fbpx

Ruský rekordní prodej zbraní a ztráta Libye

Minulý rok plánovalo Rusko prodat zbraně za 9,5 miliardy dolarů. Trh ovšem překonal očekávání Moskvy, takže nakonec dokázala prodat zbraně za deset miliard dolarů a to především do Číny, Indie a na Blízký východ.

Russia is the world’s second-largest exporter of arms behind the United States. Russian-made tanks, helicopters and fighter jets are among the best-sold products — albeit mainly to developing and emerging countries, which value the Russian price-performance ratio.

Byť se ruské systémy v zahraničí neprodávají špatně, Kreml několikrát naznačil, že ozbrojené síly potřebují něco lepšího, než dokáže vyprodukovat domácí průmysl, a proto se rozhlíží v zahraničí. Dobrým příkladem je nákup francouzských výsadkových lodí třídy Mistral. Ruští představitelé mají v plánu investovat do modernizace ozbrojených sil do roku 2020 650 miliard dolarů. Mimo jiné by se za ně mělo nakoupit tisíc vrtulníků, 600 letounů, 100 lodí a osm jaderných ponorek. Nicméně vůbec není jisté, zda se plán podaří naplnit.

A nejenom to. Revoluce na Středním východě jsou čarou přes rozpočet i rostoucímu vývozu zbraní. Jenom kvůli sankcím v Libyi by mohlo Rusko přijít o čtyři miliardy dolarů. Od počátku protestů, které přešly v občanskou válku Moskva to, co dělá Muamar Kaddáfí, příliš neodsuzovala, nicméně spolu s ostatními hlasovala pro embargo, i když to může znamenat ztrátu trhu.

Libyan Defense Minister Yunis Jaber had gone on a major spending spree during a January 2010 visit to Moscow, signing 1.3 billion euros ($1.8 billion) worth of deals including for six Yak-130 military planes. Libya was expected to become the first foreign buyer of Russia’s new Su-35 fighter and a contract worth $800 million for 12 to 15 planes had been ready for signing, reports have said. A range of other contracts for helicopters and missile systems also were being discussed.

Změny v dalších arabských zemích mohou také zasáhnout ruský obchod se zbraněmi, i když v mnohem menší míře. Nejde o zcela novou situaci. Loni v červnu, když Organizace spojených národů zpřísnila sankce na Írán, musela dát Moskva k ledu obchod za 700 milionů dolarů. Tehdy měla do Íránu dodat raketový systém S-300PMU, který Íránci potřebovali především na ochranu jaderných zařízení před možným izraelským útokem.

3 comments
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

3 Comments

  • Profilový obrázek
    Pavel Novák
    8. 3. 2011, 12:22

    Mimochodem nedodání systému S-300 do Íránu je velmi zajímavou a řekl bych docela přehlíženou kauzou. Sankce OSN se totiž nevztahují na protiletecké systémy.

    Citace ze sankce:
    “8. Decides that all States shall prevent the direct or indirect supply, sale or transfer to Iran, from or through their territories or by their nationals or individuals subject to their jurisdiction, or using their flag vessels or aircraft, and whether or not originating in their territories, of any battle tanks, armoured combat vehicles, large calibre artillery systems, combat aircraft, attack helicopters, warships, missiles or missile systems as defined for the purpose of the United Nations Register of Conventional Arms, … “
    http://www.un.org/News/Press/docs/2010/sc9948.doc.htm

    A vysvětlení, co obsahuje registr konvenčních zbraní. Z hlediska exportu S-300 je podstatná poslední část:

    „VII. Missiles and missile launchers
    Guided or unguided rockets, ballistic or cruise missiles capable of delivering a warhead or weapon of destruction to a range of at least 25 kilometres, and means designed or modified specifically for launching such missiles or rockets, if not covered by categories I through VI. For the purpose of the Register, this category:
    (a) Also includes remotely piloted vehicles with the characteristics for missiles as defined above;
    (b) Does not include ground-to-air missiles.“
    http://www.un.org/Depts/ddar/Register/Categories.html

    Z nějakého důvodu se Rusko rozhodlo nenaplnit již podepsanou smlouvu na dodávku S-300 do Íránu. Je těžké odhadnout, jaký je zatím důvod, ale jisté je, že to nebyly sankce OSN, které se na tento obchod nevztahují.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    8. 3. 2011, 21:11

    Četl jsem, tuším v Janes Defense Weekly (zde je obdobný z časopisu Time: http://www.time.com/time/world/article/0,8599,1834785,00.html ), že jedním z důvodů je dohoda mezi Ruskem a Izraelem, že Izrael nebude dodávat své technologicky vyspělé zbraně Gruzii (známá je např. dodávka bezpilotních průzkumných letounů Hermes 450 nebo systému PVO Spyder) a Rusko bude uplatňovat obdobná omezení vůči Íránu.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Pavel Novák
    9. 3. 2011, 16:41

    Něco na tom bude. Jinak minulý rok v Rusku nabyl v platnosti zákon o sankcích vůči Íránu, který sice vychází ze sankcí OSN, ale je přísnější mimo jiné v tom, že zakazuje prodej i protileteckých zbraní. Je opravdu paradox, že Rusko vůči Íránu naplňuje tvrdší sankce než mnohé západní země.

    REPLY

Nejnovější komentáře