O amerických zpravodajských službách, o tom, jak špiónují kdekoho a kdykoli, scanují e-maily a další komunikaci toho bylo v posledních měsících napsáno více než dost. Rozhořčení nad tím, že nějaké státní organizace slídí a sledují celý svět, je pochopitelné, protože přeci slídit a donášet je cosi nízkého a podlého. Rozhořčení může poněkud ustoupit, když se člověk zamyslí nad tím, že sice je možné skenovat všechny e-maily, ale kdo se má jimi probírat? Jak mám najít něco, když nevím, co vlastně konkrétně hledám a jak relevantní pro mou věc je tedy e-mail Pepíčka z Horní dolní? Jistě, mohou napomoci počítače a automatika. Ale opravdu mohou? Dříve nebo později přichází k datům člověk se svými limity…

Důležité je to, že na špiónování jsou zapotřebí peníze, hodně peněz a na špiónování celého světa by bylo asi zapotřebí mnohem více peněz, než kolik se vydává dnes. Edward Snowden vynesl informace o tom, kterak je jedna z amerických tajných služeb schopná sledovat kohokoli. Nyní je na útěku, a pokud by se dostal do Spojených států, čekaly by jej nepěkné věci. Ale to je jiný příběh. Nicméně, list Washington Post se inspiroval dokumenty, které Snowden vynesl, a pokusil se zmapovat rozpočty americké zpravodajské komunity. Vřele doporučuji výstup s názvem The Black Budget. Martin Grandjean na svém blogu poté data sdružil do několika základních kategorií.

Na všechny zpravodajské služby vydají USA 52,6 miliardy ročně. Nejvíce jde na Ústřední zpravodajskou službu (17,7), Národní bezpečnostní službu (10,8) a Národní průzkumný úřad (10,3). Všechny agentury dohromady utratí nejvíce za sběr dat – 25,3 miliardy dolarů. Na zpracování dat vydávají 6,1 miliardy dolarů, na jejich analýzu 6,2 miliardy dolarů a na vlastní provoz 14,4 miliardy. Součet zcela nesedí, nicméně snad sedí alespoň trendově. A také předpokládám, že náklady na personál budou „rozpuštěny“ v jednotlivých agregovaných oblastech.

A možná neodborná poznámka na konec, neměl by být rozpočet na analýzu vyšší? Hromada dat sama o sobě je k ničemu.