fbpx

„Sangingrad“ a Sajedebád – Britové v Afghánistánu

Americké a britské síly během bojové patroly v oblasti Sanginu v provincii Hílmand (2007); Foto Specialist Daniel Love, U.S. Army

Na iDnes jsem našel několik článků týkajících se Afghánistánu. Konkrétně popisují britské operace v distriktu Sangin a operace Tor Šezáda v distriktu Nad-e-Ali. Je hezké, že se i české deníky zabývají děním v Afghánistánu, ale pořád mi v těch článcích něco chybělo. Chci zde proto poskytnout svůj pohled na tyto události, protože se obávám, že autoři článků na Natoaktual a iDnes nečtou ani zprávy z webu ISAF a ani britský Helmand Blog.

Operace Tor Šezáda (Černý Princ) byla jednou z nových operací typu Moshtarak, o které se toho popsalo víc, než si ve skutečnosti zasloužila. Cílem této operace bylo postoupit do jižní oblasti distriktu Nad-e-Ali a pomalým a systematickým postupem vytlačovat povstalecké síly směrem na jih, kde na hranici mezi distrikty Nad-e-Ali a Mardža působí jednotky americké námořní pěchoty.

Jednalo se o společnou operaci sil ISAF a Afghánské národní armády (ANA), kdy některé úkoly byly striktně rozdělené – často je na fotkách vidět jak Britové zajišťují krytí a vojáci ANA prohledávají místnosti v compoundech. Podle mě jde o krok správným směrem, kdy se Talibanu upírá možnost vyvíjet tlak na obyvatele toho či onoho compoundu jen proto, že jejich obydlí bylo „poskvrněno“ tím, že do něj vstoupil „nevěřící“. Je to dobrá lekce pro ty, kdo se chtějí učit jak se chovat v prostředí boje proti povstalcům.

Toto je pouze jedna z věcí, které mi v článku na iDnes chybí – celkový pohled na situaci. Místo toho se článek soustředí pouze na některé body průběhu a ani ty neuvádí správně. Například, autor textu píše:

Nesetkali jsme se s velkým odporem. Došlo jen na pár přestřelek s povstalci,“ uvedl velitel britských jednotek Frazer Lawrence.

Podplukovník Lawrence, velitel 1. praporu Regimentu vévody z Lancasteru, toto opravdu řekl, ale bylo to až 12. srpna – tedy plné dva týdny po začátku operace. Citovat pouze některé zprávy a výroky (zvláště ty pozitivní) může být buď pokusem vyzvednout schopnosti sil ISAF a banalizovat sílu Talibanu anebo to může být pokus poukázat na to, že válka v Afghánistánu není až tak hrozná. A zde je ona pomyslná „druhá strana mince“ – tentokrát z dílny deníku The Independent z 2. srpna:

Resistance had initially been muted as British and Afghan forces headed south, with insurgent fighters focusing on US Marines coming in the opposite direction. But they had reorganised – with repeated radio calls for ammunition – and were now in a position to hit back. (…)
Despite the British and Afghan troops enjoying an element of surprise, the insurgents have been able to lay down belts of IEDs, their weapon of choice which have taken a lethal toll in the campaign. These had to be dealt with repeatedly. At least two of the bombs, discovered and detonated, were around 30lbs, capable of causing devastating damage.

Problém, který jsem zde nastínil, spočívá v přístupu k operacím v Afghánistánu – zatímco čtenáři OWOP mají zájem si ověřovat pravdivost informací studiem různých zdrojů, průměrný čtenář iDnes tak nečiní. A to se netýká pouze operací britských jednotek v silách ISAF, ale i nasazení AČR v provincii Lógar.

Pro shrnutí, článek o operaci Tor Šezáda je laděn až příliš pozitivně. Oproti tomu text o Sanginu v Independentu pesimismem až přetéká. Autor píše o Sanginu jako o místě kde „Přestřelky s povstalci v ulicích stejnojmenného správního města jsou na denním pořádku, stejně jako výbuchy nastražených náloží u silnic“ a o oblasti na kterou Britové „nemají ani v nejmenším dobré vzpomínky“. Zde odkazuje na tzv. Siege of Sangin z let 2006 a 2007.

Nechci tvrdit, že detailně sleduji každodenní vývoj situace v Afghánistánu, ale nemá snad každá provincie svůj „černý distrikt“? V některých provinciích je těchto distriktů možná víc, ale také jim je věnována větší pozornost. Podle Afghanistan Order of Battle pro srpen 2010 zveřejněného na stránkách Institute for the Study of War působí v Sanginu bojová skupina 40 Commando, Royal Marines a v okolních distriktech jsou rozmístěny síly americké námořní pěchoty. Vřele můžu doporučit nové stránky Helmand Blog kde je popisován i vývoj v Sanginu.

Každopádně stojí za to si položit v souvislosti s tímto článkem i otázku: „Jak se dívám na situaci v Afghánistánu? Je to pesimistický anebo optimistický pohled? Snažím se být objektivní?“ Odpověď do značné míry předurčuje to, co Afghánistánu říkám, či píši bez ohledu na složitou realitu v terénu.

7 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

7 Comments

  • Profilový obrázek
    Jirka
    31. 8. 2010, 9:19

    Dobrý den, nechci být detailista, ale správný název operace je Tór Šáhzáde – Černý = Tór nikoliv Tor a Princ = Sháhzáde nebo Šáhzáde nikoliv Šezáda.
    Taliban se správně píše Tálibán. S pozdravem Jirka

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ondrej Rajkovic
    31. 8. 2010, 11:46

    Jirko, obávám se, že v tomto případě jsi detailista, ale stejně děkuji. Problém s transkripcí z pašto do angličtiny a následně do češtiny je jeden z těch, které se zatím nedaří vyřešit.
    Každopádně pokud se podíváš na Helmand Blog kde jsou příspěvky právě o této operaci tak zjistíš, že můj přepis je v pořádku a tudíž problém transkripce je rozšířený. Pokud, aby k tomuto tématu máš více informací tak čtenáři OWOP určitě rádi uvítají detailnější studii

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Petr Z.
    31. 8. 2010, 17:40

    jen pár poznámek Ondřeji, važte si zpětné vazby, zvlášť té, která Vás někam dál posune. Nemůžete se ohánět Helmand blogem s tím, že dělají stejné chyby jako Vy, protože je rozdíl provádět transkripci z paštú do angličtiny a z paštú do angličtiny a následně do češtiny (což je jak tuším asi Váš případ). Váš přepis je spíše intuitivní, což je zcela v pořádku, jen se pak nebojte připustit chybu :) Problematika je to skutečně nepřehledná, ať už to je paštú či arabština.

    Ale teď spíše k podstatě Vašeho článku. Každý kdo si načítá o nějaké oblasti má na základě svých zdrojů a úsudku vytvoří určitý obraz o situaci. Nebudu se tady rozepisovat o subjektivitě, jen že pomocí argumentů můžeme tu vrstvu subjektivity poněkud ztenčit, či alespoň učinit tranparentnější. Takže až příště budete psát kritický náhled na to jak média informují o dané oblasti, zkuste tam přidat ještě něco více argumentů, proč se domnívátě, že se tomu je tak a tak. To prosím neberte jako osobní útok, rád jsem si článek přečetl.

    Ruku na srdce, očekáváte od iDnes vyvážené a objektivní zpravodajství?

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ondrej Rajkovic
    31. 8. 2010, 17:58

    Petře
    ad 1) jsem rád za každou reakci. můj předchozí komentář mohl vyznít trochu sarkasticky (pokud to tak bylo tak vyhlašuji, že to nebyl můj záměr). Každopádně o transkripci z paštú do angličtiny a následně pak do češtiny nevím vůbec nic a pokud někdo (kdokoliv) ví a chce se o to podělit pak budu jen rád a poučím se z toho.

    ad 2) jako osobní útok to neberu, a ani bych nemohl. určitě ne od Vás. můj záměr bylo poskytnout jiný pohled na události, které ty články popisují – což si myslím, že jsem také udělal. Co se týče objektivity týče tak jsem spíše skeptický protože vím, že ať si jeden článek bude číst 100 lidí tak každý z nich si z něj vezme něco jiného – tak jak se mu to hodí, jak jej to zaujme.

    ad 3) myslím, že to objektivní a vyvážené zpravodajství bych od iDnes nečekal :)

    ale ještě jednou díky za komentář a připomínky

    REPLY
  • Profilový obrázek
    František Šulc
    31. 8. 2010, 19:05

    Je to i moje pitomost. Článek jsem po Ondřejovi redigoval a take jsem si mohl vzít k ruce transkripční tabulku a přepsat to správně. Takže, Jirka má pravdu, byť se to může zdát hnidopišství. Pro všechny případy, přepisy slov z angličtiny, který byla původně v původně paštó i darí, do češtiny jsou následující:

    a – a, á; aw – au; ay – aj; c – k; dh – z; e – a, i; ee – í; gh – gh; j – dž; ch – č; kh – ch; o – u, ú; oo – ú; ou – u, ú, v; ow – ou; ph – f; q – k; sh – š; ts – c; th – s; w – v; y – j; zdvojene souhlasky krome ss (s) zustavaji.

    Co se týče Talibanu, to je už spornější. Nejsem jazykozpytec, ale táhnu za sebou transkripci, kterou jsme používali v novinách a kterou jsem začal používat zde. Nechce se mi ji měnit.

    REPLY

Nejnovější komentáře