancashire on Monday, was developed by an industry team made up of BAE, Rolls-Royce, Qinetiq and GE Aviation, in partnership with the Ministry of Defence. It cost £142.5m to develop – of which industry invested some 25 per cent – and will start flight tests next year. BAE, which alone has already invested more than £100m in developing unmanned systems technology, hopes the programme will convince the MoD to back a new generation of unmanned aircraft and help retain key capabilities in the UK. Any future requirements, however, still need to be determined by the ongoing Strategic Defence and Security Review that will report in October.

Druhým zajímavým projektem je průzkumný letoun Phantom Eye od Boeingu, který má létat ve výšce až 20 kilometrů a vydržet plnit úkoly nepřetržitě až čtyři dny. Poměrně unikátní je pohon tohoto demonstrátoru – vodíkový.

„Phantom Eye is the first of its kind and could open up a whole new market in collecting data and communications,“ Darryl Davis, president of Boeing Phantom Works, said today at the unveiling ceremony in St. Louis. „It is a perfect example of turning an idea into a reality. It defines our rapid prototyping efforts and will demonstrate the art-of-the-possible when it comes to persistent intelligence, surveillance and reconnaissance. The capabilities inherent in Phantom Eye’s design will offer game-changing opportunities for our military, civil and commercial customers.“

Letoun má rozpětí necelých 50 metrů a dosahuje rychlosti necelých 300 kilometrů za hodinu. Letos v létě by měl být Phantom Eye převezen do výzkumného střediska NASA na Edwardsově letecké základně v Kalifornii, kde by měl být testován. Nejprve proběhne pojíždění a začátkem příštího roku by se stroj mohl vznést.

A konečně, americká DARPA by chtěla zahájit průzkum letounu, který může sloužit i jako „ponorka“. Letoun by měl letět nad hladinou a ve chvíli, kdy se přiblíží k cíli, by se měl ponořit, aby se vyhnul zjištění, a pak zaútočit. Po splnění úkolu, pravděpodobně po útoku na pobřežní cíle, by se měl otočit a odletět zpět na základnu.

While the principles of hydrodynamic and aerodynamic flight are similar, the technological challenges are profound. Aircraft need to be as light as possible, so that they can use a minimum of power to get airborne, while submarines need to be dense and strong to withstand water pressure. Heavier-than-air aircraft get their lift from airflow over their wings – submarines simply pump water in and out to change their buoyancy.

Na rozdíl od předchozích dvou projektů je s tímto letadlem/ponorkou celá řada zásadních problémů, takže se jej jen tak nedočkáme. Nicméně, první dva stroje jsou potvrzením směru, který se nebude týkat pouze letectva. Výpadky v rozpočtech a počtech lidí, které budou mít v naší oblasti dlouhodobější charakter, budou do budoucna zaplňovány právě vyšším využíváním hi-tech strojů, které budou schopné zajistit jak moment překvapení, tak převahu. Nicméně, zdaleka ne každý bude mít peníze na podobné „hračky“, ani na dostatečně kvalitní personál, takže kalašnikov zůstane ještě dlouho nepřekonaným „zabijákem“. Naše nahlížení na válčiště a vedení války však bude stále více ovlivňováno roboty.

6 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

6 Comments

  • Profilový obrázek
    Pavel Novák
    14. 7. 2010, 16:23

    Zdravím
    Současná popularita bezpilotních bojových prostředků v západních armádách je založena i na faktu, že ztráta takovéhoto stroje v bojové operaci má podstatně menší dopad na domácí veřejné mínění než ztráta pilotovaného letadla i v případě záchrany pilota. Jako příklad může posloužit jak letecká operace proti Jugoslávii v 1999 tak operace Irácká svoboda v 2003 kdy byla podrobně sledována ztráta každého letadla, ale osud bezpilotních prostředků veřejnost prakticky nezajímal.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    14. 7. 2010, 17:21

    Dovoluji si odkázat na již jednou citovaný článek A. Lewise (http://usacac.army.mil/CAC2/MilitaryReview/Archives/English/MilitaryReview_20091231_art005.pdf), kde je vylíčena dlouhodobá americká strategie nahrazovat lidskou práci technikou/technologií. Prostě ztráta technického prostředek je ztrátou materiální, kterou lze jen těžko využít v politickém boji, kdežto ztráta lidského životu je problémem jak pro politiky, tak hlavně pro rekrutaci, protože to ovlivňuje veřejné mínění.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Petr Z.
    14. 7. 2010, 18:00

    Ale ono se to přeci dá vykládat i opačně. Čím více si bude veřejnost odvykat na ztráty na životech, tím více na ně bude citlivá. Sázka na UAV pak může být kontraproduktivní, pokud se shodneme na tom, že vysílat vojáky pro plnění některých úkolů bude vždy nutností…Jeden britský kolega tvrdí, že veřejnost ani tak citlivá na ztráty není, to pouze vláda je hypersenzitivní, protože si myslí, že veřejnost citlivá je…

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Bohuslav Pernica
    14. 7. 2010, 19:58

    Otázka vstupu do armády je otázka racionálního rozhodnutí. Alespoň tak s tím pracuje ekonomická teorie. Jedinec zvažuje riziko a nechává si zaplatit za riziko. OS, kde umírají v době míru vojáci, logicky považuje za rizikové. To je případ jedince odmítající riziko. Pak jsou ti, kteří jsou k riziku neteční nebo ho vyhledávají. Nicméně ti podle teorie netvoří většinu a tudíž při úvahách o rizikové práci se musí vycházet z zaměstnancům odmítající riziko. Z pohledu rekrutace jde o „bezpečné“ OS, vnímání rizika je subjektivní a jistě mu nepřispěje davová histerie.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Petr Z.
    14. 7. 2010, 20:22

    nevím přesně teď kam míříte s tou rekrutací, chyba bude nejspíše na mé straně :) Metodologický individualismus má svou váhu v rozhodování osob, ale nepříliš v otázce nálad ve společnosti.

    REPLY

Nejnovější komentáře