fbpx

Němci jsou opět ve Francii

Slavnostní ceremoniál z rozmístění německého praporu na francouzské půdě nedaleko Štrasburku; Foto Katharina Winkler, bundeswehr.de

Poprvé od 2. světové války byl rozmístěn ve východní Francii prapor německých ozbrojených sil. Jednotka je součástí francouzsko-německé brigády, sídlí nedaleko Štrasburku a v roce 2012 má mít 600 vojáků připravených na boj.

The historic move, aimed at cementing friendship between the neighbors who fought three devastating wars in 75 years, was agreed by French President Nicolas Sarkozy and German Chancellor Angela Merkel at a Munich summit in 2009. French Defence Minister Alain Juppe and his German counterpart Karl-Theodor zu Guttenberg attended a ceremony to mark the event, with Juppe hailing „a new impetus to move forward the construction of Europe.“ Guttenberg stressed that „the cooperation between our two countries benefits all of Europe“ as the 291st Infantry Battalion received its colors under a driving rain.

Je pravdou, že se nyní poněkud narovnal stav, kdy doposud úzká francouzsko-německá spolupráce spočívala v tom, že v Německu byli rozmístěni francouzští vojáci, zatímco němečtí zůstávali v Německu. Co se týče popisu události jako nového zárodku při „konstrukci Evropy“, tím bych si nebyl tak jistý. Anglo-francouzská spolupráce, která je více pragmatická, než vizionářská, mi přijde mnohem praktičtější, než ta francouzsko-německá, která má v sobě ideály, ale doposud se nebyla schopná pohnout za pěkná gesta (aniž bych se chtěl kohokoli dotknout a být příkřejší, než je nutné).

Vzpomněl jsem si přitom na to, co vyprávěl Tomáš Valášek z londýnského Centre for European Reform. Ten nyní strávil nějaký čas objížděním Evropy a vyptáváním se na stav, percepci a důvěru ve vzájemnou spolupráci. Podařila se řada věcí, nicméně nedůvěra stále přetrvává (v co se vyvinou anglo-francouzské líbánky?) a existují i překážky dané například politickou vůlí.

Konkrétně, dá se sestavit společný prapor, možná i brigáda. Může být vybavená, po všech stránkách zajištěná a vycvičená, ale když se objeví konkrétní úkol, co pak? V tu chvíli přicházejí ke slovu politici. Pokud není daný úkol příliš kontroverzní, vojáci budou využiti (dá se odhadnout, že pokud nepůjde o příliš kontroverzní nasazení, bude to buď při ohrožení teritoria, či při mírové misi), pokud půjde o politicky problematickou destinaci, nasazeni nebudou. Konkrétně, mohla by francouzsko-německá jednotka vyrazit někam do žhavějších částí Afghánistánu? Asi ne.

Fakt je ten, že vytváření společných bojových jednotek vypadá možná velice dobře, ale praktický efekt nemusí být vůbec velký. Jsem příznivcem hlubší spolupráce v oblasti obrany v Evropské unii, ale říkám si, že základy, které nejsou vidět poslouží pro konstrukci lépe, než nablýskaná střecha.

2 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

2 Comments

  • Profilový obrázek
    Šťoural
    13. 12. 2010, 1:02

    Podle toho co si máme pod žhavější částí Afghanistanu představit.Každopádně D/F Brigade v Kábulu již sloužila v roce 2004-5.
    http://de.wikipedia.org/wiki/Deutsch-Franz%C3%B6sische_Brigade

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    13. 12. 2010, 1:34

    Pokud někdo chce mít společnou obranu, tak musí mít především společné národní zájmy (a z toho vyplývající společnou zahraniční politiku) – to platí i pro současné česko-slovenské „líbánky“.

    Vezměte si tři fiktivní země – X, Y a Z – které postaví společnou brigádu. V jakési jiné daleké zemi – říkejme ji třeba U – má jedna z těchto zemí své národní zájmy (třeba nerušený přísun nerostného bohatství), ale další dvě nemají zájem se zde angažovat. Takže společná jednotka do boje nevyrazí. Země X však zaútočí na zemi U sama a obsadí ji. Následně bude požadovat, aby se do operace na udržení míru/postkonfliktní rekonstrukce zapojily další země – mimo jiné i Y a Z. Jenže třeba taková Y o to vůbec nemá zájem a Z pouze za určitých pomínek.

    Takže nakonec zjišťujeme (jako již mnohokrát), že většina tzv. „mnohonárodních“ jednotek jsou jen prázdná politická gesta. Z vojenského hlediska jsou to nejčastěji paskvily – příkladem budiž bývalá společná česko-slovensko-polská brigáda (viz. http://www.army.cz/avis/publikace/integrace/ces_pol_slov_brigada.pdf ).

    Úsměvná je především úvodní pasáž, ve které se píše: „Posláním mnohonárodní brigády je účast na mezinárodních mírových operacích pod vedením NATO nebo Evropské unie v souladu s Chartou OSN a ve shodě s vnitrostátními právními předpisy smluvních
    stran.“ Kolika mírových operací se vyčleněné jednotky smluvních stran zúčastnily pod velením velitelství této brigády? Žádné, naprosto žádné…

    REPLY

Nejnovější komentáře