Iluze dvou procent
Vojenské výdaje jsou ve světě sledovány několika organizacemi, jde např. o OSN či SIPRI. Vojenské výdaje sleduje i NATO, a to mj. také v podobě jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). S tímto ukazatelem rovněž operuje ministerstvo financí při rozdělování limitu celkových výdajů státního rozpočtu, a to už od roku 1996. Tehdy se v usnesení vlády č. 478 z 18. 6. 1996 objevil text hovořící o tom, že vláda schvaluje
záměr postupného zvyšování podílu vojenských výdajů na hrubém domácím produktu zhruba o 0,1 % ročně tak, aby v roce 2000 dosáhl tento podíl zhruba 2 %.
Požadavek na fixování vojenských výdajů se pak objevil v doposud neodtajněném (a tudíž ani veřejně registrovaném) usnesení vlády č. 560D z 9. 6. 1999 ke Koncepci výstavby resortu obrany. Podle publikace Rozpočet – fakta a trendy 2002 se v něm se mělo stanovovat, že
podíl celkových výdajů resortu obrany na hrubém domácím produktu nepoklesne v jednotlivých letech do roku 2004 pod hranici 2,2 %.
Obdobný požadavek se pak objevuje takřka pravidelně i pozdějším období s tím rozdílem, že spíše než o politický závazek se jednalo o politické přání. Například usnesení vlády č. 1140 z 13. 11. 2002, kterým se přijímala Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky hovořilo tom, že
že celkové výdaje resortu obrany nepoklesnou v období do dosažení cílových operačních schopností pod úroveň 2,2 % hrubého domácího produktu.
Nicméně o rok později byly usnesením vlády č. 1154 z 12. 11. 2003 pro výdaje Ministerstva obrany stanoveny absolutní částky a ukazatel podílu na HDP se stal pomocným ukazatelem. Například v usnesení vlády č. 1090 z 25. 9. 2006 se objevila formulace:
…ke zmírnění dopadů snížení zdrojů na plnění úkolů Armády České republiky bude vláda usilovat o to, aby celkové výdaje (včetně výdajů na výzkum a vývoj) kapitoly Ministerstva obrany pro léta 2008 a 2009 nepoklesly pod úroveň 1,55 % na HDP a jejich minimální výše byla stanovena v roce 2008 ve výši 57 505 000 tis. Kč, tj. o 3 710 000 tis. Kč více oproti limitu výdajů stanovenému usnesením vlády ze dne 16. srpna 2006 č. 970 a v roce 2009 ve výši 62 031 000 tis. Kč, tj. o 7 231 000 tis. Kč více oproti limitu výdajů stanovenému uvedeným usnesením.
O dvou procentech HDP na obranu se u nás hodně diskutovalo, diskutuje a asi bude i diskutovat. Málokdo si však uvědomuje, že podíl je určován z předpovědi vývoje HDP zveřejňované Ministerstvem financí v jeho Makroekonomické predikci a předpověď ministerstva, co se týče růstu hospodářství, patřila v minulosti k těm nejoptimističtějším. Definitivní čísla o výši HDP sleduje Český statistický úřad prostřednictvím statistiky národních účtů a jsou publikovány v podrobnější, nebo stručnější podobě.
Tyto údaje prošly nedávno mimořádnou revizí. Jak vyplývá z prezentace na tiskové konferenci, nešlo ani o první, ani o poslední revizi národního účetnictví. Podstatné je, že údaje o výši produktu jsou o něco málo větší, než doposud statistiky uváděly. Je tomu jednak proto, že se zlepšila metodika výpočtu jednotlivých agregátů a také proto, že došlo k započítání i doposud nesledovaných ekonomických aktivit, jako je nezjištěná a nelegální ekonomika.
Obrana patří veřejné statky, a to mezi tzv. čisté veřejné statky. Z titulu nevylučitelnosti melouchářů, prostitutek či zločinců ze spotřeby z veřejného statku a nedělitelnosti obrany, je obrana poskytována i těm, kdo se na jejím financování nemusejí podílet. A v této souvislosti je zajímavé přepočítání historických vojenských výdajů na jejich podíl na hrubý domácí produkt. Výsledek ve dvojexpozici s počty personálu v resortu ministerstva obrany shrnuje výše uvedený graf.
Graf pracuje s údaji ze statistiky vojenských výdajů OSN, kde jsou výdaje na obranu rozděleny na „produktivní“ vojenské výdaje a výdaje v kategorii „nerozděleno“. Tam se v našem případě řadí výdaje na sociální zabezpečení, tedy na důchody a výsluhové náležitosti. Jak si lze všimnout, jejich podíl na HDP je navzdory jejich růstu ustálen. Naopak „produktivní“ vojenské výdaje jsou ustáleny jen do roku 2000. Po roce 2000 dochází k jejich skokovému růstu a postupnému návratu na úroveň před rokem 2000. Údaje o „produktivních“ vojenských výdajích jsou v grafu korigovány o převody do rezervního fondu, kam bylo možno převést výdaje nevyužité v daném rozpočtovém roce.
Iluzi dvou procent HDP si lze nejlépe uvědomit právě v konfrontaci s množstvím personálu. Zatímco v roce 2000 si mohla Česká republika dovolit asi 55 tisíc vojáků, včetně 31 tisíc neprofesionálních vojáků, a 21 tisíc občanských zaměstnanců, v roce 2008 to bylo již jen 23 tisíc vojáků a 10 tisíc občanských zaměstnanců. Během této doby však došlo k redukci sítě posádek a počtu techniky a zbraňových systémů. Měřeno v běžných cenách, náklady na personál jsou větší než před 10 lety.
Bílá kniha o obraně naznačila, že již nikdy nedojde k dosažení cílových operačních schopností, mj. protože je nemožné naplnit početní stavy vojáků z povolání. V následujících letech se blížíme k tomu, že „produktivní“ vojenské výdaje budou nižší než 1 % HDP, nelze se proto divit, že se stále více budou objevovat smutné články kritizující hospodářskou situaci v armádě, jako je tomu dnes např. ve věcech výstroje. Tak tomu bylo i před vstupem České republiky do Severoatlantické aliance. Tehdy jsme se však živili očekáváním armády o čtyřech M.
Jistý pán prý vytvořil diamant („To je pomyslný diamant, kam jsme dospěli s reformou. Teď už je ho potřeba jenom brousit a leštit,“ řekl Štefka; viz: http://zpravy.idnes.cz/stefka-predal-generalni-stab-pickovi-dv7-/zpr_nato.aspx?c=A070228_093851_zpr_nato_inc ), který předal svým následovníkům, aby ho brousili. Jen mám takové neblahé tušení, že když se něco obrušuje příliš dlouho, tak z toho nakonec zbyde jen prach…
….mohl by armádě třeba chodit leštit Tatry 810, když je v té firmě zapojen, za to co ten nepovedenej Renault stál by to měla firma z Kopřivnic dělat doživotně. Narážím tím nejen na nákupy techniky, ale na celý systém hospodaření, protože s tím jak se věci mají by nemuselo stačit ani 10% z HDP.
Pane Pernico pěkný a bohužel příliš pravdivý příspěvek, děkuji. Bude zajímavé s odstupem času sledovat, kam až situace dospěje, ve výdajích na obranu. Pokud přežije myšlenka EU je asi možné že národní armády vezmou za své a zůstane tak jenom armáda evropská.
K tomu aby mohla být společná obrana, musí být skutečná funkční společná zahraniční a politika. K tomu aby byla společná zahraniční politika, musí být skutečné společné národní zájmy a ne jen politické proklamace. A jaké společné národní zájmy mají např. takové Německo, Španělsko a Bulharsko?
Nejsem bezpečnostní expert, ale měl bych otázku pane Rovenský. Koho chrání popřípadě komu slouží armády zemí současné EU. Jaké vojenské nebezpečí číhá v Evropě na Evropu. Má se Evropa vyzbrojovat a cvičit na kolektivní obranu? Prosím zajímá mě váš názor. Děkuji
To Bohuslav Pernica:
Pro mne by bylo zajímavé vidět srovnání s jinými armádami srovnatelného osudu a velikosti. Ale jinak super graf a díky za něj. Opravdu poučné.
„A jaké společné národní zájmy mají např. takové Německo, Španělsko a Bulharsko?“
Možná jsem naivní, ale co třeba ekonomicky silná a politicky nezávislá Evropa?
Pro Víta: „Koho chrání popřípadě komu slouží armády zemí současné EU. Jaké vojenské nebezpečí číhá v Evropě na Evropu.“ Bezpečnostní expert také nejsem, takže mohu napsat pouze svůj laický názor. Když ve Vídni v roce 1912 provedli průzkum veřejného mínění, zda bude v nejbližší době celoevropská válka, tak většina respondentů odpověděla „ne“. Stejně tak není dnes nikdo odpovědět, kdy bude obdobná válka příště. Tvářit se, že už se nikdy nic podobného nebude opakovat, je hloupé a pokrytecké. Opakovat se to bude – otázkou je pouze kdy. Před 3-4 lety tu byli „ekonomičtí experti“ (tuším, že jeden z nich nám teď dělá ministra financí), kteří prohlašovali, že světová ekonomická krize nyní nenastane a že zdroje jsou. No, ale tohle je tak trochu ekonomická krize, ne? Takže spoléhat na šarlatánské rady různých veštců z kávové sedliny, kteří navíc nenesou za své rozumy odpovědnost, je dosti ošemetné – třeba se za rok EU rozpadne a každý stát se bude snažit spasit sám. Osobně razím názor Theodora Roosevelta: „Speak softly and carry a big stick.“ (přibližně: „Chovej se slušně, ale buď ozbrojen.“)
Pro Bertie: Opět je to můj (a možná cynický) názor, ale myslím si, že toto nikoho z evropských politiků nezajímá. Státy EU se nemohou shodnout ani na banálních věcech v zahraniční politice (např. Německo uznalo samostatné Kosovo. Španělsko, z důvodu separatismu v Baskitcku a Katalánsku, nikoli), tak jakápak společná obrana. Nebo operace v Libyi? Řada zemí EU se do operace vojensky vůbec nezapojila – a proč také? V sázce jsou národní (zejména ekonomické) zájmy Francie a Velké Británie, které se s nikým dalším dělit nebudou.
Ale třeba to vidím příliš černě – politolog nejsem.
Naprostý souhlas s Dušanem Rovenským ohledně toho, zda nám hrozí nebo nehrozí ozbrojený konflikt. Dodnes nemohu zapomenout na svůj úžas, když jsem se na hodině dějepisu dověděl, že první světovou většina obyvatel Evropy nečekala. Říkal jsem si tehdy, že jim to přece muselo být všem jasné! Nebylo, mysleli si, že pokrok a technika už takové věci jako ozbrojené konflikty vyřešily. Nějak, mimo jiné, zapomněli na pokrok v technice umožňující zabíjet ještě efektivněji ještě více lidí…
Myslel jsem to trochu jinak. Proč se vedou války? Typnul bych si, že hlavně pro nerostné suroviny, pro lidské zdroje, pro finanční zisky. Proti komu se nakonec Evropa bude bránit. Před lidmi z arabských komunit, kde historie bytí je postavena na zcela jiných principech než v Evropě, potažmo v USA, nebo proti vlivu Ruska a jeho spřátelených státech, nebo Číně. V současném ekonomickém pojetí je zřejmé, že bez ohledu jak je nakládáno s lidskými právy v posledních dvou jmenovaných státech není Evropa moc ekonomicky stabilní, zvláště pokud se bude navzájem zachraňovat. Dokáže současná Evropa jasně popsat své územní hranice? Takže pokud pomineme naši účast v NATO a naši přítomnost v AFG, kde to stejně nespasíme a pokud zůstane EU, proti komu se budeme bránit? Pokud EU nezůstane je tato otázka zbytečná.A další otázka co zbyde z armády, pokud se její rozpočet bude neustále snižovat ? Děkuji za vaše názory.
Západ chudne a ztrácí sílu díky tomu,že vrhl své veškeré síly do projektů jako jsou EU,globální řešení klimatu,vývoz demokracie do světa….A hádejte kdo tyto kontinentální a globální projekty západních politiků zaplatí?My všichni(Západ) zaplatíme toto sociální inženýrství vládnoucích ,,elit“ svou životní úrovní,svou bezpečností atd.Demokracie nejsou zodpovědné za celý svět.A to tím spíše,že značná část světa o to nestojí.
Až tedy západní politici přestanou stavět globální vzdušné zámky jako eurozona,biopaliva,multikulturní společnost,demokracie ve třetím světě…a začnou se věnovat vlastním národním státům pak bude Evropa dostatečně silná a stabilní překonat nástrahy 21 století.
taky souhlasím s Dušanem… seškrtáváním obranných rozpočtů si EU podřezává pod sebou větev, otázkou tedy je, jak dlouho ta větev vydrží než praskne a všichni si natlučeme
a jak že to bylo s tou I. světovou válkou? viz http://www.youtube.com/watch?v=uk37TD_08eA
Add Bertie a Dušan Rovesnký:
Politolog sice povoláním nejsem, ale nějaké politologické vzdělání jsem při svém nedávno zakončeném studiu utrpěl. Pokusím se tedy přispět svou troškou do mlýna…
Z hlediska politologie se můžeme dívat na problematiku Evropské unie dvěma základními úhly pohledu:
1. Pohled funkcionalisty. Tento pohled je EU, resp. všem předcházejícím společenstvím, které dnes nazýváme EU, bytostně vlastní. Hlásá, že malá míra spolupráce přirozenou cestou přerůstá ve spolupráci větší, z jedné oblasti lidské činnosti konání se přelévá do dalších, tzv. „Spill over efect“. Na tomto krédu byl od počátku postaven motor evropské integrace – francouzsko-německý tandem. To, co je bytostně spjato s tímto přístupem je, že není znám žádný endstate. Přirozeným stavem je užší integrace a geografické rozšiřování.
2. Pohled realisty (tak se jmenuje onen směr, nutně to neznamneá, že je realističtější, než ostatní). Realisté tvrdí, že státy mají národní zájmy a spojence si udržují kvůli uchování těchto národních zájmů. Pokud národní zájem zmizí, či je modifikován, nastává opuštění spojence či modifikace koalice spojenců. Udržení míru spočíváná na rovnováze moci. Každá hegemonie má tendenci proti sobě vytvořit koalici slabších.
A teď co si o tom myslím já? Pravda je dle mého názoru někde uprostřed, ale více nachýlená na stranu realistů. Problém je v tom, že čím konkrétněji pojmenujete nějaký zájem nebo otázku, tím více to pro někoho výhodné je a pro někoho ne. V obecné rovině „Ekonomicky silná a nezávislá Evropa“ se shodnou všichni. Ale pokud si místo pojmu „Ekonomicky silná“ dáme „Je třeba rekapitalizovat francouzskou banku Societe Generale z peněz všech evropských, zvláště pak německých daňových poplatníků“, asi už taková shoda panovat nebude. To samé se týká obrany – postoj Francie a Německa bude nebe a dudy, zahraniční politiky (např. postoj Francie a České republiky ohledně Izraele) a mnoha dalších.
Dle mě spill over dosáhl tam kam mohl někdy kolem roku 1991 (V Maastrichtu) a dál už je hnán nikoliv pozitivním efektem či vůlí voličů, ale samočinností evropské byrokracie a neschopností (na straně Německa) a neochotou (na straně Francie) měnit zajeté pořádky.
Ohledně fungování Francie skutečně doporučuji přečíst si „Diplomacy“ od H. Kissingera. Nádherně popisuje, že již od 30. let 19. století se Francie dlouhodobě angažuje poue v koalicích, kterým je schopna dominovat. To stále platí – porovnejte si jejich přístup k EU a NATO.
pro Víta:
http://www.youtube.com/watch?v=f2yv6V7nG0c
na začátku Vám tam řeknou proč se vedou války.
Vzhledem ke zkušenostem z historie budou tu nejspíše alternativy, buďto mít silnou armádu postavenou na profesionálním základu doplněnou opravdu funkčními zálohamiv této souvislosti mně napadá jedině Izrael, a jevit snahu se bránit (tím tak dát najevo, že si na nás potencionální nepřítel vytluče zuby a rozmyslí si to) a nebo nemít armádu, ale jen dobrou infrastruktru, aby se přes nás spojenci i nespojenci mohli rychle přejet, nejlépe bez zastávky na odložení genetických informací pro naše manželky. Spoléhat na spojenectví je jen politická retorika a jak vidíte politici za své projevy a i činy nemají žádnou zodpovědnost tak je to tížit nebude. Nedávno jsem se na internetu setkal se zajímavou otázkou, tipnul by si někdo z vás na jaře v roce 1989, že v roce 1999 nebude Waršavská smlouva, nebude Sovětský svaz a nebude Československo, že budeme v NATO a v Evropě bude spousta jiných států? V současné době je systém nastaven tak, že pokud nějaký záklaďák u Vídně zapomene zabrzdit svůj Leopard tak na druhý den je máme v Praze a třetí den už bude Rakouská republika vést jednání v Brusselu o tom jak si nás rozdělí :-D
Myslím, že ten scénář bude trochu jiný, jak lze odvodit ze znalosti rakouské mentality ze strany ministra zahraničí („Jak ty magory trošku znám, demonstrace budou nekonečně pokračovat, ale ne už na silnici.“) dojde nejprve k tomu, že Bundesheer poskytne své síly a prostředky k asistenci na demonstracím na hraničních přechodech. – Místo traktoru tam bude tank, místo balíků slámy ostnatý drát. Teprve pak dojde k tomu náhodnému odbrždění:-)
:-D kéž by to tak bylo a zůstalo :-D uvidíme co vymyslí až bude schválena dostavba JE Temelín. …lze předpokládat, že Bundesheer bude paralyzován činitelem chaosu vytvořeným velkým počtem generálů co mají, pokud je všechny postavěj do služby. :-D
Alternativa je utvořit z jejich generálů pěší rotu a mají po starostech. :-)
:-D tuším, že bychom proti této rotě taky postavili stejnou rotu :-D
Narazil jsem na článek pana Erika Besta, jen teda nevím jestli je ten pán realista nebo jen válečný štváč a imperialistický hrdlořez :-D Možná by stálo zkusit tyto rady použít i ve splácení hypoték :-D Obrnit si auto, zabednit okna a koupit kulomet a bance nedát ani korunu :-D
pardon, zapoměl jsem odkaz:
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=716523
Bratr říká, že Erich Best je ,,typický rezident zpravodajské služby“. :-)
V dnešní ekonomicky,legislativně…propojené EU není potřeba zapomínat zabrzdit Leoparda,ale stačí obyčejný bojkot ,,nečisté“ jaderné energie z JE Temelín ze strany Německa, jsme totiž na Německu existenčně závislý(30% exportu ČR jde právě do SRN,což svědčí o vysoké závislosti na německém trhu).Takže ani takové schválení dostavby JE Temelín nevidím jako předem danou věc a už si vůbec nedokáži představit ten obrovský tlak na ČR až Německo překoná svůj přechod na alternativní zdroje.
Naše závislost na SRN potažmo EU(85% exportu ČR jde do EU)z nás udělala další spolkovou zemi SRN a věřte,že o podstatných věcech se už dávno nerozhoduje v Praze(80% legislativy je dáno z Bruselu potažmo Berlína,Paříže).
Ekonomicky jsme na tom pořád stejně, už jsme jednou pomáhali stavět na nohy jednu šestinu světa, tak teď budem, pro změnu, sponzorovat německé a francouzské banky v jejich řeckých pohledávkách. Už ve středověku to tak chodilo, že slabší státy de facto platili výpalné silnějším státům, aby na ně neposlali armádu.
Dovolím si připomenout období 1918-1938 kdy se ČSR dokázala dostat mezi 10 nejlepších ekonomik na světě.Takže ekonomicky na tom nejsme stále stejně.
Bohužel naše politické ,,elity“vychované a ukované za komunismu nejsou schopny samostatného myšlení a vedení a tak nás(ČR)převedli z chomoutu RVHP do chomoutu EU.
Slabost státu neurčuje velikost armády(určitě ne v dnešní Evropě)ale slabost politického vedení státu.Jeden příklad pro naše ,,elity“. Francouzské zámořské území Svatý Bartoloměj(Karibik)si vydupalo na Paříži svůj odchod z EU(k 1.1.2012).Důvod? Dražší benzín,zrušení místního cla novým unijním předpisem,omezení obchodu s USA kvůli unijní byrokracii.
Vzhledem, ktomu že růst HDP byl jinak plánovaný MF v návrhu rozpočtu 2011 i přestože finanční instituce a ekonomové odhadovali mnohem nižší a ne poprvé, tak dnes MF připouští že v prvním čtvrtletí příštího roku bude přehodnocovat výdaje a sekat, a ,,překvapivě“ na hranici, kterou odhadovali finanční instituce a ekonomové. A naše největší smůla je, že stávající MF má zkušenosti pouze ze dvou institucí MF a coby ex-náměstek bohužel z MO, což vždy rád využívá….
Je otázkou, co bude v pondělí v té makroekonomické prognóze. MF by už mělo začít počítat se změněnou metodikou výpočtu HDP, takže částka by se měla v absolutním vyjádření nepatrně zvýšit. Konvergenční program počítá s 1 % HDP na obranu v roce 2014 (včetně dávek sociálního zabezpečení). Otázkou je taky růstový scénář (procentní změna HDP v jednotlivých letech) a doba, za kterou se vrátíme k hodnotě HDP roku 2008. Jinak si nemyslím, že by ta čísla byla „nastavena s nějakou zlou vůlí“. My jsme se prostě nenaučili o rozpočet bojovat.
Z toho MF nepodezírám, spíše takové přání otcem myšlenky a taky to působí lépe, když všem pokudˇmožno vyhoví, a pak časem pod vlivem situace s těžkým srdcem zeškrtá.
http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/polaci-zbroji-ekonomika-poroste-a-cesko/
Pěkný článek potvrzující,že vše probíhá v cyklech.Do roku 1938 nám mohli Poláci naši armádu a zbrojní průmysl jen závidět,dnes můžem pro změnu závidět Polákům jejich armádu a zbrojní průmysl my.Uvidíme jestli se to někdy opět obrátí.