AN/TPY-2 (X-band) je mobilní (předsunutý) radar důležitý pro sběr dat potřebných k sestřelení nepřátelských raket; Foto MDA

Po oznámení ALTBMD byl jedním z problémů umístění amerického AN/TPY-2 (X-band) radaru v Turecku. Jedná o plně mobilní tzv. předsunutý radar důležitý pro sběr dat potřebných k sestřelení nepřátelských raket. Radar je schopný detekovat a rozpoznat velmi malé předměty na velkou vzdálenost. Některé zdroje ho uvádějí jako největší transportovatelný radar na světě.

A senior U.S. defense official said the goal was to have the AN/TPY-2 radar in place in Turkey before the end of this year. A site has already been identified for the radar at a Turkish military installation. The senior defense official declined to identify its location. Negotiations with Turkey over hosting the radar started earlier this year and picked up pace in June.

Turecká zahraniční politika minimálně za poslední dva roky je velmi suverénní, jelikož se země snaží být mocenským hegemonem ve svém regionu. To se například projevuje na vztazích s Izraelem, které jsou nyní na velmi špatné úrovni, nejhorší od druhé světové války. Turecká zahraniční politika směrem k Iránu je naopak přátelská a tyto dva státy spolu vycházejí dobře, i když poslední dobou také jsou otřeseny. Zajímavé je zmínit, že pro tureckého premiéra Erdogana je umístění radaru v Turecku důležité pro celý region. Írán samozřejmě možné umístění radaru v Turecku nevítá a je jím „znepokojen“ Neopomíná zmínit, že na tento krok Irán odpoví, a toto rozhodnutí pomůže především Izraeli, či jiným zahraničním silám v regionu.

Samotné Turecko zažívá velké změny ve svém vnitropolitickém systému, které se odrážejí samozřejmě i navenek. Role kdysi velmi mocné turecká armády se rapidně snižuje (což na druhou stranu pomáhá demokratizovat turecký politický systém), jenže právě armáda má v moderní historii Turecka nezastupitelnou roli – reprezentuje sekulární Turecko. Mimo informace či data nashromážděné tímto radarem nebude aliance moci sdělit státům, kteří nejsou členy NATO. Tímto nečlenem je míněn především stát Izrael, jelikož Turecko zaujímá k této aktivitě, tedy poskytovat data z tohoto radaru Izraeli, negativní stanovisko.

Turkey’s increasingly chilly relationship with Israel had also been an element in the prelude to Turkey’s participation in the NATO missile shield. Some officials in Turkey had feared that information collected by the radar site might be shared with Israel. It was unclear from the announcement on Friday whether those fears had been addressed.

Protože není známa platná varianta smlouvy upravující umístění radaru v Turecku, můžeme se pouze domnívat o jejích podmínkách. Ostatně tyto a další výtky (a doporučení) obsahuje dopis z července 2011 adresovaný Hillary Clintonové a Leonu Panettovi podepsaný dvěma republikánskými senátory Jon Kylem a Markem Kirkem. Tito senátoři mimo jiné například požadují písemné záruky od turecké vlády, že radar bude obsluhován pouze americkými vojáky, bude fungovat 24 hodin 7 dní v týdnu a zejména, že data plynoucí z radaru budou poskytována státu Izrael. Proto umístění radaru v Turecku bude ještě nejspíše tématem americké vnitropolitické diskuse. Zatím pouze víme, že Turecko s umístěním souhlasí.