fbpx

Síly NATO se střetly s povstalci na pákistánském území

Helikoptéra AH-64 Apache (24. července 2010) v afghánském Kundúzu po střetu s Talibanem; Foto Mass Communication Specialist 2nd Class Walter M. Wayman, U.S. Navy

Na zvyšující se počet útoků bezpilotními letouny na cíle v Pákistánu si už všichni zvykli. Od roku 2008 počet takovýchto operací vzrostl – z 35 (2008) na 53 (2009) až na 74 v letošním roce. Jen letos zemřelo při útocích 528 příslušníků Talibanu a Al Kajdy a 10 civilistů. Minulý pátek však konflikt poměrně unikátně eskaloval. Dvě helikoptéry Apache sil ISAF (nejspíše americké) pronásledovaly povstalce až do Pákistánu, kde jich třicet (podle některých informací 53) zabily.

ISAF said in a statement issued late Sunday that the helicopters were following its rules of engagement when they crossed into Pakistan. Two Kiowa helicopters returned to the area Saturday and killed at least four more insurgents, the statement said. ISAF was not immediately able to confirm whether the Kiowa helicopters had also crossed the border. U.S. forces make up the majority of ISAF troops in Afghanistan’s east.

Tento vývoj je pokračováním rozšiřovaní konfliktu a může připomínat ony války, které oficiálně neexistovaly v zemích podél vietnamských hranic na konci 60. a v 70. let minulého století. Zabránění tomu, aby povstalci využívali území sousedních států k zásobování, odpočinku a výcviku je velice důležité. Ale daří se to spíše v teorii, než v praxi. Problémů je celá řada a můžeme je vidět i dnes ve velice opatrném komentování jakýchkoli aktivit na pákistánském území.

Zástupci ISAF připustili, že helikoptéry skutečně svedly bitvu na pákistánském území, ale zároveň zdůrazňují, že to bylo podle pravidel a že se osádky vrtulníků bránily. Pákistán se okamžitě ozval s tím, že jde o zneužití mandátu mezinárodních sil a že neexistuje žádná dohoda mezi Islámábádem a NATO, která by umožňovala podobné operace. Už před třemi lety agentura AP však zveřejnila detaily popírané dohody.

The agreement between ISAF and Pakistan stipulated the following: US forces must be engaged with the Taliban or al Qaeda as they cross into Pakistan; US forces should not penetrate more than six miles into Pakistani territory; and US forces may enter Pakistan if they have identified the location of Osama bin Laden, Ayman al Zawahri, or Mullah Omar.

Americké síly vstoupily v minulosti na pákistánské území už několikrát. Dva z nejznámějších případů se odehrály v roce 2008. V červnu vojáci USA pronásledovali povstalce z Talibanu do Pákistánu a 11 jich zabili a v listopadu zaútočili na členy Al Kajdy. Při akci tehdy zemřelo sedm lidí. To však není zdaleka všechno. Jak píše Bob Woodward ve své zatím poslední knize Obama’s War, který vychází v těchto dnech, americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) organizuje a platí skupiny Afghánců, které bojují s Talibanem a Al Kajdou kdekoli je to zapotřebí, tedy včetně Pákistánu.

Podle obvykle dobře informovaného Woodwarda má jít o jednotku až o síle brigády, tedy čítající přibližně tři tisíce dobře vyzbrojených a vycvičených mužů, oficiálně označovaných jako „Counterterrorist Pursuit Teams“. Je dobré se opět vrátit do historie a připomenout si podobné operace CIA a to, jak dopadly. Výstižně to popsal Spencer Ackerman:

But the Counterterrorist Pursuit Teams follow a more traditional, decades-old CIA pattern. When it’s politically or militarily unfeasible to launch a direct U.S. operation, then it’s time to train, equip and fund some local proxy forces to do it for you. Welcome back to the anti-Soviet Afghanistan Mujahideen of the 1980s, or the Northern Alliance that helped the U.S. push the Taliban out of power in 2001. But that same history also shows that the U.S. can’t control those proxy forces. Splits within the mujahideen after the Soviet withdrawal (and the end of CIA cash) led to Afghanistan’s civil war in the 1990s, which paved the way for the rise of the Taliban. One of those CIA-sponsored fighters was Gulbuddin Hekmatyar, now a key U.S. adversary in Afghanistan.

Nejde však o americký vynález. Podobný přístup používaly snad prakticky všechny koloniální mocnosti od Britů v Indii, po Francouze v Africe. Tento model se netýká totiž pouze protipovstaleckých kampaní, či obecně, snahy ovládnout nějaké území, ale i způsobu kontroly daného území. Vytvoření paramilitárních jednotek loajálních vládci je na jednu stranu logickým postupem, na stranu druhou se ovšem většinou dřív nebo později monstrum vymkne kontrole a stane se problémem i pro toho, kdo jej stvořil.

2 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

2 Comments

  • Profilový obrázek
    121BAT
    30. 9. 2010, 20:31

    Vnější suverenita státu spojená s nedotknutelností hranic je jedním ze základních principů existence státu. Narušování těchto hranic a to dokonce ozbrojenými silami je jasným porušením mezinárodního práva. Mezinárodní systém je ze své podstaty anarchický, ve smyslu že neexistuje jeden hegemon, který by určoval pravidla a hlídal jejich dodržování. Pokusem o stanovení pravidel v mezinárodních vztazích je právě mezinárodní právo, které se zavázaly dodržovat všechny členské státy OSN. Porušování mezinárodního práva velmocemi (samozřejmě nejenom USA) nedává dobrý příklad ostatním státům, které se vždy mohou na tyto případy odvolat. Ovšem, protože nejsou velmocemi, tak jim to není tolerováno. Konkrétně porušování pákistánských hranic, když Pákistán už tak je plný protiamerických nálad a disponuje atomovými zbraněmi, se mi už vůbec nezdá rozumné. Zprává o incidentu je vůbec zajímavá, vrtulníky střílely v sebeobraně, ale kdyby nebyly na území Pak tak by se vůbec bránit nemusely. Ano, je pravda, že Taliban využívá kmenová území k odpočinku apod. ale to neopravňuje ISAF k zásahu na území Pak. Situaci by měla řešit afghánská vláda, v nejhorším její jednotky. Primárně je to však záležitost Pákistánu. Ještě k oněm dohodám, Pákistán je také mohl již vypovědět, na uzavření dohody musí být vždy dva.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Marast
    1. 10. 2010, 2:27

    A těsně po onom „obranném útoku“ amerických jednotek vedeném na pákistánském území, unikne na světlo boží (nebo světlo alláhovo?) zpráva, že západním zpravodajským službám se podařilo překazit plány na paralelní útoky na Londýn a další velká města ve Francii a Německu, které plánovali ozbrojenci se základnami v Pákistánu…

    Trapný to pokus o zdůvodnění agresívního napadení svrchovaného pákistánského území :(

    REPLY

Nejnovější komentáře