Tento text volně navazuje na předchozí článek Ondreje Rajkoviče Budoucnost malých jednotek. Na podzim budou totiž v Afghánistánu nasazeny 3. a 4. brigádní bojová uskupení 10. horské divize, které budou vybaveny zcela novým hardwarem umožňujícím operovat „po síti“. Tisíce vojáků tak budou mít možnost rychle využívat přenosu hlasu, textu, obrazu a dat z bojové zóny.

Jedná se o projekt nazvaný „Nett Warrior“ (neboli Warfighter Information Network-Tactical, WIN-T), kterému trvalo 16 let, než se proměnil ze snů k nasaditelné realitě. Bohužel minul válku v Iráku a přichází na konci té afghánské, která jej mohla dokonale prověřit. Každopádně vojáci ze dvou brigádních uskupení budou moci systém plně využívat. Když pojedou na patrolu, budou mít k dispozici mapové aplikace s daty popisujícími, kde jsou, kde jsou jejich spolubojovníci atd. Pokud se střetnou s povstalci, nástražnými výbušnými systémy nebo afghánskými civilisty budou moci tyto informace zaznamenat a ty se následně objeví ve formě ikon na mapách.

Using the Rifleman Radios plugged into their Motorola devices, they’ll be able to transmit that data in a series of relays from one radio to another, across their units, into their trucks and back to their company headquarters. When the data reaches the computers within a tactical operations center, their captain and first sergeant will be able to see their battlefields like never before, as they change, in near-real time. And those officers will be able to ping that picture up the chain of command, to the battalion and then brigade headquarters — and, should a colonel decide it’s necessary, onward and upward, all the way back to the Pentagon, thousands of miles away.
And it works both ways. When the captain decides that there’s information at his or her level that a squad leader needs to know — say, a suspicious car moving at a high rate of speed toward the squad, captured on video from an Army drone overhead — the captain can send it out to the squad leader. A new icon will appear on the mapping app on the Atrix.

Jsem upřímně zvědav na poučení, která z nasazení systému v Afghánistánu vyplynou. Digitalizace a robotizace války je jednoznačně budoucností, ale stále zbude dost prostoru i pro člověka. Platí, že válka sice může nabývat různých forem, proměňovat se v čase, ale její podstata zůstává pořád stejná. Platí a bude platit to, co napsal Carl von Clausewitz na prvních stránkách svého nesmrtelného díla O válce, které dalo zčásti název i tomuto blogu:

Válka není nic jiného než jakýsi rozšířený souboj. Než bychom myslili v souhrnu na nespočet jednotlivých soubojů, ze kterých se válka skládá, bude lépe, představíme-li si dva zápasníky. Každý z nich se snaží donutit druhého fyzickým násilím, aby se podřídil jeho vůli; jeho nejbližším cílem je porazit protivníka a tím mu znemožnit jakýkoli další odpor.
Válka je tedy akt násilí s cílem donutit protivníka, aby se podřídil naší vůli.

A s podřízením „naší vůli“ mohou hi-tech nástroje pouze pomoci.