Al Kajda v Sýrii sílí
V Sýrii podle Syrian Human Rights Observatory zemřelo od března 2011 už 44 tisíc lidí. Kolik jich ještě zemře do jara příštího roku z 22,5 milionu obyvatel Sýrie? Asi budou mrtví spíše přibývat, protože se nezdá, že by se situace mohla zlepšit. Občanská válka ničí zemi a těžit z toho nakonec budou jen zločinci, teroristé a Íránci. Nebude ani diktátor, ani pluralistická demokracie.
Vyzbrojování povstalců bojujících proti autokratovi v sobě skrývá riziko, k přímé intervenci není vůle a navíc by měla negativní dopady v mezinárodních vztazích a nic nenaznačuje, že by se syrský autokrat sám vzdal vlády a zmizel. A tak nezbývá než čekat a čekat a čekat. Jedním z nechtěných efektů dlouhodobé krize v Sýrii je posilování Al Kajdy, což by ovšem Západ trápit mělo.
Přes deset let větších i malých válek. Tisíce mrtvých. Utracené biliony dolarů. A Al Kajda na ústupu v Asii, v Africe i na Arabském poloostrově. Jedinými výjimkami jsou Jemen a nyní i Sýrie. Skupina, která tam operuje a která je již na seznamu teroristických organizací se jmenuje Al-Nusra Front, její snahou je vytvořit islámský chalifát a rozhodně bude dobré ji nepodceňovat.
…opposition figure, who did not want to be named, said international intelligence agencies were trying to curb Nusra’s influence in Damascus and the southern Hauran Plain, where they are near Israel and close to the Jordanian border.
“Western intelligence agencies are realising that the Nusra is the biggest threat in a post-Assad Syria and are devoting more resources to deal with the threat,” he said. “For the first time al Qaeda is within striking distance of Israel,” he said. “Many are realising that the best that could be done for now is to contain them in north Syria – even if the area risks becoming an Islamist emirate of sorts – while trying to build a civic form of government in and around Damascus.”
Čeští vojáci budou chránit turecko-syrskou hranici informují česká média a dále informují,že 4 spojaři z Lipníku nad Bečvou budou nasazeni spolu se Slováky a Poláky ze 3.spojovacího praporu NATO jako součást kontingentu čítajícího 1000 vojáků plus systémy Patriot.
Když jsem četl zmíněné řádky v českých médiích tak jsem jen s úžasem kroutil hlavou a marně přemýšlel kolika misí NATO se AČR od svého vstupu do NATO zúčastnila a co přínosného z toho vzešlo pro ČR?
A šel jsem ve svých úvahách ještě dále a snažil se vzpomenout kolika misí Varšavské smlouvy se zúčastnila ČSLA?
Pro civila: ČSLA se neúčastnila misí Varšavské smlouvy (nic takového oficiálně ani neexistovalo), ale své vojenské poradce (často o síle současných kontingentů AČR) měla v řadě “lidově-demokratických” zemích třetího světa. Namátkou Korea, Libye, Egypt, Sýrie atd. Pro vaše info – do těchto zemí nebyli vysílání pouze VZP (jak je tomu dnes), ale i VZS. Vřele doporučuji najít si k této otázce něco v odborné literatuře. Pro začátek si přečtěte např. “Padesátá léta: co dělali čeští letečtí instruktoři v Egyptě?”: http://www.vhu.cz/cs/novinky/1420
Pro civila: Vzpomínky VZS z nasazení v Libii…
Libye – vojenská výpomoc: http://forum.csla.cz/blogs/vojensk_sluba/archive/2009/06/13/libye-vojensk-v-pomoc.aspx
Libye – vojenská výpomoc 2. část: http://forum.csla.cz/blogs/vojensk_sluba/archive/2009/10/18/libye-vojensk-v-pomoc-2-st.aspx
Děkuji za odpověd a plynule navážu výsledkem působení vojenských poradců ČSLA bylo prohloubení politicko-ekonomických vztahů ČSSR se zájmovými státy,které vedlo k exportu vojenského materiálu,zbraní,technologických celků,atd.
Je tomu tak i dnes nebo nasazování vojáků-vojenských poradců AČR pod hlavičkou NATO je pouze o nákladech pro ČR a ,,ekonomickou smetanu” slíznou silné státy NATO?
Z článku na IDNES o nasazení v Turecku je patrné, že NATO se podílelo na pořízení spojovací techniky a nyní potřebuje tuto techniku nasadit v Sýrii. Osobně jsem přesvědčen, že jakékoliv nasazení v zahraničí je pro naše vojáky přínosem. Vždy se něco nového naučí, něco se ověří v praxi. Je to pořád lepší než simulace nějaké činnosti na Libavé.
Ad civil
Drobná poznámka ke komentáři 4, ve kterém říkáte, že působení vedlo k prohloubení politicko-ekonomických vztahů a k exportu rozličného materiálu: máte pravdu a zní to hezky, nicméně právě z těchto “obchodů” pochází značná část nedobytných pohledávek, které Česká republika dodneška u těchto kdysi zájmových zemí eviduje (jinými slovy, dodalo se, ale často nikdo nezaplatil). A svět nefunguje tak – vyměním čtyři vojáky za zakázky, to je lákavá teorie. Na tom, aby zakázky byly, musí pracovat nejenom stát (o kterém se nustále hovoří), ale především sami podnikatelé, kteří se až na výjimky se do ničeho příliš nehrnou, nebo nemají ve srovnání s jinými co nabídnout (tvrdě řečeno aktivita musí být na straně podnikatelů, kteří pak musejí požadovat po státu konkrétní podporu, nikoli čekat až něco vypadne ze státu).
Jsou i jiné způsoby jak se dá z tohoto spojenectví profitovat v dlouhodobém horizontu: Mezivládní dohoda o VTS mezi ČR a USA
F.Šulc
Vidím to trochu odlišně.
1)částečně může za nedobytné pohledávky nová politická garnitura,která s těmito státy přerušila nebo omezila politické a hospodářské styky dále hrál svoji úlohu i rozpad společného státu a nefunkčnost státní správy nového státu(ČR) viz.v jiné debatě na onwar zmíněné odpuštění astronomického dluhu Sýrie vůči ČR ministrem financí Sobotkou,atd.
2)naopak stát musí být ten který vyhledává exportní příležitosti pro domácí firmy zvláště u ekonomiky jakou je ČR to jest exportně a průmyslově zaměřenou s malým domácím trhem.Ekonomická diplomacie to je co by mělo dělat MZV nic jiného ani nemůže být v silách diplomacie malého státu typu ČR.
3)4 vojáci za zakázky přesně tak by měla fungovat ČR nic jiného si ani stát velikosti ČR nemůže dovolit.
Modelový příklad:
Turecko je rychle rostoucí ekonomika a poměrně významný obchodní partner ČR.Tudíž do Turecka nepošlu 4 spojaře,ale nabídnu Turecku potažmo NATO mnohem více vojáků k tomu diplomatickou podporu Turecku vůči Sýrii a věřte,že export do Turecka by měl mnohem větší možnost růstu.
k 8: Troufám si nesouhlasit. Nedávno jsem diskutoval s tureckým vojenským kolegou postoj Turecka k obraně a ekonomice. Turecko chce být hospodářsky soběstačné a to i ve zbrojní technice. Při velikosti tureckých ozbrojených sil je jedno, jestli tam pošlete 4 vojáky nebo celou rotu. Navíc, jak budou dál klesat počty českých vojáků, bude obtížnější nasazovat víc vojáků. Dneska si už málokdo vzpomene na ambice 90. let, že nejmenší nasazené vojenské těleso AČR bude prapor.
Rovnice vojáci za zakázky taky platí jen obtížně. Přes KFOR prošlo přes 6000 vojáků a nezdá se mi, že by náš legální obchodní obrat s Kosovem nějak rostl. Naopak, Kosovo se stále neobejde bez mezinárodní pomoci. Když nemáte žádnou komparativní výhodu, těžko lze obchodovat. Obchod lze uzavřít, jen když obě strany mají zajímavé zboží. Zbrojní obchod se Sýrií, Egyptem a spol. nebyl ničím jiným, než vývozem komunismu.
Ad Bohuslav Pernica)
Omlouvám se za off topic, ale před časem (několik měsíců, ale zase ne více než 2 roky) jste na Onwar umístil článek/ komentář, myslím, že spíš to druhé, na téma, že po celou dobu existence si československý zbrojní průmysl na sebe nedokázal vydělat, byl tedy ztrátový a stát ho musel dotovat. Rád bych si ho znovu přečetl, jen to nedokážu dohledat.
Díky
ad 10: To jsme dva, kdo to nedochážou dohledat. Myslím, že to byl odkaz na článek Josefa Fučíka k výrobě tanků. Vyšel ve VR 4/1993 s názvem Soumrak tankového věku. Protože asi na na sebe stále nemáme e-maily, pošlu jej Františkovi k přeposlání.
Kdysi jsem se na jedno konferenci bavil s prof. Ivánkem, který se rozpovídal o lechtivosti tématu. V socialistickém státu byl zisk sprosté slovo a obchod se zbraněmi byl možný hlavně mezi státy RVHP. Nepřicházelo ideologicky v úvahu, aby bratr vydělával na bratrovi. Při účetním clearingu to ani nemělo smysl. Zvláště by to bylo problematické z ideologické pozice kritizování imperialistů, kteří pro dolar navíc dokonce zabíjeli.
Je třeba si uvědomit, že vývoz zbraní na úvěr znamenal, že zaměstnanost ve zbrojních podnicích platil stát, nikoliv příjemce zbraní. Nebylo to ekonomicky racionální, ale dávalo to ideologický smysl – socialističtí občani odvedli socialistickému státu daně a ten vypomohl státům směřujícím k socialismu. Pro socialistického občana to znamená, že se uskromňuje ve prospěch budoucího socialistického bratra. A to on určitě rád…
B.Pernica
Ano Turecko chce být hospodářsky soběstačné,ale než se tak stane uplyne ještě pěkná řádka let.Dle informací CzechTrade bude v nejbližších letech investováno do energetického sektoru až 12 miliard USD dále je intenzivně budována infrastruktura,čističky odpadních vod,nemocnice,atd.,atd.takže příležitostí s náležitou podporou státu je více než dost a ještě řadu let bude.
Když jsem psal o více vojácích neměl jsem v úmyslu nahrazovat tureckou armádu,ale měl jsem na mysli přístup menšího Nizozemí porovnejte co poslalo do Turecka Nizozemí a ČR.A jsme zpět u efektivity nasazování AČR s velikostí kontingentu AČR v Kosovu jsem nikdy nesouhlasil a vždy jsem tvrdil,že jsou to vyhozené peníze bez efektu stejně jako uznání Kosova jako státu.Rovnice vojáci za zakázky může platit,ale to se nesmí vojáci posílat do Kosova nebo Afghánistánu,ale např.do Turecka.
Vývoz komunismu nebo demokracie je vždy hlavně o obchodu a sférách vlivu.
ad 10 a 11
Neefektivita,dotování a RVHP nebo neefektivita,dotování a EU.Ano zcela směle můžeme srovnávat RVHP a EU co se týče,, hospodářské efektivity”, dotování nesmyslů, atd.RVHP už zkrachovala a EU za cenu zadlužování budoucích generací celé Evropy svůj krach o něco oddálila.
Nemyslím si, že RVHP zkrachovala. Byla rozpuštěna. Pokud bude chtít Turecko české výrobky, nebude zvažovat, jestli jim někdo poslal vojáky. Budou rozhodovat ekonomické paramatry. Pak je taky dobré se kouknout i na podíl osob toho kterého vyznání v té které zemi. Když už jsme u srovnání, posíláme vojáky do mise EU Atalanta do Londýna. Je to zbytečná mise?
Pro Iva a Bohuslava Pernicu: Dobře je nerentabilita zbrojní výroby v ČSSR popsána v knize nazvané Československé tankové síly 1945–1992 ( http://www.grada.cz/ceskoslovenske-tankove-sily-19451992_6708/kniha/katalog/ ) od Vladimíra Franceva. Je v ni napsáno přesně to, co ve svém komentáři #11 uvedl Bohuslav Pernica – tzv. povážský “tankograd” vyfakturoval vyexportovanou obrněnou techniku československým státním orgánům, které následně (obvykle v rámci dlouhodobého úvěru) vymáhaly tyto pohledávky po koncovém zákazníkovi – tj. některé z “bratrských” rozvojových zemí. Jinak (aniž bych chtěl dělat nějakou reklamu), výše uvedenou knihu vřele doporučuji.
Pokud bude chtít soukromý sektor v Turecku české výrobky budou rozhodovat ekonomické parametry pokud bude chtít tytéž výrobky státní sektor bude rozhodovat počet vojáků,diplomatické vztahy,atd.
EU Atalanta je smysluplná operace nebot potírá mimo jiné pirátství,které ohrožuje svobodnou přepravu zboží a lidí na moři.Takže za mě plný souhlas s českou účastí.
Ad Civil
Díky B. Pernicovi, mnohé již napsal. Jenom ještě jedna poznámka – to, co říkáte zní zcela správně, ale realita funguje jinak. Vycházejte spíše z toho, že nikde na Vás, respektive Vaše výrobky nečekají a přístup je ne “něco za něco”, ale spíše “pomůžete, pomůžete, nepomůžete, nepomůžete, co se dá dělat”. Děláme to hodně kvůli sobě (kvůli spojenectví, takže přínos to má, i když nemusí být přímo ekonomický) a vojáky vysíláme na žádost aliance (nejde o dohodu česko-tureckou, kde by možná byl větší manévrovací prostor).
Jinými slovy, pokud něco chcete, musíte být zcela konkrétní, musíte mít drive a to zdaleka nezáleží jenom na státu, ale především na podnikatelích, jak jsem psal výše (například, odpovězte si na otázku: Byl vysoký export za 1. republiky způsoben tím, že stát lobboval za české výrobky, nebo spíše byli velice aktivní podnikatelé a zároveň byla omezenější konkurence? B je správně) . Ne, že by stát neměl dělat nic, nebo to, co nyní dělá je dokonalé, ale důležité je si uvědomit, že to v reálu vždy nefunguje jako handl, zvláště v případě zemí naší velikosti a významu.
Neplatí také, že v soukromém sektoru se rozhoduje ekonomicky a ve státním hraje důležitou roli počet vojáků, diplomacie atd. I ve státním sektoru se dělají výběrová řízení, jsou tam dané určité podmínky atd. atd. Prosadit se není tak jednoduché, i když by obden lobboval třeba prezident. Vybudovat si relevantní ekonomickou pozici není o tom, že za ten či onen výrobek sem tam někdo utrousí slovo při státní návštěvě nebo podpoří výstavu. Je to mnohem komplikovanější.
Přidávám se k FŠ. Koukněte se na velikost naší Asociace obranné (a dnes i bezpečnostního) průmyslu dnes a před 20 lety. A to jsme měli vojáky na tolika místech. Kde nic není, prostě není čím platit, a když už peníze máte, tak si můžete vybírat. Nakonec se od nich dozvíte, že za všechnu může Bulant.
Jediné pozitivum, které přinesla zbrojní výroba a prodej na úvěr bylo ZOO v Dvoře Králové. Ing. Wágner měl možnost si nachytat naprosto geneticky unikátní africká zvířata.
FŠ.BP
Ano plně s vámi souhlasím realita fungování státní správy v ČR je opravdu otřesná.Vyjasnování si kompetencí mezi ministerstvem zahraničí a průmyslu při obsazování pozice ekonomického rady na velvyslanectví je opravdu diletantismus nejhrubšího zrna.Posty velvyslanců slouží spíše jako ,,trafiky” než cokoli jiného.O opuštění východních trhů a dnešním těžkém návratu na tyto trhy nemluvě.
Ano plný souhlas,že nikde na naše výrobky nečekají,ale to je realita,která tu byla vždy za jakéhokoliv režimu o to důležitější je role státu při hledání nových trhů a možností což by měla být priorita MZV.
Když se bavíme o podnikatelích za 1. republiky a jejich úspěchu při exportu musíme jít trochu více do hloubky a to konkrétně do dob Rakousko-Uherska za kterého byla v Čechách a na Moravě soustředěna většina průmyslové základny(více než 70% průmyslové výroby). Po rozpadu mocnářství a vzniku 1.republiky průmyslové kolosy jako ČKD,Škoda,Poldi…dále expandují na zahraniční trhy zdůraznuji slovo dále protože tyto firmy exportovaly své výrobky i za Rakousko-Uherska a za ČSR v tom pouze pokračovaly.A co stalo po roce 1989 tyto průmyslové kolosy byly tunelovány,zastavil se výzkum,vývoj tyto kolosy zanikají a místo nich vznikají malé a střední firmy bez kapitálu,znalostí trhu atd. v podstatě nezůstal kámen na kameni takže nový majitelé si musejí hledat nové trhy,shánět kapitál atd.,atd.Takže porovnejte startovní čáru např. plzenské Škodovky za 1.republiky a startovní čáru plzenské Škodovky po roce 1989(tunelování,hrozba bankrotu,rozprodej firmy,atd.)a zkuste expandovat.
Takže znovu říkám,že především stát by měl pomáhat při exportu,protože nové firmy vzniklé na zelené louce či na troskách dřívějších kolosů typu ČKD nemohou konkurovat západním nadnárodním společnostem nebo ruským či čínským státním společnostem toto by si měla státní správa ČR uvědomit a začít podle toho jednat.
Pane Pernico, nepřestáváte mne překvapovat rozhledem a schopností dávat do souvislosti věci zdánlivě nesouvisející. O vtipných komentářích nemluvě :-) Mohl bych se zeptat, kde bych se dočetl něco více o tématu zbrojní výroby a jejího prospěchu pro ZOO ve Dvoře? Docela by mne to zajímalo.
po listopadu 1989 nebyl jenom problém s rozmachem jistého druhu ekonomické kriminality, ale taky, že podniky světových jmen několik desítek let neznali např. efektivitu práce a co to je volná hospodářská soutěž. Co se týče zastarávání např. výrobních postupů, tak to mělo spíš svůj původ už před rokem 1989 v sedmdesátých a osmdesátých letech…
Civil: Troufám si tvrdit, že stát by nejlépe firmám pomohl, kdyby se do jejich záležitostí pletl co nejméně nebo vůbec. Ideálně třeba tak, kdyby jim snížil daňové zatížení a zeštíhlil počet zákonů, kvůli kterým si firmy musejí najímat velké množství odborníků, aby se v nich vyznaly.
To, že si některá odvětví stěžují, že jsou málo dotovaná a proto nejsou konkurenceschopná je podle mého názoru špatný přístup. Při nižším zdanění by mnohdy nebyly dotace potřeba.
Armáda by pak měla v první řadě hájit zájmy státu a ne jen některých vybraných odvětví.
To Lojza.
Zcela souhlasím, jenže i když máme “pravicovou vládu”, která se ráda ohání podporou podnikatelské sféry, privátního sektoru,právě ministerstvo financí (díky svému ministrovi)naopak se do záležitostí firem plete v maximální míře.
Další znepříjemňující život je byrokracie z Bruselu, tedy lůna EU. Středně velká firma dnes musí mít zaměstnance jenom proto aby vyřizoval agendu požadovanou EU a ve jménu EU.
My to dělíme tak,. že je hážeme do koše, zajímají nás jenom důležité dokumenty a faktury.
Odpovídáme. až na druhou žádost, či prosbu.Tu zasílá jen úřad který skutečně něco důležitého pottřebuje.
Popravdě je to tak desetina původního množství byrokratické agendy.
ad 20: Info k ing. Wagnerovi pochází z rozhovoru s českým zástupcem ve světové asociaci ZOO, který poskytl v rámci pořadu 20 min. Radiožurnálu poté, co z této asociace byla loni vyloučena ZOO Dvůr Králové. Ten hlavní problém byl, že Wágnerovi se podařilo získat v Africe zvířata odchytem na místě a poslat je přes Hamburg v takovém množství a v takovém genofondu, že to prostě nebylo možné bez toho, aniž by to bylo součástí nějakého mezivládního ujednání. Sunar jsme v té době do Afriky nedodávali. Fakticky jen ČSSR byla schopna si odchytit zvířata v místě, což ze ZOO Dvůr Králové dnes činí ZOO nezávislou na ostatních ZOO. Takže vzhůru do archívu ČRo.
Děkuji velice!