fbpx

Nalévání filtrovaného vína IV

Předchozí části naleznete zde (I), zde (II) a zde (III).

Velitel sil ISAF generál David Petraeaus v provincii Kandahár (7. října 2010); Foto Cpl. Carol A. Lehman, U.S. Army

Generál McChrystal byl nakonec po otištění článku v časopisu Rolling Stones 23. června odvolán. Pro dnešní dobu je charakteristické, že byl odvolán za to, co neřekl. Se špatně probíhající kampaní v Afghánistánu to nemělo nic společného – patrně to Washington nepovažuje za důležité.

Sluší se připomenout i to dobré, co McChrystal vykonal. Byl všeobecně považován za nejlépe informovaného velitele ISAF. Rozhýbal masivní výstavbu ANSF, zahájil přebudování zpravodajství ISAF a nově díky němu budou mít spojenci z NATO přístup k části zpravodajských zdrojů USA. Navázal i pozoruhodně dobré vztahy s prezidentem Hámidem Karzáím. Zlé jazyky by dokonce mohly tvrdit, že byl manipulován.

Jeho nástupcem se stal generál Petraeus, bývalý velitel CENTCOM, úspěšný vrchní velitel v Iráku a jeden z tvůrců COIN manuálu FM 3-24. Jednou ze zajímavostí FM 3-24 je absence takzvaného Abramsova testu. Ten je pojmenovaný po generálovi Abramsovi, posledním veliteli amerických sil v Jižním Vietnamu. Jde o jednoduchou zkoušku úspěšnosti COIN, která zní:

Když tam nemůžete jet normálním autem, tak oblast nedržíte. A když tam nemůžete přespat, tak tam nemůžete začít budovat.

Není těžké uhodnout, proč se v příručce pro test nenašlo místo. Jedna z prvních věcí, kterou generál Petraeus změnil, bylo ROE. Jen na první pohled nedošlo k patrným změnám, ale:

Subordinate commanders are not authorized to further restrict this guidance without my approval.

A další podstatná změna je v odlišení population-centric McChrystal a population-centric Petraeus.

Protecting the Afghan people does require killing, capturing, or turning the insurgents. Indeed, as I noted earlier, we must pursue the Taliban tenaciously.

V dokumentu ještě nejsou uvedeny další tajné podrobnosti týkající se například pronásledování povstalců do pákistánského vnitrozemí. Vrtulníky Apache AH-64D poprvé zaútočily na Taliban za hranicemi v pátek 24. Září a 30 jich zabili. A aby si náhodou nikdo nemyslel, že se jednalo o omyl, v sobotu si to ve stejné oblasti zopakovaly Kiowy TF Viper s dalšími čtyřmi mrtvými. Víceméně se zdá, že pokusy o nastolení ochrany populace neletálními prostředky skončily. Potvrzení nového trendu v americké armádě zní od velitele speciálních sil SOCOM.

The head of the U.S. Special Operations Command, Adm. Eric Olson, has said too much emphasis is being placed on protecting locals and not enough on fighting the enemy. “Counterinsurgency should involve countering the insurgents”…

Nic to ale nemění na tom, že posily jsou nutné. Americké ztráty dosahují rekordních výšek. Ještě v lednu to bylo „jen“ 25 mrtvých a 169 zraněných. V červenci již 56 mrtvých a 591 zraněných a v srpnu šlo zatím o rekord – 54 zabitých a 600 zraněných. Jinými slovy, americké ozbrojené síly ztrácejí jeden prapor měsíčně. Posily budou muset být rozhodně větší, než dva tisíce, o které žádá generál Petraeus Bílý dům.

Washington se rozhodl alibisticky požádat o posily NATO. Jak to asi dopadne? Americké ministerstvo zahraničí nelení a shání další posily po světě. Naposledy oslovilo Bangladéš. Zřejmě podle další oblíbené intelektuální teorie, že Talibanci nebudou útočit na muslimské vojáky. Pokud by to mělo platit, proč tedy v Pákistánu probíhá již několik let občanská válka? A jak se zachová pákistánská tajná služba ISI k vojákům z provincie, která se na popud Indie „zrádně“ odtrhla v roce 1971?

COIN

David Galula, klasik a praktik protipovstalecké literatury, uvádí tři nejběžnější chyby v aplikaci COIN:

  1. Neschopnost jednotek přizpůsobit se úkolům;
  2. nedostatečná systematičnost operací;
  3. nedostatek přísnosti k obyvatelstvu (v originále firmness).

Všechny výše uvedené chyby lze objevit v operaci Moštarak v Mardžáh. V první fázi operace byla sice oblast uzavřena, ale nebylo přijato žádné opatření k izolaci obyvatelstva od okolí. V Iráku se používaly panelové bariéry, nebo valy a Britové v Hílmandu ničí mosty přes zavlažovací kanály. Znemožní se tím používání vedlejších přístupů do oblasti. Na hlavních cestách se zřídí kontrolní stanoviště, což pravděpodobně vyvolá negativní reakce u místních, ale bez tohoto opatření má Taliban volný přístup do a po oblasti a může útočit dle libosti.

V oblasti nebylo také provedeno komplexní sčítání obyvatelstva s úplnou registrací do biometrické databáze. Bez toho, aby byla zavedena evidence obyvatel s identifikačními průkazy, nemůže být COIN efektivní. V Mardžáh byli evidování jen zájemci o tzv. Cash for Work v rámci rekonstrukčních projektů. To byl ale jen zlomek populace a ještě k tomu jen v oblastech s menším vlivem Talibanu.

Odebírání vzorků zatím brání afghánská vláda (zde by měli zapracovat diplomaté). Galula si v Alžírsku vystačil s papírovou kartotékou a na každém domě s křídou napsaným počtem obyvatel (počtem dospělých mužů a počtem přítomných). Hlídky to mohly po nočním zákazu vycházení kontrolovat. To ale není population-centric. Biometrická databáze se samozřejmě nepoužívá jen k evidenci obyvatel, ale i k další zpravodajským účelům.

Až po těchto opatřeních, díky kterým se získá kontrola nad obyvatelstvem, má smysl intenzivně hlídkovat a začít oblast čistit od povstalců. Základny musejí být v blízkosti obyvatel. Ne kvůli ochraně, ale protože Taliban potřebuje lidi, aby mohl bojovat. Potřebuje přístřeší, potraviny, peníze a tak dále. Jestliže neprobíhá hlídkování 24/7, Taliban se vrátí a vezme si, co potřebuje a hlavně potrestá ty, kteří spolupracují se spojenci a vládou.

Dnes již jsou ti, kteří spolupracovali s mariňáky v Mardžáh pravděpodobně mrtví a zbytek obyvatel celkem oprávněně silám ISAF nedůvěřuje. Znovu je získat na svou stranu si přitom vyžádá mnohem více úsilí, sil a peněz.

Další problematickou záležitostí, se kterou se musejí spojenci a afghánská vláda vypořádat je zadržování vězňů. V současnosti se osoba po zadržení ISAF musí do 96 hodin předat místním úřadům. To je pokrok proti roku 2008, kdy to bylo jen 48 hodin. Za tak krátkou dobu stihne sepsat žalobu český státní zástupce, ale ne zpravodajský důstojník ISAF, nebo negramotný policista.

V zemi kde neexistuje centrální evidence obyvatelstva a rejstřík trestů musí být žaloba přeložena do dárí či paštó a projednána místním soudem. Není tedy divu, že Afghánistán má v přepočtu na obyvatele méně vězňů než Švédsko. V Iráku Američané zadržovali desítky tisíc podezřelých bez soudního příkazu. Je to sice proti pravidlům právního státu, ale jedinou další rozumnou alternativou je takového člověka nezatýkat, ale raději zabít.

Na závěr si dovolím ocitovat generála Petraeuse:

Situace je vážná, nikoliv beznadějná.

3 comments
Profilový obrázek
Jan Spacek
CONTRIBUTOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

3 Comments

  • Profilový obrázek
    Richard
    30. 10. 2010, 21:31

    Dobrý den,

    nejsem žádný odborník, spíš by se dalo říct typický zástupce laické veřejnosti se zájmem o vojenství a světovou situaci. Proto prosím taky berte mou otázku s nadhledem a jestli už byla někde dříve diskutována, příjměte mou omluvu.

    Souhlasím s Vámi s myšlenkou, kterou jste uvedl v minulém článku (III. díl), že na afgánské sociální a kulturní prostředí nejde tak docela dobře praktikovat demokracie západního vzoru. Rád bych se ale zeptal na Váš názor, jaký model vládnoucí hirearchie by mohl být v Afganistánu s úspěchem aplikován (pokud bychom chtěli úspěšnou a trvalou změnu oproti počátečnímu stavu před invazí) – který by navíc spojenecké síly dokázaly aplikovat. Mám totiž zatím dojem, že spojenecké síly chtějí pokud možno všude slepě nasadit demokracii západního stylu (kterou budou mít ideálně pod kontrolou) bez jakéhokoliv ohledu na kulturní a sociální aspekty… nebo lépe řečeno bez ohledu na cokoliv. A když se demokracii nedaří aplikovat, tak se ji snaží aplikovat o to víc.

    A další věc, která si myslím souvisí s Afganistánem (opět, pokud již někdo někde tohle uvedl, opět se omlouvám, nesleduji všechny diskuze a komentáře) – nedávno jsem po dlouhé době viděl film Rambo 3 (chápu, že se Vám na tváři objevil shovívavý úsměv) a musím říct, že některé věci – vzhledem k současnému konfliktu – mě dost zaujaly a vlastně mám dojem, že američtí představitelé by měli některé scény shlédnout, aby trochu lépe pochopili svého nepřítele a „duši afgánců“. Taky stojí za uvážení, že slova vložili do úst hercům ve filmu sami američané-scénaristé.
    Například zde, doporučuji slédnout krátkou scénu začínající v čase 6:30, kdy Rambův průvodce (mimochodem, možná je to jen „kachna“, ale zahlédl jsem poznámku, že tahle postava byla inspirována postavou Usamy Bin Ladina) dává krátké představení Afganistánu:
    http://www.youtube.com/watch?v=PFl2LT2aHho&feature=related
    Další zajímavá zmínka (jen jedna věta, přesto zajímavá v kontextu k současné situaci) v čase 2:20
    http://www.youtube.com/watch?v=Eho-yqsoU9Q&feature=related
    A v tom samém videu v čase 5:30, kdy afganský bojovník popisuje Rambovi náturu afganců a bojovníků Mudzahíd.
    Můj názor opravdu je, že američtí velitelé by měli hlavně tyto scény shlédnout, aby lépe pochopili mentalitu svého nepřítele a národa, který se snaží dostat na svou stranu. Mám dojem, že to jim zatím uniká.

    A zde, pro zajímavost, alternativní zakončení filmu, kde se na konci Rambo rozhodne přidat a zůstat s afgánci (!) a je uvedeno i věnování afgánskému lidu. (scéna v čase mezi 0:45 a 2:00, zbytek videa zas tak za moc nestojí)
    http://www.youtube.com/watch?v=6a8_Hd4he_8&feature=related

    A ještě poslední otázka, či spíš prosba – pokud tento komentář čte některý z vojáků, který byl na misi v Afganistánu – chci se zeptat – měli jste přímý kontakt s obyvateli? A jestli ano, jak na Vás působili? Dařilo se najít „cestu“ ke komunikaci s nimi nebo si drželi odstup a neměli touhu po žádném kontaktu? Rád bych věděl něco víc o interakci s obyvatelstvem a zkušenosti s nima z pozic a pohledu běžných vojáků.

    Přeji hezký den!

    Richard

    REPLY
  • Profilový obrázek
    pawluscha aka masakrist
    31. 10. 2010, 23:18

    Zdravím
    a jediná otázka: proč ten výsměch „intelektuálním teoriím“ o tom, že Taliban/povstalci nebudou útočit na muslimské vojáky, když jinou ryze „intelektuální teorii“ (o dominanci ISI nad radikály) zmiňujete? Navíc bez jakéhokoli ližšího vysvětlení?
    Také si myslím, že Taliban bez rozpaků zaútočí na nominálně muslimské vojáky bojující s NATO – souvisí to s jejich chápáním islámu a vyžaduje delší vysvětlení. Teorie o omnipotenci ISI je však rovněž klišé: i v dobách, kdy vliv na Taliban měla (v jistém čase určitě), nebyla přijímáná beze zbytku a všemi. Nyní je její pozice ještě slabší (alespoň dle pákistánských expertů). Pokud jste čerpal z knih A. Rašída, právě za tuto vazbu je kritizován nejvíce, a to nejčastěji paštunskými autory.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Šťoural
    3. 11. 2010, 1:04

    to Richard
    Na model pro vládu v Afghanistanu by jsme se měli po 9 letech konečně zeptat afghanců.Zatím jim hodně radíme ale vůbec nerozumíme.Když se o to pokusila OSN,byla odsunuta na druhou až třetí kolej.Ale obávám se že na „ideální vládnoucí model“ zatím nepřišli za několik set let ani oni sami.

    Mám jisté obavy že někteří velitelé ISAF bohužel čerpají informace o AFG pouze z Ramba.Mimochodem u ANA je Rambo 3 nejoblíbenější film vůbec.

    to Pawluscha
    Můžu se zeptat kde přesně se nalézá vámi připisovaná „intelektuální teorie“?V článku je ISI zmíněná pouze jednou v souvislosti s vojáky z Bangladéše.Odtrženou provincií je myšleno Bengálsko,Východní Pakistán.

    REPLY

Nejnovější komentáře