Co bude, až Řecko opustí eurozónu

V posledních dnech sílí spekulace o tom, co bude, až Řecko opustí eurozónu. Na scénářích pracují už soukromé finanční instituce, které by musely řešit praktické problémy přechodu z eura na drachmu a které jsou spojeny se zásadními finančními riziky. Například je třeba řešit otázky odhadu kursu, který jistě marginalizuje hodnotu toho, co v účetnictví bank, spořitelen a pojišťoven figuruje v eurech. Opuštění eura bude spojeno se ztrátami pro finanční sektor.

O vážnosti hrozby hovoří i fakt, že práce na přípravě krizového scénáře zahájila také Evropská komise a Evropská centrální banka. Přechod na drachmu očekává také soukromá tiskárna peněz De La Rue, jejichž akcie v očekávání řeckého krachu posílily o 11 procent. V britské tiskárně Thomas de La Rue byly mimo jiné vytištěny za 2. světové války československé pěti- a desetikoruny a v roce 1993 zde byly vyrobeny první české stokoruny.

S chaosem už nepočítá jenom nový řecký velvyslanec v České republice, ale také britský Home Office. Ten mimo jiné očekává i masovou emigrační vlnu. Ponechme stranou, že jako důsledek řecké občanské války žije v Česku asi sedmitisícová plně integrovaná řecká komunita a že se Česko může stát cílem ekonomické emigrace. A zkusme se zamyslet nad tím, že Řecko se může krátkodobě ocitnout v pozici zhrouceného státu. Některé příznaky už zde existují.

Řecko je členem NATO. Jako součást Evropské unie je odpovědné za schengenskou hranici. Pokud by došlo k zhroucení řecké státní správy, pravděpodobně by musela EU nějak zasáhnout a je otázkou, kam by se posunula skutečná jižní schengenská hranice. Rumunsko i Bulharsko jsou Evropskou komisí dlouhodobě kritizovány za nepřipravenost vstupu do schengenského prostoru. Pravděpodobně ani Maďarsko by ve své rozpočtové situaci nebylo schopné zvládnout účinné hájení schengenské hranice před nelegální migrací a nelegálním pohybem zboží.

Chaosem v Řecku by posílila pozice českých bezpečnostních složek. Otázkou je, zda se EU nebo NATO nakonec nerozhodne pro bezpečnostní misi přímo v Řecku.

Podobné příspěvky

21 Komentářů

  1. To je asi otázka národních zájmů jednotlivých evropských států. Pravdou je, že by se mohla otestovat funkčnost konceptu v praxi. Jsou to samozřejmě další náklady pro národní rozpočty, nicméně úkoly by nebyly bojové.

  2. Použití NATO pro střežení citlivé hranice mezi Řeckem a Tureckem a se souhlasem EU? Ten akronym NATO se do článku doufám dostal jen nepozorností nebo snahou všude, i tam kde je to nesmyslné, ukazovat na roli NATO, což je naše národní rezortní deformace.
    A EU BG? Proč, když se jedná o ryze policejní problematiku? Nasazení řeckých vojáků ano, ale zahraničních bez policejních zkušeností, pravomocí – opory v zákonech a přístupu k informačním systémům FRONTEX, jakožto agentury EU pro koordinaci spolupráce při střežení vnějších hranic EU?
    Navíc případný odchod z Eurozóny s tím moc nesouvisí, ten by znamenal přestat subvencovat řeckou ekonomiku, nikoliv ochranu hranic, včetně např. zamýšlené stavby plotu/zdi na hranicích s Tureckem nebo přestat ze strany Německa či Francie vojensky podporovat Řecko. Problém je dlouhodobý, viz např.: http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/frontex-nestaci-recko-ma-pred-imigranty-chranit-plot-008297
    a uvažovaná řešení by spíše spočívala v zavedení hraničních kontrol sousedních zemí na hranicích s Řeckem, tj. omezení jednoho zé základních práv pbčanů EU – volného pohybu osob.

  3. Fakta a otázky do diskuse:
    – Odchod z eurozóny pro Řeky znamená zavedení vlastní měny. Vzhledem k tomu ekonomický výkon země se počítá jako součet poptávky domácnosti, investic a vládní spotřeby a přebytku vývozu nad dovozem, a Řecko je v situaci, kdy musí omezit spotřebu vlády (škrty), domácí poptávka se vytratila (lidé šetří), investoři kvůli nejistotě zatím neprchají, ale přesto neivestují a Řecký vývoz není založen na nějakých produktech s velmi přidanou hodnotou, nezbude nic jiného, než devalvovat. To znamená nejenom statistické ale reální schudnutí většiny řeckého obyvatelstva.
    – Kdo bude mít možnost v rámci volného pohybu osoba, půjde za lepším. V této logice se mohou zhroutit veřejné služby, zejména zdravotnictví. Další šetření může znamenat zavírání vojenských základem a dokážu si dokonce představit “ruský a ukrajinský vývoj” po roce 1990. Už teď se v Řecku objevuje naturální směna.
    – Nation Building staví na tom, že stabilizace země je založena na ekonomické stabilizaci. To je i důvod, proč jsou PRT v AFG. Dojde-li k obrácenému jevu, proč by měli Řekové zůstat doma, kde nebudou vidět žádnou budoucnost? Podívejte se třeba na vylidněný venkov ve Španělsku. To, co drží lidi na místě je vlastnictví. Řecko je ale spíše “proletářský stát”., tak z čeho ti lidé mají žít? Proč Poláci migrují za prací a migrace se zmenšila, když se jim začalo trochu hospodářsky dařit?
    – Pásmo zemí za Řeckem je pásmem zemí, netěšící se důvěry EU (korupce, nespolehlivost atd.) a potýkají se s krizí. Budou fakt ochotny jít do vyšších nákladů na bezpečnostní složky, když toho nejsou schopny ostatní země EU?
    – Bylo by dobré, kdyby bezpečnostní úkoly, plnili policisté a hasiči, ale ty mají oficiálně “hluboko pod své stavy” plánované pro území ČR. Jiná volná pracovní síla uvnitř veřejného sektoru než vojáci tady není. Nebo myslíte, že by tam stát mohl poslat třeba učitele?
    – Vzpomínám se na několik článků ve VR, jak AČR v rámci asistenčních služeb posiluje policii a jak zastavujeme migrační vlnu. Znamená to, že tuhle schopnost už nemáme?
    – NATO vs EU. Jsme si jisti, že generace Američanů bez sentimentu k 2. světové válce a studené válce je ochotna nést náklady kolektivní obrany pro ostatních 27 států. Slabá EU navíc může právě na bezpečnostní politice se může pokusit dokázat, že vlastně není slabá.
    – Řecko je pro EU průšvih v kontextu odchodu z AFG a obchodu s drogami. Není to průšvih pro USA, protože zde nemá žádné zájmy.

  4. Jak je vidět z grafu, tak mají na rozdíl od nás v Řecku vojáků skoro 3,5krát více než policistů a vojáky mohou na ochranu hranic i na nepokoje v případě krizových situací využít.
    Omezení migrace v rámci EU by musely řešit její členské státy přijetím omezení, nicméně většina z nich pracovní sílu potřebuje, ale brání se nežádoucí ekonomické migraci lidí neschopných jakékoliv odborné práce hlavně ze zemí Afriky a Asie.
    NATO vs. EU – nedovedu si představit asistenční misi NATO s americkými nebo tureckými jednotkami (byť třeba policejními) na území Řecka. To je nereálná fantazie.
    Z rozpočtu EU se vyčleňuje hodně peněz na projekty v jednotlivých zemí EU, tak na podporu třetích zemí a zvýšená podpora opatřením na ochranu hranic by stála malý zlomek podpory špatně fungujícímu průmyslu.
    To co je v článku popisováno spíše evokuje stav, kdy by Řecko neodešlo jen z Eurozóny, ale i z EU a bylo v podobné situaci jako Turecko, jehož ekonomická migrace do EU právě přes Řecko je jedním z hlavních problémů bezpečnostní politiky EU. Pak by ovšem byly vůči němu uzavřeny hranice tak jako např. vůči Turecku, Ukrajině, či Bělorusku a nemyslím si, že by to vyžadovalo nějakou bezpečnostní misi EU nebo dokonce NATO. Navíc jsem nepochopil poslední větu, že by chaosem v Řecku posílila pozice českých bezpečnostních složek.

  5. Chybí mi zde větší soustředění na problematiku FRONTEXu, pokud se bavíme o bezpečnosti vnějších hranic Schengenu, včetně využití RABIT (Rapid Border Intervention Teams) a finanční podpory z Fondu pro vnější hranice (zvláště, když je Řecko s financemi tam, kde je …)

  6. Řecko nemá profesionální armádu, tudíž porovnávat počet policistů a vojáků je iluzorní. Odchod z eurozóny neznamená odchod z EU. Pohybujeme se na poli mezinárodního práva, neexistuje žádný “zapuzovací”, ani vynucovací mechanismus. Selhání Řecka v jeho závazcích by způsobilo škody hlavně jeho okolí. Náklady společné politiky by převzal někdo jiný. Jestliže EU není ochotna strkat peníze do Řecka jako takového, proč by měla zvyšovat svou finanční spoluúčast? Jednodušší a spolehlivější je být přímo na místě. Bavíme se o scénáři vývoje, třeba vůbec nenastane a pro stát před krachem budou platit stejné zákonitosti jako pro zdravý stát. Co se poslední věty týče, je směřována k nutnosti převzít náklady při zklamání souseda. Tedy nebudete redukovat kapacity, když máte zajistit více bezpečnosti. Ale třeba je to omyl, třeba se lze proškrtat k lepším charakteristikám výkonnosti bezpečnostních složek.

  7. 1993 po rozdělení ČSFR AČR do srpna posilovala PČR a hlídala hranici z důvodu měnové odluky, většina nasazených vojáků byli VZS pod velením VZP, pokud by se měnila měna nějaké země s eurem, tak by jsme museli hlídat všechny hranice vyjma hranice s Polskem.

  8. Pro dokreslení toho, co tu napsal J.D. Pokud nejsou vytištěné peníze, kolkují se ty, co jsou v oběhu. Peníze jsou zboží jako jiné. Jak bylo možno změnit hodnotu peněz okolkovaných na Slovensku odlepením kolku a předložením k okolkování v ČR, bylo by možno si hrát s okolkovanými eury v Řecku. Nová řecká měna by totiž byla měnou devalvovanou. Očekával bych, že by se objevili i padělatelé při stahování měny. Nejde jenom o bankovky. Nikdo neví, jak by to bylo s řeckými mincemi. Tyhle eura okolkovat nejdou, ale budou se muset stáhnout.

  9. Přesně, myslím, že název akce byl KRKONOŠE a jednalo se o vybrané útvary a vojáky, VZS měli i další příplatek ke služnému. Obdobnou variantu podle novin připravuje i Velká Británie, ta má navíc výhodu kanálu.

  10. Zkušenost s kolkováním při odluce 1918 vedla zahraniční vládu ve Velké Británii k tomu, že nechala natisknout peníze již za 2. světové války. Že se peníze netiskly v roce 1992 bylo dáno rychlostí požadavku rozdělení měny. Jinak je otázka, co v Řecku skutečně bude. Existuje tu možnost paralelní měny, tj. např. souběh drachny a dolaru, kde dolar může začít vytlačovat méně nekvalitní měnu. Problémem, že se nikomu nechce píchnout do Řecka, je, že nikdo fakt neví, co se přesně stane. Proto se připravují ty různé scénáře.

  11. Pro J.D.: Jen pro info, akce “Krkonoše” byla československá část přípravované invaze do Polska v roce 1980.

  12. To vím, jen si nejsem úplně jistý, jak se to jmenovalo, ještě mě napadá SNĚŽKA nebo BESKYDY.

  13. Pro zájemce o technický průběh odluky: http://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/zajimavosti-kolem-menove-odluky-1993-5702. Myslím, že krycí jméno operace není důležité. Důležité je, že se na odluce podílely bezpečnostní složky. P. Kysilka ve svém příspěvku z konference 20 let centrálního bankovnictví a měnové politiky v České republice, 11. listopadu 2009, píše: “Přípravy a realizace měnové odluky a zavedení české koruny se zúčastnilo 40 000 lidí z 8. institucí: České národní banky, Ministerstva financí, České spořitelny, Komerční banky, České pošty, Policie, Armády, Útvaru rychlého nasazení. Část bankovek se okolkovala před vlastní odlukou; bankovky vyměněné na přepážkách se ihned svážely ke kolkování v Komerční bance a poté k výměně u přepážek Spořitelny a Pošty. Výměna probíhala 4 dny. Kromě okolkovaných bankovek byly nově emitovány dvousetkoruny.”

  14. FRONTEX již hranice s Tureckem pomáhá střežit = pomoc z prostředků EU, aniž by se měla vytvářet nějaká speciální mise EU a plot se začíná stavět:
    http://www.globalsecurity.org/military/world/europe/gr-turkey-fence.htm
    http://www.eubusiness.com/news-eu/greece-immigration.f00
    Řecko jako proletářský stát a další korupční státy za ním nemá smysl komentovat. Až budou mít tak nízké platy jako my, tak budou zřejmě zase ekonomicky posilovat. Korupčnost a spolehlivost zemí raději neporovnávat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *