Zadržené drogy při protitalibanské operaci v Mardžáh v provincii Hílmand (2012); Foto US Marine Corps

Díky zvídavým dotazům Roberta Burnse z agentury AP, který si ověřoval statistiky o Afghánistánu, se podařilo zjistit, že v loňském roce nepoklesl počet útoků Talibanu, jak bylo oznámeno ISAF a ministerstvem obrany v prosinci a na konci ledna. V důsledku tedy nebylo o sedm procent lépe, než v roce 2011, ale prakticky stejně. Nicméně výhled je prý příznivý. Chyba hodně trápí odcházejícího ministra obrany Leona Panettu, kterého dnes ve funkci vystřídal Chuck Hagel. Toho po obstrukcích republikánských senátorů včera konečně schválila horní komora Kongresu.

Příznivé údaje nejsou ovšem ani v dalších statistikách týkajících se Afghánistánu. Podle všeho se vůbec nedaří letité úsilí o likvidaci makových polí a snížení produkce opia a heroinu. Na pole, kde se již mák nepěstoval, se zase vrací. Sice není rozloha makových polí taková, jako v nejhorším roce 2007 a dokonce oproti roku 2011 pokleslo množství vyprodukovaného opia o 36 procent z 6 000 tun na 3 700 tun, ale nic příznivého data nenaznačují. Snížená produkce opia je totiž důsledkem špatné úrody a rozloha od roku 2009 kontinuálně roste, přičemž loni byla čtvrtá největší od roku 1994.

A number of farmers who have switched to traditional crops such as cotton complain the prices of these crops have fallen and that there is no market for them at home or abroad. „I cultivated cotton last year, but the prices are half of what they were last year,“ says Nuruddin, a farmer in the Chamtal district of northern Balkh province. The Afghan government estimates that in 2011, the livelihoods of some 191,500 rural households depended on the growing of illicit drug crops, primarily opium poppy.

Odhady OSN a afghánské vlády uvádějí, že naprostá většina máku (95 %) se pěstuje v nejméně stabilních provinciích. Na tom vydělávají povstalci, včetně Talibanu, který před rokem 2001 vedl brutální kampaň proti pěstování máku a produkci opia.

Výsledkem výše uvedeného jsou zprávy, jako například ta několik dnů stará z Ruska, kdy moskevská policie zadržela 187 kilogramů koncentrovaného heroinu. Ten by měl, rozředěný, na ulici cenu 180-200 milionů dolarů. Podle všeho neúspěch v likvidaci produkce drog v Afghánistánu není celosvětově ojedinělý. O to je vše horší. Jak ukazuje například zajímavá série článků Speigelu online, jihoamerický kokain je stále snadněji dostupnější v Evropě i ve Spojených státech. Jde o ohromné výdělky.

That’s about €630 ($830), a good income but only the beginning of an unparalleled price trajectory. Pure cocaine costs €1,300 a kilo in Putumayo, more than €4,000 at the Colombian border and, in nearby Jamaica, the price already approaches €6,000. The drug gets really expensive when it reaches Europe or the United States, where dealers make about €30,000 a kilo, depending on market conditions.
The European drug user, who only receives cocaine in diluted („cut“) form, doesn’t pay a fixed price. Coke is cheaper in Spain than in Germany, for example, and it’s cheaper in Berlin than in Munich. The going rate in Germany is about €100 for a gram of impure cocaine, while a kilo of pure cocaine can cost up to €400,000.

A ještě jedna informace vyplývá ze zprávy Úřadu OSN pro boj s drogami a zločinem – západoafričtí pašeráci drog hrají stále větší roli při převozu kokainu z Jižní Ameriky a jeho distribuci do Evropy. Budují si vlastní distribuční sítě, vytlačují Latinoameričany a vyrábějí stále více metamfetaminu. Dokonce se údajně například nigerijské gangy usidlují přímo v Jižní Americe. Podle zprávy Bílého domu o pašování kokainu v roce 2010 kontinuálně klesá množství drogy dovážené do USA. Stoupá ovšem množství zadržené drogy v Evropě. Může to být kvalitnější represí, ale také tím, že roste množství pašovaných drog. To by nebyla dobrá zpráva.