Češi v Bosně (a Hercegovině)
Anexe Bosny a Hercegoviny probíhající od roku 1878 byla formálně stvrzena až v roce 1908, když František Josef I. po předběžných konzultacích s Ruskem podepsal ve Vídni 5. října příslušný výnos. Osmanský panovník Kâmil Paşa uvažoval o vojenské odpovědi na krok Vídně, který byl z pohledu Osmanské říše v rozporu článkem XXV berlínského protokolu i Cařihradské konvence. Nakonec k takovému řešení nesáhl. Po sérii jednání nakonec s anexí souhlasil. Jak píše Petr Novák ve sborníku Bosna 1878-2008, podmínil svůj souhlas splněním pěti bodů:
- Rakousko-Uhersko se vzdá všech práv v Novopazarském sandžaku,
- poskytne oficiální příslib ve smyslu předběžné dohody týkající se hospodářských koncesí,
- garantuje svobodu vyznání a rovnoprávnost v Bosně a Hercegovině žijícího muslimského obyvatelstva s tamními křesťany,
- deklaruje, že stran protektorátu nad katolickými institucemi v Albánii c. a k. vláda vstoupí s Vysokou Portou v jednání a
- uhradí 2,5 milionu tureckých liber za státní majetek v Bosně a Hercegovině.
Tím se obyvatelé Rakousko-Uherska, kteří po roce 1978 přišli budovat území Bosny a Hercegoviny opět de jure ocitli na rakousko-uherském území. Bylo mezi nimi nezadbatelné množství Čechů. Ti zde hledali příležitost pro život, kterou ve své rodné vlasti nemohli najít. Ještě v roce 1961 se podle statistické publikace Demografija 2011 k české národnosti hlásilo na území Bosny a Hercegoviny 1083 osob. Při posledním sčítání v roce 1991, to bylo již jen 590.
Bosnu a Hercegovinu čeká letos první poválečné sčítání obyvatelstva – POPIS 2013. GODINE. Mělo by se tak stát v období od 1. do 15. dubna. Bude zajímavé, kolik lidí se nakonec přihlásí k české národnosti. Zájem o své české kořeny totiž u mnoha potomků českých osadníků podnítila válka. Dnes v Bosně a Hercegovině funguje několik krajanských sdružení, s nimiž je česká ambasáda v čilém kontaktu.
Z organizací udržujících vztah s Českou republikou je to Česká beseda a Spolek občanů – Společnost bosensko-českého přátelství Sněžka. Ten také ve stokusovém nákladu vydává dvouměsíčník Snješka/Sněžka. Když tak teď listuji jeho číslem 48/49, které se například věnuje tématům: Dan državnosti Česke republike i Bosne i Hercegovině, Aerodrom u Havelovo ime, František Vladislav Hek, Božič a Tiha Noč napadá mě jediné. Je dobře, že se nenaplnila bosenská iniciativa Antonína Baudyše. Oba postsocialistické státy vznikly rozpadem.
