Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen (vlevo), afghánský prezident Hámid Karzáí a generální tajemník OSN Pan Ki-mun na summitu NATO v Chicagu; Foto NATO
Na summitu Severoatlantické aliance, který byl do značné míry právě o Afghánistánu a dalšímu postupu spojenců, byl i Afghánský prezident Hámid Karzáí. Sešel se ovšem nejprve s americkým prezidentem Barackem Obamou a děkoval jemu, Spojeným státům a hlavně americkým daňovým poplatníkům, bez nichž by se mašinérie v Afghánistánu zadřela již před mnoha lety.
Barack Obama potvrdil, že „afghánská válka tak jak ji známe, končí“ a za dva roky nastane fáze stahování. Zástupci členských zemí aliance harmonogram akceptovali. Finanční příspěvky ovšem neskončí, stejně jako neodejdou všechny zahraniční jednotky. Jedním z témat chicagského summitu byly totiž i příspěvky, které budou jednotlivé země platit po roce 2014 afghánské vládě, aby vůbec byla schopná zaplatit své – tak těžce – vybudované bezpečnostní síly.
Summit nebyl o vybírání peněz (kdyby byl, mohl by také vypadat neúspěšně), přesto Američané chtěli, aby spojenci přislíbili co nejvíce z požadovaných čtyř miliard dolarů. Zdaleka všechny země z tohoto plánu nadšené nejsou, ale Spojené státy s dalšími zeměmi mimo alianci by měly dodat 2,3 miliardy dolarů, evropští členové NATO 1,3 miliardy. Česká republika zatím přislíbila milion dolarů, Británie sto milionů, Německo 200… Sympatické může být jedno starší prohlášení Poláků, podle nichž by měli nejvíce platit ti spojenci, jejichž armády se výrazněji na operaci ISAF nepodílely.
I když se hlavní síly po roce 2014 stáhnou, budou v Afghánistánu nadále zůstávat příslušníci speciálních jednotek a poradci. Například Británie potvrdila, že příslušníci SAS a SBS zůstanou, aby bojovali proti zbytkům Al Kajdy.
Officials said the ‘great majority’ of British forces would come home but they conceded the SAS and their naval counterparts, the SBS, are almost certain to remain after the deadline, so UK personnel will still be in harm’s way. The SAS and SBS have done valuable covert work uncovering Taliban bomb factories and identifying the location of their leaders for air and ground attacks…
Security sources said the size of the British deployment would depend on where Al Qaeda was operating in 2014. The number of Special Forces could be as low as ten, but could be as high as 200.
Co to připomíná? Hledání řešení hlavolamu – zmizet, ale být stále přítomen, ušetřit, ale systém stejně ufinancovat. Spojenečtí vojáci by tedy měli v různých rolích v Afghánistánu zůstat i deset let po roce 2014 a minimálně stejně tak dlouho se budou platit příspěvky afghánské vládě.
So while many observers look to the December 2014 deadline to withdraw all „combat forces,“ vaguely defined, as the end of America’s decade-long involvement in Afghanistan, [Marine general John] Allen called it the beginning of „the decade of transformation.“ For years after 2014, he said, „we can anticipate an enduring force, a NATO force [which] will continue the process of training, advising, and mentoring the Afghan National Security Forces.“
Popravdě, moc jiných voleb není, pokud má být splněn jeden z cílů: „zachovat si tvář“. Jsem například zvědavý, jak se zachová francouzský prezident Francois Hollande, který trvá na předvolebním slibu, že stáhne 3400 francouzských vojáků z Afghánistánu do konce letošního roku. Uvidíme, nakolik je Hollande pragmatik, jak se o něm říká – zda slib dodrží, nebo zda podobně jako Sarkozy nalezne způsob dodržení/nedodržení slibu.
Zaujal mne ještě jeden článek o tom, jak si afghánští vojáci stěžují, že dostávají od Američanů špatné vybavení. Třeba pušky M-16 jsou lapače prachu a boty se jim rozpadají po dvou měsících. Přitom Spojené státy za vybavení a výcvik afghánských sil zaplatily 20 miliard dolarů (jen pro představu to je přes devět stávajících rozpočtů Ministerstva obrany ČR).
„The Americans have really much better equipment than us,“ he said. „Our vehicles and weapons are very weak compared to theirs.“ A soldier named Abdul Karim said he’d prefer a 30-year-old Russian-made Kalashnikov to an M16. The Americans „are giving us old weapons and try to make them look new with polish and paint. We don’t want their throwaways,“ he said.
Vděku se asi člověk nedočká. To je případ ještě jednoho tématu. Na pozadí velké politiky a Afghánistánu probíhá jedno vyjednávání – o dopravě kontejnerů přes Pákistán, které již od listopadu loňského roku přes pákistánsko-afghánskou hranici nesmějí. Prý je to ostatně už v některých „PX“ v Afghánistánu cítit. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen ale věří, že se vyjednávání blíží ke konci. Ono by bylo dobré mít i kvůli stahování materiálu otevřenou cestu přes Pákistán.
Jenom pro představu, Pákistánci za to, co bylo dříve zadarmo, požadují peníze. Konkrétně chtějí pět tisíc dolarů za jeden lodní kontejner, což je docela hodně peněz a je logické, že Američané z toho nejsou nadšení. Zvláště když léta dávají Pákistánu miliardy dolarů pomoci. I takhle to může dopadnout mezi nejvěrnějšími spojenci ve válce proti terorismu…
49 comments
49 Comments
Petr Z.
22. 5. 2012, 18:35Ad. dodržení Hollandova slibu; chtě, nechtě, bude ho Hollande porušit, protože Francouzi nemají šanci tolik techniky a lidí stáhnout během 6 měsíců, zvláště v současné situaci, kdy pákistánské zásobovací trasy jsou stále ještě zavřené.
REPLYDušan Rovenský
23. 5. 2012, 16:42Současnou situaci v Afghánistánu bych přirovnal k povídce „Custerova poslední tisková konference“ z pera amerického autora Arthura „Arta“ Buchwalda ( http://en.wikipedia.org/wiki/Art_Buchwald ), která u nás kdysi (v roce 1992) vyšla v knize „Copak jsem vám někdy lhal?“. Je sice pravda, že Buchwald touto povídkou ve své době (v roce 1968) komentoval americké angažmá ve Vietnamu, ale i dnes je to více než aktuální téma:
CUSTEROVA POSLEDNI TISKOVÁ KONFERENCE
REPLYLITTLE BIG HORN, Dakota, 27.června 1876 – Generál George Armstrong Custer poskytl dnes našemu zpravodajovi rozhovor, v kterém řekl, že v bitvě u Little Big Hornu dojde v nejbližší době k obratu ve vývoji a že vidí světlo na konci tunelu.
„Už máme Siouxe naklepané,“ řekl generál Custer, ‚jistě, musíme ještě podniknout nějaké dočišťovací akce, ale rudoši už jsou vážně zasaženi a je jen otázka času, kdy se vzdají.“
„To je dobrá zpráva, generále. Jsou ovšem lidé, kteří zprávám poskytovaným o této vojenské operaci nedůvěřují Myslí si, že se jim neříká celá pravda a že se nedovídají, co se skutečně děje.“
– „V tom případě vás odkazuji na nejnovější vyčíslení ztrát. Zatímco Siouxové ztratili pět tisíc mužů, my jen stovku. Ta kové pouštění žilou už dlouho nevydrží. Máme bezpečně zjištěno, že morálka Siouxů šla dolů. V podstatě už jsou připraveni hodit ručník do ringu.“
„Jsou-li na tom tak špatně, pane generále, jak si vysvětlujete tenhle mohutný útok?“ –
„To je ze strany Sedícího býka projev zoufalství a poslední smrtelná křeč. Podařilo se získat informace, z kterých je jasné, že tohle je takzvaná druhá fáze plánu Sedícího býka. Chce tím od Američanů získat Black Hills. Dosáhne tak maximálně psychologického vítězství. Faktem zůstává, že jsme to celou dobu očekávali a nepřekvapilo nás to.“
„A co skutečnost, že se devatenácti Indiánům podařilo proniknout až do vašeho velitelského stanoviště? Nepůsobí to špatně?“
„Celou dobu jsme věděli, že mají v úmyslu mé stanoviště obsadit. Fakt, že jsme je vypudili už šest hodin po tom, co velitelství obsadili, je dalším příkladem toho, jak špatní jsou Siouxové bojovníci. Navíc se jim ani na chvíli nepodařilo proniknout do prostoru, kde mám stan já, takže se dát těžko mluvit o tom, že skutečně pronikli na velitelství.“
V tuhle chvíli to ale vypadá, že jste obklíčen, generále.“
„Plány nepřítele se nutně musí zvrtnout,“ prohlásil generál. „Siouxové doufají ve slavné vítězství aby se měli o co opřít u jednacího stolu. Podívejte se ale na poslední záznamy o ztrátách. Zabili jsme další tři tisíce Indiánů a ztratili jen padesát mužů.“
V tom případě vám, generále, podle mých výpočtů zbývá padesát mužů.“
„Přesně. Takový tlak už nemůžou Indiáni dál vyvíjet. Ne sporným faktem zůstává, že jejich taktika nájezdů a rychlých stažení nevyšla, takže teď jim nezbývá než soustředit se na frontální útok na naše pozice. Díky tomu, že jsme jim poškodili týl, mají teď nedostatek nejen luků a šípů, ale i střelného prachu‘.“
Vstoupil pobočník a podal generálovi list papíru. „Věděl jsem to,“ zajásal generál. „Nejnovější zprávy z bojiště uvádějí, že během minulé hodiny zahynulo dalších dva tisíce Indiánů. Každou chvíli začnou žadonit o mír.“
„Jaké jsou ztráty na naší st raně, generále?“
„Jenom velmi lehké. Přišli jsme o čtyřicet pět mužů.“
„Ale, generále, to znamená, že už nám zbývá jen pět mužů včetně vás.“
„Podívejte, nějaké ztráty jsou nevyhnutelné, ale snažíme se, aby byly co nejmenší Navíc můžeme počítat s podporou spřátelených kmenů žijících okolo v horách. Ti proti Siouxům jistě vykopou válečnou sekeru.“
Do stanu se vpotácel pobočník se šípem v zádech. Podal generálovi list papíru a svalil se na zem.
„Tak ztratili dalších pět set A my Jen čtyři. Vypadá to, že už mají dost.“
„To ale znamená, generále, že jste zbyl sám!“
„Kamaráde,“ zahalekal generál, „nechtěl bych v tuhle chví li být v kůži některého z těch Siouxů!“
civil
23. 5. 2012, 17:51Koho z občanů ČR,kdy zajímala situace v Afghánistánu?Jediný kdo se o tuto zapomenutou válku zajímá je několik stovek vojáků kteří zde mají být nasazeni,dále jejich rodiny a pár bezpečnostních expertů,ale drtivou většinu Čechů v čele s politickou reprezentací tato válka nezajímá.Proč jsme v Afghánistánu?Občan ČR většinou odpoví nevím,politik odpoví naučené fráze o terorismu a loajalitě NATO.O terorismu už tato válka ,ale dávno není a účastnit se války jen proto,že se jí účastní spojenci je dost slabý důvod pro nasazení vlastních vojáků.
REPLYTomas.Kolar
24. 5. 2012, 20:43„…účastnit se války jen proto,že se jí účastní spojenci je dost slabý důvod pro nasazení vlastních vojáků.“
Tuhle větu slyším či čtu hodně nerad. Samozřejmě, že se nemusíme hned zapojovat do každé akce, kterou naši spojenci vedou. Na druhou stranu jsou to naši *SPOJENCI*, sami jsme si je za ně vybrali. A proto bychom jim měli v případě jejich žádosti pomoci. Když se sami nebudeme chovat jako skuteční spojenci, nestěžujme si, až přijde další Mnichov…
REPLYDušan Rovenský
25. 5. 2012, 10:38Ctít bychom měli především naše NÁRODNÍ zájmy. To, že jsme podpořili Spojené státy v jejich tažení v Iráku a Afghánistánu nám v žádném případě nezaručí, že až bude potřeba, tak nám Spojené státy přispěchají na pomoc. Dokonce i ve Spojených státech se obrovská část politiků a veřejnosti (a tato část se neustále zvětšuje) proti angažmá v těchto konfliktech. Navíc, ve Spojených státech sílí izolacinalistické hnutí (nebo spíše izolacionismus v přístupu k Evropě). Proto je třeba rozlišovat mezi líbivými politickými proklamacemi amerických a českých politiků (U nás doma byl hrdinou Masaryk, říká nový americký velvyslanec v Praze – viz. např. http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-49614140-u-nas-doma-byl-hrdinou-masaryk-rika-novy-americky-velvyslanec-v-praze ) a realitou velké politiky.
V Afghánistánu je ČR vojensky zapojená od roku 2002 (s přestávkou v letech 2003 – 2006, pokud se nemýlím). V Iráku jsme se angažovali od roku 2003 do roku 2009. Můžete mi říci, např. jaký z toho byl hospodářský přínos pro ČR? Jaké konkrétní kontrakty uzavřela s těmito zeměmi ČR (potažmo české firmy) a v jakém objemu? To jsou podle mě právě ty NÁRODNÍ zájmy, které bychom měli mnohem více než doposud zohledňovat. Možná to někdo bude považovat za přízemní, ale na principech nezjištného humanismu se nedá stavět zahraniční politika suverenního státu.
REPLY