Vrtulníkáři vs armáda – geneze jednoho sporu

95 Komentářů

1. Trochu to připomíná Hlavu XXII. Rád bych ovšem upozornil na jiný aspekt přesčasové práce. Plat za práci přesčas představuje tzv. pohyblovou sloužku platu, kterou lze nahradit výběrem náhradního volna. Jestliže nemáte možnost si náhradní volno vybrat, vyplácí se právě plat za práci přesčas a když by se náhodou stalo, že není poskytnuto náhradní volno, ani plat za práci přesčas, tak promlčitelnost obou nároků jsou 3 roky od jejich vzniku. Při odchodech do zálohy může dojít k tomu, že se musí vyplatit plat za práci přesčas a ten pak ovlivní výši základu pro výpočet výsluhového příspěvku, jestliže dotyčný/á splňuje nárok pro jeho přiznání. Nakonec se vůbec nemusí ušetřit, ale jenom dojde k přesunu nákladů v čase a v organizační struktuře – rozpočet MO se zatíží náklady na výsluhové náležitosti vyplácené Vojenským úřadem sociálního zabezpečení.

   Odpovědět

   1. Koncept místo peněz za práci volno je chybně již od začátku . Do práce chodíme pro plat ?

      Odpovědět

2. Orgány činné v trestním řízení předaly vyšetřování vojenské polici. Do jejího čela mezitím zasedl generál, který krátce předtím šéfoval Inspekci ministra obrany, která na podání nijak nereagovala. Jak mohlo dopadnout vyšetřování takto personálně provázaného systému? Podání skončilo odložením. Stížnosti na podjatost Vojenské policie nebyly státním zástupcem reflektovány.Kauza přerovské jednotky SAR byla ze strany Generálního štábu uzavřena šikanózním převelením čtyř kapitánů na Generální štáb do Prahy k předávání zkušeností. Tím jednotka SAR na vrtulníku W-3A Sokol v Přerově ukončila svoji činnost. Toto je stejné jako zrušení zvláštního odboru VP a jednotky SOG.Inspekce se přesunula na Vojenskou policii a účasti…….pánu o kterých se ještě bude hodně mluvit. Nezapomente všichni poslat stížnost na zdanění výsluh – ústavní soud bede muset rozhodnout. Nevím kdo vykradl republiku nebo armádu ale piloti nebo vojáci v záloze určitě ne. Tak se připrav armádo – nic Ti neodpustím………..to se připrav.

   Odpovědět

3. Tož teď už chápu proč bývalý NGŠ chtěl proplácet všechny přesčasy: „MF DNES se také dostala k informacím, podle nichž Pavel Štefka po ministrovi obrany opakovaně žádal desítky tisíc korun za stovky hodin přesčasů. Jednotlivé položky například zdůvodnil: účast na recepci malajského velvyslanectví – 1,5 hodiny; návštěva recepce ministerstva zahraničí – 2 hodiny; příprava cvičení Strong Campaigner – 4 hodiny. Účast na brigádních manévrech měl přitom Štefka v popisu práce. Plat šéfa generálního štábu se navíc pohybuje mezi 50 000 a 60 000 korun.“ (http://zpravy.o2active.cz/detail.aspx?id=3791)

   Odpovědět

4. To Petr. Souhlasím, podobnost chování generality u SAR a VP mne praštila do očí. Jakmile vznikne problém poukazující na špatnou práci generálského sboru nebo odkrývající systémová selhání v AČR, je pro jistotu likvidována celá jednotka obdobnými postupy a principy. Je to celkem pravděpodobné.

   Odpovědět

5. To Bohuslav Pernica. Je to tak jak pravíte, ovšem pokud je prokázán úmysl nebo spáchání trestného činu potom je situace postavena jinak. Zde je vymahatelná mnohem dále. A celé to úmyslem velmi zavání, tedy i trestně právní odpovědností, jelikož škody mohou být jenom na penále astronomické

   Odpovědět

6. Myslim, ze celkem dobre rozumim frustraci pilotu (ci jinych vojaky jiz ve zminovanych pripadech), kteri byli odejiti. Nejhorsi na tom je, ze casto to postihne prave ty srdcare, kteri chteji svou praci delat naplno a dat tomu trochu vic nez je normalni a to, ze delaji vic nez jini se jim vrati jako bumerang. Bohuzel to plati vsude a ne jen v armade…

   Odpovědět

7. to morph: Armády se ale mají chovat jinak než ostatní – kamarádství, řád. Z toho vyrůstá to srdcařství. Nedokážu si představit, že by se takto zevnitř likvidovala třeba církev…

   Odpovědět

8. Geneze sporu má další vývoj a pokračuje. Přesto konec sporu je stále v nedohlednu. Přibyl další kamínek do mozaiky armádního práva. Jak dlouho chce nejvyšší velení poškozovat armádu, tím, že volí zcela nezákonný způsob stanovování pracovní doby, netuším. Co je jisté je to, že pokud uspějeme, budou škody, za ješitnost a neschopnost přiznat chybu velení včas, na straně státu astronomické….

   http://zpravy.idnes.cz/vojensky-pilot-chce-doplatit-nocni-smeny-soud-uznal-jeho-stiznost-1d7-/domaci.aspx?c=A111013_110448_domaci_jj

   Odpovědět

9. Pane Kohoute, dopustím se názoru vycházejí z mého dlouhodobého pozorování: Velení armády, generalita, je jen skupina figurek v rukou svých nejbližších spolupracovníků. Halaška si přece to nařízení nepsal sám. Naopak poskytl záda vůli svého štábu a zde museli mít převahu finančáci. Stálo by za to, kdyby odpovědnost měli ti, kteří zpracovali ono nařízení. Holt, když toho o právu víte daleko méně, než vaši podřízení (a ti si jej vykládají tak, jak je to naučili na vojenské vysoké škole), pak vám nezbývá než jim bezmezně věřit. Prostě, je to jako ve vztahu dětí a rodičů, akorát tato infantilita je spojena se jmenovacím dekretem od prezidenta.

   Odpovědět

10. Ano. Je to tak jak pravíte. Každý musí nést svoji odpovědnost a porušení zákona je závažným skutkem. Navíc pokud přihlédnete k cílené demolici správního řízení, potom navážu na Vaši teorii figurek a dodám – figurky, protože hospodaří s mocí jim do rukou svěřenou, se snaží zneužít všechny páky, které mají v rámci řízení k dispozici. A mají jich na svých vysokých postech mnoho. I generál Picek vesele tvrdil jak stojí za stanoviskem svého právního oddělení a máme již dva soudy, které nezávisle rozhodly ve správním řízení v náš prospěch. Zdá se, že takto vysocí funkcionáři již mohou zcela beztrestně vykládat cokoli, nic jim neublíží. Přitom stačí říci – dejte průchod právu, nic víc. Je s podivem a zajímavé, že ti právníci, kteří sepsali rozhodnutí, velitelé kteří je podepsali, velitelé kteří neprávně nařizovali jsou stále na svých místech a nebo v pohodě na výslužbě. Z celého armádního postupu trčí jako sláma z bot, neochota dohledat skutečného viníka. Bohužel, zavání to již provázaným mafiánským systémem a to až do řad inspekce……proto je v armádě takový bordel jaký je – není možno vyvodit důsledky z překračování zákona u jednotlivců vyšších velitelských stupňů. Dá se tvrdit, že personálně se armáda od těchto plev neočišťuje, naopak armáda je podporuje a drží si je na svých místech….velmi chybná personální politika, která nese své ovoce v podobě paralyzované a nefunkční armády. To je můj osobní názor, podepřený osobní znalostí problematiky.

    Odpovědět

11. Tak roky plynou a škody armády v tomto sporu o určení pracovní doby jen rostou. Prohraných sporů přibývá…..Kromě faktu, že máme zcela nedůvodně zastavené řízení a dle mínění služebního orgánu, máme doložit, kdy jsme pracovali v pohotovosti na pracovišti a kdy ne. Ovšem to, že nám de jure pohotovost na pracovišti nikdy nebyla nařízena už armádní právníky nezajímá. Výrok soudu, že je nepochybné, že nám pohotovost nebyla nařízena je ignorován……stupidní postup, kterým se armáda snaží ododálit své rozhodnutí, které už nemůže být odmítavé.

    Bohužel, mě osobně na celé záležitosti strašně mrzí, že to lidské bahno co se dostalo na funkce, kteří nás aktivně a cíleně povyhazovali do civilu, neponesou nikdy zodpovědnost za svinstva, která napáchali….bohužel vše počíná poukazovat na všehoschopného ministra Picka. O sporu věděl a zvolil naši dehonestaci a potichu souhlasil s naším vyhazovem od armády.

    Navíc armádě přibyl jiný problém. Na diskriminaci jsme upozorňovali. Jedni měli zaplaceny přesčasy a jiní v náročnější službě, dostali nařízenu pohotovost na pracovišti. Soud konstatoval, že způsob určování pracovní doby je diskriminační a v rozporu se směrnicí EU. Více v rozhodnutí soudu, který proběhl před třemi týdny.

    Nicméně Soudní dvůr Evropské unie, (dále jen „SDEU“), ve věci C-429/09 Günter
    Fuß v. Stadt Halle (Saale) judikoval, že pracovník, který jako hasič zaměstnaný u zásahové
    služby, která je součástí veřejného sektoru, odpracoval průměrnou týdenní pracovní dobu
    přesahující pracovní dobu upravenou v čl. 6 písm. b) směrnice 2003/88 se může dovolávat
    unijního práva pro uplatnění vzniku odpovědnosti orgánů dotyčného členského státu k získání
    náhrady újmy vzniklé v důsledku porušení tohoto ustanovení. Článek 6 písm. b) směrnice
    2003/88 v rozsahu, v němž ukládá členským státům maximální mez průměrné délky týdenní
    pracovní doby, která musí být jakožto minimální požadavek přiznána každému pracovníkovi,
    představuje totiž důležité pravidlo sociálního práva Unie, které nelze podrobit jakékoli
    podmínce nebo jakémukoli omezení a které jednotlivcům přiznává práva, jichž se mohou
    přímo dovolávat u vnitrostátních soudů. Nedodržení požadavků upravených v čl. 6 písm. b)
    směrnice 2003/88 musí být navíc považováno za dostatečně závažné porušení unijního práva,
    pokud k němu v průběhu dotyčného období došlo ve zjevném rozporu s judikaturou SDEU. Je
    však na vnitrostátním soudu, aby ověřil, zda existuje přímá příčinná souvislost mezi
    uvedeným porušením čl. 6 písm. b) a újmou, která vznikla pracovníkovi v důsledku ztráty
    doby odpočinku, která by mu náležela, kdyby byla dodržena maximální délka týdenní
    pracovní doby upravená tímto ustanovením. Náhrada této újmy způsobené jednotlivci může
    být zajištěna veřejnoprávním subjektem, pokud byla tato újma způsobena opatřeními interní
    povahy, která byla tímto subjektem přijata v rozporu s unijním právem. Unijní právo navíc
    nebrání ani tomu, aby odpovědnost takového veřejnoprávního subjektu za újmu způsobenou
    jednotlivci takovými opatřeními mohla vzniknout vedle odpovědnosti, kterou má samotný
    členský stát. Tyto závěry jsou shodné bez ohledu na to, zda se na dotyčný skutkový stav
    vztahují ustanovení směrnice 93/104 o některých aspektech úpravy pracovní doby, ve znění
    směrnice 2000/34, nebo ustanovení směrnice 2003/88. (viz body 49, 58–59, 61, 63, 99, výrok
    1, 4)
    V novém řízení bude potom na žalovaném, aby uvážil, zda v případě rozkazů velitele
    vojenského útvaru 3641 Líně, ve znění předloženém žalobcem, nedošlo rovněž k porušení
    unijního práva jako v případě hasiče, zaměstnaného u zásahové služby, která je součástí
    veřejného sektoru, zda tedy v inkriminované věci by bylo lze postupovat per analogiam.

    Tolik výcuc z rozhodnutí soudu……

    Pokud chtějí obě inspekce (jak MO tak NGŠ) nadále systematicky strkat hlavu do písku a kašlat na unijní právo i na naše vlastní zákony, pak ochotně v souvislosti s tímto sporem rozházím několik dalších trestních oznámení, a do něj zahrnu všechny osoby, které zasadili o neřešení tohoto problému, respektive řešili ho tím, že se začali všech původců sporu zbavovat jako špinavého prádla……

    Základní linka té doby, která tento spor nastartovala a držela v nemorální rovině:

    Parkanová, Picek, Halaška, Braun, Dědoch a v Praze Bejdák, inspekce MO, inspekce NGŠ a právní oddělení, které zpracovávalo učelové argumentace. Je mi smutno, jaké charakterý se starají o zákonnost v armádě. V tomto případu nějak záhadně selhali všechny kontrolní orgání MO…..kdo z nich měl jakou odpovědnost se po čase vyjeví také. To jak se vyjadřovali ve zmíněné věci je i součástí spisu, tedy řádně zadokumentované.

    Stále jsme odhodlání to dobojovat do konce. Jsme ze staré školy a na hlavu od loajálních zbabělců, si kálet nenecháme…….Tak se i vy, stále sloužící držte, ten spor je i tom, jak se budou v budoucnu chovat i k vám.

    Odpovědět

12. Vy jste si odpověděl sám. Všeobecné ingoranství lidí ve funkcích dosazovaných nikoliv na principu odbornosti, ale zásluh a předcházení jakékolik konkurenci ohrožující jejich postavení. To je personální výběr, systematizace hodností tak, aby konkurenti byli co nejdále gegoograficky i hodnostně.
    Copak si někdo myslel, že vrtulníkář na funkci inspektora bude schopen vykládat a pochopit právo? Navíc on se ze systému zrodil a že by ukázal na to, že systém, z něhož se zrodil a držel ho po dobu své služby, byl chybný. Ruka ruku mije.

    Odpovědět

13. Ad Jiří Kohout

    Dovolím si dvě poznámky:

    1) jedná se o spor, jehož jednotlivé části řeši soudy a je nezbytné to nechat na nich. Jiná možnost není;
    2) byť mohu mít pochopení pro Vaši frustraci, nemohu mít pochopení pro Vaše vyjadřování. Žádám Vás o zdrženlivost a slušnost (alespoň na tomto blogu) a předem děkuji za pochopení.

    Odpovědět

14. To je odvrácená tvář té milé hodné armády……bohužel, má životní zkušenost….ano jsem hodně naštván, nikoli frustrován. Frustrace se postupně dostaví spíše u původců tohoto sporu.

    Já se zde bavím o dalším konkrétním rozhodnutí soudu…..ten výrok soudu říká, že armáda tímto sporem porušuje unijní právo. Nebo se Vám nelíbí mé závěry o nefunkčnosti inspekce a většiny velitelských orgánů, které byly zdecimovány postoji právního oddělení?

    Zeptám se Vás, je odpovědnost za porušení zákona jiná, pokud si zákon vykládáte jinak a tímto výkladem poškozujete práva jiných? To, že to pak schováváte za „jiný“ výklad zákona, přeci na podstatě nic nemění.

    Podstata zůstává a pokud na té podstatě řízeně selže veškerý institucionální rámec zřízený pro udržování zákonnosti v armádě, pak mi tedy řekněte, kde se stala chyba…..o našem sporu jste obeznámen a toto je další posun. Prosím přečtěte si výrok soudu, který jsem do příspěvku vložil, to nejsou mé smyšleniny – to je výrok soudu…..a pokud unijní stát nedodržuje unijní právo, vystavuje se riziku sankce a pokud jde o armádu, tak i o mezinárodní ostudu.

    Pane Šulc, obávám se, že jste již příliš na druhém břehu….o naší kauze jste věděl a nepomohl.

    Kauza u soudu skončit nemusela, armáda mohla dát průchod právu bez pokynů soudu. Schovávání se za soud je pouze zbabělost velení si připustit chybu a řešit ji.

    Víte, že útvar zastavil správní řízení, máme prý údajně doložit, kdy jsme v pohotovosti na pracovišti pracovali. Přitom soud řekl, že je nejprve nutno zjistit, zda byla pohotovost na pracovišti nařízena. Pak je nutno zkoumat, zda nastal důležitý zájem státu. Teprve pak se posuzuje zda jsme pracovali či nikoli v pohotovosti na pracovišti. Bohužel armádu to nezajímá, je jí jedno, že další soud konstatuje, že pohotovost na pracovišti nebyla nařízena……pořád dokola. Neochota vynést rozhodnutí na stupni útvar v této záležitosti je v podstatě přiznání viny…. a že to s nejvyšší pravděpodobností skončí žalobou na nečinnost správního orgánu a následně pak žalobou na určení Vám snad nemusím zvýrazňovat. Proto, že armáda klade takový odpor, je evidentní, že je napozadí vina funkcionářů a to těch zatraceně vysoko. Dívíte se, pokud budeme chtít znát jména původců tohoto stavu a přenést na ně zodpovědnost za to působí? Právníci to nepodepisují, to je role velitelů a ti musí nést odpovědnost. Třeba i za prodejného právníka…..

    P.S. Pokud Vás někdo řízeně, bez poděkování, vyhodí na dlažbu po 30 letech u armády, v okamžiku, kdy se domáháte svých zákonných práv, to by jste Vy jste nazval jak? Já to nazývám svinstvem….jinak nemohu….přesto na výrazovém expresivu uberu….i já děkuji za pochopení.

    Odpovědět

15. Ad Jiří Kohout)

    Po přečtení vašeho předposledního příspěvku jsem celý den přemýšlel, zda je rozumné na něj reagovat, protože se mi to bezpochyby vrátí jako bumerang, ale skutečně mi to nedá.

    1. Na úvod – jsem přesvědčen, že soud vám dá nakonec za pravdu, z právního hlediska nejspíš skutečně AČR postupovala nesprávně.

    V ideálním světě by skutečně měla být práce přes čas a další věci automaticky propláceny. Jenže nežijeme v ideálním světě a AČR v posledních letech už vůbec ne. Proto by mne na vašem místě ani ve snu nenapadlo takhle postupovat, jelikož jistě nebylo těžké uhodnout jaký důsledek to bude mít pro vaši jednotku. Někdy je lepší ustoupit, pokud je to ku prospěchu jednotky, i když má člověk „pravdu“.

    Jen tak na okraj – rozhodně nejsem člověk, který by se bál chodit do střetu se svými nadřízenými a mnohdy jsem tak činil jak dobře vědí ti co mě znají, ale člověk, nebo jeho vnímavější okolí, by měl být schopen rozeznat kdy případná „výhra“ bude mít negativní dopady na jeho jednotku a kdy už jde jen o něj.

    2. Proč jsem vlastně reagoval? Nadzvedla mne totiž věta ve které naznačujete, že bojujete i za nás co ještě sloužíme. Skutečně? Opravdu se domníváte, že zbytek AČR sdílí váš pohled? Dobře si vzpomínám na dobu, kdy ten případ vyšel na světlo boží ve zprávách a jak jsme to tehdy v Chrudimi hodnotili. Vyhodnotili jsme si to jako problém malé části letectva jež ze svého modrého obláčku prostě nevidí problémy zbytku armády. A od té doby se situace již jen zhoršila.

    Zase na konkrétním příkladu Chrudimi. Jednoduchou aritmetikou si lze spočítat, že pouze na výsadkovém výcviku vyplácá výsadkový prapor veškeré přesčasové hodiny ze 150 h fondu, ano i v dnešních krizových časech s omezenými letovými hodinami a nedostatkem padáků. Pamatuji, že to bylo min o 1/3 více. A to ani nezmiňuji ostatní druhy výcviku, obligátní „na 06:00 ve zbrojáku“ a takhle by se dalo pokračovat. Ani nezmiňuji přesčasové hodiny VR a VrPr, VkPr když se plánují cvičení, čtvrtletí… A ze to všechno samozřejmě nikdo nikdy neviděl ani korunu navíc, to samé platí o NV. Prostě se jede na gentlemanskou dohodu a všichni to tak vždycky brali a doufám, že i brát budou.

    Teď si asi myslíte, že výsadkáři jsou prostě pitomci, kteří si nechají srát na hlavu, ale to se mýlíte. Všichni prostě chápou, že je to součástí výsadkařiny a že jedinou alternativou je necvičit. Časy hojnosti jsou prostě pryč a útvar na to jednoduše nemá, ostatní útvary jsou na tom v bledě modrém stejně.

    Ve chvíli kdyby došlo na lámání chleba, tak prostě nadřízeným nezbude než začít rušit výcvik, schopnosti půjdou dolů, začneme se plánovitě zbavovat některých schopností a všechno půjde k čertu. A argumenty, že pokud na to AČR nemá, tak takovou schopnost nemá mít, jsou sice pravdivé, ale nikam se tak nedostaneme. AČR si skutečně zvykla, že může u značné části personálu spoléhat na čisté srdcařství a entusiasmus, ale teď skutečně není doba pro to stavět se na zadní.

    Zase na příkladu Chrudimi – od doby zahájení vašeho sporu přišel výsadkový prapor o cca 40% rozpočtu, o ostatních praporech 4. brn lze říci totéž. Ale úkoly zůstaly stejné, dokonce došlo k navýšení. Jak je to možné? No, majoři jezdí na služební cesty vlakem ve II. třídě místo Fábií, protože je třeba šetřit každý litr nafty. Větší cvičení se omezila, jelikož není na nájem mobilních toalet, které jsou dané ekologickou normou. A takhle by se dalo pokračovat do nekonečna.

    3. Sečteno a podtrženo, jsem přesvědčen že do roku, dvou spor u soudu vyhrajete. Nevím ale jestli si to vítězství budete moci vychutnat při pomyšlení jaký dopad to mělo na pověst a schopnosti SAR. To si zhodnoťte sám, moje vnímání letectva je omezené na jeho malou a ne zrovna reprezentativní část, a to náměšťské FACy. Mimochodem podobný spor si u této jednotky absolutně nedokážu představit.

    Už to, že vašimi slovy vás okresní soud upozornil na to, že před podáním žaloby je třeba záležitost nejprve řešit služebním postupem, leccos vypovídá o poměrech u vaší jednotky. Pokud bych měl zesumarizovat pohled pozemáka na věc, tak mne napadne analogie s jedním nejmenovaným severočeským praporem, jehož zástupci poslali otevřený dopis gen. Žižkovi, kde si mimo jiné stěžovali na to, že na výroční přezkoušení z plavání si museli zakoupit plavky, které jim AČR neproplatila. Tak tomu jsme se v Chrudimi taky od srdce nad pivem zasmáli…

    A propos, já jsem taky na druhém břehu, ale nevzpomínám si, že bych byl někdy na tom opačném. V profesním životě není nic důležitějšího než perspektiva útvaru, nikdy jsem to neviděl a nebudu vidět jinak. A proto nemůžu souhlasit s vaším postupem, i když vám dávám po právní stránce za pravdu.

    Odpovědět

16. Pane Zelinko, napsal jste to moc pěkně, ale bez znalosti věci. Nikomu z nás nikdy nevadila nějaká práce přesčas, zvláště když dělám práci, která mne baví, ale všeho s mírou! Zmiňujete se, že vám výsadkový výcvik v pohodě naplní 150. Jen pro Vaši představu, já jsem také plnil fond 150, sice ne vždy plně, ale na 120 hodin za rok jsem se vždy v pohodě dostal, k tomu všemu 240 hodin přesčasů a 1024 hodin v pohotovosti o kterou se soudíme. Když si k tomu připočtete řádnou pracovní dobu cca 1950 vyjde vám krásných 3334 hodin za rok. Nyní budeme trochu dělit. 3334/365= 9,13 hod., a 3334/260=12,8 hod. A teď prosím odpovězte, už se znalostí věci, jaký je nyní Váš pohled na náš spor. Myslíte si, že je zcela normální, abych byl v práci 9,13 hodiny, každý kalendářní den (v přepočtu na všechny dny v roce)? Když to přepočteme na pracovní dny v roce, vyjde nám číslo 12,8 hodiny. Chtěl bych ještě upozornit, že těch 1024 hodin mi bylo zaplaceno částkou 60 Kč na hodinu, za připravenost ke vzletu do 10 minut. Ještě pořád se vám to zdá v pohodě? Ještě pořád by jste dával přednost útvaru a vašemu profesnímu životu, před svou rodinou a jinými sociálními právy? Tak jak jsem zde nastínil jsem fungoval 8 let, jsou lidé, kteří v tom jedou více jak 10 let, mně už to stačilo, a proto po vypršení závazku, jsem raději dal přednost své 16 měsíční dceři, než armádě, kde jsou potlačována základní lidská práva.

    Odpovědět

17. To je na delší povídání pane Zelinka. Ale pokusím se poodhalit příčiny sporu…..

    1. I já jsem hluboce přesvědčen, že spor nelze prohrát. Žalobu podalo 52 lidí, pokud je letajících kolem 500, pak to už není zanedbatelný spor, i když valná většina postižených do toho jít nechtěla, právě z existenčních obav. Vaše hodnocení je, obávám se hodně izolované a poplatné vztahům ve Vaší jednostce…..pohotovsti na pracovišti a 150 hodin do fondu velitele je zneužíváno u vojenské policie a v dalších složkách armády. Problém se jmenuje personální nedostatečnost a neochota armády zaplati to co ze zákona má. Pokud by to nebyl problém systémový a zásadní, pak by ho již dávno s námi armáda vyřešila….

    2. Ano, myslím si, že zbytek armády náš spor zajímá a čeká jak dopadne. Váš konkrétní případ se 150 hodinami je dost nešťastný, protože bez nátlaku přiznáváte, že i u Vás obcházíte zákon. 150 hodin velitele je stejně jako služební pohotovost podmíněno důležitým zájmem služby a tím rozhodně není normální výcvik v době míru……je zneužíván, to je celé. Pokud nemusí velení respektovat zákony, proč by ho bez výhrad měli respektovat podřízení…..mohli by říct, že se jim nelíbí třeba tarifní tabulka a basta, mají mít více. Kam to tímhle myšlením vedete raději nechci dále rozvádět……

    Pokud hovoříte o gentlemanské dohodě, pak ji nerozporuji. Pokud se domluvíte a souhlasíte, pak je to ryze Vaše věc. Ovšem k dosažení gentlemanské dohody je nutný slušný velitel, který ví co dělá a je schopen se svými lidmi i rozumně komunikovat. To u nás neplatilo. Dědoch a Braun a Kytlica si hráli jen na jeden typ Mi171 a zbytek podřízených deptali, kde to jen šlo……to je i osobní rovina sporu a byla určující pro poslední fáze před podáním žalob…..taky jsem byl ochoten ledacos překousnout, ale od určitého okamžiku už to prostě nešlo. Pokud by tito lidé neveleli, spor by nevznikl. Za pana Jogla a Špilky nás ani nenapadlo zkoumat zákonnost nařízení, to byli rozumní chlapi…ta doba přišla až pod dalším velením. Stejné to měli Plzenáci v Praze……naprosto identické. A pokud Vám začne NŠ vyhrožovat, že nás bude držet v pohotovosti na pracovišti třeba 14 dní v kuse, protože on může, tak končí sranda….pokud dostanene rozkazy, které jsou komentovány,tím, že byly vydány jen proto aby Vás nasrali, není dál co řešit…to je již hotovo.

    A k schopnostem armády – pokud bude dlouhodobě podfinancovaná, ty schopnosti se stejně neudrží, protože za hranou zákona to příliš dlouho neudržíte…..stáčí pár namyšlených frajerů. kteří si myslí, že mohou vše a je oheň na střeše…..

    3. Na soud v prvním kroku, jsme to podali z jednoduchého důvodu – absolutní nedůvěra ve velení útvaru. Spor měl řešit velitel útvaru, ten, který ho svým chováním také dostal na světlo světa….a také naše nezkušenost se správním postupem. Tedy to bylo mé první podání v životě a dá se z něj usuzovat, jak „problematický“ typ jsem byl….Osobní rovina tohoto sporu je významná. Na pozadí stojí cílevědomá likvidace SAR služby v ČR, tedy likvidace schopností armády, které tak hájíte. Pokud si dáte dohromady obvinění Julínka, pak možná pochopíte v jakém lisu jsme se ocitli a garantuji Vám, že poslanec Severa se velmi snažil zničit jednostku, která konkurovala civilní LZS v Olomouci……po našem ohrazení a napsání dopisu ministryni nastoupili represivní kroky velení…..hádejte proč? Logika věci byla jasná, rozhodnutí NGŠ již nikoli…..kdo je obviněn a propuštěn? NGŠ to nebyl……

    Pane a podotýkám, stále jsem srdcař a svoji práci jsem měl rád a byl jsem ochoten jí hodně obětovat……..tedy i spousty hodin nad rámec pracovní doby, které se nikde ve výkazu neobjevily. Bohužel, dnes to již neplatí. Vyléčili mě z toho právě nadřízení a ti také budou muset nést odpovědnost…..Dík za názor a mějte se.

    Odpovědět

18. No, majoři jezdí na služební cesty vlakem ve II. třídě místo Fábií, protože je třeba šetřit každý litr nafty . . .

    Majore a to je nějaká vyjímka ze zákona nebo je to na rozhodnutí velitele, který Vás posílá na SC? Taky jsem tak bojoval se svým velitelem, který měl dvojí metr npř. na SC z PŘ do HK jsem jel vlakem a někteří tvz. tažní a protěžování piloti jeli soukromým motorovým vozidlem.

    Odpovědět

19. Nic neni tak jednoduche, ze.

    1) Pristup 43V(m)Pr je obdivuhodny a plne odpovida tradici paras.

    2) Zmineny postup casti vrtulnikaru se muze v tomto kontextu jevit jako tak trochu nedustojny a sobecky, ale:
    2a) Docela verim, ze hlavni pricinou eskalace byla spatna prace velitelu daneho utvaru. Pro me je docela pochopitelne, ze pro dobreho velitele snesu a obetuji dost; ale plati to i obracene. Navic, nefunguje-li dovolani se ani v chain of command, chapu, ze chteli armadu „umravnit“ podnetem z venku.
    2b) Nedival bych se na to prilis perspektivou paras/heli resp. land vs air; nebo kdyz uz, pak otazkou rozvoje leadership skills u land a air.

    3) A to je pro me dulezite: nelze stavit na vyjimkach a dobrovolnych obetech. Provizorni „dotace“ ve prospech jednotky v operaci je vec jina, ale byrokraticky system, jako je MO resp. ACR musi pocitit, ze neco nefunguje, jinak se nezmeni. Kolik jeste navic budete muset u 43 V(m)Pr venovat ACR, nez se zlomite, nez vase fondy nebudou stacit? A az ten moment nastane, nekdo zacne zkoumat, jestli bylo mozne vypozorovat priznaky – a odpoved bude: ne, ti statecny a hloupi vysadkari to dotovali ze svyho, nemohli jsme vedet, ze penize/lidi/vybaveni/… nestaci;
    (nemylim-li se, rada vojaku osetruje u praporu sve zbrane vlastnimi prostredky. Supr, fungujou vam. Ale zmenilo se za tu dobu neco v planovani/nakupovani/vybaveni u ACR? Hadam, ze ne. Vsichni si mysli, ze system funguje, ze je vse v poradku.)

    Para’s pristup je hrdy, statecny a obetavy (jako rada planu, se kterymi sli ruzne paras jednotky do boje). Ale je take kratkozraky – nehledi za vlastni jednotku a za dalsi rok (a i tady lze nalezt paralelu s nekterymi operacemi paras ;-) ).

    Odpovědět

20. 2Ivo, pokud plníte 150 výsadkovým výcvikem (z principu VELICE plánovanou činností), pak porušujete zákon, tečka.
    Co se morálky a obětavosti týče. Do roku 2008 mohly v případě potřeby odlétat na zásah až čtyři vrtulníky do jedné hodiny od vyhlášení. KDYKOLIV. běžně tam působily dva vrtulníky v hotovosti, a dva další na výcviku. stačilo by zvednout telefon. zavolejte do Přerova, za jak dlouho odtud dostanete roj vrtulníků na záchranu.
    Jinak fám o tom, jak se nakládá s fondem 150 je slyšet v armádě dost a dost.. „resetování“ za kvartál mě pobavilo asi nejvíc. Pamatujete ještě návštěvu Obamy v Praze? tenkrát přilétly ostré 24 s tím, že obranu Obamy mají jako „nepřetržité cvičení“. ve stejné době stejného Obamu střežily Gripeny v normálním H24 provozu. a tam je jádro věci. sjednotit přístup mezi útvary a se zákonem.

    Odpovědět

21. Honzo, skutečně dostal systémově na frak vojenský SAR, který jsme drželi na vysoké úrovni. Jednoduše ho zrušit nešlo, kraje by se ozvaly a byl by humbuk. Tak se čekalo na reformní krok, který byl zbastlen velmi účelově a podepsal se pod něj Picek a Parkanová. Zezadu tlačil výbor pro obranu, v gesci Vidíma a Kalouskova pohúnka Severy. Dělí vše pro civilní LZS. To mi ovšem došlo až mnohem později, po setkání s doktorem Štětinou, který to viděl z pozic policie….. Jinak než řízená demolice a zbavení se schopnosti se tento počin nazvat nedá. A účelovost argumentace NGŠ, hromady lží, konec konců vyplavaly v reportáži paní Dobiášové v z reportérů ČT……sama připouští, že se kolem děly zajímavé věci…..prý se někteří novináři poté stali nežádoucí….:)

    Odpovědět

22. Ad piloti)

    Nebylo to myšleno tak, že vaše práce je pohoda jahoda. Po vašem výčtu celkové doby pohotovosti na pracovišti je jasné, že to tak není. Ale nic to nemění na mém přesvědčení, že spor nepřispěl jednotce SAR k duhu. Vidím to jen z venku, ale takový je můj dojem. Z vašich výpovědí je patrné, že ta samá praxe se dala kousnout za dvou předchozích velitelů, ale pak se něco zlomilo. Tudíž to není ani tak o systému, ale zřejmě o špatném přístupu velitelů. Otázka je, co šlo udělat jinak, ale něco se vždycky najde.

    Ad h-cz)

    1. Jak jsem psal již ve svém prvním příspěvku, plně si uvědomuji, že „srdcařská“ opatření jsou naprosto nesystémová. Jenže jaká je k nim dnes alternativa? Ve chvíli, kdy bychom důsledně dodržovali zásadu, že na činnost jednotky nedám ani korunu či minutu času ze svého, ať se armáda postará, tak se systém z ničeho nic nenapraví. On se prostě zhroutí. Bojové útvary obecně jsou v situaci auta, které již jede jen na výpary a pokud prostě nedoleju, tak se zastaví. A že se obrazně musí dolévat ze svého je prostě evidentní.

    Dokud se rozpočty praporů nevrátí tam, kde byly před 8-10 lety, tak to prostě jinak nepůjde. Doufám, že se ještě dožiju doby, kdy to zase půjde systémově, ale zatím to naprosto není na pořadu dne. Do té doby to holt bude o gentlemanských dohodách, dobrovolných rotních fondech na nákupy výcvikových pomůcek jež prostě AČR nezacvaká, nákupu vybavení za vlastní, však to všichni známe. Je třeba hledat způsoby jak současnou nepřízeň, byť nesystémově, obejít a ne důvody, že se s tím vlastně nedá nic dělat.

    Když naše jednotka poprvé vyrazila do JRMC Hohenfels na výcvik před nasazením do Afghánistánu jakožto Průzkumný odřad, tak jsme k údivu spolucvičící jednotky z cizího útvaru vyrazili se zdravotním vybavením (spotřebním i nespotřebním) předčící americké jednotky podílející se na společných úkolech. Samozřejmě to hned oglosovali, že výsadkáři dostanou na co si pomyslí, ale hned jsme je vyvedli z omylu. Veškeré vybavení bylo sehnáno nadšenectvím lidí nebo zakoupeno po internetu z rotního fondu, AČR nám tehdy dala přesně to co jim – nic.

    Bylo to systémové? Samozřejmě ne, ale než to půjde systémově, tak budu mít vousaté děti a na to fakt nemám čas, speciálně ne před nasazením. Jedním dechem říkám, že je třeba to neustále zkoušet, ale je třeba mít plán B.

    2. K těm výsadkovým operacím – bohužel víceméně souhlas, i když je to trochu složitější. Ale hodlám na to téma tak do dvou týdnů napsat článek, tak to můžeme probrat posléze ;-).

    Odpovědět

23. SAR jde do kopru i bez nás, je jen otázka času, kdy bude přemístěn do Náměště. Vrtulníky W3A čekající na generálku, se jí pravděpodobně už nedočkají a SAR plynule přejde na 171 nebo 17. Rád vzpomínám na dobu, kdy to ještě fungovalo a měli jsme pocit, že jsme něco platní. Poslední 3 roky ve Kbelích to bylo o ničem. Ale to už je na delší povídání.

    Odpovědět

24. Ad František Šulc

    Dovolím si jednu poznámku.
    Nejdříve pro přehlednost citace Vašeho vyjádření: „1) jedná se o spor, jehož jednotlivé části řeši soudy a je nezbytné to nechat na nich. Jiná možnost není;“
    A nyní má poznámka.
    Jiná možnost je, pane Šulci, a vy to moc dobře víte. Tou možností je respektování platného právního řádu ze strany rezortu obrany. Jen by někdo ze zbabělého velení musel k tomu vůbec mít odvahu (jistě moc dobře víte, co konkrétního tím myslím).
    Také Vaše sdělení, pane Šulci, že spor řeší soudy, není pravdivé. To z toho důvodu, že dne 28.3.2013 byl vynesen poslední rozsudek ve věci (o tom možná nevíte, byl jste již v té době mimo MO), když asi devět předchozích bylo vyneseno v roce 2012 a prvních 42 již v roce 2009!!!!! V současné době to již vůbec není na soudech. V současné době to je na velení, aby konečně vydalo rozhodnutí ve věci souladné s platným právním řádem a také v souladu s rozhodnutími soudů!!!

    Mimochodem, víte, proč se věc řeší u soudu? Odpověď je jednoduchá. Protože v rámci rezortu obrany selhávají VEŠKERÉ kontrolní orgány, pokud se nezákonné jednání týká vyšších velitelů. Kontrolní systém rezortu obrany (inspektor AČR a inspekce MO) je naprosto nefunkční (naopak se dokonce podílí na krytí nezákonného jednání!!!). Pardon, je funkční, pokud se jedná o podřízené…

    Odpovědět

25. Ad Ivo, rozumim, ale nemuzu rict, ze souhlasim.

    Nedokazu prijmout, ze i vy, jeden z nove generace vyssich dustojniku a clovek nezatizeny vyskovsko-oloumoucko-kulatakovskou „byro-kulturou“ se smirujete s tim, ze neco nejde.

    „Neslo by to“, „nemam na to pravomoc“ nebo by to „trvalo prilis dlouho“ je mantra rady neuspechu ACR.
    (Nejhorsi pro me bylo slyset tato slova od * a ** generalu. Dovedete si predstavit, ze by neco podobneho zaznelo od FOGO v USMC?)

    Jste vyssi dustojnik; ramec Vasi prace se meni. Pomiji doba, kdy jste mohl pomahat sve rote ci praporu osobnim prikladem ci treba prispevky do rotniho fondu. Neni uz na case zacit menit system k lepsimu?
    Nekdo to bude muset udelat; a kdyz to udela nase generace, nebudeme muset trpet soucasnymi problemy a budeme se moci podivat svym nastupcum do oci.

    ad vysadkove operace: poeticke zjednoduseni, uznavam; na clanek se ale tesim.

    Odpovědět

26. Pod jiným velitelem to šlo, máte pravdu, ale jen velmi ztěží. Také jsme si stěžovali na pohotovosti na pracovišti…ale pokud nás respektoval, mohlo to žít. Bohužel, ta parta co vedla, a někteří ještě vedou, Přerov, to chtěla zdokonalit až moc…. Bez odměn, šikana, snaha o zavedení institutu 150 hodin velitele k pohotovosti na pracovišti, profesní dehonestace, shazování našich výsledků, výhružky………pak Vám nezbude nic jiného, než číst zákon a studovat. A zjistíte spousty zajímavých věcí…..a jednu informaci pro Vás – tak jak se mi ztratil život za služby v SARu Vám nepřeji. Kluk se mi nějak vytratil ze života a rodina mě míjela….nic moc, pokud k tomu připočtete jak se armáda zachovala k lidem, kteří ji sloužili více jak 20 let (Braun dokonce zakázal rozlučkové lety, což je pro letajícího pocta a ocenění jeho celoživostní dráhy), pak přemýšlíte, zda ta oběť stojí za to. Za sebe říkám nestojí a vnímám to jako zbytečnou chybu. Stejný život, viz. váš pohled na věc, připravujete vojákům kolem sebe i vy……pokud chcete mít fungující jednotku, lze tento systém praktikovat časově omezeně, nikoli trvale a tvářit se, že je vše v pořádku…..

    Odpovědět

27. Ad h-cz)

    Já se rozhodně s ničím nesmiřuju, proto jsem napsal: „Jedním dechem říkám, že je třeba to neustále zkoušet, ale je třeba mít plán B.“ Alternativou k nefungujícímu systému přece nemůže být systém žádný, tudíž ztráta schopnosti.

    Vzhledem k svému současnému působišti dokážu plně docenit jak dlouhodobě negativní vliv má podfinancování schopností. Zatímco mí američtí spolužáci vášnivě řeší dopady „sequestration“ na jejich obranný rozpočet, tak já se tomu mohu jenom smát. Zatímco oni obrazně řeší které nástroje z obranných kapacit budou ostřejší než jiné (dilema které v poslední dekádě prakticky neřešili), my řešíme které nástroje nenávratně z nástrojové brašny vyhodíme…

    Já si prostě návrat „normálního“ stavu nedokážu představit bez „normálního financování“, tak jak ho znají bojové útvary z dob ještě před necelou dekádou. Nadšenectví a „systémový přístup“ nevidím binárně proti sobě, vždy se budou doplňovat. Jde jen o to jak namixovat koktejl. Není to jako vypínač lustru, spíš jako otočný knoflík na klimatizaci.

    Ad Jiří Kohout)

    Aniž bych vás znal osobně nebo osud ostatních pilotů, je evidentní, že AČR má ještě co dohánět ohledně vztahu ke svým bývalým příslušníkům. Podobný přístup si v USA, kde teď pobývám, představit prostě nedokážu. Neříkám, že je v této otázce v USA vše perfektní, ale vztah k bývalým příslušníkům ozbrojených složek je tady nastaven úplně jinak. Kromě morálních a emocionálních důvodů rovněž z důvodů naprosto praktických.

    Pokud se někdo rozhoduje pro dlouholetou službu v ozbrojených silách, tak pochopitelně zvažuje kde se vidí za 10, 20, 30 let. A pokud kolem sebe uvidí jen případy lidí, ke kterým se armáda zachovala nepěkně, tak možná i z toho důvodu nikdy nevstoupí.

    Vztah zbrojených sil ke svým veteránům a schopnost rekrutace jsou totiž spojené nádoby, jen k nám tohle ještě neproniklo.

    Odpovědět

28. To Mjr. Zelinka. Napsal jste: „Alternativou k nefungujícímu systému přece nemůže být systém žádný, tudíž ztráta schopnosti.“

    Pouze Vás poupravím svoji optikou vidění problému. Ztráta schopnosti nastane, pokud není zajištěno dostatečné finanční krytí…..je to logický důsledek a vaše pocity ho nezmění. Poslancům a obyvatelům této země možná jednou dojde, co všechno jsme ztratili, ale 60 let po válce v hlubokém míru nikdo na obraně nebazíruje. Skandály, nepotřebnost, iracionální chování ministrů a velení GŠ – to se podepisuje na financování armády v dlouhém období. SAR a LZS dělala reklamu armádě v době míru….dnes nedělá a pro civilní obyvatele zmizel další z důvodů, proč si armádu platit. Tento úpadek nezastavíte ani nezákonnostmi ani nadšením. Je to systémové.

    Znovu opakuji, překročení litery zákona pochopím dočasně na překlenutí tísně…..ovšem pokud nemáte jasnou perspektivu a zajištěno dostatečné financování, pak je zbytečné spálit hromadu lidí na nezákonném nařizování pracovní doby, jen kvůli slepé touze udržet při životě něco co stejně nepřežije…..

    P.S. Pohotovosti jsou v našem případu určovány více jak 10 let, tedy i za relativně vstřícnějšího rozpočtu. Finance nebyly určující pro zvolený model pracovní doby, který se právě dnes stal tak hodně moderní. Stačilo přidat dvě posádky do kmenových stavů na službu a byl klid …..

    Ve vztahu k výsluhářům neprotestuji. Armádě jsou ukradení i ti sloužící, natož pak ti, kteří jsou už v civilu, jedno z jakého důvodu……

    Odpovědět

29. Jak se zmínil pan kolega Kohout v poslední větě o výsluhářích, to bude další problém, ale tentokrát to půjde za MF.
    Samozřejmě nelze vyžadovat plnění úkolů, rozkazů a norem za cenu porušování zákonnosti.
    Tudy cesta nevede….
    Vzpomínám na „velitelská zaměstnání“ z poloviny 90tých let. Velitelé a právníci nás seznamovali s novými zákony, vyhláškami a nařízeními, jejich dopady na náš život. Dnes nemají velitelé ani MO pramalý zájemmít vojáky právně zorientované.
    Nám dokonce velitel svého času tvrdil, že existují 2 fondy po 150ti hodinách. Jeden je z nařízení velitele a druhý nařízením vlády. Samozřejmě to byla lež. Jenže ve směnném hotovostním systému odpracované hodiny enormě narůstaly.A velitel chtěl ušetřit, takže v očích nadřízeného orgánu „byl dobrý manažer“ a sám dostal pěknou odměnu.
    A že se na štábu přepisovaly naše výkazy odpracované doby….atd…
    MO a její složka AČR, její velení si již dávno měli vyhodnotit co je reálné splnit s omezenými zdrojovými rámci.
    V posledních několika letech de facto jsou skutečnými veliteli útvarů (spíše vládci) náčelníci finanční služby. Tito „útvaroví guru“ mají možnost ovlivńovat jakékoliv rozhodnutí velitele s poukazem že „nejsou peníze“.
    To je jejich oblíbené zaklínadlo.
    Jinak si vzpomínám na heslo „AČR- brání a pomáhá“.
    tohle heslo naplňovala SAR a LZPS na 100%, taktéž armádní meteorologové, kteří spolupracují s ČHMÚ a WMO. I tady už je spolupráce s civilním sektorem slabší.
    Tyhle vojáky stejně jako prapory CO, které v podstatě skončili obyvatelstvo (daňoví poplatníci) vnímali pozitivně na rozdíl od výsadkářů, tankistů atd….
    Na MO by si měli uvědomit, že existuje něco jako „PR“
    (Public Relations) což není „Preventivní Rehabilitace“.
    PR se ale rozhodně nedělá rozdáváním diplomů a osvědčení.
    Peníze na výcvik nejsou, zruší se let. základna Přerov,
    ale situaci to neřeší, finance nebudou.Nebo věříte, že ano? Mezitím technika (2K12 KUB – SA6) např. 25. brigády je na pokraji životnosti Sokoly W3A potřebují resursy, končí pronájmy JAS-39 Gripen a to vše v horizontu dvou let.
    Ještě k panu mjr. Zelinkovi.
    Víte, je dobře že jste prošel základními funkcemi na rotě. Získal jste zkušenosti. Jako major AČR jste již manažer a musíte se oprostit formátu rota.
    AČR a Vaši nadřízení od vás již očekávají něco jiného. A schopnosti a předpoklady máte.i proto jste byl vyslán ke studiu.
    Odstrašujícím příkladem budiž ex NGŠ Štefka který dokázal ve své funkci řešit nevyčištěné kanady VZS.

    Odpovědět

30. Zajímavý spor. Nicméně by mě zajimalo, kdo je podepsán na návrhu těch aktů, pod kterými je nakonec podepsán příslušný velitel. Tedy, kdo je „skutečný pachatel“. Podle komentáře 29 to skoro vypadá, že odpovědný velitel je „bílým koněm“ finančáka. Mělo by logiků, kdyby odpovědnost nesl nejenom ten, kdo formálně rozhoduje, ale i ten, kdo mu připravuje podklad a finální text tohoto rozhodnutí. Takové omezení anonymity by možná omezilo popisované excesy.

    Odpovědět

31. Jsem tu zřejmě jediný občas přispívající vojenský právník, takže bych asi neco napsat měl také, i když případ neznám detailně a není tedy zcela profesionální se k němu vyjadřovat. Základní informace jsou ale obecně známé. Nejsem ale zcela objektivní, protože házení hnoje panem Kohoutem na všechny vojenské právníky nesvědčí o příliš konstruktivním přístupu a mě osobně uráží.
    a) spor nepovažuji za zajímavý ale z mnoha ohledů smutný. Především pro armádu. Já sám jsem výkon služby přesčas neevidoval ani v dobách, kdy jsem na pracovišti trávil i více času než je shora uvedeno. Takže ač právník, souhlasím s Ivem.
    b) Na druhou stranu ani náhodou nechci vyčítat komukoliv, že se domáhá toho, o čem se domnívá, že je jeho zákonný nárok. Že konkrétně v oblasti pohotovosti/přesčasy/150ky panoval velmi mírně řečeno nejednotný přístup, nijak nezpochybňuji. Na místě žalobců bych jako jejich právník nepochybně také použil argumenty typu „vykonával jsem službu, protože jsem aktualizoval meteorologickou situaci, připravoval vzletové plochy, staral se o vrtulník, a především „kontinuálně připravoval na vzlet“, když vím, že soudce na tyhle argumenty slyšet bude. Ale použít tyhle argumenty mezi vojáky, kteří určitou představu mají, mi přijde chucpe. Stejně tak argumentovat tím, že byly časy, kdy byly pro SAR připraveny 4 mašiny, aniž by zaznělo kolikže to skutečných zásahů třeba za předešlých 10 let SARka letěla, není zcela namístě. Držet službu SAR je mezinárodní závazek, ale nemusí ji držet tolik vrtulníků, kolik si jejich posádky myslí, že by bylo dobré. I tady hrají roli ekonomické prostředky a ty chybí i na důležitějších místech.
    c) nijak nepochybuji o motivech pana přip.slance Severy a jemu „nadřízených“. Byl jsem před lety přítomen jeho prezentaci v poslanecké sněmovně a lobbing stříkal až do třetí řady. Nicméně SAR mu nevadil zdaleka tak jako LZS.
    d) z Vašich příspěvků nemám pocit, že Vám jde o Armádu, ale že si zkrátka hájíte své, což je zajisté Vaše právo. Na základě způsobu Vaší argumentace ale mé sympatie nemáte. I když zřejmě uspějete.

    Odpovědět

32. Dobrý den, oto. Řadíte se k smutně proslulé řadě právníků, kteří se pod spor podepsali. Vaše argumentace je navlas stejná a právě tento pohled, který posiloval velitele v jejich nezákonnostech dostal tento spor tam kde je.

    Ptám se, co si myslíte, že je důležitý zájem služby…..a doporučím Vám k bádání výrok soudu z Českých Budějovic ve věci zneužití 150 hodin do fondu velitele u policie. Pak se Vás zeptám, kolik se slouží služeb v armádě, které jsou zařazeny v pohotovosti a srovnejte je s počtem ostatních služeb, které jsou plnou službou…..pak mi řekněte co je větší chucpe. Pilot v SARu v pohotovosti na pracovišti či nějaký šofér velitele ve službě……na konec se Vás zeptám na Váš názor, v této záležitosti – ČR povinna SAR zabezpečovat 24H, pokud je posádka v pohotovosti na pracovišti, je SAR služba de jure držena či nikoli?

    A teď ke službě…..už jste v noci vzlétal bez přípravy do 10 minut do ztížených podmínek s plnou odpovědností za stroj? Evidentně ne. Protože pak by jste snad pochopil, že absolutně není podstatné, zda letíte na jeden nebo padesát zásahů….a navíc, LZS v Plzni v Líních létala mnohem častěji než my ve stejném režimu….asi taky nic za zmínku…:)

    Dále, jak vysvětlíte režim služby u pohotovosti Morava? Tito pánové sloužili v plné službě a měli prostor na přípravu ke vzletu vrtulníku ve dne 30 minut a v noci jednu hodinu….propláceno jako přesčasové hodiny…..stejná jednotka, jiný typ vrtulníku…..já jsem v SARu dostal 50 Kč hrubého na hodinu a oni 200? Všiml jste si o jaké objemy hodin šlo? U nás i o 1000 hodin ročně navíc a to je již slušný záhul, ke kterému se velitelé ještě snažli namontovat 150 hodin velitele, protože jsme měli prý málo….totální zneužití zákona s podporou veškrých inspekcí a právních oddělení….co vše bychom měli na oltář vlasti ještě položit, aby se právník ukojil…?

    K tomu SARu v Přerově – začali jsme létat v situacích kdy odmítali civilní LZS vzlétnout a hasiči nás volali v rámci smlouvy o spolupráci v rámci IZS. Dva zachráněné životy za velmi složitých meteorologických podmínek v noci….to natolik vyprovokovalo Severu, že vyhrožoval veliteli, že zruší útvar, pokud budeme létat za civilní LZS…..tak mu to bylo jedno .

    A na závěr pouze lakonicky poznamenám, že nejste v problematice absolutně orientován……mé postoje k vojenským právníkům zůstávají neměnné….to s čím jsem se potkal, v rámci tohoto sporu, bylo velmi tristní a jste jim moc nepomohl….

    Odpovědět

33. Jiří, musíš si uvědomit jako, že si určitě uvědomuješ, že vojenský právnik nebude držet s plebsem leč je závislý na veliteli a jeho nezávislost je tristní. Byl jsem v AČR více jak 36 let a zažil jsem spoustu ksindlu co šli přes mrtvoly bez ohledu na své podřízené.

    Odpovědět

34. Milane, má představa kdysi byla, že právník je nestranný a ctí literu zákona….tedy pokud se mýlím, dostanu zaslouženě, ovšem pokud mám pravdu bude to fungovat i naopak a bude potrestán i můj nadřízený. Je jedno jak vysoko postavený……a to byl můj životní omyl. Víra ve spravedlivý systém, kde se mohu dovolat svých práv byla ryzím idealismem……opak je pravdou a výroky typu, že nařízení ONPers není právně závazný pro velitele společných sil (asi platí jen pro jeho podřízené) či skutečnost, že pokud jsme se připravovali v noci na vzlet v době pohotovosti na pracovišti, pak jsme jednali nezákonně, stojí za zvážení, zda také nepodat trestní oznámení právě na tyto výroky. Podotýkám, že jsou součástí dokumentace sporu…..

    Vtloukali mi celý život do hlavy jak musím ctít předpisy a zákony . Poslouchal jsem. Ovšem v okamžiku, kdy si všimnu, že se tak nadřízený nechová, počnou se dít zajímavé věci…:)

    Jak si vůbec může správní orgán dovolit sestavit rozhodnutí, které je v 52 případech soudně nepřezkoumatelné…..!!!! Byl někdo trestán..? Nás tato chybka stála tři roky čekání a armádě vznikají škody z protahování sporu. Jsou to již milionové částky a pokud dojde na příslušenství, budou škody v řádu desítek milionů. Zajímá to vůbec někoho z velení GŠ? Pokud bychom tak zásadní chybu udělali my ve vzduchu, byli bychom trestáni ze všech stran. A to tvrdě…..přerušení řízení na podkladě nerelevantní argumentace a jiné libůstky za hranou zákona na cti právníkům AČR nepřidají. Jsou skryti a odpovědnost vlastně nemají žádnou….dnes již mohu tvrdit že, právní služba a obě inspekce jsou pouze články systému jak udržet v porobě výlučně základní funkce. S udržováním zákonnosti v armádě jako celku, to již nemá nic společného…….

    Odpovědět

35. Pane Ota, Vás uráží házení hnojem od pana Kohouta? Já jsem žádný hnůj v jeho vyjadřování nenašel(můj osobní názor). Naopak bych zde zmínil házení hnojem právní služby AČR. Někdy v roce 2007(datum si již nepamatuji) jsem telefonicky kontaktoval právní oddělení MO. Chtěl jsem se dotázat na problematiku pohotovostí na pracovišti, počet hodin přípustný v tomto režimu/rok. Bylo mi řečeno, že žádný limit neexistuje a že v tomto režimu mohu fungovat stále, pokud se tak velitel rozhodne. Následoval dotaz pana právníka(jméno si bohužel nepamatuji) co vlastně chci, že oni hájí zájmy armády proti všem i proti jejím zaměstnancům. A nyní pointa: ,,Pokud se chcete soudit s armádou, suďte se a já Vám garantuji, že se z toho poserete“- to jsou přesně slova, která jsem slyšel ve sluchátku jako reakci na svoji opovážlivost chtít erudovaný právní výklad vzneseného dotazu. Ještě máte pane Ota pocit, že pan Kohout rozhazuje hnůj? Podotýkám, že v té době ještě žádné soudní spory neprobíhaly…..

    Odpovědět

36. Jen malá poznámečka pro armádního právníka Otu a mjr. Ivo Zelinku.

    Služební pohotovost NIKDY NIKDO (od roku 1998) v rámci služeb LZS a SAR nenařídil. A ani v současné době, kdy už se celá věc táhne i přes soudy, nikdo služební pohotovost do služeb LZS a SAR nenařizuje. Vždy byl, a stále i je, nařizován jen výkon služby (to také konstatoval soud). Problém je právě v tom, že ač vždy byla nařízena jen služba, část této služby se proplácela jen jako služební pohotovost.

    Tak jsem docela zvědav, co by na takovouto situaci řekl mjr. Zelinka a právník Oto. Je to o srdcařství a lásce k práci, nebo jen o sprosté zlodějině, majore Zelinko a právníku Oto? Jakou úlohu zde asi hrají jednotliví velitelé, finančáci a právníci nejen na útvaru, ale i v celé armádě, pane majore Zelinko a právníku Oto? Co myslíte?
    Pokud je někdo fanda do své práce, nebo prostě si jen není schopen splnit povinnosti v rámci doby služby, je jiná věc. Takže pokud někdo zůstává o své vůli v práci déle (vnímá to jako práci přesčas), je to jeho problém. Jiná věc asi bude, pokud práci přesčas nařídí velitel. A úplně jiná bude situace, pokud nějaký velitel jím nařízený výkon služby proplatí jen jako služební pohotovost. To už je jednoznačně nezákonné, a o to ve sporu LZS a SAR právě jde, vážení pánové.

    Jen poznámka k tomu, proč je stále nařizován jen výkon služby a neexistuje žádný rozkaz o nařízení služební pohotovosti. Ono totiž vůbec není možné zabezpečit službu LZS a SAR služební pohotovostí. Pokud mi nevěříte, zeptejte se v Čáslavi, proč co do zákonné úpravy doby služby zcela identická služba NATINADS je 24 hodinová nepřetržitá služba. Jednoduché, že? Stačí se zeptat. Ale já vám to prozradím rovnou. Plnit úkoly v rámci služeb LZS, SAR a NATINADS (stejně jako službu SOD, dozorčí u vchodu, strážní služby se zbraní atd.) může jen ten, kdo je k výkonu této služby určen rozkazem velitele. Nikdo jiný, tedy kdo není určen velitelem k výkonu takové služby, není oprávněn odstartovat na zásah (LZS, SAR, NATINADS) a nikdo jiný, než ten, kdo je určen k výkonu nějaké jiné služby, není oprávněn tuto službu vykonávat a využívat pravomoci z výkonu této služby plynoucí.

    Ale buďte si jistí, že Picek a ostatní toto vše moc dobře ví. Proto si nikdy nikdo nedovolil, a ani dnes si nedovolí, skutečně nařídit služební pohotovost pro LZS a SAR. Protože služební pohotovost lze nařídit jen mimo výkon služby, znamenalo by to (v rámci 24 hodinových služeb), že část doby služby LZS a SAR není v době služební pohotovosti nijak zabezpečena.
    Při nařizování služební pohotovosti v rámci služeb LZS a SAR by tedy musel existovat rozkaz, kdy by voják byl např. určen k výkonu služby LZS od 09:00 do 22:00 hod. a další rozkaz, kdy by témuž vojáku byla nařízena služební pohotovost od 22:00 do 09:00 následujícího dne. Z předchozího je ale zřejmé, že oprávnění k výkonu služby LZS, a tedy provést let na pokyn lékaře a nikoli svého velitele, může voják jen v době od 09:00 do 22:00 a jen v této době je zajištěn výkon služby LZS. V době od 22:00 do 09:00 následujícího dne by nebyla služba LZS nijak zabezpečena a voják může provést let jen na pokyn svého velitele (nikoli lékaře a odstartovat do 3 minut) s tím, že podle předpisu Let-1-1 musí mít čas na přípravu k letu v trvání jedné hodiny před letem. A právě toto je velení velmi dobře známo a proto neexistuje rozkaz o nařízení služební pohotovosti!!! Jako důkaz slouží právě situace zabezpečení služeb NATINADS v Čáslavi.
    Takže vážený pane majore Zelinko a právníku Oto, jak vidíte, jedná se o lumpárnu nejhrubšího zrna, kterou kryjí armádní jednotliví právníci všech stupňů (aktivně se podílejí na legalizaci nezákonností), jsou v té lumpárně namočení velitelé od stupně základny až po velitele letectva, velitele společných sil a náčelníka GŠ (současného ministra).

    Jen se zeptám pánů Zelinky a Ota, považujete výše uvedené za „srdcařinu“ naruby, tedy neochotu „něco“ obětovat armádě? Jirka Kohout napsal velice správně, pane Zelinko, že ten soudní spor je i za vás (psáno s malým v). Jen Vy byste se měl zamyslet nad tím, zda to, co vydáváte za srdcařinu, není ve skutečnosti mlčící podpora nějakého neřádu a zda i díky Vám ten neřád tak dlouho přežívá? Někteří měli odvahu jít si za správnou věcí a třeba se ani nenechat se okrádat, i když je to stálo kariéru. Je to o odvaze. Máte jí?

    Odpovědět

37. Hmm, precisně formulováno. Teď už jen zbývá, aby tento logický myšlenkový pochod pochopili ti, kteří se neustále snaží vysmeknout ze zodpovědnosti. Smutné, že výklad zákona si musíme dělat sami a navíc za pomoci soudů…..

    Po posledním rozsudku si myslím, že nastává čas na diskuzi kolik to řízené ignorantství bude armádu nakonec stát. S původci neprávního stavu ať se popere armáda sama, jsou to škody, které půjdou především ji k tíži a budou chybět v rozpočtu. A armáda se rozhodla, že dá přednost těm, kteří ji pomáhali krýt neprávní stav před těmi, kteří si oprávněně stěžují. Je to tedy její personální politika. Nepředpokládám, že má velení kam uhnout a po tom co s námi udělalo, necítím ani trochu lítosti nad jejich budoucími problémy, které v důsledku sporu budou mít. Intriky velení armády a jejich způsob řešení problému mi už navždy zůstane vypálen jako cejch na kůži a bude mi připomínat tuto kapitolu mého života.

    Odpovědět

38. #31, Ota

    ty čtyři vrtulníky jsem nezmiňoval jako důkaz tyranie, ale jako důkaz vysoké bojové připravenosti líňské jednotky. pískněte u Vás v kasárnách poplach.. jsem zvědav za jak dlouho vyvedete vaši techniku z autoparku a v jakých počtech.

    počet vzletů SAR dlouhodobě odpovídá počtu vzletu hotovosti NATINADS.

    pan Kohout se k právníkům vyjadřuje na základě osobní tristní zkušenosti, kdy vojenští právníci na všech velitelských stupních bez výjimky sloužili jako advokáti velitelů, nikoliv jako nestranní právní odborníci. Vy sám jste zjevně seznámen s některými detaily sporu, poněvadž ono použití četnosti vzletů bylo jedním z právních lapsů v probíraném sporu.

    Odpovědět

39. Bez urážek pane Oto, pokud se budeme bavit o kvalitě vojenských právníků, z mé zkušenosti vím, že právního poradce velitele u nás dělal o.z. bývalý VZP který neznal ani 221. Později když byla situace neudržitelná, přišel novopečený absolvent právnické fakulty. Toho bych při jím prokázaných schopnostech si nenajal jako právního zástupce ani na nejbanálnější spory. Ale co, když mohl veliteli dělat osobního řidiče bvalý VZP s titulem RSDr…. nemohlo mě nic překvapit.
    K Vašemu příspěvku 31. konkretně písm. b.
    „b) Na druhou stranu ani náhodou nechci vyčítat komukoliv, že se domáhá toho, o čem se domnívá, že je jeho zákonný nárok. Že konkrétně v oblasti pohotovosti/přesčasy/150ky panoval velmi mírně řečeno nejednotný přístup, nijak nezpochybňuji. Na místě žalobců bych jako jejich právník nepochybně také použil argumenty typu „vykonával jsem službu, protože jsem aktualizoval meteorologickou situaci, připravoval vzletové plochy, staral se o vrtulník, a především „kontinuálně připravoval na vzlet“, když vím, že soudce na tyhle argumenty slyšet bude. Ale použít tyhle argumenty mezi vojáky, kteří určitou představu mají, mi přijde chucpe. Stejně tak argumentovat tím, že byly časy, kdy byly pro SAR připraveny 4 mašiny, aniž by zaznělo kolikže to skutečných zásahů třeba za předešlých 10 let SARka letěla, není zcela namístě. Držet službu SAR je mezinárodní závazek, ale nemusí ji držet tolik vrtulníků, kolik si jejich posádky myslí, že by bylo dobré. I tady hrají roli ekonomické prostředky a ty chybí i na důležitějších místech. “

    Kdo si myslíte, má nejkvalifikovanější názor k počtu vrtulníků a práci a výkonu služby SAR a LZS??? Ano, příslušníci jednotky LZS a SAR a IZS.
    Pane Oto, vůbec nerozumím tomu co považujete za prioritní právě v době podfinancování celého systému. Víte, LZS a SAR je co zásah, to o záchraně lidských životů, to je prvořadý úkol! Neznám nic důležitějšího. Ale třeba mě vyvedete z mého omylu.
    Pro Vás jsou možná jiné priority,je mě líto, nemohu s Vámi souhlasit. Na mě nakonec nesejde, ale zkuste dle vašeho názoru „správné ekonomické priority“, tedy kam investovat ekonomické prostředky vysvětlit daňovým poplatníkům.
    I já si to rád přečtu.

    Odpovědět

40. všem omluva za příliš dlouhý příspěvek
    To J. Kohout32: Uvodem jsem uvedl, že s případem nejsem seznámen a vzhledem k mému aktuálnímu působišti k tomu ani není důvod. Takže vyčítat mi, že nejsem orientován v něčem, o čem jsem prohlásil, že v tom nejsem orientován je úsměvné. Jestli čekáte, že se na OWOP budou k Vaší věci vyjadřovat jen ti, kteří jsou v ní detailně orientováni, nejste na správném webu. Osobně se domnívám, že předmětná problematika na OWOP patří, vrtulníkáři jsou pro AČR jedna z klíčových odborností. Je to ale svobodná diskuse, nemusím mít pravdu, ale můžu mít názor. Napsal jsem, že nemáte mé sympatie, nikoliv, že nemáte šanci se svým sporem uspět. Styl reakcí mě jen utvrzuje v tom, co jsem napsal.
    Nevím, k jaké proslulé řadě právníků se se svým právním názorem mám řadit, ještě jsem Vám žádný právní názor nesdělil. Žalujete ČR-MO (což je Vaše výsostné právo), takže i kdybych byl s případem seznámen natolik, abych byl schopen kvalifikovaně se k němu vyjádřit, určitě nečekáte, že právník žalovaného Vám bude sdělovat své názory na webu.
    K vašemu dotazu „se Vás zeptám na Váš názor, v této záležitosti – ČR povinna SAR zabezpečovat 24H, pokud je posádka v pohotovosti na pracovišti, je SAR služba de jure držena či nikoli?“ -závazek držet SAR je závazkem ČR plynoucím z mezinárodní smlouvy, sám způsob jeho plnění je interní věcí ČR, rozhodující je v tomto případě objektivní plnění, nikoliv formální právní titul pro přítomnost posádky vrtulníku na stanovišti. Takže mezinárodní závazek ČR naplněn byl. Tím není dotčeno vaše právo domáhat se svých práv u soudu, jen to zkrátka v s mezinárodním závazkem držet službu SAR přímo nesouvisí. V předešlém příspěvku jsem sám napsal, že nejednotný přístup k nařizování pohot./přesčas/150 existoval a nemám nejmenší důvod to nijak zastírat. Také jsem uvedl, že se domnívám, že ve sporu uspějete, mé sympatie v tom naštěstí nehrají žádnou roli.
    To Milan33: vojenský právník není soudce a tudíž není nezávislý. Jeho odpovědnosti je poskytovat právní pdporu, tj. pokud to umí, tak na profesionální úrovni říci nadřízenému, co je a co není v souladu s právními předpisy. Jedná-li kdokoliv bez ohledu na podřízené, je to špatný velitel/PPV/personalista/ministr atd. Jinak právníci, stejně jako zpracovatel jakéhokoliv spisu skryti nejsou, je stále dobrým zvykem uvádět na výtisku č. 2 zpracovatele. Předpokládám, že v předmětném případě v tom není výjimka.
    To Vladimír35: paušální vyjadřování k právní službě se týká jejích příslušníků, tedy i mě a já se za svou práci stydět nemusím. Máte-li špatnou zkušenost, přiznávám, že nemusí být výjimečná. Mám-li ale špatně léčený prst, lze tvrdit, že všichni lékaři neumí léčit?
    To M. Pechát 36: Vaše tvrzení (přesněji řečeno jejich většina) pro soudní spor jsou nepochybně relevatní, co mi vadí je vaše volání po odvaze ostatních v souvislosti s Vaším soudním sporem. Moji odvahu by hodnotit jiní, v případě mjr. Zelinky o jeho odvaze (včetně odvahy v bojových situacích) není nejmenších pochyb. Pvažuji jej za svého velmi dobrého přítele a vím, že možnost dokazovat odvahu v boji je pro něj nesrovnatelně důležitější než prokazování odvahy při obraně svých soukromých nároků. Chápu ale, že každé srdcařství má své hranice, a Vy jste na tu svou hranici došli a já Vám to v žádném případě nevyčítám.
    To Honza38: argument četnosti letů po právní stránce hraje minimální roli, nevím o tom, že byl uplatněn, sám bych jej před soudem nepoužil, nemyslím, že má ve věci nejakou relevanci. Použil jsem jej na OWOP v jiné souvislsti a trvám na tom. Počet vzletů SAR odpovídá vzletům NATINADS, neboli je nikoliv vinou pilotů velmi nízký (naštěstí), tomu by tudíž měl odpovídat počet vrtulníků držených ve službě SAR.
    To: rtm.v zál.Lada39: pane rotmistře oceňuji Váš slušný a věcný příspěvek. Rád odpovím: ustanovil-li na někdo na místo právníka laického o.z., právník se tím z něj nestal. Pro řešení škod, úrazů a přestupků být právníkem nezbytně být nemusí, ale každopádně by se tak neměl nazývat. Stejně tak to, že někdo dělá administrativního pracovníka v ÚVN z něj nedělá chirurga. V případě absolventa PF je pochopitelné, že nejakou dobu trvá, než se osvedčí (či ne) v praxi. Ani administrativní pracovník bez právního vzdělání ani nezkušený absolvent by neměli řešit složité případy, to je kompetence nadřízeného stupně, kde by již měl být zkušený právník. Platí pro jakoukoliv odbornost.
    Nesouhlasím s tím, že ke stanovení počtu vrtulníků jsou nejkvalifikovanější příslušníci SAR a LZS. Ti jsou nejkvalifikovanější v létání, zachraňování atd. komu čest, tomu čest. Rozhodnutí ve věci SAR, LZS atd. by tedy neměla být učiněna bez jejich odborného názoru, který je ale jen jedním z mnoha vstupů, které musí nadřízené stupně vyhodnocovat. Součástí toho procesu jsou ekonomické faktory, logistická podpora, dislokace atd. Jestli bych Váš argument aplikval na BVP, tak jejich počet by měl stanovovat střelec operátor? Primárním úkolem armády jsou úkoly OS ČR dle § 9 a 10 zák. 219/1999 Sb. tj. obrana atd. Nijak nezpochybňuji skvělou práci a dobré jméno Armády, které nám dělá LZS. Ubezpečuji Vás, že pro možnost, aby LZS mohla AČR zajistovat jsem svého času udělal maximum. Zachraňování životů v rámci IZS a při zajišťování LZS je ale jen sekundárním úkolem AČR.
    pplk. Otakar Foltýn

    Odpovědět

41. Pane Foltýne. Získáváte si můj respekt, byť hájíte pro mne, zatím, nepochopitelné stanovisko. Nevedu s Vámi diskuzi na bázi osobní averze, neznám Vás a doufám jsem dalek osobních invektiv. Děkuji za diskuzi vedenou pouze na hraně rozdílných pohledů na danou věc. Nerad bych jakkoli negativně hodnotil Vaši práci o které nic nevím, tedy ji nemohu soudit. Pokud jste to tak pochopil omlouvám se.

    Jde mi spíše o skutečnost, že od Vás zaznívají některé výroky, až nápadně podobné těm, které jsem slýchával od těch právníků, které kritizuji. A k nim pouze konstatuji, že spor uměle prodlužují a dokonale využívají neexistenci sankcí za určité kroky, které jsou za hranou zákona. Tím došlo k situaci, že jsem Vás přiřadil k jejich „účelové“ neschopnosti….nic více za tím prosím nehledejte. Každé oponentury si vážím….

    K věci:

    Argumentace, co vše jsme v pohotovosti dělali, jak nazýváte chucpe, byla vedena také na základě podnětů vojenských právníků, kteří se argumentací o našem nic nedělání, bránili u soudu…..pro Vás pouze konstatuji, že účel Vámi kritizované argumentace byl prokázat, že naše povinnosti byly stejné jak v pohotovosti na pracovišti, tak i při normální službě. Pokud máte nařízen vzlet v řádu minut, jste omezen a pouhá pohotovost na pracovišti není v souladu s obsahem pracovní činnosti. V neposlední řadě jde i o diskuzi o zachování bezpečnosti letu. Jak obsluha a příprava stroje, tak i povinnosti osádky. Není jasné, jak by postupoval soud při pochybení pilota, který vzlétl v rozporu s předpisem LET 1-1 a způsobil vlastní chybou nějakou škodu, či leteckou nehodu…Dle toho přepisu měl mít, pokud přerušil kontinuální přípravu ke vzletu pohotovostí na pracovišti, přípravu v délce jedné hodiny a tu neměl. Kdo by nesl odpovědnost je velmi nejasné. Tedy tímto způsobem stanovená pracovní doba pro LZS a SAR je v kolizi nejen se zákonem, ale i s dalšími předpisy. Má to mnohem hlubší souvislosti, jak píše kolega Pechát a řeč je o i odpovědnosti jednotlivců v systému…..

    Argumentaci o počtu vzletů máte přejatu od ministryně Parkanové, která obdobně jako Vy, náš profesní život popsala jako 7 zásahů za rok a takto naši činnost popsala v PS. Tedy co bychom vlastně chtěli, že?. To, že nekomentovala, že podobný systém je i v LZS, kde je četnost vzletů generována zcela jinou poptávkou než u SARu. To je ovšem kapitola reformního kroku č. 2, jehož dirigentem byl pan Picek. Tvdil, že kvalita SARu a spolupráce s IZS bude snad i lepší. Bohužel opak je pravdou a každý, kdo problému rozumí, věděl, kam kroky armády tento obor dovedou. Pro mě osobně šlo o cílenou a účelovou argumentaci, který vyprodukovali s lidmi, kteří měli osobní zájmy na likvidaci funkčního SAR v ČR. Jde o základ znehodnocení naší práce a podkladový materiál pro rušení jednotky SAR v rámci reformního kroku č.2. Dnešní stav plně naplňuje náš pohled a ostře kontrastuje s prohlášeními ministryně i NGŠ Picka. Ovšem nesouvisí nijak s podstatou sporu o pohotovost na pracovišti. Osobně si myslím, že soudní spor byl vyprovokován i těmito událostmi, kdy z GŠ chodila argumentace, nad kterou zůstával rozum stát….viz. reportéři ČT.

    A omlouvám se, Vaši argumentaci vnímám stejně jako tu ministryně či NGŠ. Platí, že pokud pracujete s neúplnými podklady, které jsou účelně zpracovány, pak tvořite špatné závěry. Ovšem odpovědnosti Vás nezbavují…..

    Ke své obraně pouze dodám, že jsem poslední část profesního života strávil na Společných silách a byl jsem aktivním účastníkem procesu rušení SAR v Přerově a jeho přesunutí do z Plzně do Prahy a konstatuji, že jsem viděl i do odborných argumentací. Na některých jsem i spolupracoval, tedy mám slušnou představu jak ten „odborný“ pohled byl vnímám velením armády…..

    A v posledním příspěvku, ač neorientován, vyjádřil jste se…nese to s sebou jisté rizika a doufám, že pochopíte, že nemohu mlčet…mějte se.

    Odpovědět

42. Má poslední reakce na pana Otu. Váš názor na držení nepřetržité služby SAR je zcela zcestný a připomíná pohádku O chytré horákyni( v tomto případě o české vychcané horákyni): ani ve dne- ani v noci, přijede-nepřijede, oblečená-neoblečená, s dárkem-bez dárku….. tzn. držíme 24hod denně-tváříme se,že držíme 24hod denně s co nejnižšími náklady, to by bylo abychom s nějakými mezinárodními dohodami nevyjebali-výklad dohod a práva ala ČR v podání vojenské právní služby. Pevně věřím, že tento spor řádně provětrá řady těch co se pod to svinstvo podepsali.

    Odpovědět

43. Vážený pane pplk. Otakare Foltýne.
    Zřejmě si nerozumíme.
    Chápu, že asi nemáte veškeré relevantní informace o problému soudních sporů v kauze LZS a SAR. Nicméně sám píšete, že ti, co se soudí, nemají vaše sympatie. Bylo by jistě zajímavé vědět proč. A proč by bylo zajímavé vědět, proč nemají ti, co se soudí, vaše sympatie? Asi by se ukázalo, jak vnímáte spor LZS a SAR a co o něm víte, jak vnímáte protiprávní jednání ze strany nadřízených služebních orgánů a zda vůbec chápete dopady takového jednání i na ostatní vojáky, nejen na ty, co jsou určováni do služeb LZS a SAR. Jde totiž o to, že když se mohou okrádat vojáci v LZS a SAR, zkusí se to i na vojáky v Čáslavi ve službě NATINADS (stalo se tak roku 2011 – naštěstí bez úspěchu) a na zdravotníky LZS (stalo se tak roku 2011 – zde úspěšně). Obdobná situace, jako v případě LZS a SAR, je i u Vojenské policie (kombinace doby služby a formálně navazující služební pohotovosti), jen s tím rozdílem, že vojenští policisté jsou naveleni na pracoviště dokonce na CELÝ TÝDEN!!! Jistě by se našla i řada dalších případů, kde je situace obdobná.
    K té odvaze, o které píši já, pane Oto Foltýne – vnímejte kontext a snažte se pochopit ne zcela složité souvětí. Já jsem nepsal nic o odvaze v boji, já jsem psal o odvaze při hájení svých práv, potažmo odvaze velitele v mírové situaci, při zastání se podřízených vojáků a snaze o řešení jejich problémů i za cenu vlastního případného nepohodlí. Jen malá odbočka – dovolím si příměr s politickou situací „za minula“ a dnes. Kdyby bylo tenkrát tolik v prsa se bijících antikomunistů, jako se jich projevuje dnes, nikdy by se „komunismus“ neudržel u moci ani týden. Tím chci říci, že jen brblání o tom, že něco nefunguje, je celkem k ničemu, když se ohne hrb a jede se dál. Jen se podivuji nad tím, že by někdo právě toto chtěl vydávat za „srdcařinu“. Srdcaře beru tak, že je on sám ochoten udělat něco navíc, sám něco navíc obětovat pro svoji práci. Srdcař u mě není ten, kdo jen v závětří brblá a jinak drží lajnu, to se srdcařinou nemá nic společného. To je jen strpění stavu, kdy se jen čeká, kdy dojde dotyčnému trpělivost a půjde jinam. Čáslavští piloti jsou jistě také srdcaři, a přesto zcela jasně jejich velitel sdělil nadřízeným, že ať jim klidně nařídí služební pohotovost ve službě NATINADS, ale ať velení AČR rovnou počítá s tím, že k hotovostnímu letu odstartují až po hodinové přípravě, jak stanoví předpis (létání má naprosto jasná pravidla daná zákony a předpisy a jejich porušení přesahuje do roviny trestněprávní, což doufám, jako právník snad víte). A byl klid. Ano, ještě jednou Vám to zopakuji – byl klid. A to proto, že generalita si byla vědoma, že pokud by se čáslaváci zachovali tak, jak stanovuje zákon a letecké předpisy, odstartovali by až za více než hodinu po pokynu ke vzletu, a problém s porušením mezinárodních závazků v rámci NATO by dopadl na hlavu toho, kdo služební pohotovost nařídil. A této odpovědnosti si je generalita velmi dobře vědoma a nehodlá ji nést. Proto od nezákonnosti v Čáslavi bylo ustoupeno. Zde by se dala učinit poznámka o zbabělosti generality, že? Kdyby ale byl jejich velitel zbabělec, ohne hrb, spráskne podpatky a jeho podřízení si nad ním hnusem odplivnou, jsa okrádáni stejně, jako vojáci ve službě LZS a SAR. To je ta odvaha, pane Otakare Foltýne, o které píši.
    Vaše poznámka o tom, že je věcí AČR, jak dostojí závazku zabezpečit služby LZS a SAR je jistě správná, pokud se tak děje v souladu se zákonem. Jste právník, tak snad byste měl vědět, jak lze službu LZS a SAR v souladu se zákonem zabezpečit. Ostatně i soud v posledním rozsudku zcela jednoznačně uvedl, že buď je vojákovi nařízen výkon služby, nebo je mu nařízena služební pohotovost.

    Ještě krátká poznámka k hlavnímu tématu. Bude rezort obrany respektovat rozhodnutí soudu??? Zatím tomu nic nenasvědčuje, i když rozsudek již byl účastníkům řízení soudem doručen.
    Níže vložím odkaz na článek, ze kterého je patrno, že jedno a totéž je řešeno ohledně služeb LZS a SAR a NATINADS zcela rozdílně a je zde i uveden důvod proč.
    Miroslav Pechát

    http://www.lidovky.cz/doutnajici-spor-piloti-vrtulniku-berou-mene-nez-stihaci-pef-/zpravy-domov.aspx?c=A111019_185146_ln_domov_sk

    Odpovědět

44. Jediné a podstatné v tomto sporu je, že pohotovost dle § 30 odst. 1) a 2) zákona 221/1999 Sb., nebyla nikdy, nikým a nikomu, za celé období až dodnes, nařízena. Vše ostatní, jako např. argumentace právních zástupců MO, že v Líních mají křesla a barevnou televizi a nemají se tam špatně, je irelevantní. FAKTA, to je to co má MO (AČR) předložit jako důkaz u soudu anebo vyjádřit v rozhodnutí. Nic víc, nic míň. :D

    Odpovědět

45. Ono nic není černobílé. I žalující strana ma velký podíl na vyhrocení situace do současného stavu.

    Spíše by mě zajímalo, k čemu tahle země potřebuje armádu s vrtulníky kategorie Sokol. Když tu máme policejní letku (5xBell412 + 8xEC135T) s 40 pilotama o jejichž náletech se v AČR může jen zdát?

    Odpovědět

46. To J.Kohout41: jsem rád, že jsme si vysvětlili postoje, při jiné příležitosti a po skončení soudního sporu klidně sdělím i své právní názory, což by v současné době z uvedených důvodů bylo neprofesionální. Každopádně i zdravým selským rozumem je zřejmé, že jestliže za stejnou činnost má někdo přesčasy a někdo pohotovosti, obé najednou správné být nemůže. Jinak nekritizuji vůbec Vaši argumentaci, je zcela normální a legitimní, že v soudním sporu použijete všechny argumenty, druhá strana to však dělá také a soud rozhodne dle toho, čí budou lepší. Předpokládám, že pan Pechát ví, že i nekteré jeho argumenty nejsou správné, ale zcela legitimně uplatňuje všechny, ale každopádně to je jeho právo. Před soudem bych ani jako protistrana neměl s Vašimi argumenty (bez ohledu zda správnými, či ne) nejmenší problém. OWOP ale není soud, nýbrž diskusní fórum. Upozorňuji, že ve svém příspěvku jsem se neřešil právní stránku, ale vyjádřil jsem domněnku, že v prostředí OWOP mi prostě hraní na srdcařskou strunu přijde „chucpe“, protože zkrátka mám pocit, že nebojujete za vojáky, ale především za sebe (což je také v pořádku). Budu rád, pokud se ukáže, že se mýlím.
    To Vladimír42: jediný právní názor na držení služby SAR, který jsem vyjádřil, se týkal mezinárodně právního aspektu, přičemž v této oblasti jsem specialista a dobře vím, o čem mluvím. Přečtěte si ještě jednou, tentokrát dobře, můj příspěvek: závazek držet SAR je závazkem ČR plynoucím z mezinárodní smlouvy, sám způsob jeho plnění je interní věcí ČR, rozhodující je v tomto případě objektivní plnění, nikoliv formální právní titul pro přítomnost posádky vrtulníku na stanovišti. To na předmětný spor vrtulníkářů nemá vliv (tudíž se k tomu i můžu po právní stránce vyjádřit) a nemám důvod měnit ani slovo. Jestli přehodnotíte označení svého příspěvku za poslední, zkuste příště lépe číst a slušněji se vyjadřovat.

    Odpovědět

47. to Toledo: Jaký velký podíl, prosím konkrétně, máme na vyhrocení situace do současného stavu? Jen využíváme svého zákonného práva…

    Odpovědět

48. To 43 M.Pechát: mé sympatie nemáte nikoliv proto, že se soudíte, to je Vaše právo, jehož uplatnění Vám v žádném případě nevyčítám, ale proto, že do příspěvku týkajícího se uplatnění Vašich práv zároveň zahrnete odvahu a příměr s bojem proti komunismu.

    Odpovědět

49. To Toledo – tak na to se ptejte pana Kalouska, proč Sokol. My jsme ho dostali k užívání a vymáčkli z něj maximum. To se dnes nenosí něco účelně a efektivně využít. Co třeba zdravotní zabezpečení na cvičeních, misích….transportní a výsadkové lety, doprava nákladu, všeobecný výcvik v nepřístupném terénu….specifikace hovoří jasně – vševojskový víceúčelový vrtulník. Lze o využít všude. Jde jen o to proč armáda nechce…to už musí vysvětlit někdo jiný, proč je jeden typ odstraněn z provozování v polovině životnosti a raději ho nechá zrezivět, než aby zaplatil GO. Asi bylo lepší ho hned co přistál v ČR sešrotovat, protože by tento problém nevznikl…..

    Na druhý dotaz – mohl by jste mi vysvětlit, jaký máme podíl na vyhrocení tohoto stavu? Jsme v civilu, soudíme se a čekáme na satisfakci. Co jsme měli udělat? Ohnout se a dál trpět šikanu a stupňování zneužívání zákona? Dívat se jak někdo naprosto účelově demoluje práci, kterou jsme tvořili 10 let? To snad nemyslíte vážně……kam jsme v pohledu na zákon a funkce armády dostali je vidět na vašem pohledu.

    My jsme se pouze bránili a to zákonně. A na rovinu říkám, některé věci nejsem ochoten odpouštět.

    Odpovědět

50. Tak trochu jsem zaskočen vyjádřením Otakara Foltýna o tom, že snad vím, že některé mé argumenty nejsou správné. Je divné, že pan Foltýn již neuvádí které. Zajímavé…

    Jistě, že toto fórum není soud, kde se rozhoduje spor dvou stran. Nicméně je asi i zde dobré uvést, že se děje levárna, o které se ví, že je to levárna, jen nikdo z generality nemá odvahu to říci nahlas (možná proto, že v tom jede i Picek). To je právě ta zbabělost mimo bojovou situaci, která ovládla armádní velitele a která je příčinou zahnívání.

    Odpovědět

51. To ota. Nemám jediný problém se s Vámi setkat a hájit si své postoje a rozhodnutí, které jsem v běhu událostí činil. Stojím si za svými kroky a stále nelituji toho, jak jsem se definitivně rozhodl. U mě už je to pomalu víra. Navíc mi bylo umožněno nahlédnout na problematiku z druhého břehu a tím se mi mnohé jen potvrdilo.

    Odpovědět

52. To M.Pechát50: nezlobte se, ale v probíhajícím sporu skutečně nemůžu radit žalobci ČR-MO, aťs Vámi souhlasím nebo ne. To není přip..nst, to je standardní postup, který nepochybně u svého právníka předpokládáte také. Takže to divné není.Do spisů k předmětnému případu přístup nemám, ani nemám chuť či důvod o něj usilovat a vycházím tak především z veřejných informací.
    To J.kohout50: přinejmenším to, že si stojíte za svými kroky mi sympatické je nekdy to proberem.

    Odpovědět

53. Jen zareaguji na vyjádření Otakara Foltýna ohledně stran sporu a tomu, že nebude jedné či druhé straně radit.
    Příslušníci AČR – vojáci jsou všichni do jednoho zaměstnanci státu a „členové“ určitého organizovaného celku, u kterého by se předpokládala jakási soudržnost. Co se týče případného bojového nasazení, tam zřejmě nebude s vnímáním jednoty armády jako celku asi žádná potíž a ani potíž s chápáním hesla jeden za všechny, všichni za jednoho. Velitel by jistě měl být autoritou nejen odbornou, ale i morální a stát si za svými vojáky. Jak je ale patrno, nic takového se již nedá bezvýhradně očekávat v mírové době, kde je zřejmá určitá stratifikace vojáků. Tím nemyslím jen samozřejmost nadřízenosti a podřízenosti, ale spíš vnímání sebe sama jako člena určité vrstvy, která drží při sobě, a pozor – proti jiným vrstvám vojáků!
    A protože o současné armádě se nedá mluvit jako o seskupení morálních ctností vtělených do duší velitelů, ale spíš jako o morálním bahně, je problém právě v tom, co nastínil Otakar Foltýn, že velitelé nerespektující zákony a práva vojáků, ale jen a pouze svoji ješitnost, nikdy nepřipustí, že by to snad nebyli oni, kdo má vždy pravdu a vznikají dvě strany sporu, ačkoli se jedná o jednu stranu organizačního celku. Pak vstupuje na scénu armádní právník, který i kdyby snad měl odvahu říci veliteli, že dělá chybu, dostane od velitele jen pokyn k tomu, aby, byť i naprostý nesmysl, hájil a právně zdůvodnil a právník, jako správný podřízený, srazí paty a tančí, jak velitel píská a je schopen zplodit takové absurdity, že se tomu ani nechce věřit a vydává to za „právní názor“. Zde se pak dostáváme právě k tomu, že někteří právníci jsou ostatními vojáky vnímáni jen jako velitelské děvky. (Řešením by bylo vyjmutí právníků z podřízenosti jednotlivých velitelů a organizačně je postavit zcela samostatně.)
    Tím jsem jen chtěl poukázat na vidění vojáků právníkem Otakarem Foltýnem nikoli jako kompaktního celku se vzájemnou úctou, ale jako strany, které stojí proti sobě. U soudu je toto vnímání stran samozřejmé, v rámci jednoho velkého armádního kolektivu je to zhoubné.

    Odpovědět

54. To M.Pechát53: pane Pechát, už jsem chtěl tohle vlákno opustit, protože myslím, že pro dnešek už právníci OWOPu stačí. Ale Váš poslední příspěvek skutečně nechápu a vzhledem k tomu, že se netýká jen právní problematiky ale elementárních principů fungování ozbrojených složek, tak ještě jednou zadřu OWOP tímto tématem. Nevím, proč mi vkládáte do úst něco, co jsem nikdy neřekl, je-li to z hlouposti neúmyslně, měl byste se omluvit, je-li to úmyslně, omluvu si nechte. Takže:
    1) Několik občanů žaluje ČR-MO s nejakým nárokem z jejich služebního poměru u ČR-MO. Absolutně nechápu, proč si představujete, že by vojenský právník ve služebním poměru měl v takovém případě běžet za žalující stranou a radit jí. Poběží snad právní zástupce pana Kohouta radit zástupci MO? Bavíme se o PROBÍHAJÍCÍM soudním sporu, osobní názory ani sympatie tu nehrají roli. Tohle jsou fundamentální principy právní profese, zřejmě mylně jsem předpokládal, že právě Vy je chápete.
    2) Nevím o tom, že bych psal něco o tom, že „velitelé nerespektující zákony a práva vojáků, ale jen a pouze svoji ješitnost, nikdy nepřipustí, že by to snad nebyli oni, kdo má vždy pravdu a vznikají dvě strany sporu..“ Takže tentokrát mým jménem: V AČR jsou velitelé dobří a špatní, stejně jako kdekoliv jinde jsou manažeři dobří a špatní. I špatní velitelé jaké jste popsal, samozřejmě existují, ale zobecnění provedené v tomto případě mým jménem nezaznělo. Nebál bych se prezentovat svůj názor, kdybych k tomu měl oprávnění a informace. Jak si vůbec dovolujete tvrdit, že jsem něco takového řekl nebo „nastínil“. Jediné, co jsem řekl je, že právní poradce velitele není nezávislý. Měl byste vědět, že někdo, kdo je k veliteli podřízen ani nemůže být nezávislý. Obdobně úředník stavebního úřadu není nezávislý, protože výkon státní správy je typický nerovností stran. To je notorieta, kterou se mi právníkovi příčí vysvětlovat.
    3) Nejste první, kdo navrhuje vynětí nejaké odbornosti z pravomoci velitele. jsem proti jakémukoliv vyjímání právníků, finančáků, lékařů atd. z podřízenosti svých velitelů. Následovat by mohla logistika, bojová podpora.. atd. Čemu by proboha ten velitel pak velel? Velitel je zatím ještě stále v armádě proto, aby VELEL. Vzhledem k tomu, že nemůže sníst všechnu moudrost světa, musí při svém rozhodování mít podporu specialistů jiných odborností. Není ale v žádném případě možné, aby veliteli byla uložena povinnost respektovat doporučení právního poradce (nebo jakéhokoliv poradce). To by pak mohl být velitel propuštěn a velel by právní poradce (nebo u jiného obdobného názoru finančák, lékař atd.). Doporučuji Vaší pozornosti § 48 odst. 2 zák. č. 221/1999 Sb., na základě kterého je voják povinen splnit i takový rozkaz, kterým je porušován právní předpis (s výjimkou spáchání trestného činu). Na druhou stranu velitel disponující nedílnou velitelskou pravomocí také nese odpovědnost za svá rozhodnutí a měl by tedy hodně dobrý důvod, pokud nechce doporučení podřízených odborníků respektovat. Jestliže ve Vašem případě došlo k velitelskému pochybení, nepochybuji, že na ně kontrolní orgány MO upozorníte.
    4) Absolutně nic Vás neopravňuje tvrdit mým jménem cokliv o „vidění vojáků právníkem Otakarem Foltýnem nikoli jako kompaktního celku se vzájemnou úctou, ale jako strany, které stojí proti sobě“. Ani v tomto případě jsem nic takového neřekl. Vojáci jsou VŠICHNI součástí jednoho celku – AČR. Mají ale stejně jako všichni ostatní lidé své partikulární zájmy a v případě, že není možné jejich případné spory mezi sebou nebo vůči státu vyřešit v rámci správné manažerské práce velitele, nastupují soudy. Nijak nezpochybňuji, že jako u každé lidské činnosti i v případě výkonu služby v AČR dochází ze strany nadřízených k pochybením. Jediný, kdo je alespoň v evropském prostředí oprávněn definitivně vykládat právo jsou skutečně soudy. Byla-li ve vašem případě porušena Vaše práva, můžete se jich domáhat, což také činíte. Tím nijak nezpochybňuji, že by bylo ideální, aby všichni dodržovali právní předpisy a k soudu vůbec nemuselo dojít. Nežijeme v ideálním světě, ale svých práv se domoci možnost máte.
    Jediné v čem se zřejmě shodneme, je to, že i odborní pracovníci jako např. PPV by měli být bráni k odpovědnosti za svá profesní pochybení. Jako kdokoliv jiný v poměru ke svému zavinění. Vaším způsobem komunikace ať už úmyslně nebo z neznalosti vaší věci škodíte. Nechte to raději na panu Kohoutovi, na rozdíl od Vás základní principy korektní debaty respektuje.

    Odpovědět

55. Pane Oto.
    Je mi trochu líto, že jste nepochopil mé sdělení a zbytečně se „rozohnil“. Až se trochu uklidníte, zkuste si mé příspěvky přečíst znova a najít podstatu sdělení. Ta podstata totiž vůbec není o Vás, ta je trochu jinde.

    Odpovědět

56. #45
    protože byste Toledo nevěřil kolikrát do roka letí plzeňský sokol do teritoria „policejní letky“.
    protože plzeňský personál měl zkušenosti s traumatickými amputacemi, popáleninami a střelnými poraněními v době, kdy tady jinak všichni ještě žili na obláčku chemiků v Zálivu.
    protože schopnost ke vzletu do 4 minut ve dne udržíte pouze soustavným výcvikem. a ty 4 minuty LZS drží i pro vojáky na Doupově a Boleticích.

    Odpovědět

57. To oto. Jen pro korekci v bodu jedna – spor vznikl ještě za naší činné služby a tehdy jsme zápasili s „jiným“ právním názorem prezentovaným NŠ a velením útvaru. Tedy je zřejmé, že problém byl konzultován s právníky, kteří doporučili nezákonný postup, který je nakonec i v rozporu s interními normami pro stanovování pracovní doby…. Sebevědomí velitele bylo jednoznačně podepřeno právním rozborem…tento stav trval cirka rok a půl, než jsme byli represemi z GŠ standardně vytlačeni do civilu……pak už platí co píšete….

    Řešením pro budoucnost by bylo, pokud by armáda (státní organizace) dovozovala odpovědnost do důsledku. Neumím si představit jiný mechanismus vyvození odpovědnosti, který bude následovat v armádě po prohraném sporu, než potrestání velitele za jeho špatné (nezákonné) rozhodnutí – on si pak musí udělat pořádek se svými poradci, tedy i právníky. Pokud tento proces neproběhne, nic se neděje, nic je nenutí se obklopovat zodpovědnými zaměstnanci, kteří jim nevěší bulíky na nos. I ostatní velitelé si z tohoto procesu vezmou ponaučení….jiná cesta podle mě není. Pokud udělali chybu, musí nést odpovědnost jako kdokoli jiný. My si za své rozhodnutí také neseme odpovědnost do nejtrpčích důsledků. Sice jsme nejednali nezákonně, ale to již dnes není podstatné. Tedy je naprosto logické, že odpovědnost budeme chtít vidět i na druhé straně sporu, v případě, že uspějeme. A to již dnes připouštíte i vy. Věřím, že náš úspěch ve sporu bude mít patřičné konsekvence i v samotné armádě. Chápu, že kauza míří hodně vysoko, a odpor bude ještě nějakou dobu trvat, ale poslední rozhodnutí soudu jde mnohem výš a dává nám za pravdu i v kontextu unijního práva, tedy silná vzpruha pro nás, abychom dotáhli spor do konce…..vím, že jsme rýpli do hodně vážné věci, s relativně rozsáhlým dopadem do resortu (150 hodin je zneužíváno téměř všude a nejen u vojáků) a je evidentní, že dnes boříme zaběhané stereotypy rozhodování velitelského sboru, které bohužel nikdo nekrotil….a to bolí a ještě asi chvíli bolet bude. Mě to ve své době bolelo a věřte, že jsme byli k životnímu kroku dohnáni okolnostmi. Pokud již nemáte jiná řešení, pak jdete i do hodně tvrdých soubojů……zdá se, že velení nepočítalo s takovým odporem, ale věřím (a nejen já) že má hluboký smysl. Spor totiž není jen o tom, co nám armáda zaplatí, ale především umožní do budoucna narovnat vnímání zákonů velitelským sborem a samotnými inspekčními orgány. Tím se pročistí vzduch a posílí postavení vojáka proti nezákonnostem velení. To zatuchlé a dlouho neřešené bude pročištěno. Nic tak hrozného se přeci neděje. Jako jsme byli vyhozeni my, mohou být i jiní, tentokráte snad ti praví a po zásluze…:)

    Proto i ta věta o tom, že bojujeme za vojáky v činné službě. Pokud budou inspekce fungovat jak mají, nikdy nenastane tak dlouhodobý a natolik rozšířený neprávní stav jako v tomto případu. A inspekce měla podnětů mnoho, všechno zametla a neřešila. Moje domněnka, je, že zvítězil strach s řešení tak rozsáhlého nešvaru, který navíc pochází z dílny GŠ, či od právní služby. To co jsme viděl tomu přinejmenším nasvědčuje….mějte se.

    Odpovědět

58. Bohužel jsem měl možnost slyšet o téhle kauze od obou stran. Pro nezainteresovanou osobu je to celé smutný příběh šprajců a naschválů obou táborů. Chápu, že s tímhle názorem tu moc neuspěju

    for Honza
    Promińte, ale nic z toho není argument proč v současné době držet Kryštof 07 armádou. Proč dávat nemalé peníze do téhle kapacity, když ho v IZS zvládají jiné státní i soukromé organizace . Všechno v situaci kdy AČR nemá prostředky pro dokončení modernizace 171, piloti Hindu maji roční nálet kolem 50 hodin atd.

    Odpovědět

59. Milý Toledo.
    Označ alespoň jeden jediný šprajc ze strany žalujících vojáků LZS a SAR. Jeden jediný, to bude stačit.
    K druhé části tvé poznámky asi tolik: zrušme stíhací letectvo, bude víc peněz na kvalitnější stravování v domovech důchodců. :-)

    Odpovědět

60. Rád bych se konečně dozvěděl, co za naschvály a šprajcy jsme vyrobili……šrámy máme na kruponu pouze my. Ti druzí v žádném případě, ti jen zneužili proti nám co šlo a co si ještě pod svými funkcemi lízli. My jsme nikoho do civilu nevyhazovali, nikomu jsme nic nenařizovali, nikoho jsme nepodráželi, naopak jenom jsme reagovali na souvislý proud podrazů a sviňáren z jejich strany. To, že Braun spolupracoval na reformním kroku č.2, je snad jasné. Co tam navykládal o naších schopnostech nikdo neví, ale víme co všechno byli schopni nalhat do reportáže na ČT. A to bylo celkem slušné….od hasičů jsme věděli, že je nezvedali, protože byli moc velcí a těžcí….atd…. vůbec v té době netušili rozsah prací s IZS a hodnocení HZS na zapojení MI 171Š bylo dané….

    Sice moc těm Vašim narážkám, Toledo, nerozumím, ale cítím ješitný dech kluků z Mi-171Š…podle verze jednoho z nich jsme se vůbec neměli ozývat, protože jsme jim SAR vyfoukli a potichu jsme si pak vydělávali – tedy rozuměj oni ne…..možná proto jsme nedostávali odměny, byli jsme bez pochval a trestáni, tam, kde to jiným procházelo….to vše proto aby asi zbylo na ty, kteří nesloužili v SARu a mohli se odměnit ve výši převyšující naše odměny za roční pohotovost na pracovišti…….

    Jo to byly doby, kdy už jsem tušil, že armáda není to co bývalo…..

    Stačí si přečíst, co na nás nakydal Libor Dědoch jako velitel letky oficiálně pod č.j. jako reakci na žádost o dorovnání platů…pokud jsme se prý připravovali v noci na vzlet v pohotovosti, pak jsme to dělali nezákonně…. To je opravdu počin, že kterého se mi dělá nevolno, protože to vypustil z úst údajný letec….jeho motivace nám škodit do posledního dechu je daná….to měl být ten nestranný arbitr, kterému jsme se měli svěřit do rukou jako hodnému veliteli? Nemožné…. Nebo Braun se svojí vizí jednotného letiště ze kterého se snažil vytlačit Sokoly i Mi-24? Problém je, že jsem díky vazbám na politiky už v té době znal jejich rétoriku a věděl co na veřejných fórech tvrdili o nás a o našich schopnostech……to je zásadní věc, která mě zatvrdila a nemám pro jejich slizkost a dvojakost jediného slušného slova…….nebylo to jednoduché ty jejich jedové sliny, které pouštěli, rozdýchat…….opravdu ne. Marná sláva, osobní konflikty a ješitnost velení se staly katalyzátorem, byl to poslední úder, který jsme už nerozdýchali. Spustil dnes již známé soudní procesy jako důsledek obrovského tlaku pod kterým jsme se nacházeli a který na nás působil ze všech stran dlouhodobě (postoje základny – chtěli do SARu za každou cenu s Mi-171, reformní krok č.2 a lhaní NGŠ, přetíženost, profesní shazování ze strany základny – neschopnost ocenit naši práci, dehonestace v PS samotnou ministryní, máme jen sedm zásahů za rok a dva zachráněné lidské životy za rok….umělé omezování schopnosti naší jednotky)….to je prostě fakt.

    Kdo z nich se k nám vyjadřoval….?

    Odpovědět

61. @Toledo

    asi jsem se nevyjádřil dost jasně. tahle zavrhovaná záchranka objektivně produkovala nejlépe vycvičené vrtulníkáře v naší armádě. budu se opakovat ale- záchranka lítá bez NVG na stejných výškách jako -171 s NVG. go figure.
    nevím o jakých naschválech jste slyšel.. rád se nechám poučit.

    Odpovědět

62. Osobně tento spor sleduji již od jeho vzniku a se spoustou účastníků zejména z Líní se znám. Chlapi přeju vám, ať to dopadne!

    Osobně se skromně počítám mezi srdcaře. Ale jedna věc je, když chci pro tým udělat maximum a kupuju si věci, zůstávám v práci přes čas zadarmo. Spousta lidí má práci jako koníček. Já třeba taky. Druhá věc je, když z toho někdo udělá systém a ještě vám dá najevo, že děláte hovno.

    A ať se na mě nikdo nezlobí, ale takovej záděr jakej dělaly Kbely Líním… To bych si taky líbit nenechal. Nemám iluze, že v Přerově to bylo jinak.

    Odpovědět

63. Lojza: co se týče srdcařiny, mluvíte mi z duše…a dodal bych k tomu, že gentlemanská dohoda může být pouze mezi gentlemany…

    Odpovědět

64. Lojzo, palec nahoru….hezky řečeno.

    Odpovědět

65. To by mě zajímalo, když palec nahoru, kdo bude borec nakonec?

    Odpovědět

66. Byť momentálně tahá AČR za kratší konec, definitivní rozhodnutí ještě nepadne tak rychle. Kauzu má na „triku“ stávající ministr, který má na starosti mnohem významnější záležitosti, např. smlouvu na Gripeny a tak bude asi vydržován na funkci ať se děje cokoli….asi to doklepe do konce volebního období……pak se snad něco pohne. To je můj pocit – uvidíme zda se mýlím či nikoli…..

    Odpovědět

67. Náhodou jsem narazil na tyto stránky a zhruba v polovině jsem musel přestat číst. Nejsem voják z povolání, ale příslušník bezp. sboru, takže problematika 150 hodin a pohotovostí schovaných za názvy akceschopnost a dosahy (zdarma být kdykoliv k dispozici na mobilu a zkus ho nezvednout nebo nepřijít do práce) je mi známa. Musím potvrdit, že srdcař je každý do určité míry. Každý má hranici toho, co je ochoten dělat „na oltář vlasti“ jinde, ale není bezbřehá. Když se k tomu přidá seškrtávání výdajů na chod útvaru, snižování platu a zvyšování tlaku nadřízených (zřejmě aby dokázali, že jsou dobří krizoví manažeři), sáhnu po zákoně a musím potvrdit, že když se dozvím, jaká mám práva, tak se nestačím divit, proč ze sebe vlastně dělám vola.
    Armáda, hasiči, policie, celníci, vězeňská služba – všechno je to jen služba, kterou si stát platí. Kolik za tu službu zaplatí, tolik dostane a to jak co do kvality, tak co do kvantity. U soukromých firem stát ani nenapadne, aby chtěl něco zadarmo nebo aby uzavíral smlouvy v rozporu s platnými zákony. Proč to tedy, někteří diskutující, zkoušíte obhajovat v případě vojáků z povolání? Pokud byli v práci, nebyli v pohotovosti. Pokud byli v pohotovosti s nástupem delším než 120 minut (většina z vás asi ví, o čem v tomto případě píši), tak nebyli v akceschopnosti zdarma!
    Povinnosti může armáda svým vojákům ukládat pouze na základě zákona, v jeho mezích a způsobem, který stanoví zákon. Právník má prosazovat právo a ne obhajovat bezpráví!

    Odpovědět

68. Měl bych nesmělý dotaz k novému zákonu 221, pokud někdo víte, rád bych znal odpověď.

    1. Před necelými 2 měsíci, od památného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (ve věci Policie ČR) se totálně v AČR překopal systém celodenních směn (ale nejen jich). Předtím když šel v modelovém případě voják do celodenní směny například v úterý, tak se ve středu po službě vyspal a zbytek týdne mohl normálně cvičit. K tomu dostal nějakou tu korunu za práci v noci a 2 hodiny náhradního volna.

    Teď v tom samém modelovém příkladě má v úterý službu, ve středu má odpočinek po službě, ve čtvrtek a pátek si vybírá náhradní volno, aby dodržel maximální pracovní dobu za týden 42,5 hodiny.

    Sečteno a podtrženo – kvůli jednomu dni hlídání na bráně MUSÍ být další 3 dny doma. Tohle mi hlava nebere. Poměr hlídání / výcvik byl předtím u bojových útvarů 1/5, teď je to 1/3. Je tudíž úplně jedno, kolik dostane AČR peněz – pokud se tohle podle mne nepodaří odstranit, tak jsme reálně docvičili a můžeme to zavřít. Řeší to někdo???

    2. Jak z toho ven:

    a. Hlídání vojenských objektů prostě outsourceovat. Hlídač v civilu stojí cca 100 kč na hodinu a platím ho jen za to, co opravdu odhlídá. Kdy se vyspí je problém jeho firmy, která ho do služby dodala. Voják je oproti tomu placen nejen za CS, ale i v nařízeném volnu po ní. Vychází tedy, v souvislosti s prací, která nemá nic společného s tím, proč v AČR je, ZHRUBA 4x dráž. Zajímá to někoho???

    b. Překopání návrhu 221 do té podoby, aby tento problém řešilo. Využívání 150 fondu, možnost rozvržení pracovní doby do mnohem širšího časového rámce, nevím…

    3. Možná jsou i jiné možnosti řešení, ale nic dalšího už mne nenapadlo…

    Odpovědět

    1. „fond 150“ není určen k PLÁNOVANÉ práci. zmiňované překopání je součástí novely zákona, s 300 hodinami přesčas ročně jako součástí pracovního fondu.

       celý problém je v tom, že někdo slouží pouze 24 směny, zatímco další slouží 24 směny A k tomu pracovní dobu. v druhém případě se většinou počítá fond pracovní doby tak, aby byl dodržen nepřetržitý odpočinek (36hod/týden, resp PO DOHODĚ 72 hodin během 14 dní).

       v normálním plnohodnotném směnném provozu Vám slouží tři směny (poptejte se profesionálních hasičů), A,B,C. a ty se točí pořád dokola. Dovolenou si vybírají po dnech na dny, kdy by byli ve směně.

       S dovolenou začíná problém v okamžiku, kdy sloužíte nepravidelnou dobu (např po-čt 7-16, pá 7-13:30) – rychle zjistíte, že si Vaši podřízení plánují ŘD na dny, za které je nejlepší „fond“; čím větší nerovnoměrnost, tím lepší pro ně.. už zmíněná půlhodina v týdnu vám při dvaceti všedních dnech vyrobí den volna navíc
       pokud se Vám na útvaru nedostává vojáků, velitelskou cestou prosaďte navýčení tabulkových počtů.

       doba vojáků v základní službě (otroctví na dobu určitou) zkrátka skončila, a v případě že budete své mužstvo zadírat, bude vám hlasovat nohama a na útvaru Vám brzy zbudou nuly bez možnosti jiného uplatnění.

       pokud zvládne ustřežit letiště strážní rota, nevidím důvod proč by ostrahu své základny neměl zvládnout prapor. eventuelně si aktivujte svou AZ. Střežení objektů je koneckonců jejich úkol..

       mimochodem, 100 Kč/hod ve 24 hodinovém režimu Vám vyautsourcuje 60 tisíc měsíčně na jednoho stojícího strážného. hodně štěstí.. platíte strážného na bráně, nebo hotovostního pilota??

       Odpovědět

       1. Nový systém je ro vojáka lepší, nicméně vše má své ale. Kromě absencí vojáků na výcviku hodně zajímavý moment nastane, kdy se do předepsaných dnů náhradního volna připlete třeba státní svátek (nebo třeba neschopenka). V tom případě daný člověk o svátek prostě bez jakýchkoliv nároků přijde, protože se hraje jenom na daných 42,5h týdně a je úplně jedno že ve dny kdy člověk čerpá náhradní volno za služby je státní svátek.

          Odpovědět

          1. Marku to se pletete. pokud počítáte fond pracovní doby, tak svátek počítáte za 8,5 hod, tedy, NV ve státní svátek nemůžete čerpat.

             Odpovědět

             1. No ale minimálně u nás na útvaru to neplatí, doufám že jsou to zatím jen takové dětské nemoci.

69. Spor pokračuje i nadále a pokračovat bude!

    Podmínka pro nařízení pohotovosti na pracovišti je daná a tím je důležitý zájem služby. Důležitým zájmem služby je nečekaná a nenadálá událost. Nemoc, živelná pohroma vyžadující nasazení sil…..rozhodnutí NSS 6 Ads 23/2013 – 39. Tedy §29 a §30 nelze používat jako běžný nástroj pracovní doby, ale jako prostředek vyjímečný! Na klasickou pracovní dobu existují jiné paragrafy a zákon je nutno ctít jako celek.

    Soud to již pro služební orgány (zatím policejní služební orgány) musel pojmenovat tak, aby neměli snahu si jeho výrok vykládat jinak. Je to realita. Budou evidentní lež tak dlouho vydávat za jiný právní názor, dokud je soud nechytne za límec a nevytáhne je z řady a řekne lžete!

    Bohužel, AČR se tváří, že její služební orgán je orgán, jehož působnost je výhradně na Marsu, tedy pod jurisdikci NSS v ČR prostě nepatří…..:) Vše je ze strany AČR v souladu se zákony, nikdo zásadně nepochybil, požadavky stěžovatelů jsou neoprávněné….pochopitelně. Stejný scénař bezradnosti jako u policie.

    Spory s AČR spějí do dalšího stádia. Po sedmi letech vysvětlování jiného právního názoru se 42 žádostí (tzv. druhé kolečko správního řízení po vratce soudu) bylo služebním orgánem (opět v rozporu s judikaturou soudů a ES) posláno k dalšímu soudu, ze kterého již nemůže vyváznout bez ztráty kytičky……úroky z prodlení utěšeně rostou a počet poškozených vojáků pomalu ale jistě roste.

    Roste i riziko obrovského množství stížností…..

    Zbylé žádosti (ty naše) se poflakují teď již v Náměšti nad Oslavou, kde evidentně hloubají jak ještě odložit to rozhodnutí nějakým požadavečkem na podklady, které sami mají….každý den navíc je dobrý.

    Proč se spory vlečou již 7 let neumí nikdo rozumný vysvětlit, respektive nikomu rozumnému se do toho nechce.

    Dočkáme se toho ještě za živa….? Ministr zmiňoval jakýsi postup armády nazvaný něco jako přirozený odpad, je jedno jak rozhodují soudy. Ten odpad je klíčový, snižuje se náklad jedné kardinální hlouposti resortu……asi budou tak dlouho spory protahovat, až všichni umřeme, protože pak se vlastně bude moci tvrdit, že žádná škoda nevznikla….:)

    Jednu drobnou otázku. Kdysi mi vtloukali do hlavy, jak má voják reagovat na předpis, zákon, rozkaz……..to již dnes neplatí? Co vlastně platí a jaké jsou důvody tak dlouhého a vleklého sporu?

    Odpovědět

70. Aktuální informace ke sporu.

    Správní orgán drží spor již dva roky u ledu u velitelů útvaru pod které spor postupně přechází. Že na to mají ze zákona měsíc? Nevadí, není trestu za překročení zákona. Stále vítězí alibismus a schopnost demolovat správní řízení. které nevoní To už je pomalu na Štrasburk……Velitel útvaru dělá úkony tak, aby se nedal napadnout pro nečinnost a neustále vyžaduje podklady, které prokazatelně vlastní……

    To je soudobá armáda, která se bojí vlastních nezákonností a od poloviny roku 2007 není schopna vynést rozhodnutí, které by ukončilo spory.

    Když jsem osobně správnímu orgánu, plk. Kytlicovi z Přerova doložil hodinově kolik jsme odpracovali v pohotovosti včetně vyčíslení nároku, požadoval po nás znovu sestavení všech měsíčních výkazů.za deset let zpět, že prý naše podklady nemá jak ověřit……

    Dnes, po roce máme v ruce důkazy, že lhal, protože armáda disponuje veškerými informacemi o našich odpracovaných hodinách i v pohotovosti a ověřit mohl promptně vše….

    Bohužel, to na co má velitel útvaru ze zákona měsíc, dokážou protahovat dva roky a zdá se, že hodlají protahovat dále. První žádosti ve sporu padly v roce 2007 kolem konce léta a to už je poměrně hustá břečka armádního festivalu lhaní……

    Tento proces a jeho délka, včetně schopnosti armády oddalovat vyvození zodpovědnosti, se jmenuje karikatura právního státu. Bohužel, nesmíte šlápnout na kuří očko generalitě, která masově porušuje zákony této země a dopustí tak masivní obcházení zákonů, že tím ohrožuje stabilitu samotné AČR. Pak jde ostych se správními lhůtami stranou. Nezákonná praxe, bez obrovské díry v rozpočtu totiž nejde jen tak jednoduše zrušit, nejsou na to peníze a ani lidi.

    Odpovědět

    1. Ad Jiri Kohout. Myslim si, ze s temito nazory do armady nepatrite. Nechapejte to pritom jako urazku, neni to tak mysleno.

       Odpovědět

71. Nejen ze nepatrim. Ani nechci a to je podstatny rozdil. Generalita, ktera se neumi postavit celem k vlastnim chybam nebude rozhodovat o mem zivotu. To je moje svobodna vule. Poznal jsem hodne slusnych velitelu, kteri byli chlapi na svem miste. Ovsem vrstva kariernich generalu, ktera armade veli dnes je pro armadu nestesti a vede ji jiz par let k upadku……delka sporu, neschopnost uznat vinu je zcla charakteristicka.

    Odpovědět

72. To. Jiří Kohout.
    Zažalovat stát, u ES ve Štrasburku za neúměrné prodlužování a protahování soudního řízení.
    Nebyli by jste jistě první ani poslední, řada lidí kteří se domáhali soudně léta spravedlnosti už soud vyhrála a z rozhodnutí ES jim stát musel vyplatit odškodné.
    Zaráží mne, jak dlouho může MO protahovat obyčejný pracovně právní spor.
    Při troše soudnosti by MO či AČR rychle se snažili uzavřít smír a vše doplatit. Stejně to jednoho dne budou muset udělat bude to dražší a potom nastane hledání viníka „ve vlastních řadách“

    Odpovědět

73. To rtm. v zál Láďa

    Spletité kličky ve sporu řeší ti, kteří vložili do odpovědi ministrovi Stropnickému na interpelaci poslance Sedi ze dne 13. dubna 2014 ve věci služební pohotovosti tyto slova:

    „Všichni se na ministerstvu tak trochu modlí, že spory dopadnou někam do ztracena, zatím tomu tak je, zatím se postupuje takovým tím systémem po našem, to znamená, že se hledají různé formální nedostatky, žádosti se vracejí, a tak se dospěje k jakési obecné únavě materiálu. Je to řešení právně docela složitých případů.“

    Ti jsou za vším lhaním a kroucením zákona. Z odpovědi se mi, jako účastníkovi sporu zvedá kufr a považuji to za důkaz úmyslného demolování správního řízení. Je to důkaz jak se na spor dívá GŠ a jak si vědomě dělají ze zákonů ČR trhací kalendář.

    Tuší vůbec pan ministr o čem to mluví? Spory půjdou do ztracena? Do jakého ztracena? Kde se nám ztratila morálka velitelů, péče o zákonnost v armádě, dodržování vnitřních nařízení a směrnic…….???

    Velitel útvaru 1 měsíc ze zákona, odvolací orgán 3 měsíce ze zákona a pak soud, pokud vydají účelně a beztrestně nepřezkoumatelné rozhodnutí plné právních nesmyslů! O jakém ztracenu se ministr baví? Zákon se ztratil nebo se tak už všichni totálně podělali z odpovědnosti z obrovského průšvihu, že je právní řád přestal zajímat…..?

    V první instanci u velitele útvaru, který má ze zákona měsíc již stojíme více jak dva roky!!!!!

    Přeloženo do lidštiny – únava materiálu = smrt účastníka řízení nebo jeho vzdání se sporu, kvůli nákladným právníkům. To je neskutečné chucpe jak chápe armáda svoji povinnost dodržovat zákony ČR!

    Nesoudím tím přímo ministra, nemohl v tak krátké době proniknout do problémů sporu a do tajů 221. Jen mě mrzí, jak byl velmi rychle ovlivněn stylem myšlení právě kritizované vrstvy kariérních generálů, kterým je jejich kariéra natolik blízká, že potlačí i spravedlivé posouzení dané situace, ovlivní výstupy všech armádních institucí a nehájí zákony této země. Pouze se snaží své nezákonné chování krýt institucionálně, aby vše formálně vypadalo v pořádku. Inspekce ani VP nekoná a tvrdí, že je vše v pořádku! Respektive nemám žádné poznatky, že byl kdokoli popotahován a trestán, za porušení předpisů či právního řádu v armádě.

    A aby mě někdo netahal za slovíčka, zde je ta kouzelná odpověď na interpelaci:

    http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/006schuz/s006232.htm

    Hezký den.

    Odpovědět

74. A ještě jeden rozměr únavy materiálu – procesní chyba stěžovatele, zmeškání lhůty, chybné podání, neúplné podání…..

    Vše jen ne zájem ctít zákon….:)

    Odpovědět

75. Je zarážející jaký názor dovolí si prezentovat pan ministr na veřejnosti. Už rozumím tomu, proč ČT dává záznamy z interpelací v PSP zásadně v hluboké noci.
    Zcela mimo by jste MO měli ubezpečit, že dále cesta bude k ES Štrasburg, správní žaloba bude podána a to není ještě vše… pár žalob ohledně zdanění výsluh stále není vyřešeno.
    Snad je ke cti pana ministra že tyto „kostlivce ve skříni“ zdědil po svých předchůdcích.

    Odpovědět

76. Pravidelná aktualizace sporu.

    Po návštěvě útvaru, který se stará o naše spisy byly zjištěny poměrně zajímavé nedostatky na straně správního orgánu. Spisy nebyly doplněny o, pro spor zásadní, spisové podklady. Šlo o některé soudní rozhodnutí a materiály dokumentující chronologii sporu. Spis nebyl úplný. Zcela absentovaly naše podání k civilnímu soudu, které následně byly převedeny na spory správní, pro armádu samozřejmě výhodnější. Právě v nich byly zcela pregnantně a věcně správně zpracovány předměty žaloby, či žádostí a nutno dodat – stálo nás to nemalé úsilí. Armáda to zcela ignorovala a do spisu nezařadila. Posléze přerušila řízení a počala po nás vyžadovat vyčíslení nároku, které si potichu ze spisu vyřadila, nebo do něj vůbec nezařadila. Než jsme pochopili co po nás chtějí (předpokládali jsme, že to ve spisu zařazeno je), utekl téměř rok. Po okopírování žaloby a nároku v ní, žalobu do spisu stejně nezařadili. Pouze počala armáda tvrdit, že nemůže ověřit, zda je náš požadavek správný a požadovala zpracování měsíčních výkazů deset let zpět. Požadovali to i přesto, že potřebné informace mají. V programu ISS GINIS má armáda zaevidovány veškeré naše hodiny, které nám vyplatila jako pohotovost na pracovišti. Jsme tam v podstatě všichni a celá naše finanční minulost. Nutno dodat, že jsem dodali výpočty na hodinu přesné.

    V dubnu 2012 zrušil velitel společných sil rozhodnutí velitele VÚ 4574 s konstatováním, že se služební orgán nevypořádal s našimi námitkami. Konstatuje, že to po nich soud požaduje. Obecně – jde o základní kámen objektivního správního řízení – vypořádat se s námitkami a předloženými důkazy. Armáda to prostě nezvládla a zcela záměrně celý spor vrhla do naprosto iracionálního popírání správního řádu a zákona 221. Jinak je stále ticho po pěšině. Pracovní doba se nemění, nedodržování zákona se vydává jako jiný právní názor, ovšem v kontra výkladu k rozhodnutí nejvyššího správního soudu. Kromě toho, že jsme lumpové jsme od funkcionářů armády neslyšeli nic k meritu věci. Snad jen to, že je vše v pořádku, naše požadavky jsou neoprávněné a armáda služební pohotovosti stanovuje v souladu se zákonem.

    Pak mám jeden poměrně zajímavý dotaz – proč armáda ztrácí spisový materiál a proč se jedno poměrně jednoduché právní rozhodnutí, na které má služební orgán ze zákona měsíc, vleče více jak dva roky? S jakým zákonem je vedení tohoto správního řízení v souladu? Asi mám obrovské mezery ve vzdělání a začínám si připadat vedle armádních právníků jako absolutní negramota…….asi rozhodují podle zcela jiného právního řádu…..a hlavně nepostižitelně.

    Vadí vůbec někomu z nadřízených, že útvar nectí zákon v neprospěch stěžovatelů……??????

    Odpovědět

77. Aktualizace sporu:

    Jsme podruhé u druhé stupně – odvolacího orgánu a opět po marném uplynutí 3 měsíční lhůty lhůty nemáme žádné rozhodnutí. Opakovaně dochází k porušování právního řádu ČR, opakovaně AČR brzdí rozhodnutí, opakovaně neřeší podstatu důležitého zájmu služby, fatální chyby v rozkazech. Od dubna roku 2012 se teprve blížíme k dalšímu možnému kroku a to znovupodání žaloby proti zamítavému stanovisku, které bude opět kopírovat nesmysly z rozhodnutí prvního stupně. Postup analogický se sporem Plzeňáků. Ze zákona jsme měli být vyřízeni na půdě armády do konce září 2012. Dnes máme květen 2015 a stále jen a jen marně čekáme na další zvěrstva právníků, kteří nehodlají respektovat rozsudky NSS, který ve věci důležitého zájmu služby rozhodoval. Nikdo není schopen zdůvodnit vleklost a délku sporu……..hlavním rysem celé kauzy je beztrestnost odpovědných za daný stav. Vleklost sporu jasně signalizuje, v jaké pozici AČR je.

    Bohužel, neochota spor řešit u nejvyššího velení je stále nulová, jsou zodpovědni a mají moc se odpovědnosti vyhýbat, překračování zákona je setrvalé, organizovanost při odpírání zjevně zákonných nároků stěžovatelů je již do očí bijící.

    Tak hezký den loajální armádo. Jen si dejte pozor ať nešlápnete na kuří očko někomu hodně vysoko postavenému. To pak zjistíte, že správní řád, či obecně zákony ČR, jsou cáry papíru se kterými si můžete vytřít zadek. Každý Vám je vyloží naprosto rozdílně, odpovědnost konkrétních vysokých důstojníků nemáte šanci dohledat. Taky jsem tomu systému věřil.

    Byl jsem ve své době velmi naivní. Velmi.

    Odpovědět

    1. S novym zakonem platnym od cervence bude dulezity zajem sluzby jednoznacne definovan, a personalni podstav definici neodpovida.

       Odpovědět

78. Tak jak je definován důležitý zájem služby je jen důsledek sporů, které armáda nezvládla uspokojivě řešit. Dnes je na stole 5000 stížností na dorovnání mzdy. Ty se po platnosti novely zřejmě přesunou až k US. V ústavě je zaveden institut práva na spravedlivou mzdu a systém, kdy AČR obchází důležitý zájem služby už přímo v zákonu jeho specifikováním si prostě zahrávají. Budou dva vojáci ve stejné funkci a jeden za stejnou mzdu bude muset odpracovat zdarma o 300 hodin více než ten druhý. Není to dobrá situace a nemyslím, že je to šťastné řešení personálního podstavu. 300 hodin přesčasů zdarma jsou bezmála 2 měsíce práce navíc v době míru, klidu a relativní pohody…..

    Odpovědět

    1. pochopitelne ze prescasy jsou jedinym maskovanim chronickeho podstavu. v civilizovanych zemich by totiz za podobne situace byl odvolan NGS.

       Odpovědět

79. Tak soud v Ostravě opět zamítl pokusy armády uspět se svými výklady jak legálně obcházet důležitý zájem služby a potvrdil verzi vrtulníkářů z Líní, kteří se svojí žalobou plně uspěli. Soud argumentuje porušením unijního práva armádními funkcionáři, konkrétně směrnicí z roku 2003, která se věnuje práci přesčas. Novela 221, která prolamovala důležitý zájem služby, jako snahu armádního velení se vyhnout své odpovědnosti, má s 300 hodinami práce přesčas silnou trhlinu. Myslím, že nebude od věci zaslat stížnost evropské komisi a opřít se o zmiňovanou směrnici. Tím se snad uzavře jedna obrovská kapitola beztrestného okrádání vojáků, kterým je zakázáno mít odbory a navíc je jim i zčasta vyhrožováno propuštěním do civilu, pokud si dají žádost o dorovnání mzdy…..8 let stupidního postupu armádního velení a 8 let demolice právního řádu ČR. V téot věci jsem se již obrátil na ombudsmana, aby i on pochopil co vš je v naší sociálně demokratické armádě možné…..zdravím ty, co své podřízené raději vyhazují do civilu, než aby začali používat mozek. Včetně pana Dobrovského – Autora scénáře o zbabělcích.

    Odpovědět

80. Jestli to dobře chápu, pak všechny služební orgány dlouhodobě flagrantně porušují to, co mají chránit podle § 2 odst. (3): „Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč“) a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný.“ neboť ruka ruku myje. Stav jistě někdo způsobil a je zodpovědný za vzniklé škody, a to jak ty materiální, tak ty nemateriální. Jestliže ANO má svého ministra, bylo by od něj slušné, aby zveřejnil jména těch, kteří za stav mohou, zda jsou v resortu, jaké funkce zastávají nebo zastávali a vyzval je k opuštění funkcí. To je odpovědnost úředníka, kterou právě ANO prosazovalo.

    Odpovědět

81. Co mohu posloužit tak můžeme jmenovat ministry od Bartaka, Picka, pak generalitu Hlozek, Palenik, Kovanda, Maleninsky, sefove obou inspekci, vojenské policie……..pak velení společných sil, velení lerectva, právní služba ACR……..a tak dále. Na jednoho nadporucika dnes ve vysluzbe celkem slušná sestava. No staci jít do civilu a jste svobodny jako ptak. Ohromne se bavim, když nás novy sef inspekce, který je garant zakonnosti v armádě nazve za nedostatecne loajální své zemi, místo toho aby potiral nezakonne jednak velení, které má vami citované paragrafy absolutně u zadele. Dobre si uvedomiji svoji beztrestnost, pokud cely spor byt nezakonne udrží v rámci správních řízení pod kontrolou…….vysledek je rozklad, ktery nedovedou zastavit.

    Odpovědět

    1. Oni si to nemyslí. A určitě si to nemyslí čeští politici. Jinak by s tím přece někdo něco dělal. Armáda má v ústavní pořádku vyjímečné postavení. Vláda navrhuje největšího vojáka vrchnímu veliteli až po projednání ve výboru pro obranu. Picek, Pavel, Bečvář prošli bez ztráty jediné květinky. Jestliže mluvíte rozkladu musí to být v souladu s generální linií všech parlamentních stran. Jinak by to orgány civilní kontroly nepřipustily. Je třeba si přiznat, že v těchto orgánech již léta působili zástupci disentu, kteří nám přinesli demokracii, např. student Vidím, a už proto nemůže být takový scénář pravděpodobný.
       Napadá mě, že jediný, komu by to mohlo snad prospět, jsou Rusové. Nemusí plýtvat atomovkou na ČR. Ale to by zase bylo v rozporu s generální linií nového předsedy Vojenského výboru NATO. Povšimněte si, že jeho oficiální CV https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Pavel je jako noty na buben. Např. v roce 1983 ukončil Vysokou vojenskou škola pozemního vojska trojnásobného hrdiny Československé socialistické republiky a hrdiny Svazu sovětských socialistických republik armádního generála Ludvíka Svobody ve Vyškově, nastoupil do Prostějova k hloubkovému průzkumu a vůbec nemusel být kandidátem KSČ ani členem! – I NATO se mění. Kdo by to byl řekl, že jednou v čele jeho vojenských struktur stane někdo, kdo ve své první vojenské přísaze slíbil věrnost komunismu a Rusům? Svět se prostě mění jako v písničce We shall overcome v oficiálním překladu Agrofert kvintetu: „1. Jednou bude líp, jednou bude líp, jednou bude líp, já viem. Jen víru mít, doufat a chtít, jednou budem dál, já viem. 2. Cíl je blízko nás, cíl je blízko nás, cíl je blízko nás, já vím, jen víru mít, doufat a chtít, cíl je blízko nás, já vím. 3. Jednou přijde mír, jednou přijde mír, jednou přijde mír, já viem, jen víru mít, doufat a chtít, jednou přijde mír, já vím.“

       Odpovědět

82. Přikládám link, kde je kauza pěkně popsána zevnitř resortu a mnohé vysvětluje……:)

    Pravda je ta, že odpovědnost velitelského stavu za masové zneužívání zákona je tlačí k potlačování zákonnosti u AČR. Problém je neřešen, protože jeho řešení vysoké důstojníky, kteří ho dopustili a pak i kryli, přímo ohrožuje. Protože jde o nejvyšší funkcionáře AČR, pak dochází k ovlivňování Vojenské policie, I-NGŠ, Inspekce MO, právní služba demoluje správní řízení ve velkém, strach ze zodpovědnosti ingeruje do zpráv ministrovi. V podstatě všichni pracují na tom, aby se neprovalilo, že je problém jako vrata a nikdo neřeší podstatu problému – nezákonné rozkazy a poškozené vojáky. Celý aparát funguje jako skvěle naladěná vydírací mašinka – žádosti nepodávejte, půjdete do civilu…..tak to je. Zbabělá generalita, vytváří mediální povědomí o zbabělých a neloajálních vojácích. Ti, kteří se neozvou (odvážně) ti jsou systémem hýčkáni, ti kteří mají odvahu a jdou do toho jsou perzekuováni, propouštěni do civilu, zažijí mobing, nedodržování zásad správního řízení, nezákonné překračování lhůt…..Ubohé, hloupé, ale dokladuje to v jakém morální kondici je naše velení.

    Nutno dodat, že právní řád jim tyto akrobatické kousky s logikou věci umožňuje, tedy morálka jde bokem. Celé právní oddělení maká na tom, jak lidi odradit od podávání žádostí a stížností na velení, což je zjevně exit strategy pro vyhnutí se odpovědnosti za důsledky personálního podstavu armády, který nikdo neřešil. Tresty za lhaní generála do médií neexistují, tresty za překračování lhůt ve správním řízení nejsou, bohužel v celé kauze jenom dokazují jaká je mravnostní bída v nejvyšších patrech armády……

    Funkce a prachy ke mně, odpovědnost za hloupost hodíme na bezbranné vojáky, naložíme jim přesčasů bez odměny a jestli se ozvou – pak do civilu. Jsou to zbabělci, chtějí prachy a nejsou loajální státu. Takové nechceme…..:) Bože, to je armáda jako zvon…….!

    Zdroj: http://www.ozbrojeneslozky.cz/clanek/neproplacene-hotovosti-a-dosazitelnosti-jen-za-60-milionu-armada-a-ministerstvo-skutecny-rozsah-taji

    Odpovědět

83. Další rozsudek je na světě – 22 Ad 20/2014 z července 2015.

    Armádní právníci ještě asi zbraně neskládají, ale moc nástrojů, jak brzdit průchod spravedlnosti už jim nezbývá. Pokud budou nadále porušovat právní řád a nebudou se řídit návodem soudu, pak nás dotlačí do dalších soudních kol, kdy už jen budou navyšovat škodu na straně armády v podobě příslušenství a škod, způsobených délkou řízení způsobenou nezákonným postupem služebního orgánu. A ty při délce řízení nebudou malé.

    Podotknu to nejdůležitější – 8 let dokázali udržet neprávní stav a obcházet zákon, dehonestovat nevinné, propouštět nepohodlné, jít proti zákonným požadavkům vlastních příslušníků ozbrojených sil. Vydírají nás délkou řízení, nesmyslností rozhodnutí, absencí zdravého rozumu. Dokázali jen schopnost ohýbat zákon a to dlouhodobě. To je vskutku obdivuhodný výkon, na to jak to velení AČR s námi myslí a myslelo vždy jen v dobrém……..:)

    Soud se vyjadřuje o zákonu 221 a konkrétní výroky soudu se vztahují k tomuto zákonu.

    Cituji výroky soudu:

    V tomto směru nelze přehlížet ani limity práce přesčas zahrnuté v (základním) platu (150 hodin – § 10 odst. 2 zák. č. 143/1992 Sb.). Pro práci přesčas (službu konanou nad základní týdenní dobu služby) je totiž třeba existence důležitého zájmu služby (§ 29 odst. 1 zák. č. 221/1999 Sb.). Absenci tohoto důležitého zájmu služby konečně žalobci namítají žalobním bodem 3). Tento důležitý zájem služby pak podle konstantní judikatury správních soudů, s níž se podepsaný soud ztotožňuje, nelze spatřovat v tom, když je dlouhodobý až trvalý nedostatek osob nahrazován zvýšenými nároky na stávající vojáky nařizováním služeb přesčas s odkazem na důležitý zájem služby (srov. zejm. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.9.2012 č.j. 6 Ads 151/2011-126,
    a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5.10.2011 č.j. 10 A 42/2011-34, oba http://www.nssoud.cz). Důležitý zájem služby bude dán především opět v neočekávaných situacích, ať už opět v situacích mimořádných (pád letadla, povodně, bojové ohrožení) či jiných, ovšem stále neočekávaných (např. neočekávaná absence či momentální indispozice kolegy). Práce přesčas má být totiž výjimkou, nikoli pravidlem. Tuto výjimečnost práce přesčas lze dovodit již ze samostatné úpravy tohoto mimořádného opatření jako doplňkového fondu služebních hodin nad zákonem stanovenou základní dobu služby. Pokud by zákonodárce býval předpokládal automatické využívání tohoto
    fondu v maximálním rozsahu u každého vojáka, mohl tak učinit mnohem
    jednodušším způsobem, a to např. zvýšením rozsahu základní doby služby, aniž by bylo následně potřeba nařizování výkonu služby přesčas jakkoliv odůvodňovat pokračování – 9 – 22 Ad 20/2014 či vykazovat. Výjimečnost (a už vůbec ne důležitý zájem služby) nelze spatřovat
    ani v řešení nedostatečného personálního obsazení příslušného útvaru, nadto ještě jako dlouhodobý a vědomý přístup armády k řešení personálních otázek (jak vyplývá z dokazování provedeného služebními orgány, zejm. z výslechu svědků).
    Není-li tu pak důležitý zájem služby, jak byl právě vyložen, nelze vzniklé
    přesčasy zahrnovat do fondu 150 hodin přesčasů zahrnutých v (základním) platu vojáka. S žalobci lze dále souhlasit v tom, že důležitý zájem služby tu musí existovat i pro nařízení pohotovosti (§ 30 odst. 1 zák. č. 221/1999 Sb.).

    Konec citace z rozhodnutí soudu.

    Prozatím je to i nadále trvající příběh o jednom neskutečně zrůdném porušování zákona, o kterém se propaganda schopností AČR raději moc nezmiňuje……blahopřeji všem mlaďochům, kteří se do takto vedeného systému velení rozhodnou nastoupit. Mají se na co těšit. Doufám, že je nepotká, to co nás……

    Tak zatím, akademici a nashle u dalšího pokračování až do úplné tečky za příběhem.

    Odpovědět

84. Kauza stále nedořešena, podle dostupných informací se promítla do účelových změn novely zákona o vojácích z povolání.

    U policie se zneužívání výkladu zákona bde řešit, AČR stále trvá na svém výkladu, který už je zcela mimo to co tvrdí soudy.

    http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1855238-pravidla-policejnich-prescasu-zdarma-se-budou-zprisnovat

    Pěkný večer v akademických kruzích…..

    Odpovědět

85. No, po téměř rok trvající nečinnosti služebního orgánu jsme nuceni cestou právního zastoupení podávat stížnosti na nečinnost služebního orgánu. Zrušující ustanovení nadřízeného stupně bylo vydáno 7.9.2015 a do dnes, ani po urgencích, nebylo vydáno rozhodnutí v zákonné lhůtě 60 dní. Poslední úkony byly provedeny koncem ledna. Zároveň byly podány žádosti o náhradu škody za nesprávný postup správního orgánu ve výši zhruba 150 tis. na hlavu.

    Spor začal v prosinci 2007 a po dlouhou dobu z nás velení dělalo lidi, kteří na toto nemají nárok a označili nás obratem za zbabělce. Dnes se zbaběle bezdůvodně a nezákonně bojí vynést rozhodnutí. Co je horší, propaganda o zbabělcích nebo to co se kolem tohoto sporu děje?

    Stovky lidí v Čáslavi, kteří si podali žádosti, tisíce lidí z celé armády, kteří podávali stížnosti jsou vlastně lumpové, téměř vlastizrádci, které ministr Stropnický řeší tzv. únavou materiálu. Každý, kdo si tím prošel ví své…..

    Další nespravedlnost, kterou si musíme nějak vyřešit sami, ač je za hranou zákonů ČR. Zjevné je, že za tento postup není nikdo trestán, velitelům je tolerováno překračování lhůt ve správním řízení, které stanoví zákon a neřeší možný rozměr škod, které armádě pokračováním nezákonné strategie únavy materiálu. Nadřízené orgány mlčí, inspekce nekoná.

    Co dodat?

    Laik se diví, odborník žasne, velení to netrápí……

    Odpovědět

86. Tak pravda se po deseti letech lhaní a dehonestace začíná pomalu provalovat na světlo boží…..bez soudu ani rána. Stojí to majlant, ale spory neukončíme, dokud nebude komplet vyrovnán účet. Dnes je zjevné, že bylo okrádáno více jak 6000 vojáků. A to okrádáno podtrhuji. Rozkazy do 150 a pohotovostí jsou nezákonné, pokud nenastal důležitý zájem služby. Toliko výstupy soudů. Dnes už postoj AČR k pracovní době není jiný právní názor, ale nezákonné jednání. Cives akademici…..

    https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/armada-prescasy-pohotovost-soud-vyplaceni-penez_1807090934_haf

    Odpovědět