Pohádka o Vojenské policii II – Sůl nad zlato

Tak trochu stranou zůstala Vojenská policie v diskusi o přiměřenosti, kterou otevřel jeden z řady ministrů vnitra Ivan Langer v roce 2007 a na kterou reagoval nejenom deník Deník, ale také internetové fórum život policistů on-line a akademické blogy, které deníku Deníku článek převzalo. Policisté chybí. Ale máme jich nejvíc v Evropě tak zněl tehdejší titulek, pod kterým byla statistická fakta:

Zatímco v Česku hlídá jeden policista bezpečí 210 lidí, v Holandsku je to již 443 lidí a ve Finsku dokonce 660 lidí.

Článek byl příčinou polemik mezi některými bývalými a stínovými ministry vnitra, z nichž jeden, František Bublan, k věci uvedl:

Když mluvím s hejtmany či starosty, tak si všichni stěžují, že je policistů málo.

Princip „lívance tak asi na půl hektaru“ podle kterého byla zpracována ona srovnávací studie, je bezpochyby aplikovatelný i na Vojenské policisty. Bílá kniha o obraně přepočítává vojáky na hektar výcvikového prostoru, aby se prokázalo, že vojenských újezdů je pro tak maličkou armádu více než dost. Tím se liší od argumentů, které byly schopné tento ukazatel vydávat za důkaz vojenského blahobytu Česka.

Luxus se pozná tak, že máte něco, co nevyužíváte a ani nemáte šanci to plně využít, ale jste přesvědčeni, že to skutečně potřebujete a že by toho mělo být ještě více. Luxus vám dodává společenskou prestiž, nicméně přepočet Vojenských policistů na populaci omezenou zákonem o Vojenské policii, tedy vojáky, ukazuje zajímavá čísla. Tak například v roce 2011 připadalo na jednoho vojenského policistu asi 20 profesionálních vojáků, nicméně v roce 2000 to bylo 38 vojenských profesionálů. Zdá se, že válka v Afghánistánu směřuje do své prozatím poslední fáze v podobě vysvětlení podstaty vítězství Západu daňovým poplatníkům ze států NATO, a jak se lze dočíst z Bílé knihy i sklady s municí a jinými mobilizačními cetkami se nám vyprázdnily. Teď zbývá jen rozhodnout o tom lívanci na půl hektaru. Je totiž jasné, že připadalo-li na jednoho vojáka v roce 2011 5,6 ha území vojenského výcvikového prostoru, u vojenských policistů to bude daleko více.

Podobné příspěvky

21 Komentářů

  1. Nechci polemizovat o vojenské policii, o které vím málo, ale srovnávání počtu vojáků s rozlohou vojenských újezdů považuji za nevhodné. Problém je v tom, že např. rozloha dělostřelecké střelnice je dána dosahem dělostřeleckého systému a ne počtem zbraní – tedy je určitá stejná minimální velikost ať už pro jednu baterii nebo celou brigádu. Redukce počtu vojáků tedy ještě nemusí znamenat automaticky sníženou potřebu rozlohy výcvikového prostoru, to je třeba počítat jinak.

  2. Jen dodávám, že připadá-li příslušník PČR na 210 obyvatel (a to raději nesrovnávám další čísla v jiných evropských zemích), tak 1 vojenský policista na 20 vojáků je ještě paradoxnější, pokud si uvědomíme přísné posuzování bezůhonnosti vojáků z povolání. Ti tak z principu vykazují zásadně nižší kriminalitu než běžná populace. Na zvládání nižší kriminality vojáků tak potřebujeme průměrně desetkát více policistů:) Na druhou stranu je to přeci jen trochu zkreslující, VP samozřejmě řeší i jiné věci než kriminalitu (ale pak je otázka, jestli to musí být prostřednictvím Vpolicistů mimo AČR). Jinak stačí jen srovnat těch cca 500-600 trestných činnů šetřených ročně na efektivitu civilní policie. A to nemluvím o obsahu uvedené statistiky (nevěřím statistice, kterou si nezfalšuji sám – Churchil). Jinak nic proti klukům z VP, drtivá většina chce pracovat a skutečná situace a náhled ostatních na VP je frustruje. To ale nezavinili oni, ale vedení toužící po zvyšování prastiže mimojiné zvyšováním počtů.

  3. Bohužel si nemyslím, že by tento článek měl valnou informační hodnotu, rozhodně ne na úrovni standardu tohoto serveru. Ke třem statistickým číslům přidat jedno youtube video a pár řádků asi opravdu moc práce nedalo. To už Váš minulý článek-pohádka byla hodnotnější co se vyjádření názoru týká. Místo tohoto „článku“ stačilo napsat „Myslím si, že je v ozbrojených silách ČR příliš mnoho vojenských policistů“ což by čtenáři poskytlo zcela stejnou informaci.

    Měl snad tento článek jako jediný cíl vyprovokovat k diskuzi o počtu VP?
    Zná autor článku konkrétní činnost současných příslušníků VP? Přichází s alternativami, která odbornostní součást(i) nebo rovnou velitelství VP jsou dle jeho názoru zbytečné a měly by se zrušit? Ostraha muničních základen? Pohotovostní oddělení? Dopravní a pořádková služba?
    Nebo by mělo dojít k redukci počtů procentuální/plošné?
    Má autor informace o současném návrhu reorganizace VP v příštím roce dle Bílé knihy obrany?

    …a tak bych mohl pokračovat. Zkrátka na mne tento článek působí tak, že autor sice řekl A, ale nějak zapoměl na to B.

  4. No v každém případě tedˇ právě VP neví co s ní bude a to rozhodně není dobře (vím že to neví ani zbytek armády i země) a její velitel se vzhledem k máslu na halvě po nedávnému vstupu na televizní scénu asi není ten co by se mohl nějak ozvat.

  5. Co nemusí být slané, může být přece sladké nebo kyselé… Otázkou je proč. Nechť někdo vysvětlí, proč je tolik vojenských policistů, zpravodajců, vojáků a hradních strážců. Jsou přemnožení, nebo jich je nedostatek? Nikdo neví. Když se kouknete do definice jejich poslání v úvodu zákona:
    „Vojenská policie v rozsahu vymezeném tímto zákonem plní úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří Ministerstvo obrany.“
    a vzpomenete, že její vedení ani příliš neprotestovalo, když jim byla vnucena reorganizace a přišli o SOG, tak fakt není jasné, kolik těch policistů je potřeba. Jistě morální postoj nejvyššího velení VP, k jehož výběru se vyjadřovala jedna z nejvyších morálních autorit v ČR – Výbor pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny – lze těžko ovlivnit, ale spočítat potřebu policistů ve vztahu k jejich úkolům a přitom zohlednit jejich minulý výkon, který si musí VP statisticky hlídat podle písm. l) odst. 1 § 3 svého zákona:
    „vede evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů“
    nebude určitě tak těžké. Nebo tu byla VP jen jako další afganizovaná část OS?

  6. Mr. Deep Purple: Tím „vedením, které příliš neprotestovalo“ máte na mysli koho? Bývalého NVP gen. Kubáta, který byl odejít těsně před zrušením SOGu (a mimo jiné i Zvláštního odboru vyšetřováni VP)?

  7. Ono šlo hlavně asi o zrušení Zvláštního odboru vyšetřování VP, SOG ten už se s tím jen svezl jako tučné sousto pro tisk a voliče.

  8. taktez jsem nejak nepochopil vyznam tohohto clanku…smysl a pointa mi unika

    koukam ale, ze se SOG porad rozebira. od jara letosniho roku u VP slouzim, ale nikdo mi jeste za ty leta v armade nebyl schopen poradne objasnit proc SOG vzniknul a popravde se ani nedivim ze byl rozpusten (byt ne zrovna korektne),ale muj nazor je, ze SOG byla pro nasi armadu, potazmo VP zbytecnost

  9. Já osobně spíše nechápu VP potažmo AČR,která vybuduje SOG,který poté co se osvědčí v boji bez náhrady zruší.
    Nic osobního,ale můj názor je,že VP v současných počtech a struktuře je zadarmo drahá.V misích jsem vás(VP) viděl měřit rychlost na základně,přeškolovat řidiče z předpisů,dávat dýchnout jestli si někdo nedal jedno pivo,supr práce a vyhledávání zbraní,kontroly osob,demonstrace, atd.dělali bigoši.V ČR,když pominu 90 léta,kdy podplukovníci a majoři VP řídili v kasárnách dopravu,jsem vás viděl pouze organizovat dopravu na VVP(to samé zvládne regulovčík),měřit rychlost v autoparku a podobné závažné věci.

  10. SOG nevybudovala AČR, ale velení VP, které bylo chvíli bez dozoru a mělo dost prostředků. Využili příležitosti a zdraftovali zkušené policisty a vojáky. Je chybou tehdejšího vedení resortu, že to dopustili – ne těch kluků, že se chopili příležitosti a postavili si spešlforsiz jednotku.
    Osobní statečnost a zkušenost jedinců je fajn, ale jednotka zřejmě zcela postrádala zkušené velitele – viz operační nasazení. Dovoluji si hádat, že kdyby SOG měl _štáb_ tvořený důstojníky např. 4BRN, že by nedopadl tak, jak dopadl. Ale byla to separé akce VP s vlastním velením. Proto operační nasazení skončilo tak, jak skončilo: špatnou komunikací, nejasnostmi v postupech, vlastními „výpady“ a v důsledku mediálním zájmem, vedoucím k zrušení jednotky.
    Co si z toho lze odnést?
    SF musí buď operovat zcela samostatně pod SFCOM nebo musí splynout (augmentation) s kontingentem, pro který pracují. Augmentation je nemožná bez společných znalostí a postupů. Myslím, že i 601skss by si koledovala o průšvih, kdyby měla úzce spolupracovat třeba s kontingentem na bázi výsadkového praporu. Jenže 601skss operuje samostatně pod SF, kdežto SOG měl úzce podporovat běžné jednotky. Proto se nezkušenost štábu ukázala jako fatální.
    Proto a ne ze žárlivosti na exkluzivní postavení vítám sblížení VP a SKSS s AČR.

  11. Z mého pohledu jsem už dobrou práci VP viděl. Šlo o doprovody konvojů přes celou ČR např. při přesunu na cvičení do Německa (kde si nás na hranicích vyzvedli polní myslivci). To je zrovna práce, která se vojskům hodí.

  12. Hery, to muzu slouzit jinou historkou. Jeli jsme s technikou na cviceni do Rakouska. VP nasi Tatru s munici sice doprovodila na hranice… ale tam se otocili a zmizeli… Tatra s 2 vojacky tam stala do doby prijezdu zbytku kolony, cca 5 hodin…. Takhle by to zase asi fungovat nemelo.

  13. insider>dovolil bych si nesouhlasit. velitelsky sbor nebyl o nic mene zkuseny nez radovi prislusnici.problem spise byl s vymezenim kompetenci jednotce atd…

    to civil>souhlas ze nektere veci nejsou oblibene a muzu te ubezpecit, ze treba ani (vetsine!) kolegu z oddeleni neni po chuti se vozit po nejakem desatnikovi, ze treba mu nesviti zarovka na aute atd… az na vyjimky se to resi upozornenim, ze si to ma opravit, nebo lepe kontrolovat. Takze na pracovni napln nasi si musis stezovat jinde. Krom toho, jednotky pro vycvik ANP ve Wardaku a ochrana konvoju na KAIA se temito zalezitostmi urcite nezabyva. Treba s prechodem pod GS se to zmeni k … neodvazuju se ani odhadovat kam vlastne se to zmeni.

  14. „SOG by nedopadl tak jak dopadl, kdyby měl štáb tvořený důstojníky 4BRN“
    No tak to každopádně..

  15. Pro Emila Frídu: A není možné, že totální rozvrat státní správy (a zejména silových resortů) je jedním z skrytých „programů“ zájmových organizací typu ODS, VV nebo TOP09? Vše zrušíme a následně to budeme muset za těžké peníze outsourcovat (podnikatelé, kteří sponzorují politické strany, si namastí kapsu), popřípadě vytvoříme ještě vhodnější prostředí pro korupci (rozvrat finančních úřadů, PČR, tajných služeb atd.)…

  16. Emil Frída třeba, dotyční žijou v pocitu, že je peníze ochrání a dav se jim vyhne, tedy zpočátku ano…. nebo odletějí někam do klidu na Floridu, Dubaj a dalsí destinace, ikdyž těch klidných míst nějak ubývá.
    Dušan Rovenský klidně k tomu připočti i ,,opozici“, termín Grosstapo nevznikl jen tak, ale je fakt, že Gross a Langer (ODS) spíše využívali své koně v PČR a BIS, to jsou ti co se přesunuli do soukroma, komunisti ti si kdysi zabrali celý stát.

  17. Pro J.D.: Ano, máš pravdu. Za předchozích vlád samozřejmě také docházelo ke snahám infiltrovat resorty (např. ministerstvo spravedlnosti, vnitra, financí atd.) „svými“ lidmi, aby byla korupce řádně kryta z nejvyšších míst. Jenže to, co se děje nyní, je jednoduchá demontáž (nebo záměrná sabotáž?) celého státního aparátu. Vždy jsem si myslel, že toto je doména pouze extremistických stran – ať již pravicových či levicových – v jejichž zájmu je mít co nejslabší státní aparát, aby poté mohly vyplnit mocenské vakuum. Zřejmě jsem se mýlil nebo – což je hrozivější možnost – se i z etablovaných parlamentních stran stávají strany extremistické. Korupčně extremistické…

  18. Jaký je rozdíl mezi velmi častými pouličními nepokoji a občanskou válkou? Máme se být teroru zaměřujícího se na zastavení procesu „melting pot“, na kterém je oficiálně postaven úspěch amerického kapitalismu? Ideologičtí vyznavači ekonomického liberalismu v americkém stylu budou volat po jeho zrušení a zároveň budem obdivovat „american way of life“? Která se strana bude v tamhle chaosu extremistická a která už ne?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *