fbpx

Iluze dvou procent

Vojenské výdaje jsou ve světě sledovány několika organizacemi, jde např. o OSN či SIPRI. Vojenské výdaje sleduje i NATO, a to mj. také v podobě jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). S tímto ukazatelem rovněž operuje ministerstvo financí při rozdělování limitu celkových výdajů státního rozpočtu, a to už od roku 1996. Tehdy se v usnesení vlády č. 478 z 18. 6. 1996 objevil text hovořící o tom, že vláda schvaluje

záměr postupného zvyšování podílu vojenských výdajů na hrubém domácím produktu zhruba o 0,1 % ročně tak, aby v roce 2000 dosáhl tento podíl zhruba 2 %.

Požadavek na fixování vojenských výdajů se pak objevil v doposud neodtajněném (a tudíž ani veřejně registrovaném) usnesení vlády č. 560D z 9. 6. 1999 ke Koncepci výstavby resortu obrany. Podle publikace Rozpočet – fakta a trendy 2002 se v něm se mělo stanovovat, že

podíl celkových výdajů resortu obrany na hrubém domácím produktu nepoklesne v jednotlivých letech do roku 2004 pod hranici 2,2 %.

Obdobný požadavek se pak objevuje takřka pravidelně i pozdějším období s tím rozdílem, že spíše než o politický závazek se jednalo o politické přání. Například usnesení vlády č. 1140 z 13. 11. 2002, kterým se přijímala Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky hovořilo tom, že

že celkové výdaje resortu obrany nepoklesnou v období do dosažení cílových operačních schopností pod úroveň 2,2 % hrubého domácího produktu.

Nicméně o rok později byly usnesením vlády č. 1154 z 12. 11. 2003 pro výdaje Ministerstva obrany stanoveny absolutní částky a ukazatel podílu na HDP se stal pomocným ukazatelem. Například v usnesení vlády č. 1090 z 25. 9. 2006 se objevila formulace:

…ke zmírnění dopadů snížení zdrojů na plnění úkolů Armády České republiky bude vláda usilovat o to, aby celkové výdaje (včetně výdajů na výzkum a vývoj) kapitoly Ministerstva obrany pro léta 2008 a 2009 nepoklesly pod úroveň 1,55 % na HDP a jejich minimální výše byla stanovena v roce 2008 ve výši 57 505 000 tis. Kč, tj. o 3 710 000 tis. Kč více oproti limitu výdajů stanovenému usnesením vlády ze dne 16. srpna 2006 č. 970 a v roce 2009 ve výši 62 031 000 tis. Kč, tj. o 7 231 000 tis. Kč více oproti limitu výdajů stanovenému uvedeným usnesením.

O dvou procentech HDP na obranu se u nás hodně diskutovalo, diskutuje a asi bude i diskutovat. Málokdo si však uvědomuje, že podíl je určován z předpovědi vývoje HDP zveřejňované Ministerstvem financí v jeho Makroekonomické predikci a předpověď ministerstva, co se týče růstu hospodářství, patřila v minulosti k těm nejoptimističtějším. Definitivní čísla o výši HDP sleduje Český statistický úřad prostřednictvím statistiky národních účtů a jsou publikovány v podrobnější, nebo stručnější podobě.

Tyto údaje prošly nedávno mimořádnou revizí. Jak vyplývá z prezentace na tiskové konferenci, nešlo ani o první, ani o poslední revizi národního účetnictví. Podstatné je, že údaje o výši produktu jsou o něco málo větší, než doposud statistiky uváděly. Je tomu jednak proto, že se zlepšila metodika výpočtu jednotlivých agregátů a také proto, že došlo k započítání i doposud nesledovaných ekonomických aktivit, jako je nezjištěná a nelegální ekonomika.

Obrana patří veřejné statky, a to mezi tzv. čisté veřejné statky. Z titulu nevylučitelnosti melouchářů, prostitutek či zločinců ze spotřeby z veřejného statku a nedělitelnosti obrany, je obrana poskytována i těm, kdo se na jejím financování nemusejí podílet. A v této souvislosti je zajímavé přepočítání historických vojenských výdajů na jejich podíl na hrubý domácí produkt. Výsledek ve dvojexpozici s počty personálu v resortu ministerstva obrany shrnuje výše uvedený graf.

Graf pracuje s údaji ze statistiky vojenských výdajů OSN, kde jsou výdaje na obranu rozděleny na „produktivní“ vojenské výdaje a výdaje v kategorii „nerozděleno“. Tam se v našem případě řadí výdaje na sociální zabezpečení, tedy na důchody a výsluhové náležitosti. Jak si lze všimnout, jejich podíl na HDP je navzdory jejich růstu ustálen. Naopak „produktivní“ vojenské výdaje jsou ustáleny jen do roku 2000. Po roce 2000 dochází k jejich skokovému růstu a postupnému návratu na úroveň před rokem 2000. Údaje o „produktivních“ vojenských výdajích jsou v grafu korigovány o převody do rezervního fondu, kam bylo možno převést výdaje nevyužité v daném rozpočtovém roce.

Iluzi dvou procent HDP si lze nejlépe uvědomit právě v konfrontaci s množstvím personálu. Zatímco v roce 2000 si mohla Česká republika dovolit asi 55 tisíc vojáků, včetně 31 tisíc neprofesionálních vojáků, a 21 tisíc občanských zaměstnanců, v roce 2008 to bylo již jen 23 tisíc vojáků a 10 tisíc občanských zaměstnanců. Během této doby však došlo k redukci sítě posádek a počtu techniky a zbraňových systémů. Měřeno v běžných cenách, náklady na personál jsou větší než před 10 lety.

Bílá kniha o obraně naznačila, že již nikdy nedojde k dosažení cílových operačních schopností, mj. protože je nemožné naplnit početní stavy vojáků z povolání. V následujících letech se blížíme k tomu, že „produktivní“ vojenské výdaje budou nižší než 1 % HDP, nelze se proto divit, že se stále více budou objevovat smutné články kritizující hospodářskou situaci v armádě, jako je tomu dnes např. ve věcech výstroje.  Tak tomu bylo i před vstupem České republiky do Severoatlantické aliance. Tehdy jsme se však živili očekáváním armády o čtyřech M.

28 comments

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

28 Comments

  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    9. 10. 2011, 21:17

    Jistý pán prý vytvořil diamant („To je pomyslný diamant, kam jsme dospěli s reformou. Teď už je ho potřeba jenom brousit a leštit,“ řekl Štefka; viz: http://zpravy.idnes.cz/stefka-predal-generalni-stab-pickovi-dv7-/zpr_nato.aspx?c=A070228_093851_zpr_nato_inc ), který předal svým následovníkům, aby ho brousili. Jen mám takové neblahé tušení, že když se něco obrušuje příliš dlouho, tak z toho nakonec zbyde jen prach…

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Ignác Opušťák
    10. 10. 2011, 11:27

    ….mohl by armádě třeba chodit leštit Tatry 810, když je v té firmě zapojen, za to co ten nepovedenej Renault stál by to měla firma z Kopřivnic dělat doživotně. Narážím tím nejen na nákupy techniky, ale na celý systém hospodaření, protože s tím jak se věci mají by nemuselo stačit ani 10% z HDP.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Vít
    10. 10. 2011, 20:32

    Pane Pernico pěkný a bohužel příliš pravdivý příspěvek, děkuji. Bude zajímavé s odstupem času sledovat, kam až situace dospěje, ve výdajích na obranu. Pokud přežije myšlenka EU je asi možné že národní armády vezmou za své a zůstane tak jenom armáda evropská.

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Dušan Rovenský
    10. 10. 2011, 21:02

    K tomu aby mohla být společná obrana, musí být skutečná funkční společná zahraniční a politika. K tomu aby byla společná zahraniční politika, musí být skutečné společné národní zájmy a ne jen politické proklamace. A jaké společné národní zájmy mají např. takové Německo, Španělsko a Bulharsko?

    REPLY
  • Profilový obrázek
    Vít
    10. 10. 2011, 21:18

    Nejsem bezpečnostní expert, ale měl bych otázku pane Rovenský. Koho chrání popřípadě komu slouží armády zemí současné EU. Jaké vojenské nebezpečí číhá v Evropě na Evropu. Má se Evropa vyzbrojovat a cvičit na kolektivní obranu? Prosím zajímá mě váš názor. Děkuji

    REPLY

Nejnovější komentáře