Kdo je vlastně pilot
Americké letectvo letos poprvé vycvičí více pilotů bezpilotních letounů, než pilotů stíhacích a bombardovacích letounů dohromady. Tato statistika je dalším důkazem o proměně vzdušné války, kterou můžeme sledovat zvláště v posledních deseti letech. Tradičnímu letectvu vyrostl konkurent, což má samozřejmě pozitivní i negativní aspekty.
Nejvíce pilotů bezpilotních strojů projde Hollomanovou leteckou základnou v Novém Mexiku. Učí se létat se stroji MQ-1 Predator a MQ-9 Reaper.
The student pilots at Holloman begin their training in simulator bays — small rooms jam-packed with computer processors and monitors. It’s there that they first get their hands on the remote controls. At their workstations, the student pilot sits on the left, the sensor operator — the person who monitors the aircraft and weapons systems — on the right. An instructor loads in images of Afghanistan and gives the assignment: The pilots, sitting in New Mexico, are to fly a drone over Afghanistan, providing an escort for Humvees… After the student pilots have mastered the simulator, they move on to ground control stations out on the tarmac. From these metal rectangular storage containers, the student pilots control Predators and Reapers out on test runs.
Jedním z negativních trendů vývoje je prohlubující se propast mezi „piloty“ a „piloty“ v souvislosti s nárůstem počtů před pár lety ještě „operátorů“. K nevraživosti těch, kteří se vždy považovali za špičku letectva, přispívají i finanční škrty projevující se v tradičním a drahém letectvu. U bezpilotních strojů, které jsou levné, je trend přesně opačný.
Samozřejmě nevraživost, ať má jakékoli kořeny, má i své symboly. V tomto případě jde například o to, že jsou všichni označováni jako „piloti“, že obsluhy bezpilotních strojů nosí letecké kombinézy, aniž by kdy opustily zemi, že musejí procházet stejnými přísnými testy, že mají příplatky a podobně. Zkrátka to, co se odehrává je kulturní změna, nikoli sci-fi, a my máme to štěstí, že ji můžeme sledovat v přímém přenosu.
…It’s something Steve is still trying to make sense of for himself. „That distance and that separation is there that prevents you from feeling that piece of the airplane, or maybe being as one with the airplane. But what it also does is take the risk out of you flying the airplane, so you don’t have to worry about being shot down,“ he says.
So the very thing that protects these pilots — not being in the cockpit — is what makes them wonder if they’re really pilots.
Outside, an F-22 flies overhead — a plane with a fighter pilot in the cockpit. Fighter jets do fly out of Holloman. It helps remind new pilots like Kelly how they are supposed to think of themselves when they’re flying a drone.
ještě se mají co učit od českých ozbrojených sil. Nomexové letecké kombinézy stále patří mezi sexy montérky i pro řadu neletových míst.
Pilot je POUZE ten, kdo si nemůže dovolit rozbít své letadlo bez toho, že by si rozbil „hubu“ a/nebo se pohoupal na padáku. Polití kafem skutečně není pracovní úraz pro piloty.
„Pilot bezpilotního letounu“ je krásný výraz :)
Pravda, je to krasny nesmysl. Jak to říct jinak? Nic mně nenapadá…
Martin K. a Franta Šulc: Operátor bezpilotního prostředku (letounu)
Operátor jistě, tak se tomu říká (je to i v textu). Ale zde jde od počátku o něco jiného – o zdůraznění pilot-pilot. O stejnost. V tom je pointa, nikoli v rozdílnosti.
Franto, jasne. To je zajimave dilema do budoucnosti – kdo je pilot a kdo operator. Doporucuji sci-fi film nazvany „Moon 44“ z roku 1990 ( http://en.wikipedia.org/wiki/Moon_44 ) – tam operator (navigator) sedi na zemi a pilot leta. Kazdopadne je to jeden z prvnich filmu, v nemz se nekdo dotknul tohoto tematu.
Co se tyce USAF, tak to se dostava do stadia, ve kterem se jiz jednou nachazelo – na konci 40. let a pocatku 50. let 20. stoleti. Rapidni snizovani stavu, nedostatek financi a rychle zastaravajici technika – vsechno toto se nasledne projevilo behem valky v Koreji. Dnes neni situace jina – od konce studene valky zavedlo USAF de facto jediny typ stihaciho letounu (F-22) a to jeste v minimalnich poctech (187 kusu, ktere byly navic nekolikrat dlouhodobe uzemeny z technickych duvodu). Jinak provozuje pouze prebytky (byt modernizovane) studene valky (F-15, F-16, A-10, B-1, B-52, KC-135, atd.), ktere nemaji adekvatni nahradu. U letounu F-35 vubec neni jasne, jestli nakonec budou zavedeny a jestli cely program neskonci krachem – a pokud nakonec budou zavedeny, tak v jakych poctech a jaka bude jejich skutecna bojova hodnota. V soucasne dobe nemohou UAV (at se nas vyrobci a lobbyste snazi sebevic presvedcit o opaku) plnohodnotne nahradit pilotovane letouny – mohou je pouze doplnovat.
Bojove UAV (v soucasnem provedeni) se hodi pouze do konfliktu nizke intenzity a proti protivnikovi, ktery je technologicky zaostaly (Afghanistan, kmenova uzemi v Pakistanu, Libye atd.). Proti relativne moderni a huste siti PVO (Severni Korea, Iran, Cina, Rusko atd.) a v prostredi intenzivniho elektronickeho ruseni by pravdepodobne nemely sanci (viz. napr. http://en.wikipedia.org/wiki/2008_Georgian_spy_plane_shootdowns ).
Takze akcne zpracovane reklamy – pekne. UAV – pekne. Ale pokud nezacnou Spojene staty opet investovat do kvalitni letecke vyroby misto do ruznych nesmyslnych projektu a cernych der na penize, tak za par let se ocitnou v roli druhoradeho hrace v jakekoli budouci letecke valce (tak jako jim byly pred druhou svetovou valkou – historie se opakuje).
Zdravím! Co se týče „pilotů“ UAV nazýval bych je spíše operátory než piloty. ( u menších strojů spíše leteckými modeláři :-D) Vše má své výhody a nevýhody, už dnes se ukazuje přítomnost vícečlenné posádky na palubách taktických letounů jako výhodnější to zvyšuje jejich efektivitu, ale snižuje dolet letounů, přece jen všechny systémy průzkumu na palubě pracující ve všech spektrech (TV, IR, radar) mají výstupy, které je poteba vyhodnocovat a pro plné jejich využití je lepší mít operátora zbraňových systému, obvzláště při utocích na pozemní cíle. V případě, že se budeme moci spolehnout na odolnost spojení s letounem a jeho řízení bude opravdu odolné proti rušení tak je výhodnější mít posádku dole, ušetří se spousta místa na palivo, sníží se hmotnost letounu (žádné vystřelovací sedačky, systémy nutné pro přežití na palubě, snížení aerodynamického odporu absencí překrytu kabiny nutného pro výhled) a navíc padne další omezení pilotovaných strojů daných fyziologickými limity lidského těla, postavit letadlo s možnosti manevrů třeba s 20 g na místo 9 g přináší výhodu v překonávání PVO, současné PLŘS jsou stavěné na cíle manevrující s přetížením max. 12 g a to ještě u většiny typů klesá agilita po vyhoření paliva raketových motorů. Navíc oči pilota dnes jsou schopné nahradit kvalitní kamery umístněné na letounu vykryvající plně prostor kolem letounu s možností rozlišování cílů tak jako je tomu u nových systémů na sledování osob vybavených softwarovými nástroji pro automatické sledování hrozeb. Spíše později půjde i o etickou stránku věci, zda si necháme nad hlavami létat roboty s umělými neuronovými sítěmi, takovéto stroje by mohly představovat nebezpečí, v případě přemíry automatizace procesů na palubě. Žádný systém by neměl dojít do stadia kdy si automaticky rozpozná, označí a zničí cíl bez potvrzení operátory.
Pro Dušana:
Co se týká letecké výroby v USA tak je vidět, že se vrací k osvědčeným a postačujícím typům, které se snaží vylepšovat jako příkad mohou sloužit letouny F 18 Super hornet nebo F 15 Silent Eagle nových verzí F 16, JAS 39 Gripen NG, SU 35, starší verze těchto letounů patří ke špičce, hlavně díky kvalitě elektronických systémů a tak jde jen o instalaci systémů a čidel určených původně pro nové typy letounů a úpravu vlastností na snížení efektivní odrazné plochy, vybavení výkonnějšími motory pro dosažení nadzvukové cestovní rychlosti (supercruise).
„Bezpilotní letoun“ ve mně evokuje představu samostatně operujících strojů, které dostávají ze země jen minimum povelů. „Droidy“ tohoto typu bych tedy nazýval jednoduše „dálkově řízeným letounem“.
Mě by spíš zajímalo, jestli „operatéři“ potřebují k operování UAV také vysokou školu alespoň na úrovni bakaláře a jestli někdo řeší tzv. jejich druhou kariéru poté, co jsou už tak staří, že nemohou létat UAV.
@dušan:
F-22 nejsou „uzemněny“. Mají pouze omezení pro lety nad FL 150? kvůli problémům se systémem OBOGS- a to pouze pro výcvik; bojové operace by omezeny nebyly. Existuje podezření na pronikání produktů spalování do kabiny pilota, možná už s jednou mrvolou (F22 se zřítila během výcvikového letu z prozatím neurčených příčin).
@martin> „drone“ je slovo které hledáte. droidy jsou zatím stále jen předmětem Hvězdných válek ™
Pro Honzu: Psal jsem „…které byly navíc několikrát dlouhodobě uzeměny…“. Pardon my French, ale slovo „grounded“ neznamená „že měly omezení“.
F-22 Raptors Grounded, Again, Due to Thin Air
http://battleland.blogs.time.com/2011/10/24/f-22-raptors-grounded-again-due-to-thin-air/#ixzz1faJDO8qO
Máte samozřejmě pravdu, v tak pozdní hodinu už mi to očividně nemyslí.
@ Dušan: beru zpět, nejsem schopen dodat/ najít text, na základě kterého jsem psal o omezení výšky letu.