Podpora záloh v NATO a české vyčkávání
V listopadu vydala NATO Defense College v Římě analýzu Guillaumea Lasconjariase s názvem Send the Reserve! New Ways to Support NATO through Reserve Forces, která rozebírá nezbytnost většího využívání záloh k podpoře zmenšujících se regulérních (většinou profesionálních) ozbrojených sil v rámci aliance a zároveň problémy, které to sebou nese. Je potěšitelné, že analýza dochází k prakticky ke stejným závěrům, k jakým došli vojáci i civilisté – ať už z ministerstva či mimo něj -, kteří pracovali na koncepci aktivní zálohy (Česká republika je v textu i několikrát zmíněna).
V zásadě se dá říct, že Česká republika, podobně jako další země docházejí k tomu, na co především v anglosaských či ve Francii a Austrálii přišli již v 90. letech – moudré použití záloh v kombinaci s profesionálním jádrem je efektivní a správné využití incentiv v kombinaci s různými doplňkovými programy (pro vojáky, příslušníky záloh, zaměstnavatele…) zvyšuje použitelnost sil jako celku a zároveň vytváří pojítko mezi společností a ozbrojenými silami.
For only 6% of the [U. S.] Army budget, the Army Reserve provides almost 20% of the Total force. In the United Kingdom, since 1996, about 10% of every deployed force has been made up of reservists and 25,000 have been mobilized since 2003 – mostly for Iraq and Afghanistan. Australia, a global NATO partner deploys Reserve Forces to maintain its presence in the Solomon Islands at a cost which has been estimated to be four times cheaper than sending regulars…
In the United States, about 206,000 “warrior citizens” currently serves in the Army (19% of the force). They provide nearly 90% of civil affairs personnel, more than half of the medical quartermasters, more than a third of the chemical and transportation, and a quarter of intelligence and Military Police. In Canada almost half of the total force is composed of reservists. In Australia, reservists make up 43% of the total force. In France, there are almost 60,000 reservists who average about 23 days of service each year…
Tato čísla jsou bezesporu velice zajímavá a inspirativní. Zároveň je patrné, kde je použití záloh nejefektivnější – ve specializovaných činnostech, pro které v době míru není zapotřebí tolik vojáků na „plný úvazek“, jako v případě nasazení sil ať už v plném spektru operací, či jen pro některé jeho části až po řešení humanitárních, či živelních katastrof. Podobná logika jaká platí pro využívání většího množství příslušníků záloh jako lékařů, ženistů, chemiků, logistiků, právníků, analytiků a podobně se dá použít například i pro štáby.
Asi se následující slova (a logika) mnoha příslušníkům aktivní zálohy líbit nebudou, ale nedá se nic dělat – primární potřebou profesionálních ozbrojených sil pro doplnění zálohami tedy nejsou „bojovníci“ (v americké terminologii combat), ale spíše podpora (combat support, tedy „chemici“, vojenští zpravodajci/analytici, vojenští policisté, spojaři atd. a combat support service, tedy řidiči, logistici atd.) Samozřejmě příslušníci zálohy mohou mít úkoly i u bojových jednotek – třeba jako příslušníci strážních jednotek či domobrany -, ale jsou vždy doplňkem k onomu profesionálnímu jádru (tedy pomyslným druhým kruhem, tím třetím je celá společnost v případě mobilizace; tři kruhy jsou předpokladem pro tzv. absolutní válku). Záložní jednotky tedy nemohou stát nikdy samy o sobě, musejí být podřízeny zájmům a potřebám profesionálního jádra, které mají doplňovat.
Tato logika je nezlomitelná a jakékoli pokusy o její obcházení učiní jednotky aktivní zálohy méně efektivní, podobně jako nezájem profesionálního jádra o (aktivní) zálohu oslabí profesionální jádro, pokud bude muset být nasazeno (i v době míru) ve stejném, či větším operačním tempu, než jsme doposud zažili. Zvláště se to týká především jednotek podpory, pokud by měly autonomněji zajišťovat větší množství bojových sil i v operacích například posledních deseti let.
Zmíněnou analýzu uzavírá několik doporučení, která jsou stejně „železná“ jako výše uvedená logika. Například to, že změna legislativy neznamená automaticky řešení všech problémů, protože jde vždy především o volbu (vůli a ochotu) a pokud není zájem, nepomohou ani sebelepší paragrafy. Nebo že kompenzace samy o sobě větší zájem zaměstnavatelů, ani občanů nepřinesou (například USA mají docela propracovaný systém, přesto je nezaměstnanost mezi záložníky – kvůli opakovaným nasazením – vyšší, než je průměr: 21% ku 7,3%). Proto je nutné kompenzace kombinovat s dalšími programy, ale především musí existovat ve společnosti pocit, že se jedná o záslužnou (ve smyslu hodnou ocenění) a pro bezpečnost státu potřebnou činnost.
V Česku jsou připravené podmínky pro lepší využití aktivní zálohy ve prospěch profesionálního jádra. Nicméně ve skutečnosti jsme pořád na počátku. Víme přesně, co je zapotřebí učinit a jsme v souladu s ostatními, ale zatím to není možné v takovém rozsahu, v jakém by to bylo zapotřebí. Důvody jsou objektivní i subjektivní.
Mezi objektivní patří to, že bez legislativy není možné některé kroky učinit. Tato legislativa (spolu s dalšími novelami a novými zákony připravovanými v posledních více než dvou letech) je nyní v Poslanecké sněmovně. Jen na politicích nyní bude záležet, jak s ní naloží. Vzhledem k tomu, jaký význam je přikládán během vyjednávání v posledních měsících obraně (jak „zasvěceně“ se o ní hovoří, jaký význam je přikládán například výboru pro obranu) se obávám, že se stane obětí zájmů menšiny a nezájmu většiny a že bude legislativa stažena. Znovu pak bude procházet legislativními kolečky v exekutivě (kde se může zadrhnout skutečně nadlouho, i navždy), namísto toho, aby se požadované změny provedly během projednávání přímo ve sněmovně. Tím nechci říct, že připravená legislativa je dokonalá a nebude vyžadovat novelizace i po schválení (ne všechno se dá připravit dokonale a některé části jsou výsledkem složitých kompromisů, takže nemusejí být funkční tak, jak se očekávalo), ale je pořád lepší mít něco, než donekonečna čistit něco k dokonalosti (a nikdy to nemít).
Co se týče důvodů subjektivních, tak ty ovlivňují jak příslušníci profesionálního jádra, tak aktivní zálohy. Mnoho vojáků stále nechápe smysl aktivní zálohy (vidí v ní substituci, nikoli doplněk), snižuje schopnosti záložníků, či používá pseudoargumenty typu „nemáme dost peněz na profesionální armádu, proč je vyhazovat na zálohu“ (jedná se přitom o dvě rozdílné věci, je to asi stejný nesmysl jako říkat, proč dávám peníze do transportních vrtulníků, když nemám dost na nákladní vozidla). V život se tak dá uvést i bez zákonů v koncepci uvedená struktura řízení, či ustavit symbolický „velitel aktivní zálohy“, ideálně generál ve výslužbě, který by zastával například pozici poradce Náčelníka Generálního štábu. Stačí jen dobrá vůle.
Dlouhodobý odpor a zlehčování aktivní zálohy ze strany profesionálního jádra (někdy šlo o obdobný přístup jako k vojákům základní služby) se projevil nejenom v neschopnosti dlouhodobě zvyšovat/udržovat počty příslušníků aktivní zálohy, ale i v tom, že některé jednotky se řídí obdobou hesla „voják se stará, voják má“ a v zásadě se starají samy o sebe (s podporou Krajských vojenských velitelství). Vím, že jsem poslední větu poněkud přehnal, ale sjednocení přístupu k výcviku, vybavení, užití, nasazení atd. atp. je jeden z důležitých úkolů, který se dá udělat kdykoli i bez zákonů a dá se očekávat, že se nesetká u příslušníků aktivní zálohy jen s podporou. Ale bez jednotnosti to nepůjde a situace se nezlepší. Aktivní záloha je součástí armády a jako taková musí být podřízena centrálnímu velení, její jednotlivé jednotky nemohou stát mimo a diktovat si, co chtějí a co nechtějí dělat.
Subjektivní důvody jsou tedy primárně vnitřní a musejí se s nimi vypořádat profesionální vojáci i příslušníci zálohy. Co se týče důvodů objektivních, to znamená vytvoření právního rámce a dalších podmínek, včetně dostatečných financí směřujících do obrany, ty mohou vojáci i příslušníci zálohy (stejně jako bezpečnostní komunita) ovlivňovat nepřímo. Jedním ze způsobů (v Česku spíše opomíjeného) je využívání faktu, že každý má „svého“ zákonodárce – poslance, či senátora. Žádat je (dopisy, e-maily, setkáními) o to, aby zastávali nějakou politiku, by mělo být zájmem všech občanů v jejich obvodě. U nás tohoto faktu využívají především lobbistické skupiny. Bylo by dobré, aby svých možností ve větší míře začali využívat i občané, pro které jsou zde volení politici především (a ne jenom během kampaně).
orientace našich záloh na bojovníky naopak zřetelně dokazuje, že skutečným účelem budování našich záloh není efektivní doplňování vysokoškolsky kvalifikovaného personálu (právníci, lékaři, IT, a kaplani), ale naopak SUBSTITUCE bojového personálu levnější náhražkou.
dovolil bych si polemizovat s analogií otázek „proč budovat zálohu když nemáme na regulérní útvary“ a „proč utrácet za vrtulníky když nemáme na náklaďáky“ a rozhodně mi to nepřipadá jako pseudoargument.
dovolil bych si citovat kolegu, který říká že “ když chci chovat opici, musím mít na banány“ a to rozhodně není pseudoargument.
vrtulníky oproti náklaďákům poskytují jisté unikátní vlastnosti (za vyšší náklady, samozřejmě). až si bude armáda formou záloh outsourceovat unikátní vlastnosti právníků a lékařů které nemůže živit a vzdělávat kontinuálně, nikdo budování TOHO typu zálohy zpochybňovat nebude.
pokud ovšem jediným argumentem bude získání bojovníka za zlomek nákladů ve srovnání s plnoúvazkovým profíkem, jediným výstupem budou OPRÁVNĚNÉ dotazy jak je možné, že čtvrtinový voják zvládne stejnou práci jako celý voják- pokud totiž čtvrtinový voják během svého čtvrtinového výcviku získá schopnosti adekvátní celému vojákovi, je zřejmě chyba v metodice výcviku celého vojáka a všechny profíky můžeme poslat domů a fungovat JEN se „zálohou“ za čtvrtinové náklady.
budu se opakovat, ale naše ozbrojené síly stále dokola podléhají kouzlu různých speciálních a unikátních sil, aniž bychom byli schopni vyřešit základní problémy a kontinuitu výcviku sil běžných, neatraktivních a obyčejných.
tedy.. místo nepřesné analogie s vrtulníky a náklaďáky bych doporučil multilifty a flatbed trucky, kde skutečně jedno je doplňková forma toho druhého, čímž se dostaneme blíže diskutovanému „budování záloh když nám váznou řadové útvary“ ani v jednom případě pak už nepůjde o PSEUDOARGUMENT. když nebudete mít na auto v základní výbavě, nebudete řešit automatickou převodovku, ne?
budování záloh popsaného typu (právníci, lékaři) ovšem bude tvrdším oříškem, obzvlášť pokud by mělo být spojeno s ořezáním dalšího „sádla“ jako ÚVN, Hradecká medicína apod.
Zálohy by se měly cvičit jako bojovníci. I s ohledem na to, že v případě potřeby se využije jejich civilní odbornost. Protože se pořád bude očekávat, že záložák v případě přechodu/doplnění profi sil bude i vojákem. Právník se těžko naučí ve svém zaměstnání střílet a zároveň těžko budete záložáky na cvičení učit vojenské právní paragrafy. A co jiného můžete s rozličnou sestavou odborností v zálohách cvičit? Každého podle jeho civilní odbornosti asi těžko. No tak nás naučte všechny za tu trošku peněz v krátkém čase alespoň trošku bojovat, aby, kdyby na to přišlo, bysme nechcípli hned při prvním nástřelu. Svou civilní odbornost přeci zvládáme a pokud, tak adaptace do vojenského prostředí bude otázka dní, max. týdnů… Tento problém byl, soudím, vzhledem k finančním a logistickým možnostem výcviku, uchopen za špatný konec.
Tady asi došlo k nedorozumnění, motáte tady „bojovníky“ jako příslušníky druhů zbraní typu Combat, tedy bojových rot s vševojskovým bojovým výcvikem, který by měl vzládat kdokoli, kdo nosí uniformu…
Jako voják z povolání nemám nikdy problém s předáváním znalostí popř. zkušeností výcvikem jak záložkám, tak třeba studentům univerzity obrany. Dělám to i ve svém volném čase (V práci je to úkol jako každý jiný, musí být splněn). Ale mám problém s tím, když to kdokoliv bere jako zábavu popř. jako dobrej víkendovej zážitek. Já záložkám docela fandím, ale vždycky mě dokáže ražhavit do běla, když mi někdo řekne že se krásně vyblbnul a kdy mu zas něco zajímavé připraví…
Taky dost pozici záloh dost schazuje před profíky, jak někteří jejich členové o svých „schopnostech“ jsou schopní být nekritičtí a velkohubí…
Ale todle jsou povzdechy né příliž k věci….
problém je v tom, že armáda, no spíš resort, který hořekuje nad tím, jak má málo peněz nedokáže udržet draze vycvičeného celého vojáky po cca.10ti letech. Slovy udržet (ochránit své investice) znamená přechod na čtvrtinového vojáka (po odchodu ze sl. poměru) a jeho využití v aktivní záloze třeba 5let.
Namísto toho se „vyhledávají“ v civilním sektoru noví čtvrtinoví vojáci.
A opět je to o investicích.
Vzhledem k tomu co může AČR nabídnout, je téměř nemožné sehnat
kvalitního adepta na čtvrtinového vojáka. O odbornících – např. právníci, IT atd. v řadách AZ může MO jenom snít.
příkladně: AZ jednotka pro královehradecký kraj má pouze 2 bývalé VZP. Já jsem dostal nabídku a zdvořile odmítl.
To znamená že AČR nemá co nabídnout…..nakonec proč by si dělal bývalý VZP problémy, současný zaměstnavatel ho zaplatí mnohem lépe a na aktivity čtvrtinového vojáka není zvědavý.
Posuzuji podle sebe.
To co napsal „Honza“ v prvním příspěvku naprosto odpovídá……
Docela mne vždy pobaví fakt, jak se neustále opakovaně analyzuje již zanalyzované, kdy se vždy vymění nějací lidé a ti noví zase chtějí analyzovat a pak se opakovaně dochází vždy víceméně ke steným závěrům. K závěrům využití zejména specialistů z řad AZ s velkou hodnotou jejich civilní odbornosti pro AČR („combat“ hodnota tedy až na druhém místě) se došlo už někdy v letech 2005-2006. Pak se to cyklicky opakovalo vždy zhruba po roce či dvou, kdy nějaká analytická komise tuzemská či mezinárodně složená vždy došla ke stejným závěrům. To za prvé. Za druhé – když se opakovaně dochází k tomuto poznání, tak PROČ STÁLE NEVZNIKAJÍ POZICE AZ PRO SPECIALISTY??? Kde je na jakém útvaru pro příslušníka AZ vytvořena pozice chemika, právníka, analytika apod. všechny ty uváděné? Nikde. Všude je to max. střelec, kulometník, pancéřovník, odstřelovač, průzkumník, velitel roje, velitel družstva, zástupce velitele čety, velitel čety, někde ještě technik, ženista apod. (pěší roty). Tudíž strukturou vytvářených míst pro AZ jde AČR sama proti vlastnímu poznání, které jest výše uvedeno.
Za třetí – nemyslím si, že combat odbornosti by neměly být obsazeny AZ. Je to vždy o člověku, jeho znalostech, schopnostech, potenciálu. Nezapomínejte, že v AZ jsou i příslušníci městských policií, bezpečnostních agentur apod.
Z mého pohledu (10 let služby v AZ, posledních 6 let u bojového útvaru) v AZ chybí:
– vytvoření dlouho slibovaných pozic pro AZ funkce specialistů (log. podpora, štáby praporů, brigád atd.)
– možnost kariérního postupu i pro praporčíky a důstojníky AZ nad pozice VČ (u boj. útvarů) či VR (u krajských pěších rot) – myslím, že v článku zmiňovaný „velitel AZ“ by měl k ruce mít minimálně nějakého dlouho sloužícího AZ, který v případě, když „velitel AZ“ bude vysloužilý generál (bývalý VZP) nemusí (min. z počátku) chápat nutně celou problematiku služby AZ, ideový základ, charakter služby – reálné problémy se zaměstnavateli apod. Příslušníci AZ zkrátka přemýšlejí, fungují a potýkají se trochu s jinými problémy, než VZP (např. VZP za účast na cvičení nikdo nevyhodí, VZP nečeká někdy na proplacení své mzdy dva měsíce, VZP má možnost kariérně růst, VZP má přístupné různé výběrové či i prestižní kurzy a studia apod.)
– „velitel AZ“ by se měl skutečně starat o funkčnost všeho nastaveného napříč jednotkami AZ. To znamená někdy ale i šlápnout do toho h…. a řešit s některými funkcionáři(VZP) proč s jednotkami AZ nedělají to co dělat mají, proč něco nefunguje tak jak má, proč nemají vojáci AZ co mají mít apod. Měl by být v čilém styku s veliteli jednotek AZ a pracovat konstruktivně na zlepšování stavu všeho (nejen výcviku). Pokud to bude někdo brát jen jako „trafiku“, tak to bude vždy o ničem.
– osvěta v rámci samotné AČR, aby všichni VZP chápali, že AZ nejsou žádná přítěž, nejsou jejich náhrada co jim „bere práci“, nejsou ani záklaďáci ke kterým se má chovat jako k idiotům apod.
– osvěta v rámci veřejnosti – dlouho slibovaná a až na pár (často spíše ubožejších) pokusů zatím nic aplikováno víceméně nebylo. Slibuje se již tak 5-8 let. Přitom právě z řad té veřejnosti se noví AZ mají také rekrutovat…
– dělat věci tak, aby levá ruka věděla, co dělá pravá a hlavně co předtím už udělala hlava.
Pak to bude fungovat :-)
Píšeme to tady pořád dokola, ale autorovi je i tak třeba poděkovat, protože v systému uvažování politiků a resortu je to potřeba pořád opakovat dokolečka. Jen technická ,,velitel“ AZ by měl být spíše VZP s malým štábem tvořeným vojáky z AČR i AZ a rozhodně někdo od bojového útvaru, který armádou žije, taková obdoba gen. Opaty. Druhá připomínka s těmi specialisty typu právnici, lékaři, apod. Kde je chcete vzít armáda jich v AZ moc nemá, počítám do deseti. Momentálně nám naštěstí přibývá hodně studentů a absolventů VŠ, většinou, ale technických oborů, a zaplatˇpámbů za ně, mají praktický styl uvažování. Jednotky u KVV jsou klasické pěší roty, proto jejich základem budou vždy střelci a né právní poradci. Při současné decimaci armády, ji v první řadě chybí tyto jednotky, při nebezpečí asi nebudeme na linie stavět jednotky ze ,,štábních specialistů“. Dále na misi jsem byl dvakrát a na podobné funkce je pořadník, vážně si někdo mysl, že útvarový právnik, apod. přepustí své místo někomu z venky, když je minimálně ohrožen a dobře zaplacen? Naše jednotka má asi největší přírustek nových vojáků v posledních dvou letech, atˇuž ze zálohy nebo nových ze ZV, blížíme se napněnosti na 2/3 stavu jednotky, přesto, že jsem zrušili smlouvy vojákům opakovaně se neúčastnícím cvičením, takže zájem je, když se maká, ale jde o to, co vojákům armáda může dát dál, aby se jednotka vyvíjela, instruktoři od útvarů jsou super, kurzy se zvedají , ale tak jako zbytek armády narážíme na vybavení, výzbroj apod. k tomu pořád legislativa ve vzduchu. Co můžeme dát my jako velení a jednotka víme na tom stále pracujeme. A co se týče přehnaného sebevědomí, to se bohužel najde, ale tupouni jsou všude. Lepší je respekt, sounaležitost a zdravá sebedůvěra, zdravá agresivita.
Myslím, že všichni tady pláčeme na špatném hrobě. Jsou to jen a jen politická zadání, která určují, kam se zrovna armáda kráčí. Kolem roku 2003 se tu začala za veliké slávy a politické podpory budovat profesionální armáda, armáda bez vojáků základní služby, jen vojáci z povolání. Navyšovali se platy (pochopitelně – proč jinak do armády jít sloužit), navyšovali se počty, žádná zmínka o tom jestli bychom třeba mohli mít nějaké aktivní zálohy (asi nám chyběli ti správní poradci, někteří nám ještě do toho nedostudovali) . Nebylo to potřeba, politické zadání bylo jasné. O 7 let později to již bylo trochu jinak, naše ekonomika začala pokulhávat a celá státní správa s ní. Pan ministr Vondra a jeho tým poradců přišel s nápadem ušetřit finance, musíme snížit počty a vytvoříme konečně Aktivní Zálohy. Podíváme li se za naše hranice, nějaké vzory jistě najdeme. Stačilo přesvědčit NGŠ aby na to kývl. S pohledem na jeho profesní životopis se není čemu divit, že kývl. Ale to je stále politika. Takže teď neustále tvoříme AZ, jejich koncepci, přeme se, které odbornosti je vhodnější nahradit. Přemýšlíme, jak přesvědčit potenciální zájemce, aby do AZ vstoupili, aby to neohrozilo jejich vlastní povolání, kolik peněz jim dáme, tak akorát, aby byli levnější než VZP, ale dost na to aby je to motivovalo (srdcaři mi prominou). Zde si dovolím, nesouhlasit s názorem autora článku, kdo by mohl doplňován ( podpora combat support, tedy „chemici“, vojenští zpravodajci/analytici, vojenští policisté, spojaři atd. a combat support service, tedy řidiči, logistici atd.). Z pohledu finanční úspory (a o to tady jde), nahrazuji to co, stojí nejméně, co cvičím nejkratší dobu – sem zapadají pouze ti řidiči, pokud chci nějakou specializovanou odbornost, (vševojskovou specializaci přece umí všichni), výcvik tohoto jedince trvá podstatně déle a je z pohledu zvláštnosti služby v AČR náročnější. Diskuzi o AZ a i o celé AČR je třeba dát čas určitě zase 7 – 10 let. Bude zajímavé sledovat, pokud tento diskuzní blog vydrží, kdo bude tady přispívat v diskuzích. Dále samozřejmě bude záležet, kdo bude NGŠ a kam půjdou jeho myšlenky, sice teď máme někoho, jehož kariéra není jen vojensko- politická, ale vojenská, ale není to záruka ničeho. Jeden z jeho zástupců příští rok odejde na vojenský post v zahraničí, takže by to mohlo klapnout, až se vrátí, aby se stal on pokračovatelem v této funkci. Přál bych mu to, on jediný tam vyčnívá z řady. (Ale bohužel, zase nám tam vadí ta politika, za 3 roky tu může být 3 ministr a i ministr je jenom člověk).
Takže na závěr, nemá smyls se tu o čemkoliv dohadovat.
Přeji všem šťastný nový rok.
Vít
Autoru, Františku Šulcovi, lze samozřejmě jen poděkovat nejen za článek, ale i za jeho lví podíl na nové koncepci apod. Svůj komentář jsem nesměřoval nijak směrem k němu, ale k celému systému a všem těm papalášům, co rozhodovali a rozhodují o AZ, aniž by sami v nich odsloužili jediný den. Vždy když čtu o tom, jak se někde někdo z politiků o AZ bavil a rozhodoval o tom, co by měly atd., tak bych je nejraději vzal s námi na Doupov na týden, aby pochopili trochu realitu a ty „AZ“ poznali.
Pro JD – „Velitel AZ“ nemusí myslím nutně podle mne být nějaký bývalý generál VZP. Tady jde zejména o manažerské, vyjednávací a propagační schopnosti. A ty může mít i z civilu nebo nemusí být nutně hned třeba generál. Ke zmínce o tom, jak AČR v AZ moc právníků, lékařů atd. nemá – jen já sám v mém okolí vím o 5 právnících a 2 MUDr. Při tom zmíněném nebezpečí se nebudou do linie stavět pak ani ony pěší roty – buďme realisté. Článek má pravdu v tom, že „bojovníky“ si AČR umí jakžtakž nalézt a také nějak zaplatit… Ale jsou třeba odbornosti, které v dobré kvalitě AČR prostě nezaplatí, protože na jejich celoroční provoz nemá. A proč by měl třeba příslušník AZ podporovat myšlenku, aby byly (kromě jiného) i specializované funkce AZ na štábech? Protože takový voják AZ na specializované funkci na štábu může pomoci např. i bojovým funkcím AZ. Myslím, že ne hned každý musí být nutně action hero, ale to neznamená, že třeba nechce sloužit a nemůže být svojí zemi platný v jiné funkci. Jen musí někdo pochopit, jak ho účinně využít pro potřeby AČR. K té zmínce o zahraničních misích – je možné, že toho útvarového právníka se někdo nebude třeba ani ptát, protože už to třeba nebude funkce pro VZP.
Pro Víta – Nevím, zda o AZ – vývoji atd. něco víte – ale píšete to, jako kdyby AZ vznikly ve 2010. Rád bych Vás vyvedl z omylu. První dobrovolná cvičení probíhala na popud arm. gen. Šedivého již v letech 1999-2003. V roce 2003 byly podepsány první dohody o zařazení do Aktivní zálohy dobrovolné a plně AZ ve víceméně současné podobě fungují od ledna 2004. Tudíž nyní v lednu to bude 10 let.
K Vámi zmiňované finanční úspoře (nedá se nic dělat, jsem prostě i ekonom a to je trochu deformace :-) ) – přece o úsporu nejde jen v režimu „výcviku“ daného jedince, ale i jeho „provozu“. Např. dobrý IT specialista v civilu ceněný bere kolem 60 tis. – např. 150 tis. (profi expert u jisté velké firmy) /měsíčně. Je někdo takový ve 21. stol. v době kyberprostoru využitelný pro AČR? Jistěže je. Zaplatí ho takto AČR 12 měsíců v roce? Jistěže ne. Jednoduché.
Leda, že by to byl vlastenec a dělal to pro svou vlast zdarma:-)
Můj komentář nebyl myšlen tak sugestivně jak vyzněl, jen snad linie toho, že každá politická dekáda dělá něco jiného. – což je škoda, teď je to tak, jsem zvědav, kde to bude za těch 7 let. ( IT co bere v civilu 30 – 60 tis, nepůjde s kůží na trh do AZ, co by tam chtěl získat?)
hmmm…jsem v AZ…a tak nějak se v tom platovém rozmezí pohybuji. No a konkrétně v naší jednotce máme – 5x ing.,2x Judr,1x PhDr a nepočítaných Bc…povětšinou opravdu nemáme co získat a spíš dáváme. Ale dáváme rádi. Někteří z nás sloužili jako VZP, někteří jsou jedni z prvních co byli na jakékoliv misi, pár policajtů,pyrotechniků,i URNAk by se našel,2 zbrojíři…..a srdcaři
Pro Víta – ad IT – Tady přece nejde o to „co by tam chtěl získat“. Tady jde o to, že ten člověk může chtít sloužit v AZ z různých důvodů (na stupnici od motivátorů ve formě vlastenectví až třeba po úchylku na nošení maskovaného oblečení, sympatie k nějaké formě nastavené disciplíny apod. – nevím, psychoanalytik nejsem). On nechce získat. On chce dát. Můžete si o tom myslet svoje, ale tento fenomén by AČR mohla u třeba takového IT odborníka využít. Když vezmu trochu bez emocí a zkusím se vžít do role nějakého vrcholného funkcionáře AČR co by to hypoteticky posuzoval – „Ty jo, tenhle chlápek chce pro nás pracovat za pětikilo měsíčně? OK, super, vymysleme jak to udělat, aby mohl!!!!!!!. Microsoft mu platí šedesátku měsíčně, asi vědí proč…. „
Pro PJK.
Jak vtip dobrý, jako realita dost mimo. Pokud bych měl o AZ uvažovat jako běžný občan, tak chci 5 tis. měsíčně, vybavení kvalitní výstrojí a výzbrojí, 1x PR 14 dní ročně, 1x dovolenou ročně ve volareze pro celou moji rodinu, min. 4x výcvik se skutečnými jednotkami ve výcvikovým prostoru v délce 4x 14 dní zahrnující vše co je možné cvičit, po dobu reálného nasazení plný plat se všemi náležitostmi a absolutní podporu od mého civilního zaměstnavatele. V opačném případě nemám zájem.
Tak pod tohle se můž podepsta a do kamene by se to mělo vytesat
Tak pod tohle se můžu podepsat a do kamene by se to mělo vytesat
Tak to taky asi v AZ nikdy nebudete :-) Co třeba ono známé „Neptejte se, co může vlast udělat pro vás, ptejte se, co můžete udělat vy pro ní!“ ?????????
„Ask not what your country can do for you, ask what you can do for your country.“ Je potřeba si uvědomit, v jakém kontextu a v jaké době tato věta zazněla. Bylo to v inauguračním projevu Kennedyho v roce 1961. Pomalu ale jistě se „rozjížděla“ vietnamská válka a bylo potřeba kanonenfutter do masomlýnku…
TO PJK: armáda je stavěna na symbolech, atˇchceme nebo ne a pplk, plk.vz. už jsme skoušeli, jsou už záložáci a jejich názor pokud nějaký mají nikoho nezajímá nebo jsem si za 4 roky nevšiml. S podporou AZ na štábních funkcích máte pravdu, ale oba na ně jezdíme, každý rok absolvujeme kurzy, ikdyž cvičení jsou na 1 místě a oba víme, že část vojáků AZ budˇ bc. nebo s úplným VŠ vzděláním, obvykle na velitelských místech, taky objíždí tyto kurzy a popravdě jen kurzy a jsou to ti co by se 1 hnali na teplý flek a jsem rád, že s nima nesloužím. Stačí poslouchat vojáky jejich jednotek, ty co jezdí na cvičení,že je vlastně neznají a mají pro ně výstižné označení. Nepochybuji že by jim to dotyční vysvětlili vzděláváním, ale velitel, který se neúčastní cvičení, nevelí jednotce, nevede ji, prostě není velitel, ikdyby měl 100 krát pozlacené ramena. Jsem na funkci VČ, tak jim rozhodně místa VČ nezávidím a ani o vyšší rozhodně nemám zájem.
Pro Víta – Proto možná nejste a nebudete v AZ… :-) Já v AZ sloužím 10 let, z toho 6 let právě u té „skutečné jednotky“, jak uvádíte, jmenovitě 41. mpr. Ten uváděný příklad z hlediska příjmů tak mimo není (pokud jste myslel za „mimo“ tuto rovinu v mém komentáři). V řadách AZ slouží i plno lidí s takovýmito příjmy. Myslím, že v AZ neslouží nikdo pro finanční stránku věci, protože pokud ano, musel by to být v civilu nejspíše nějaký asociál.
Pro JD – Jsem také ve funkci VČ (četa AZ 41. mpr) a ve VVP trávím tak 3 týdny v roce (a rád bych ještě min. pár let u bojovky vydržel ). Je také kurz a kurz. Takové ty kurzy pro velitelský sbor AZ ve Vyškově jsem někdy v letech 2005-2007 zažil taky a to není to, co bych měl na mysli ve smyslu kvalitních kurzů (snad vyjma průzkumného kurzu /atraktivnosti výcviku/, který celkem šel). Pokud velitel jednotky AZ tráví svých pár „umožněných“ dnů cvičení (protože když ho AČR nepovolá, tak má smůlu) jen kurzy a není u své jednotky, tak souhlasím, že to je divné a hodně nezdravé. Nicméně nevím, zda Vámi uváděné případy jsou o tom, že ti velitelé nemají pak už zájem být s jednotkou nebo o tom, že AČR jim už cvičení s jednotkou pak neumožní (nepovolá je) – s čímž asi těžko něco mohou udělat. Jinak kvalitní přípravu velitelského sboru od Vdr(Vroj) výše považuji osobně za velmi důležitou. Jen je důležité, aby ta příprava byla kvalitní, smysluplná, byla soustavná a na sebe navazující a potom aby po této teoreticko-tréninkové přípravě navazovala hned adekvátně praxe s jednotkou, např. ve VVP, a rozvíjela se dále.
K těm „teplým flekům“ – náhled na to může být diskutabilní. Z pohledu někoho může být třeba za teplý flek zase považována třeba funkce řidiče, výkoňáka, kuchaře, SOčka apod. Všechno má to své… Např. velitel u bojové jednotky (na jakémkoliv stupni) je člověk, co má často nejméně nějakého volna – když není zrovna se cvičící jednotkou, tak musí plánovat, připravovat apod.Velitelé chodí často spát poslední a vstávají první. To je potřeba si myslím uvědomit. Zároveň je potřeba se kolektivně (napříč AZ) všichni oprostit od naivních iluzí, že všichni musí být přímo bojovníci na bojovkách, že musejí všichni nutně dělat přímo to samé. Potom střelec, který si kope okop, se cítí dotčený, pomalu šikanovaný a „zadíraný“, když si vedle něho nekope zároveň hned okop i velitel čety, vedle něho velitel roty a vedle třeba velitel praporu s velitelem brigády. „Jak to, že oni něco nemusejí?, že?“. Pokud je bohužel někdo „bimbo“, tak nepochopí, že ti velitelé mají třeba v danou dobu jiné úkoly, jiné aktivity, které zase nemusí dělat ten střelec, ale jeho životnost na tom závisí neméně. Tímto možná dlouhým řetězcem chci dojít k tomu, že pokud bude třeba funkce vojáka AZ na štábu útvaru (apod.), která nebude přímo bojová, tak svojí hodnotu určitě má, protože „bojuje“ jiným způsobem. Zajišťuje třeba to, aby ten bojovník měl co jíst, pít, čím střílet, v čem případně jezdit apod.
Genezi kariérního rozvoje pro současné VČ u bojovek a VR u KVV jsem myslel tak, že pokud máte nějakého zkušeného VR v hodnosti kpt., který na to má a bylo by logické a prospěšné použít ho na vyšší funkci, tak může být třeba superkvalitní, ale ve stávajícím systému už nikam výše jít nemůže (přitom kdyby mohl, rozšířila by se tím jeho pravomoc a mohl by pomoci většímu celku v dalším pozitivním vývoji + zároveň se uvolní i jeho funkce, což umožní kariérní postup jeho ZVR, což umožní kariérní posun některého VČ, což umožní kariérní posun některého Vdr, což umožní kariérní posun některého vojáka ze zákl. funkcí = proto to má smysl – kariérní vývoj pro všechny; často jsou slyšet nářky na to, že velitelské funkce jsou již „zabetonované“). Jde potom o kvalitu nadřízeného tohoto velitele, jestli to je vždy stejně kvalitní jedinec (či ještě lépe – kvalitnější) se zkušenostmi, který ho dokáže patřičně využít k celkovému rozvoji společného díla nebo ne. To samé u VČ u bojovek, kde to je ještě markantnější. Jinak pod pojmem kariérní posun není asi potřeba si představovat to, že by někdo chtěl budovat nějakou kariéru nebo něco podobného. Jde spíše o to těm kvalitním či vysoce specializovaným buď umožnit postup dále k podpoře celkového dalšího rozvoje AZ nebo z pohledu AČR využít takového kvalitního jedince na vyšším či specializovaném stupni. Kvalitní IT specialista nemusí nutně být šikovný válečník, ale je šikovný v hackerském útoku do obranných systémů protivníka či v odražení hackerského útoku nepřítele. Šikovný válečník je zase třeba úspěšný v poli fyzicky, nicméně kdyby ho posadili k PC odvrátit hackerský útok nepřítele, tak by se třeba jen bezradně držel za hlavu. Za „kvalitní IT specialista“ si lze do tohoto příkladu dosadit i jiné nebojové odbornosti, využitelné pro armádu – např. lékař, tiskový mluvčí, stavař, strojař, elektrospec., právník, chemik, tlumočník, geodet, geolog, lesní ing., fyzik vývojář apod., učitel, a další a další a další. Každý z těchto může být dobrý v tom svém oboru, kdy vševojskovou přípravu bude mít jako základ, ale i když v fyzickém bojování není třeba tak dobrý, bude dobrý v tom svém. Když dobrého „bojovníka“ přivedu k raněnému a měl by ho operovat, asi si nebude vědět rady. Když dobrého „bojovníka“ postavím před právní případ, kdy by měl znát a mít nastudovány tuny paragrafů, asi si nebude vědět rady. Když dobrého „bojovníka“ postavím k tomu, že má napsat dobrý článek nebo jít do rádia či TV, asi si nebude vědět rady. Když dobrého „bojovníka“ postavím před případ, jak se má co odolně postavit či něco odolného kvalitně zbořit, kolik na to potřebuje výbušniny, kam ji přesně umístit apod., nemusí si nutně sám vědět rady. Když dobrého „bojovníka“ postavím před problém kterou chemickou látkou neutralizovat tu bojovou, nebo jakou nejlépe k čemu použít apod., asi si nemusí vědět rady. A takových příkladů lze uvést desítky možná stovky. Prostě každý může mít vlohy pro něco jiného. Pokud to je vojensky nebo jinak pro AČR využitelné, mělo by jí to zajímat, protože takový odborník může potom kvalitně „bojovat“ v barvách AČR tím svým způsobem, který pro celek má také velkou hodnotu.
Ještě JD – Jde o to, na jakých funkcích také ti pplk. v z. a plk. v z. jsou. Pokud je daný plk. v z. na funkci VR nebo VČ nebo nižší, lze si těžko stěžovat, že toho moc dalekosáhle ovlivnit nemůže. To není o hodnosti, ale o funkci. Zároveň je v řadách AZ řada šikovných mladých kluků s VŠ vzděláním, kteří sice nejsou pplk. či plk. v z., ale v daných funkcích by mohli být větším přínosem, než ti pplk. a plk. (případ od případu), pokud by tu možnost dostali.
TO PJK: souhlas, jen jsem se nepřesně vyjádřil u plk. a pplk. mám na mysli bývalého a současného ,,šéfa“ aktivních záloh.
Tak to ale přece ani jeden z nich nebyl nikdy v AZ a ani s veliteli AZ nijak výrazněji nespolupracoval (trochu v tomto jakési malé náznaky měl jen myslím plk. v z. Ing. Mana). Kdo nesloužil nikdy v AZ, asi nikdy problematiku a realitu AZ plně nepochopí. Tím spíše, když to bere jen jako určitou trafiku a vykonává tu funkci jen formálně.
Souhlas i se specialisty. Problém je v tom, že pokud by se chtěli věnovat své odbornosti i v armádě, tak my pro jejich odbornost nemáme ve valné většině místo. Na rotách ani na jednotkách u útvarů nejsou místa pro jejch odbornosti. V současné době je baví dělat střelce, spojaře, ale do budoucna je zapotřebí zajistit pro ně místa, kde by mohli růst a armáda z toho měla větší užitek. IT dělají spojaře, stavaři ženisty, ale to je záplatování. My jsme rota, kde jsou jenom stříbrní, pravda máme plk. , ale od PČR z nejmenovaného elitního útvaru na rentě, ale v hodnosti vojína a jeho povýšení je ve hvězdách.
Ty funkce by se prostě vytvořily. Je to jen o vůli nahoře v AČR.
AČR (potažmo MO ČR) se při vytváření efektivních AZ točí v kruhu jako pes za svým ocasem již od roku 1999. Především je potřeba konstatovat, že zde neexistuje dlouhodobá společenská objednávka. Tím pádem se jediným důvodem současné vlny „zájmu“ o AZ ze strany některých politiků a úředníků stalo snižování nákladů na výcvik. Prostě, nejsou peníze na banány a opice chcípá hlady. Tak si místo opice pořídíme králíka – ten se také dokáže naučit cirkusové triky a seno je levnější než banány. Problém je, že když zvířátka musí soupeřit o zdroje, tak opice (VZP) nevidí v králíkovi (AZ) přítele a partnera, ale soupeře. Takže dokud se bude probíhat výstavba AZ v rovině „opice zemře, králík bude žít“, tak je jasné, že se nikdy žádné efektivní AZ nevybudují. Opice to prostě nedovolí, protože je to ona, kdo tahá za delší slánku.
A propos, specializované útvary AZ existovaly, ale byly v roce 2008 zrušeny rozhodnutím tehdejšího NGŠ: http://zpravy.idnes.cz/armada-snizi-pocet-zalozaku-a-zrusi-nektere-jednotky-p0t-/zpr_nato.aspx?c=A080117_102012_zpr_nato_inc
Místo toho, aby se AČR zaměřila na naplnění tabulek počtů právě těchto jednotek (které považuji pro AČR za mnohem přínosnější než pěší roty KVV), tak vyřešila jejich nedoplněnost tak, že de facto prohlásila, že nejsou potřeba. To mi připomíná vychytralý plán Baldricka z britského seriálu Černá zmije, který chtěl vyřešit problém nízkého stropu v bytě své matky tak, že jí uřízne hlavu. Takže jakápak tvorba míst pro specialisty-AZ, když ti samí lidé (kteří v roce 2008 rozhodli o snížení počtu AZ a jejich „nespecializaci“) dnes stojí v čele resortu MO?
Odpusťte, ale musím reagovat (vaše komentáře mívám jinak rád). To zrušení ve 2008 (zažil jsem si to a znám pozadí) bylo trochu jinak. Ve 2007 vzniklo (rozumějte vytvořilo se) několik čet AZ přímo u VÚ (do té doby bylo jen 14 pěších rot u KVV, vyjma 1. tr AZ u 73. tpr od 2000 a Roty Z u 601.skss od 2002; jinak existovaly ještě rámcové prapory AZ /vel. sbor/ u tří velitelství VP). Protože naplněny byly pouze čety u 41. mpr, 72. mpr, 102. pzpr, tak ostatní byly pro nenaplněnost a malý zájem zrušeny. Navíc byla ponechána jen záchranná četa v Rakovníku pro ponechání unikátní odbornosti v AZ. Takže ty jednotky, které zmiňujete, byly zrušeny pro nenaplněnost, kdy pro jejich výcvik atd. byly alokovány zdroje (finanční, materiál atd.), které se posléze mohly využít pro jednotky VZP v době propuklé hospodářské krize.
Jinak v případě čety AZ, která se měla vytvořit u 43. vmpr v Chrudimi (to totiž znám velmi dobře) nešlo samozřejmě o nezájem ze strany AZ. Tam to sabotoval útvar šalamounskou cestou vytvořením takových vstupních podmínek, že byly spíše na hledání kosmonauta. Protože je málokdo mohl splňovat (a to i s klasifikací A1výs. a seskoky), tak ta četa oficiálně nevznikla a ve 2008 byla zrušena pro „nenaplněnost a nezájem“…..
Ale tady nejsme v rozporu. Prostě AČR neprojevila dostatek vůle vybudovat specializované jednotky na bázi AZ – a je celkem jedno, zda protože nebyly naplněné TP z důvodu nezájmu nebo protože nastavila interní pravidla tak, že se ani naplnit nemohly. Jen jsem kladl řečnickou otázku, co se tak radikálně změnilo od onoho roku 2008, že tehdy AČR o specialisty-AZ nestála a dnes ano?
Máte pravdu. Za horší však považuji rušení fungujících a naplněných jednotek – např. rámcové prapory AZ VP nedávno či před 10 lety mechrota ve Strašicích atd. (to hodně oněch srdcařů odradilo od služby v AZ navždy). Jinak jednotky vyloženě typově těch v článku uváděných nebyly nikdy a ani by to asi nebylo moc smysluplné – např. rota IT specialistů, rota stavebních inženýrů, rota geodetů, rota právníků, rota chirurgů apod. V tomto případě by mělo jít podle mne o samostatná místa dle potřeby.
Jinak to proč ve 2008 ne a nyní ano – jednou věcí je ekonomická situace resortu, potom druhou věcí geneze „podnikatelského vnímání“ u některých funkcionářů MO a AČR, kdy konečně někomu začíná docházet, že třeba špičkového civilního potápěče nebo právníka apod. by mohla použít pro své potřeby efektivněji jinak, než jako střelce.
Možná už trošku začíná více ta levá ruka vědět, co dělá pravá :-)
secí stroj co neseje a voják u výsadkové zálohy, co nemůže skákat (nebo nedejbože neplní PT), to jsou dost podstatné závady.
Stejné to bylo tehdy v Opavě u EB, tam to končilo na bezpečnostní prověrce, kterou stanovili jako podmínku, ale, ikdyž jsem ji tehdy měl zájem si ji jako civilista zaplatit, tak to nešlo, a to měli/snad mají dodnes ještě techniku, kterou měli po mě a mých vojácích. Dnes už jsem rád.
Mám pár poznámek:
– AKTIVNÍ zálohy jsou jako co ? To máme také nějaké PASIVNÍ*** ? Tento terminus technicus v podstatě zakrývá to, že systém budování záloh a rezerv neexistuje jako plošný systém k obraně vlasti a armáda ve skutečnosti nemá realizovatelné zálohy mobilizačního typu – a ani tato země už dvacet let není schopna provést mobilizaci vojensky použitelných osob.
AZ jsou tedy víceméně dobrovolnou skupinou a jejich členové jsou buď armádní nadšenci a případně – opravdu nerad urážím, není to úmyslem – víkendoví válečníci a část se skládá z nedobrovolně povinných bývalých profíků.
Takže v případě AZ je jakákoliv koncepce pokusem zastřít fakt, že nejde o zálohu AČR, ale jen o doplněk AČR s omezeným výcvikem a skutečné zálohy tato armáda nemá a už nikdy mít nebude – nemá ani lidi, ani potřebný materiál.
Můj odhad je, že když se budou hodně snažit, tak dají dohromady možná pluk roztříštěný do stávající struktury praporního systému armády (brigádní…chacháchá…skutečná secvičenost AČR je maximálně na úrovni praporů – řekněte mi jediného současného velitele, který vyvedl větší útvar než prapor do pole na déle než čtrnáct dnů – jedině tak v kooperaci se zahraničím a cizími jednotkami).
– Najímat specialisty z civilu je pěkná věc – lze to u lékařů, administrativy, logistiky* a ajťáků** – o tom žádná.
Ale házet do stejného pytle chemiky a ženisty je nesmysl. Za prvé jde o čistě vojenské specializace s náročným výcvikem stejným jako normální pěchota (aby to za něco stálo) + odborný výcvik – a za druhé je z finančního hlediska jedno, zda cvičíte na tohle civila nebo profíka – techniku a vybavení potřebujete stejnou jako u profíků.
Takže v tomto případě je prostě nutné mít u skutečných bojových jednotek rámcové mobilizační B čety/roty s plným materiálem a velitelským sborem – tak jak to bylo kdysi u chemických rot bojových útvarů, výsadkových rot RHPZ nebo ženijních rot. Jinak to postrádá smysl. Myslet si, že záložník AZ nebo čistě povolaný civilista bude schopen dvacet let udržet svou vycvičenost pro potřeby chemického nebo ženijního průzkumu je opravdu podivná myšlenka.
* logistika je u civilních korporací oproti armádě na nedostižné úrovni
** jen nevím, jak v případě IT tyto slepičí prdelky umístíte např. u zpravodajců, jde o často myšlenkově pozoruhodné jedince. Jedině, že zabavíte ajťáky velkým korporacím, kde jsou na jakousi bezpečnost i v sociální sféře zvyklí. Ale dáte jim důstojnické hodnosti a prestiž, aby to toho šli ?
*** jedině tak profíky, kteří se s armádou rozešli ve zlém a nechtějí s ní mít nic společného.
Zčásti je vidět, že současný stav AZ moc neznáte, zčásti nerozumím kontinuitě (nevidím ji tam) některých vašich argumentů k předchozím komentářům.
1) Podle aktuálních podkladů kromě VZP máme Aktivní zálohy (AZ) a dále Povinné zálohy, tvořené všemi kdo kdy absolvovali vojenskou službu a nejsou věkově či zdravotně mimo určený mobil. zájem.
2) Pojem „víkendový válečník“ trochu ztrácí na humoritě a ironii v prostředí, kde velká část VZP (myslím ze všech „koutů“ AČR; nepodsouvejme si prosím, že AČR je jen 4. brn a 7. mb, kde samozřejmě VZP cvičí nesrovnatelně s jinými VZP u některých „jiných útvarů“ či některých spec. funkcí) je ráda, když ve VVP odcvičí alespoň to, co ve VVP odcvičí třeba vojáci AZ od bojových útvarů (3-4 týdny v roce).
3) Pokud voják AZ u bojového útvaru cvičí to samé jako VZP u daného útvaru, dle stejných standardů, ve stejném prostředí, se stejnou technikou, stejné drily, stejné věci, často v zasazení v rámci praporu atd., tak podle mne ho lze brát i jako „zálohu“ daného praporu pro případ potřeby. Nevím už jak více, než takto, byste si to představoval.
4) Protože nová koncepce se ještě nepřeklopila plně do prováděcích kroků, tak nyní nemůžete nikde v AZ vidět bývalého VZP nedobrovolně sloužícího. V tuto chvíli ještě ne.
5) Chemik nemusí být jen chemik u bojové jednotky. Může to být i vědecký pracovník. A přestože i on by měl mít a bude mít i základní vševojskový výcvik, asi základ jeho činnosti se nebude odehrávat ve VVP.
6) Píšete „…Myslet si, že záložník AZ nebo čistě povolaný civilista bude schopen dvacet let udržet svou vycvičenost pro potřeby chemického nebo ženijního průzkumu je opravdu podivná myšlenka…“ – tohle si snad nikdo myslet nemůže. Nerozumím, na co tím reagujete.
Nechce se mi reagovat na vše, ale zřejmě se myšlenkově míjíme, což je škoda. Takže zkuste si odpovědět na dvě jednoduché otázky:
1.) Z posledních dvacet let provedl stát kolik mobilizačních cvičení ? A myslím tím skutečná mobilizační cvičení, kdy nastoupí k útvarům zálohy, vysafují materiál a vyjdou do pole. Ne velitelsko-štábní orgasmus, kdy se deset lampasů sejde v kanclu a při kávičce vyplní dvacet tabulek a pošlou článek do novin…
2.) Opravdu někdo sleduje fyzický a disponibilní stav „Povinných záloh“ ? Protože počítat s deseti tisíci muži na papíře a ono se nakonec sejdou čtyři tisíce je tristní, protože většina je nezpůsobilých (ať už zdravotně nebo si korupčně opatří papír), něco je v zahraničí, na krchově, „za vodou“ a zbytek ani neví, kde se má dostavit…Existuje při MO nějaký ouřad, který to skutečně efektivně kus po kuse sleduje a navazuje s nimi reálný kontakt v reálném čase ?
Právě můj vztah k aktivním zálohám je takový že:
– mají nesmyslný název, protože to jsou JEDINÉ skutečné použitelné zálohy
– je jich tak málo, že jsou prostě jen doplňkem kádrového stavu – žádný samostatný útvar od roty výše z nich nepostavíte.
– mám k nim vztah kladný, nikoliv záporný – to se naprosto mýlíte. Myšlenka dobrá, ale realizace silně pokulhává a pro mnohé profíky jsou spíše nechtěným dítětem. Na to existuje jediný test – řekněte třeba pěti poddůstojníkům z povolání, že půjdou na týden jako instruktoři k AZ :) se vším všudy a za stejný plat – mezi čtyřma očima uslyšíte dost nepěkných věcí.
– výraz „víkendový válečník“ je sice ve vztahu k AZ pejorativní, jenže jeho původ není z civilní veřejnosti…ale té odborné, kde jej k kuloárech zaslechnete častěji. Veřejnost AZ totiž nezajímají, když už jsme u toho.
K bodu 5. separátně – řekněte mi jediný vojenský odborný ústav, který by byl schopen zaměstnat na úrovni vědce z civilu v době válečného nebezpečí. Kromě tedy různých ústavů na úpravu dějin a produktérů rešerší, omluv a výmluv…Takže jsme zpět u jednotek bojového zabezpečení s vysokou odbornou úrovní a tam potřebujete vojáky, ne snílky nebo žvýkače papírů.
Uznávám, že bod 6 je neobratně vyjádřen, ale prosím, spojte si jej s bodem 5 a bude vám to jasné, co jsem měl na mysli – do JBZ potřebujete hotové vojáky alespoň s nějakým výcvikem. Civilní praxe a znalosti jsou sice nepopiratelnou výhodou a také často předpokladem, ale nenahradí integrovaný výcvik s bojovou jednotkou, přesněji její profesionální částí.
Takže shrnutí – nenapadám koncept AZ a uznávám jeho přínosnost. A titulek článku o přešlapování jen místě – jen prostě tvrdím, že to přešlapování připomíná německého vojáka u Stalingradu – všude mráz a zbytek stojí za…:) Z Hitlerova stolu to zřejmě vypadá jinak.
Jednotlivě k bodům:
1) Co prosím na mob. cvičení zjistíte k otázce „bojeschopnosti“? To, že vám někdo nastoupí (a v případě mobilizace jde i o vynucený nástup – kdo nechce, půjde sedět – viz případy odpůrců voj. služby třeba v době II.sv. války), ještě nic neznamená. I ten, kdo nemá armádu v lásce, vlast mu je ukradená, myslí jen sebe, v hlavě má vítr atd., tak při volbě, zda uposlechnout rozkaz a nastoupit nebo udělat tresný čin a nenastoupit a jít sedět – třeba ne každý si vybere jít sedět :-) . Státy si v takových chvílích umí tyto věci většinou vynutit, když je potřeba. Samozřejmě takový „voják“ bojující z donucení funguje v odpovídající kvalitě a chce se dostat pryč co nejdříve. To si myslím všichni uvědomují.
2) Aktuální stav pov. záloh asi nikdo nesleduje, ale v podstatě v případě potřeby by se stejně jednalo většinou o surový „materiál“, protože buď nic nebude umět nebo bude umět zastaralé věci. Proto v okamžiku povolání bude bojová hodnota většiny pov. záloh celkem nízká. Nicméně případný konflikt nemusí probíhat hned v takovém totálním rozsahu, čímž nebude potřeba z hlediska jednotlivých „kruhů“ dojít třeba až k povinné záloze a pokud ano, tak třeba jen k některým ročníkům.
3) Jde o to jací poddůstojníci, s jakou vojenskou odborností, jakými zkušenostmi, jakými pedagogickými schopnostmi někoho něco učit a k jaké jednotce AZ. Pokud si totiž někdo myslí, že každý VZP (např. z jiného útvaru) nutně umí více, než každý AZ, tak se může často mýlit.
Pojem víkendový válečník pochází pokud vím z VB či USA, kde třeba v USA tím dlouhá léta označují svoje rezervisty. To co jsem měl na mysli je ale fakt porovnání rozsahu výcviku USArmy „AZ“ oproti USArmy „VZP“ a výcviku AČR „AZ“ oproti AČR „VZP“. Mám kamaráda VZP a jako AZ odcvičím ve VVP v roce více času, než on. Tak kdo je potom více ten „víkendový válečník“ ? :-)
5) Přece nemusí toho vědce (pokud rozvedeme tento hypotetický příklad) využívat pouze v době válečného nebezpečí? A když by přišlo válečné nebezpečí, tak myslíte, že vojenská vědecká zařízení se neprovozují? To by si ho tam ale asi povolali i povinně. Nicméně do doby onoho ohrožení bezpečnosti státu to nelze. Protože třeba v tomto případě může jít o unikání a nevyužití zajímavého potenciálu, zmínil jsem to. V AZ ale nejsou jen samí vědci ;-)
Výcvik VZP např. u mpr neprobíhá jen ve VVP. Spoustu práce se odvede i v rámci prostorů na rotě. např. odstřelovači suší velice často a tím, že nejsou na VVP je jejich výcvik méně intenzivní?
Zaklínáte se AZ příliš intenzivně. Věřím, že tam jsou lidé, kteří do svého know how investují nemalé prostředky ( čas + peníze ), kterými zdánlivě zvyšují úroveň v rámci své jednotky , ale bez REÁLNÉHO nasazení ( konkrétně AFG ), kde velice rychle zjistí, co a jak, je jim to jen na to lítání po VVP – bez urážky.
Pokud vstoupí v platnost zákon, který mi bude ukládat, že jako bývalý VZP se automaticky stávám příslušníkem AZ, jsem přesvědčený, že to bude ze strany MO krok VELICE, ale VELICE kontraproduktivní. Už totiž vidím sebe a drtivou většinu VZP, kteří budu nahnáni do náruče AZ, jak jásají…
To není fikce, to je holý FAKT
Tak víceméně s Vámi souhlasím.
Jen k Vaší větě: „…Spoustu práce se odvede i v rámci prostorů na rotě. např. odstřelovači suší velice často a tím, že nejsou na VVP je jejich výcvik méně intenzivní?…“ ;
mohu stejně tak uvést:
„Spoustu času přípravy věnuje řada příslušníků AZ v řadě jednotek svému zdokonalování (včetně „sušení“ ) i ve volném čase doma – o víkendech apod., mimo oficiální povolání na cvičení.“ Jen se jim to z pohledu AČR a výkonu služby jaksi nijak nepočítá.
Jinak – Vy nebudete jásat (jak píšete), že budete mít možnost sloužit dále své vlasti, i v době kdy budete již v civilní práci (že Vám to AČR umožní) a ještě za to brát úžasných 500,- Kč měsíčně (v případě dobré konstelace hvězd 1.000,- Kč měsíčně), čímž budete každý den ohrožován tím, že vás z práce vyhodí ??? :-)
Pokud vim, tak AZ byly od sveho vzniku koncipovane jako DOBROVOLNE. Tak se mnou tedy dobrovolne NEPOCITEJTE, dekuji za pochopeni.
Tim se dostavam k Vasemu prvemu prispevku – to, ze prislusnik AZ cvici, susi a pracuje na sobe – tak aby byl prospesnejsi pro svou jednotku, ve svem volnem case, tak cini DOBROVOLNE, NIKDO ho k tomu NENUTI. Podle nove 221 ke clenstvi v AZ budou VZP po ukonceni sl. pomeru de facto a de iure DONUCENI, jinak nedostanou vysluhu.
Ted ruku na srdce, jakou uroven pak AZ bude mit, kdyz v ni budou DONUCENI slouzit lide, kteri si svoje v ACR splnili a chteji mit uz od armady pokoj. Ne kazdy VZP prozije/prezije 15 a vice let na nejakem velitelstvi pro veci zbytecne, v klidu a miru, v teple na funkci specialista pro prepocitavani sponek na papir, tak aby si roky, ktere tak smysluplne prozil v zelenem chtel znasobit v AZ. Ja po ukonceni sluz. pomeru chci mit od ACR pokoj. Vysluhovy prispevek neodmitnu, takovy vlastenec nejsem :-)
Podobne, ne-li identicky smysli hodne lidi s narokem na vysluhu. Takze myslenka implementace „vysluhovych“ VZP k posileni(?) AZ je myslenkou naprosto zcestnou, mimochodem kolega tvrdi:“Posledni slovo ma stejne lekar“…
Já s Vámi ale odpor k násilnému zařazování bývalých VZP do AZ naprosto sdílím. Ani většina příslušníků AZ toto pokud vím nechce. Většina jednotek myslím nechce, aby mezi nimi někdo sloužil z donucení, když sám nebude chtít. V tom jsme zajedno.
Pokud bude někdo trvat na zařazování bývalých VZP do jednotek AZ NÁSILNĚ, tak ať z nich ale vytvoří samostatné jednotky AZ mimo těch stávajících – dobrovoleckých. Osobně tento bod považuji za jeden ze slabých bodů nové koncepce a budoucnost ukáže, že pokud se to začne naplňovat, že je to chyba s řetězícími důsledky.
PJK> Budu reagovat jen na jednu vasi vetu… pokud srovnavate Vaseho znameho VPZ, jenz odcvici mene casu nez Vy… jste predpokladam oba na srovnatelne funkci, vidte? Pokud ale ne, zavani mi to trochu demagogii…
Samozřejmě nejsme na stejné funkci. Za demagogii to nepovažuji – reagoval jsem tím jen na pojmologii ve stylu „víkendových válečníků“ apod. Mnozí žijí v mylných představách, že všichni VZP jsou jen intenzivně cvičící válečníci, kteří v boji strčí všechny ty AZ do kapsy. No a já si myslím, že to tak plošně není, proto jsem to zmiňoval, pouze v tomto kontexu. Řada VZP se dívá šmahem na AZ s despektem, bez sebereflexe vlastních „bojových“ schopností a bez znalosti výcviku a schopností té a té dané jednotky AZ. Samozřejmě se zkušenou sehranou jednotkou VZP u boj. útvaru se jednotka AZ s toutéž voj. odborností těžko dohání.
skutečně JE to demagogie, protože pochopitelně musíte srovnávat AZ s jednotkou kterou mají doplňovat. Dokud budete srovnávat intenzitu svého polního výcviku s profesorem matematiky na UNOB nebo s vojenským lékařem, letcem nebo řidičem kurýrní fabie, je zřejmé že Váš měsíc na vyvedení bude působit impozantním dojmem. pokud se na to podíváte z druhé strany (od nás, co pamatujeme VZSlužbu) jeden měsíc trval přijímač.
Až budeme porovnávat AZ řidiče osmikolek, bude více než fér porovnávat roční nájezd a ne kolik nocí strávil pod stanem.
Ale dokud se motáme v kruhu „drahých“ VZP a „náhražkových“ AZ, tak z toho pořád leze jediné. AZ v případě, že budou mít jít do reálného nasazení, budou STEJNĚ jako VZP potřebovat stmelení a yadee yadaa.. rázem budou stát tolik jako VZP.
Dokud máme bojové jednotky které nerotují v čtyřtaktních turnusech (půlroční deployment jednou za dva roky nebo analogicky), máme více než DOST VZP pro doplnění rotujících jednotek vojáky VZP.
Podívejte točíme se na věci, kterou jsem zmínil částečně ironicky v reakci na ironickou obecnou (občas ji slýcháváme z strany některých VZP – paradoxně častokrát právě od těch nebojových ČVO… :-) ) poznámku o „víkendových vojácích“ v návaznosti na to, že to může diskutabilní. Nic více, nic méně. Chtěl jsem tím jen připomenout do fóra, že ne každý VZP je válečník a že některý VZP není ani onen „víkendový válečník“. Jistě, má samozřejmě jinou odbornost, a bojuje jinak – nefyzicky. To vše myslím kolektivně chápeme a nemusíme si to vysvětlovat. Takže proklamace typu „máme dost VZP, na co AZ“ apod. potom také nedávají moc smysl. AZ není příčinou ani důsledkem úbytku VZP (současného nebo budoucího), ale doplňkem a rozšířením.
PJK> Ach tak. Kazdopadne, priste, kdyz pouzijete prirovnani, melo by mit racionalni zaklad. Chapu, proc jste ten primer pouzil, ale ani sebevice vysvetlujicich vet ale nezmeni to, ze jste rekl trochu nesmysl.
Bark: ano existují pasivní zálohy – to jsou míněni všichni obyvatelé ČR, kteří jsou schopni odvodu. Jedna z původních ideií mobilizace a nasazení ozbrojených sil byla taková, že jako první je do pole nasazena profesionální armáda, jako její okamžitá záloha je povolána a mobilizována aktivní záloha, tj. civilisté, kteří dobrovolně nebo v návaznosti na svou předchozí vojenskou službu přijali závazek zapojení do aktivních záloh. Tj. civilisté, kteří jsou v jistém stupni vycvičenosti a aktivně se již přihlásili z záložní službě. V tutéž dobu bude provedena mobilizace a odvod pasivní zálohy, tj. všech ostatních civilních obyvatel schopných odvodu. Dnes žije většina mužů v naší společnosti bez vědomí toho, že pokud vznikne konkrétní situace, budou bez ohledu na svou vůli povoláni ke službě v ozbrojených silách, aby doplnili bojující jednotky.
Pohled na rezervisty je dnes takový zamotaný a někdy se mýchají různé věci do sebe. Jedna věc je domobrana – landwehr, national guard….jedná se o jednotky civilistů, kteří se dobrovolně přihlásili k další příležitostné službě a to zejména pro obranu vlastního území. Místní správa může tyto jednotky použít i pro jiné vojensky-asistenční činnosti. Pak zde jsou armádní zálohy a to je trochu něco jiného. Úkolem armádních záloh je doplňovat pravidelné jednotky armády (letectva, námořnictva…) pokud utrpí ztráty v boji a nebo lze na základě záložní jednotky vybudovat v případě potřeby jednotku pravidelnou. V příépadě bojových operací se armádní zálohy přesunují tam, kde je to potřeba, kde bojují nebo jsou nasazeny pravidelné jednotky. Nemohu se však zbavit dojmu, že u nás v tom panuje jistá schizofrenie a někdy jsou AZ vydávány za jednotky domobrany, jindy zase za armádní zálohy. Proto se jednu chvíli budují jednotky podle krajů – systém domobrany a potom se zase hovoří o tom, že se budou jednotky budovat u pravidelných jednotek. U obou typů, jak u domobrany, tak u zálohy, je vyžadována dobrovolnost a ochota ke službě. Jsou tam však jiné důvody – jsou lidé, kteří chtějí v případě napadení země bránit vlastní město, kraj, zemi a obranu země berou lokálně. Pro ty je zajímavá domobrana. Jsou pak lidé, kteří z nějakého důvodu by rádi sloužili u nějakého druhu zbraně, ale nechtějí být profesionální vojáci. Mají svou práci, ale jsou ochotni být v případě potřeby vojáky a bojovat za naši zemi, tam kde to bude možné. Pro ty jsou zajímavé právě záložní jednotky. Ministerstvo obrany a vedení země by mělo mít zájem o oba typy jednotek. Pokus slučovat tyto jednotky dohromady nikdy nevyjde. Příslušník aktivních záloh bude mít výcvik definován požadavky třeba na střelce z BVP, nebo spojaře atd. které budou shodné s požadavky na střelce nebo spojaře u pravidelné jednotky. Jestli se armáda rozhodne, že bude mít záložní roty u jednotlivých útvarů nebo bude mít celý záložní prapor, je v tomto okamžiku vcelku jedno. Mít například 1. záložní mechanizovaný prapor třeba ve Vyškově nebo v jiné posádce by nemuselo být také od věci. Příslušník domobrany zase bude mít definován výcvik podle možného nasazení – pěší výcvik, boj v osadách, demoliční činnost, hlídková činnost. Domobrana má obvykle svou lokální strukturu, která není založena na naplněných počtech. V případě ohrožení státu bývá domobrana dána k dispozici ministerstvu obrany s tím, že jsou z ní budovány strážní jednotky nebo je použita pro obranu bodových cílů. Domobrana může být použita také v rámci bezpečnostních složek jako třeba vojska ministerstva vnitra – za 1. republiky byli vojáci v záloze s místní znalostí terénu použiti v jednotkách Stráže obrany státu na hranicích.
Nemohu se však zbavit pocitu, že mnohdy se tyto dvě oblasti u nás motají dohromady. Nikdo pak vlastně neví jaká má být struktura, jak se mají aktivní zálohy připravovat. Motají se úkoly domobrany s požadavky na výcvik záloh pravidelných jednotek a je v tom chaos. Snažíme se aplikovat různé modely ze zahraničí, jenže mám pocit, že bez náležitého pochopení skutečné funkce jednotlivých jednotek v zahraničí. Nejčastěji se matlá dohromady americká Národní Garda a rezervní jednotky. Národní Garda je ozbrojeným sborem konkrétního státu a není rezervní/záložní jednotkou. Být příslušníkem NG a být příslušníkem rezervních jednotek jsou dvě zcela rozdílné věci.
AZ cvičí v klasickém 3 letém cyklu, jedinec, družstvo četa, dnes má každá rota svůj partnerský útvar, jednotky u útvaru jsou přímo součásti a budou vždy cvičit, jak jim bude rozkázáno jsou to vojáci. Jednotky AZ i vzhledem l perspektivě KVV skončí u útvarů a není problém v nich ani v armádě. Jen v tom, že nahoře se musí konečně rozhoupat, přiznat si pravdu a rozhodnout ne pořád přešlapovat a vyčkávat, jako u všeho….
…asi jsem pár lidem šlápl na kuří oko jejich vlastního svědomí :). Ale buďme trochu pozitivní – ale nebudu chválit vše:
– AZ je dobrý koncept, ale někdo tady podotkl – aby byl skutečně funkční, je potřeba také jejich stmelení s kádrovými jednotkami – alespoň na úrovni mobilizačních rot B, jako to bylo kdysi u RHPz – pamětníci snad tady ještě jsou. Jak moc je tato podmínka naplňována, to si netroufám posoudit, ale jsem mírně skeptický.
– myšlenka obnovení SOS je lákavá a nebyla by úplně od věci. V podstatě se jedná o to, že vytvoří paramilitární struktura z vhodných složek (policie, vojáci a další tak jako ve třicátých letech) se sklady materiálu a vyšší organizační strukturou. Jenže je to nereálné díky současné dislokaci posádek a neexistenci spolupráce. To už je IZS daleko funkčnější systém, takže postavit paramilitární strukturu na jeho základech by bylo efektivnější. A také obnovit alespoň ve formě deponovaných skladů bývalou CO.
– domobrana je vzhledem k popularitě vojska v Česku dost nereálná. Ona by totiž vypadala tak, že by si to napřed ozbrojení ob(v)čané šli vyřídit s těmi, co je do toho dostali a pak by možná šlo o nepřítele…trochu přeháním, ale já bych to možná udělal.
– když občas hovořím s vojáky z povolání, mám pocit, že žijí na jiné planetě. Je pro ně těžké připustit, že AČR pro svou popularitu mnoho neudělala a je zhruba stejně populární u obyčejných lidí asi jako ČSLA. Jenže armáda je obrazem politiky…abych parafrázoval známý výrok. Abyste rozuměli vojáci – oni vám už nerozumějí ani ti, které máte chránit. Tato země se řítí do…ehm, a tak dále…a hlavním tématem je například vyzbrojení HS opakovačkami .
Trochu mi to připomíná scénu z Pekařova císaře – onen rozhovor císaře s maršálem Russwormem na téma pozlaceného kyrysu. Nebo se vám zdá, že cena CZ805 je srovnatelná s prodejní cenou např. SCAR, která i Američanům připadala drahá…a my máme ještě dražší ? Jistě, rozhodují o tom politici, ale proč samotná AČR rezignuje na kontrolní funkci ?
– je možná na čase otevřít Pandořinu skříňku a pouvažovat nad nájemnými vojáky ve stylu LE nebo alespoň alokovat finanční zdroje pro tento účel.
Ony pasivní zálohy, o kterých mluvíte, neexistují. Generace, které měly na základní škole brannou výchovu vč. zdravotnické přípravy apod. a na střední si alespoň práskla z Sa-58 a ve Svazarmu si zapípala s radiostanicí nebo skočila padákem je už v důchodu (a nepletla si hasiče s generálem a věděla, co je to šagom marš nebo abtretten). Oni dnešní povolanci by byli na úrovni egyptských feláhů povolaných přímo z pole do boje proti Izraeli – a bude to mít stejný výsledek.
– zaznělo tady něco o chemicích. Koho chcete povolat ? Z plnotučné chemické průmyslovky v Ostravě zůstaly dvě třídy přilepené ke gymnáziu a žádná další není a z VŠCHT vám nikdo do armády na bojové pozice nepůjde – praktičtí chemici nejsou pro potřeby vojska. Nápodobně to je s ženisty – kolik je absolventů strojních a stavebních oborů oproti dobám minulým ? Ale zato máme dost sociologů, právníků a manažerů s MBA všeho druhu.
– a k těm příslovím…Kennedy to řekl, to ano. Ale ten bonmot je staršího data – dokonce je uveden např. ve 20 tisících zlodějů od Lamberta…nebo Veteránech ?
– každý voják by si měl přečíst povinně Hvězdnou pěchotu od Henleina. Přečíst (to bude možná trochu problém :)) ), ne vidět ten stupidní film. Hlavně třináctou kapitolu. A mluví se tam i o tolik diskutovaném EdC. Ano, je to extrémně militarizující myšlení s barbarskými zásadami, ale ty principy jsou správné.
Tak román „Hvězdná pěchota“ jsem náhodou četl a patřil vždy a patří k tomu nejlepšímu, co jsem četl (film je jen malý zlomek dějové linie, navíc vytržený a pozměněný – viz např. „Rasčakovi rváči“ :-) ). Jen bych rád pro případné nečtenáře tohoto díla připomněl, že autor se jmenoval Heinlein – onen zřejmě přepis s chybějícím „i“ může někoho vést k mylnému dojmu, že se tu bavíme o díle toho učitele tělocviku z Aše, co měl křeče v pracé ruce. V tomto případě však šlo o poručíka námořnictva Roberta A. Heinleina, co kromě „Hvězdné pěchoty“ vymyslel i řadu jiných príma věcí – třeba vodní postel :-)
(pokud Vám připadá můj komentář trochu mimo, jsem názoru se jedná o adekvátní reakci na Váš :-) )
Samozřejmě – je to překlep :)
Jen můj čistě osobní názor. AZ v současné a plánované podobě nemají šanci na úspěch. Radši bych viděl dobrovolnou domobranu na mikroregionalni úrovní s pouze základním střeleckým a taktickým výcvikem. Pak se můžeme bavit o rezervě cca. 10 000 lidí z kterých udělate, v připadě eskalace situace, plnohodnotné bigoše za pár týdnů, Specialisty bych neřešil, ty bych vytáhl z civilu na základě branné povinnosti.
Tzn., že potenciál různých specialistů (kteří by jinak na bázi AZ rádi v rámci AČR někteří spolupracovali) byste pro potřeby AČR začal využívat až v době ohrožení státu? Co když už třeba může pak být pozdě? :-)
myslim, ze muzeme byt v klidu, nejvetsim nebezpecim a ohrozenim pro tuto zem byla vzdy jeji vlada…
nejvetsi bojove operace zatim v CZ pozoruji pri ruznych letakovych slevach, tak nestraste…:-)
Bavíme se o lidech, kteří v současné době maji ve svých oborech v civilu platy od 40 000Kč výše. O kolika fanouškách AZ v těchto vrstvách naší populace víte?
Jinak předpokládám, že se bavíme o stavu, kdy bude vyhlášen stav ohrošení státu. V mírově době, kdy máme deklarovanou ambici na praporní úkolové uskupení, nevidim pro uplatnění AZ žádné místo.
Budete se divit, ale vím o řadě dokonce stávajících příslušnících AZ, kteří mají příjem nad Vámi uváděnou hranici. Tedy ne „fanoušci“, ale již v AZ sloužící.
Ke druhé části Vaší odpovědi lze jen říci, že já naopak vidím těch míst řadu. Naštěstí nejen já, takže nejsem úplně mimo ;-)
Mně nepřijde nápad na spojení nároku na výsluhový příspěvek s požadavkem na zařazení do „povinných“ záloh jako smysluplný. Z kontaktu s příslušníky jiných zemí NATO vím, že je v nich často ne-li zpravidla vyplácení výsluhového příspěvku odloženo až do vzniku nároku na starobní důchod, což mi nepřijde nijak nenormální, zvláště v situaci, kdy není zájem tak, jako před lety po 3 letech obnovovat kontrakty. Ty jsou obvykle dlouhodobé a jestli někdo chce odejít předčasně sám, proč by měl ještě brát výsluhu? Pokud by byla podmíněna zařazením do povinné zálohy s řadou povinností, tak by to mělo logiku a mohlo by to být i motivační z hlediska výcviku, apod. To, že má poslední slovo lékař – podle toho v čem. Prostě, kdo by ztratil zdravotní způsobilost, by mohl brát příspěvek až poté, co by ji znovu získal nebo při splnění nároku na starobní důchod. Bylo by to jednoduché a funkční opatření ke zvýšení podílu záloh k případnému doplňování jednotek a štábů
Z některých příspěvků čiší jakási nedůvěra k těm, co neslouží u bojových útvarů. Avšak to, že nedostávají pravidelný výcvik a někdy dokonce ani nerozvíjejí fyzickou zdatnost a nestřílí, není jejich nebo jen jejich chyba, ale systémová chyba MO. Jsem si jist, že je mezi nimi řada těch, kteří by byli fyzicky, střelecky i jinak vysoce nadprůměrní i u bojových jednotek. To není totiž jen o zařazení, ale hlavně o schopnostech jednotlivců. Na druhou stranu je možné často vidět řadu vojáků, kteří už na pohled nemohou být schopni uběhnout ani 3 km, natož v nějaké smysluplné časové normě.
je zjevné, že jste nepochopil smysl a funkci výsluhového příspěvku.
pane, Váš příspěvek mne při nedělním špatném počasí VELMI pobavil:-)
Na základě jakého právního předpisu nebo juridikátu by jste chtěl „odnímat“ výsluhový příspěvek bývalým VZP, kteří již nemají s AČR nic společného a své závazky vůči ní splnili? Pokud by to měly být nějaké „komise“, tak se dostáváme někam do první poloviny 50-tých let nebo do let 1970-71, kdy probíhaly různé prověrkové komise a rozhodovaly o tom, kdo ano a kdo ne…
Čtěte prosím pozorněji. O odnímání jsem nic nenapsal, ani o tom, že by se neměly dále uznávat. Nicméně novela zákona o VZP s výsluhovým příspěvkem počítá ve stávající podobě, přičemž novela BZ předpokládá přechod do povinných záloh po ukončení poměru VZP. Myslím si tedy, že by bylo správné a spavedlivé příspěvek podmínit pokračující brannou povinností a nejlépe i plněním povinností, z toho vyplývajících. Jen při neplněnní by mohl být odebrán, respektiver vyplácení odloženo do odchodu do starovního důchodu (nebo do výslužby).
Vysluhove nalezitosti ale nejsou (a nemaji z logiky veci) byt spjaty s dalsi sluzbou, ale jsou jakousi kompenzaci za ztizene spolecenske uplatneni po sluzbe v ponekud jednostranne zamerene statni sluzbe.
Nezlobte se na mně pane, ale jste úplně mimo realitu a pohybujete se v nějakém zakletém prostoru plném fikcí a snů.
Ptám se Váš znovu a opět srozumitelně:
KDO a KDY by měl výsluhový příspěvek odnímat?
To, že „výsluháři“ AZ naplňovat nebudou je holý fakt a realita:-)
Pokud by ovšem k něčemu co uvádíte nedej Bože došlo ( v tomto časoprostoru je možné naprosto vše ), stačí oprášit skušenosti „modrých knížek“ a bude to…
Pardon: přijde mi jako smysluplný. Chtěl jsem napsat, že mi nepřijde nesmysluplný.
Ani ty specialisty v rámci záloh bych neodmítal, jen při vědomí, že by to měli být především takové specializace, které v armádě chybí. Autor se je snažil vyjmenovat, ale neuvedl jednu z hlavních oblastí, kterou je civilně-vojenská spolupráce. Přitom uvádí, že v US Civil Affaires (což je ono) tvoří 90% stavu! To by měly být např. ti, co fungují v PRT a v pomoci centrální a regionálním vládám v oblastech Law and Order, bankovním sektoru, apod. Pro takové nemusí být nutně vytvářena tabulková místa v AČR, mohou být placeni z prostředků MZV na pomoc. Otázkou je ovšem jejich výcvik a jestli by neměli nebo nemohli být vysíláni se statutem vojáků namísto nebo podstatným snížením jejich početně mnohonásobné ochrany jednotkami AČR.
Přesně – třeba v PRT(ýmech) by se řada specialistů plně uplatnila a tím, že by to zároveň byli vojáci by odpadla řada různých třenic mezi vojenskou a civilní částí, které v minulosti byly.
Jinak kromě specialistů, které AČR nemá, jde ale i o specializace, které sice AČR má, ale nedokáže je adekvátně obsadit (protože by žádané experty těchto specializací prostě nezaplatila, z hlediska úrovně jejich odbornosti). Jako příklad uvedu třeba již tolik zmiňovaného právníka, protože je právník a právník. Velmi žádaný právník v civilní sféře, který je expert a každý by chtěl jím být zastupován (nebudu záměrně uvádět příklady jmen, ale stačí občas sledovat i TV) nebude dělat útvarového právníka VZP za peníze, co jsou mu schopni v AČR dát. Nicméně v rámci AZ, kdyby chtěl v AZ takto sloužit, by ho AČR využít mohla a měla. Stejný příklad je i s IT specialisty, lékaři (chirurg, imunolog…) a dalšími.
Lékaře si na rozdíl od většiny světa školíme na UO sami, takže ty podle mého máme a jejich doplnění by bylo možné řešit stejně jako doplňování ostatních vojenských odborností.
Totéž platí i o IT, kde vznikla celá nová agentura…
A pokud jde o právníky, tak by se složité případy měly řešit na úrovni MO (jako reachback) a ne v misích / v operacích. Kvalitu právníků ve státní správě nechci hodnotit při vědomí, že nejsložitější právní případy (složité smlouvy a zastupování před soudy) by měly v rámci outsourcingu řešit advokáti a advokátní kanceláře. Jen jde o to vysoutěžit dobrou cenu a nedávat kauzy nějakým známým.
právní oddělení v misích řeší věci, které NELZE řešit od stolu kdesi v ČR. náhrady škod vzniklých při činnosti aliančních jednotek apod. nepochybně rovněž právní náležitosti s kontraktory.
To si snad nikdo přece nemyslí.
Nechci rozebírat jednotlivé případy a lidi nějak podrobně, nicméně myslím si, že mnohdy je kvalita dané „civilní specializace“ v AČR obsazena jedincem s neporovnatelnou úrovní a kvalitou se svým protějškem v civilní sféře. Je to o úrovni školství, úrovni vnitrofiremního vzdělávání, úrovni daného jedince se dále rozvíjet ve svém obou a dalších faktorech. No a velmi často je to o penězích. Nebo mi chcete tvrdit, že v AČR pracují ti nejlepší právníci, lékaři (s tím bych tak možná ještě v některých případech souhlasil), IT specialisté, geodeti, kartografové, manažeři, tlumočníci, tiskoví mluvčí, marketingoví specialisté a další a další? :-)
Pro Honza: Řešení náhrady škody v operacích není přeci žádná špičková právní činnost, ale spíše otázka vyšetření příčin, důvodů a odpovědnosti. Soulad s národním právem a vnitřními předpisy by neměl být nějakým složitým problémem, na kterém by museli pracovat právníci kvalit advokátů. Stejně tak kontrakty podle vzorových šablon.
co se právníků v zahraničních operací týče, tak ti mají též jako hlavní posláná implementaci Mezinárodního válečného práva (LOAC) a jistě se podílejí na zapracování „Rules of engagement“ do SOP jednotky. To samo o sobě je dost specializovaná činnost (nemluvě o nutnosti dost vysokých bezpečnostních prověrek). Sic si nemyslím, že pokud by v zálohách byl renomovaný právník, tak nebyl by schopen se do problematiky jistě dostat. Ale nemyslím si, že má resort takový nedostatek, že by zde musel brát záložníky (kdyby vůbec nějaké sehnal).
LOAC je velmi obecný soubor převážně Ženevských konvencí, to by měl znát každý voják, není to nic moc právně specifického a RoE se vytvářejí na velitelství mise na základě stanoveného mandátu. Ty si nemůže jednotka nějak svévolně modifikovat a nebýt v souladu s ostatními.
jakože slečně s šátkem s gender agendou budou při práci dělat security právník s inženýrem přes vodní díla, a druhý den si to u přehrady během kontroly místní stavební firmy vymění? To je přesně to, o čem se tu píše o pár příspěvků výše.. že oni potenciální odborníci v AZ slouží jako [podhodnocení] střelci, protože pro ně AZ nemá odpovídající uplatnění.
Osobně nemám zkušenost s „třenicemi mezi civilní a vojenskou částí PRT“ a upřímně nerozumím tomu, jak můžou vznikat. Asi špatný SOP a podřízenost. nicméně onen „podpůrnej – stavební – rozvojovej“ kousek, ať s bojovým výcvikem nebo bez, je critical asset onoho PRT.. takže ho zjevně nebudete používat jako .. bojovej, dokud nedojde na lámání chleba a sebeobranu. tak jako technici vrtulníkového detachmentu se nebudou producírovat po okolí s vestami a chodit na patroly hledat chlapa jménem Charlie.
já jako POG, dokud bude probíhat má část operace, budu říkat bojovákům, co mají dělat. až budu na zemi a nebudu dál použitelnej, tak nebudu mávat výložkama, ale nechám si povědět jak a kde jim mohu (pokud vůbec) pomoct.
Poč by armáda, až bude schválena nová legislativa nemohla část jednotky pro Mali nabo strážní roty nemohla doplnit z AZ ? O misi v Mali velmi dobře přednášel velitel 1 jednotky a nepřišlo mi, že by AZ nemohli zvládnout žádnou část ze tří cyklů, kteráými tam jednotka prochází (stráž, jednotka rychlé reakce, občas volno), nemyslím instruktory. KFOR se prošvihl, tak proč nezačít v Africe?
JD> Mate snad pocit, ze soucasne pozemni sily maji problem naplnit sve zavazky, co se zahranicnich operaci tyka?
Protože jim uniká smysl zálohy ve smyslu, že ta tady má být pro podporu „regulars“, když jim teče do bot a ne pro jejich prospěch/zábavu. Nechápou, že ostatní armády posílají zálohy do zahraničních operací, protože nejsou schopny jejich místa zaplnit jiným způsobem, popř. lepší kvalitou. Naše armáda má nepřeberné personální rezervy, co se zahraničních operací týče, protože prostě máme nasazené tak malé jednotky oproti celku, že jsme zatím nemuseli žádnou operaci provádět organickou jednotkou…(a to jsem se zařekl, že do tohodle flame waru nebudu přispívat)
proč by AZ nemohly dělat to, k čemu jsou (přinejmenším prozatím) určeny? ostrahu základen namísto Vojenských lesů. klidně se můžou alternovat s hypertrofovanou vojenskou policií
pokud to byl sarkasmus, tak mě to pobavilo…
nestrašte…:-))))
Opravdu jsou AZ urceny k rotaci zahranicnich operaci? Hm, a kde mam hledat podporu pro toto tvrzeni?
Nikde, protože jako celek zatím rozhodně k tomu určeny nejsou. Nevím, kde jste to vzal.
Zkuste zapatrat na co jsem reagoval. Diky.
Protože k tomu nejsou určeny. Alespoň ne všechny AZ. Tady se pořád někteří točí v kruhu tím, že se matlá dohromady vytváření míst pro specialisty v návaznosti na zahraniční mise. Jsou to dvě odlišné roviny, které je nelogické míchat. Specialisté nejsou přece jen v zahraničních misích :-) To samé nejsou všechny jednotky AZ stejné. V současnosti (leden 2014) existují tyto jednotky: 14x krajské pěší roty AZ (při jednotlivých Krajských vojenských velitelstvích), tanková rota AZ u 73 tpr, mechanizovaná četa AZ u 41. mpr, mechanizovaná četa AZ u 72. mpr, průzkumná četa u 102. pzpr, tzv. Rota Z u 601. skss, záchranná četa u 15. žb, rota VP u vel. VP Olomouc. Vezměte to prosím v potaz, protože nevím, zda všichni přispívající v této diskusi si existenci všech těchto jednotek (v jejichž odbornosti, výcviku, předurčení atd. jsou velké rozdíly) uvědomují. Připadá Vám třeba logické a smysluplné, aby vám např. tanková rota jezdila v tancích kolem vašich kasáren a hlídala je?
Zrovna AZ na tankove rote maji myslim nejblize k VZP (ted po preskoleni na Moderny). Takze verim, ze ukolem roty AZ tpr by bylo v pripade potreby JEDNITLIVCI doplnit sestavy proridlych rot VZP.
Všechny jednotky AZ u bojových útvarů cvičí dle standardů daných útvarů. Tedy i tr AZ.
Pěší roty AZ v jednotlivých krajích u KVV mají výcvik koordinovaný jinak. Jednotkám AZ u bojových útvarů jej plánuje daný útvar.
PJK> Bohuzel mi system nedovoluje reagovat na Vas. Opravdu mi nemusite rikat, jak cvici ktera rota AZ. Mozna je to noseni drivi do lesa ;)
Protože je dost VZP, kteří jsou na misi připraveni mnohem líp, než AZ, navíc je to jejich práce. Chcete brát VZP jejich práci? Proč? Chcete si něco dokazovat? Není problém , staňte se VZP
Nikdo myslím v AZ nechce brát VZP jejich práci! Tahle hysterie či ńějaký druh davové psychózy mi připomíná hysterii dělníků v době průmyslové revoluce ze zavádění továrních strojů.
To, že občané země slouží v rámci vlastenectví (či jiných pohnutek) svojí zemi nejen slovy, považujete za to, že si něco „dokazují“?! Hmm, tak to doporučuji se podívat trochu do historie naší státnosti a armádních tradic. Zjistíte totiž, že stojí z velké části na dobrovolnících, tedy na těch, kteří si asi podle Vás potřebovali „něco dokazovat“…
Již několikrát jsem v příspěvcích vysvětloval, proč se většina příslušníků AZ nestala či nestává VZP. Hlavní důvody: 1) velká vzdálenost bydliště k zájmovému útvaru vs. rodina atd.; 2) vztah ke svému civilnímu povolání, které daného jedince třeba velmi baví a nemohl by se mu věnovat v rámci AČR; 3) že někoho AČR prostě nezaplatí, v civilu bere ve své práci xkrát více; 4) někdy i vztahy a procesy panující v AČR (často celkem jedinečné mezi ostatními armádami); 5) zdravotní důvody – nižší zdr. klasifikace; 6) vlastní podnikatelská činnost – nebezpečí konfliktu zájmů v případě služebního poměru; 7) věk; 8) a další důvody.
spíš vy nám vysvětlete, proč mají AZ nahrazovat VzP v misích jako pro strážní službu/pěchotu, kde tím armáda ušetří,popř. co tím získá?
Tak já mám vysvětlovat něco, co jsem nenavrhoval? Nikdy jsem nenavrhoval, aby jednotky AZ nahrazovaly jednotky VZP v misích! Pokud se jednalo o nějakou „náhradu“ nebo kompetenční doplněk, tak jsem zmiňoval výhradně vybrané specialisty. A v takových případech může AČR v řadě případů ušetřit či získat. Ušetřit tím, že daného třeba experta v nějaké odbornosti (nemyslím tím samozřejmě „bojovníka“) bude platit jen po dobu mise + čas přípravy před misí. A získat tím může vysoký stupeň odbornosti některých civilních specialistů a expertů, které třeba (bohužel) AČR nemá vůbec nebo nemá v nejšpičkovější kvalitě.
tak se pořádně podívejte, od jakého příspěvku se ty komentáře váží…
Pro nrtm. Lukáše Hergotta (Heryho) – Tak já koukám myslím dobře. Váš komentář je vázán jako reakce na můj komentář z 5. 1. 2014 v 16:58., který byl reakcí na komentář ptaksedivaka z 5. 1. 2014 v 16:01, který reagoval na J.D. z 5. 1. 2014 v 12:34. Tudíž Váš komentář, na který jsem reagoval byl systémem fora vázán k mému příspěvku. Nebo se mýlím?
primárně šlo o ten příspěvek k Mali…tedy veškeré vaše teze (byť na některých něco je) vyzněli jako obhajoba toho uplně prvního příspěvku…
Pro nrtm. Lukáše Hergotta (Heryho) – Používám vláknové členění komentářů k vazbám na jednotlivé komentáře. Tudíž vždy reaguji na to, k čemu vede vlákno od mého komentáře.
Možná naštěstí toto forum umožňuje jen člěnění reakcí „do čtvrtého kolene“, protože pak už to možná působí zmatky :-)
Spíše doprovody než volno…
MedWed nemám pocit, souhlas s nrtm. L.H., omlouvám se za zkratku. Jde o to, že jsme hned schopni snést důvody proč ne, tak už by jsme se mohli naučit hledat důvody pro. Pro ptakasediváka, víte o kolik se má letos snížit počet VZP a kolik se má nabrat nových vojáků? Kolik bude základních kurzů ve Vyškově? Kolik z těch nových bude činit UNOB, Dukla a AZ a kolik VZP…. I kdyby chtěli, tak v podstatě není jak. To není jejich vina ani vaše, ale jen konstatování.
Nejde ani tak o to, ze bych duvody proti hledal. Ale pokud nevidim pro, pak je imho zbytecne o tom vubec mluvit. Tedy diskutovat o tom muzeme, rad se nejaky duvod “ pro“ dozvim. :)
Zkuste tedy znovu definovat jaké „pro“ myslíte? Tedy „pro“ co přesně? Pro AZ a vůbec jejich existenci? Pro využití specialistů v řadách AZ pro AČR nad rámec stávající skladby jednotek AZ? Nebo pro zapojení AZ (jednotek či jednotlivců) v rámci zahraničních misí? Nebo na jaké téma nyní „pro“/“proti“ máte na mysli?
Protože „pro“ využití specialistů AZ v rámci AČR (především v ČR, ale lze uvažovat v některých odbornostech i o misích) bylo již výše opakováno několikrát.
Drzme se vyse uvedeneho prikladu, takze zapojeni AZ do mise cety v Mali. Nejak nevidim zade pro pro jejich zapojeni/nahradu VZP.
ten anonymní je můj, nějak jsem nepostřehl , že nemá hlavičku.
Zase se potvrzuje, že problematika AZ je jedním z neuralgických bodů AČR, a že téměř zaručeně vyprovokuje vzrušenou diskusi. Jelikož je to již druhý velký článek z pera Františka Šulce na toto téma (první byl z cyklu „Doba Alexandar Vondry“), nedalo mi to argumenty pod oběma články porovnat. Dnes jsem si dal skutečně tu práci a je vidět, že určitá argumentace se táhne diskusí jako červená nit.
1. K čemu ty AŽ vlastně máme? Základní dichotomii této otázky byla v této diskusi vyjádřena – je to domobrana nebo rezervní složka? Přestože dnes AZ nominálně plní obě úlohy, v reálu plní jen úkoly domobrany (krajské roty). Rezervní složka je tak početně nevýznamná, že s čestnou výjimkou tankového praporu v současné době nemá operační využití. Jaký by asi tak mohl být úkol (pravděpodobně) nedoplněné čety AZ přičleněné k pěšímu praporu? Ta situace je neporovnatelná s výše zmiňovanou tankovou rotou, která je již manévrovým prvkem.
V reálu by to skončilo rozdělením oné nebohé čety na 3 směny a jejich redesignaci, jak se v Chrudimi interně říká, na Pretoriánskou gardu – jednotku ochrany Hlavního místa velení…
2. V obou diskusích padlo tvrzení, že Chrudim sabotovala zřízení čety AZ. Ono je to trochu složitější a ačkoliv jsem tehdy nebyl na tom stupni, abych byl přítomen každému rozhodnutí, tehdejší argumenty jsem vnímal. Rozhodně byla obava, že útvaru to přinese jen další zátěž s minimálním operačním přínosem. Ono totiž administrativa na jednotku AZ je stejná, ať už se jedná o četu nebo o rotu, to vím ze své současné zkušenosti. Jen ten přínos je pochopitelně 3x menší.
Rovněž je třeba si uvědomit, že určitá kritéria, která se mohou jevit jako drakonická, jsou pro Chrudim jen těžko překročitelná – viz výše zmiňovaný tělocvik. Je třeba si uvědomit, že se stále jedná o výsadkovou jednotku, tudíž fyzické požadavky jsou pochopitelně diametrálně odlišné o strážní roty KVV. A nic si nenalhávejme, hlavním motivací ke vstupu k AZ 43. výsadkového praporu byly seskoky v rámci výcviku. Jakmile bylo jasné, že minimálně první rok u jednotky si nikdo neskočí, zájem hned ochabl…
3. Padlo to jak v předchozí diskusi, tak v této – AZ chybí jak skutečně rozumné ukotvení v rámci AČR, tak člověk, který by dlouhodobě pečoval o jejich rozvoj a měl na to jak know-how, tak prostředky. To je bohužel problém, který je dlouhodobě neřešen.
Poslední člověk, který v sobě obojí ztělesňoval byl gen. Jiří Šedivý, který koneckonců s tímto nápadem také přišel. Od té doby jsou AZ osiřelé dítě. Dokud nebude AZ šéfovat někdo v hodnosti min. plukovníka (pochopitelně VZP), lépe však brig. generála, a s dostatečně ostrými lokty a dlouhodobou vizí, tak zůstanou AZ i nadále osiřelým dítětem. Takhle systém AČR prostě funguje a je třeba to brát v potaz.
Co se ukotvení týče, po všech úvahách mi vychází, že pokud AČR chce, aby AZ měla nejen složku domobrany, ale i i rezervní, tak nejlepším krokem by bylo vytvoření něco jako „Brigády operačních záloh“. Tam by mohly být soustředěny nejen všechny bojové jednotky AZ (které by byly pochopitelně i nadále spárované s konkrétními útvary), ale i CS jednotky a další specializované úzkoprofilové specializace – IT, kybernetické jednotky, tlumočníci, lékaři a nevím kdo ještě. Proto tak vítám první krok současné iniciativy získávat pro AZ vysokoškolské studenty ještě za dob studia – pochopitelně něco za něco, na čirém altruismu se stavět nedá. Tato generace by mohla tvořit právě onu dodatečnou schopnost, kterou AČR prostě v době míru nemůže mít v dostatečné míře na válečný konflikt.
Děkuji za zajímavý komentář. Vaše komentáře rád čtu a často se s nimi i ztotožňuji. Nyní bych ale na některé části vašeho komentáře rád reagoval. Pro přehlednost zůstanu u vašeho bodového členění:
1) Čety AZ u bojových praporů jsou právě jen čety proto, že jejich další rozšíření není zatím shora povoleno. Jsem přesvědčen, že v případě jejich rozšíření na stupeň roty by byly velmi brzy naplněny (alespoň v případě čety AZ 41.mpr to vím určitě), protože je řada zájemců, pro které bohužel není nyní místo, protože tyto jednotky jsou na plných stavech.
2) To o sabotování vzniku jednotky AZ u 43.vmpr (tehdy) mohu doložit, protože jsem ta jednání tehdy z funkcionáři praporu ke vzniku čety vedl. Zdravotní předpoklady atd. v rozdílnosti služby u 43. vmpr (tehdy) a krajských pěších rot AZ není potřeba zmiňovat – zájemci byli lidé se zdr. klas. A1výs., předchozími seskoky a předchozí voj. službou. Ten zájem rozhodně neochabl – již v propozicích bylo uváděno, že jednotka nebude skákat, minimálně v počátcích. Všichni, kdo se hlásili, to tedy akceptovali (že možná někdy snad se bude i skákat), přesto se hlásili dále.
Jako vždy zajímavý a promyšlený komentář. Dovolím si reagovat.
ad 1)
Stejně jako PJK bych se minimálně v současné době neobával nedoplněnosti jednotek AZ u útvarů. Četa u níž sloužím je na plném stavu a máme cca 20 zájemců, potíž je spíše s pozicemi vyžadujícími odborný kurz (SO, řidič BVP…)
Co se týče problému četa vs. rota, je zajímavé, že se o tomto poměrně dost mluvilo v souvislosti se snižováním stavu u jednoho mech. praporu, avšak v současné době vše poněkud utichlo, uvidíme co přinese budoucnost. Osobně se však obávám, že bez silné osobnosti zmíněné ve Vašem třetím bodě z toho mnoho nebude.
Problémem u případných rot (mluvím o rezervních rotách, nikoliv rotách domobrany) se může stát obsazování některých SM, respektive schopnost AČR připravit příslušníky AZ k jejich výkonu (vycházím ze současného stavu kurzů pořádaných, či spíše nepořádaných, pro AZ).
Další obtíž může nastat ohledně výzbroje, když si vezmu třeba tu tankovou rotu… opravdu pro ni má prapor tanky? Jde o věc se kterou se setkáváme i v současné době jako četa. Stále nedošlo k plnohodnotnému začlenění do organizace praporu, jsme pouze přílepkou… alespoň to tak vnímám se své funkce, třeba jsem jen omezen nízkým postavením v hierarchii.
Osobně mi to přijde tak, že jelikož náš přínos pro prapor je v současné době poměrně malý, nikdo se o nás moc nestará, protože se o nás nikdo moc nestará (nestojíme mu za jakoukoliv práci nad rámec nejnutnější povinnosti), tak se náš přínos nemá šanci zvětšit i když bychom se stavěli na hlavu a následkem toho se o nás ani nikdo starat nezačne – protože náš přínos je malý… Připomíná mi to bludný kruh středověkého zemědělství…
Ad 2)
Velice zajímavý je Váš postřeh ohledně nutné administrativy pro četu a rotu. Vidíte tedy nějaký důvod proč by prapor u něhož již je četa AZ měl být proti rozšíření na rotu? Respektive bylo by možné nějak shrnout pro a případná proti? Děkuji
Ad 3)
Mohl by jste rozvést myšlenku brigády operačních záloh? Myšlenku brigády AZ nastínil v době tvorby koncepce AZ gen. Žižka, avšak, pokud si to vybavuji správně, jeho představa směřovala k jakési obdobě 7. mb, která by ale byla kompletně postavena z AZ. Pokud jsem Vás pochopil dobře, Vy máte představu spíš o brigádě sloužící jako zdroj posilových jednotek (tedy nikoliv předurčenou k samostatnému nasazení) pro celou AČR, je to tak?
Osobně bych se totiž obával naprostého odtržení rezervní jednotky od praporu, jehož rezervu by tvořila a z toho plynoucích potíže v oblastech, které dnes fungují právě díky tomu, že jednotka je přeci jen „jejich“, byť dle mého názoru stále málo „jejich“.
Konec konců i krajské roty (domobrana) mají své partnerské útvary, ale dle toho co vím neprobíhá spolupráce zrovna jak bych si představoval (smysluplný výcvik), ale spíše stylem: „Tak co bychom jim ukázali?“ Samozřejmě, nemusí to tak být všude.
Na druhou stranu, tento Váš koncept by asi jako zatím jediný mě známý dával jakousi šanci uchopit problematiku specialistů, musím však přiznat, že si to stále nedokáži zcela představit.
Každopádně, pokud si dáte tu práci a rozvedete své myšlenky ohledně AZ, budu Vám vděčen.
Jan Mattauch
Je zajímavé zde číst. Zastánců AZ zde pomalu, ale jistě ubývá. Přijde mi nesmyslné držet takto roztříštěné jednotky AZ (viz příspěvek PJK“ V současnosti (leden 2014) existují tyto jednotky: 14x krajské pěší roty AZ při jednotlivých Krajských vojenských velitelstvích), tanková rota AZ u 73 tpr, mechanizovaná četa AZ u 41. mpr, mechanizovaná četa AZ u 72. mpr, průzkumná četa u 102. pzpr, tzv. Rota Z u 601. skss, záchranná četa u 15. žb, rota VP u vel. VP Olomouc“). Možná mi někdo z diskutujících řekne jaký to má smysl. Možná, že smysl by bylo vybudovat mechanizovaný prapor AZ – univerzálnost?. Jinak si myslím, že pokud AČR je schopna stavět jednotky do misí vcelku bez problémů a ještě držet hotovosti jako je třeba NRF, BG EU, tak další záložní jednotky prostě nepotřebuje. Pokud je AČR schopna slevit u fyzických požadavků u AZ, časem bude jistě schopna slevit z požadavků na rekruty do řad VZP.
Škoda, že autor článku a překvapivě ani nikdo z diskutujících neuvedl odkaz na návrh novely BZ – aktuálně na sněmovní tisk 50. Mohlo se předejít řadě nedorozumění v tom, jaký se předpokládá další vývoj v této oblasti nebo přinejmenším právní rámec pro vytváření povinných a aktivních záloh v rámci branné povinnosti a nemusela se diskuse zaměřovat převážně jen na současný stav, což podle textu článku nebylo jeho hlavním záměrem.
Ad Mattauch)
Dostávám se k tomu až teď, proto ta prodleva.
1. Co se tankové roty AZ týče, jsem si téměř jist, že techniku mají vlastní, lze je tudíž využít jako manévrový prvek. Zatímco 73. tankový prapor je vyzbrojen modernizovanými tanky T-72, rota AZ disponuje pouze tanky v původní konfiguraci, i když probleskla zpráva, že i oni zahajují výcvik na modernách.
2. Výhody vs. nevýhody čety / roty AZ. Vztáhnu to na strukturu Výsadkového praporu – průzkumná četa Praporu má řádově 20 výsadkářů, výsadková rota 120 výsadkářů. Co se vedení plánovací a výcvikové dokumentace týče, v obou případech je doslova identická. To je prostě brutální nevýhoda malých samostatných jednotek. Dokumentace jíž vedou výsadkové čety, které jsou však součástí výsadkových rot, je nesrovnatelně menší.
Zase vztaženo na Výsadkový prapor – pokud bych na to měl nějaký vliv, jako že teď prakticky nemám, tak zřízení výsadkové čety AZ Praporu bych nepodpořil, zřízení výsadkové roty AZ však ano. Bilance přínosů a starostí zde vychází již podstatně výhodněji.
To vše s vědomím, že již dnes Výsadkový prapor své operační zálohy má. Je jimi primárně 1. pěší rota 44. lmopr, jejíž příslušníci několik měsíců aktivně doplňovali stav Praporu na 100% pro potřeby CREAVALu (fyzicky byli převeleni do Chrudimi, nešlo o papírovou záležitost). Dále pak 1. roty 41. a 42. mpr.
Výsadková rota AZ by v takovém případě měla jinou úlohu, jako například Rota Z u 601. SkSS.
3. Myšlenka „Brigády operačních záloh“ stojí na pochopení, jak fungují rozhodovací principy a toky v AČR. Byla by to šance jak AZ přivést do mainstreamu AČR. Dokud budou AZ roztříštěny na jednotlivé čety a roty, tak jejich souhrnná vyjednávací pozice prostě nebude převyšovat vyjednávací pozici velitele roty – limitně se tudíž blíží nule. Řečeno společně s Cimrmanem, „Můžeme s tím sice nesouhlasit, ale to je asi tak to jediné, co s tím můžeme dělat…“
O koncepci gen. Žižky nic nevím, upřímně řečeno bych si ji rád vyslechl, ale já bych to viděl následovně. „Brigádu operačních záloh“ bych nejlépe popsal jako britský pluk. Britské pluky v dnešní době nikdy nebojují pospolu, mají však společné tradice, výcvik, do značné míry materiální zázemí atp. Dává jim to jinou vyjednávací pozici jak dovnitř armády, tak i do civilního sektoru. Nejlépe by to asi popsal Hery, ale v kostce je to tak. V případě nasazení jsou ale jednotlivé prapory rozřazeny do různých bojových skupin (principelně účelových vševojskových brigád). Po skončení nasazení se zase vrací zpět ke svému pluku. Jako všechno v britské armádě, má i toto spoustu „ale“ a výjimek, avšak pro ilustraci to myslím sedí.
Stejně tak bych si představoval místo a úlohu AZ u nás. V míru by byly pod „Brigádou operačních záloh“, avšak jednotlivé bojové roty by byly předurčeny pro konkrétní bojové prapory a s nimi by i cvičily. Což by uchovalo úzkou součinnost, ale odstranilo by jednu z třecích ploch mezi AZ a předurčenými prapory – boj o zdroje. AZ by prostě se vším přišly od své brigády a praporu by již poskytovaly BALÍK SCHOPNOSTÍ nikoliv snůšku problémů. Zároveň by tento svazek poskytoval zázemí oněm výše zmíněným úzkým specialistům AZ, které nedává smysl přičleňovat k bojovým praporům.
V boji by jednotlivé roty AZ z „Brigády operačních záloh“ byly natvrdo přičleněny k jednotlivým praporům a brigádě by zůstala jen úloha mobilizační a stmelovací pro další zálohy, které by byly pro déle trvající bojovou činnost potřeba. Jak vtipně poznamenal Bark, máme zálohy nejen aktivní, ale i pasivní :-).
Samostatné nasazení „Brigády operačních záloh“ si představit moc nedokážu. Aby to byla opravdu brigáda a ne pluk kanonenfutr, musela by disponovat dělostřelectvem, ženisty… Zase se obloukem vracíme k tomu, že AČR žádnou brigádu v současné době nemá, i když 4. brn a 7. mb se tak historicky říká – jsou to fakticky mechanizované pluky.
naprostý souhlas, lepší řešení asi jsou (výhody záložní roty u praporu „natvrdo“ bez prostředníka se nabízejí), ale především s ohledem na boj o zdroje funkčnější řešení než ve shrnutí Iva žádné neznám. Lakonicky stručně a výstižně plán v kostce.
Jsem rád, že jsme se s Ivem v principu shodli. Osobně si dokáži představit „dragounský záložní pluk“, který by byl tvořen aktivními zálohami s tím, že by se jednalo o motorizovanou/mechanizovanou pěchotu, která by v případě potřeby doplňovala hlavní jednotky. S tím, že tam může fungovat rota zbraní, ženijní rota, spojovací rota, průzkumná rota nebo menší útvar.
Když bude útvar dislokovám v jednom místě a bude mít vlastní výzbroj, výstroj atd. tak to bude mít mnohem jednodušší. V případě zájmu bych pak nechal jednotky domobrany, u kterých by sloužili ti, co by nechtěli k záložnímu pluku.
Dragounská tradice je u nás dlouhá a motorizovaná pěchota je jejím přímým následníkem.
S tím nejde, než souhlasit.
S pobavenim jsem si precetl predstavy jak by mohl v armade fungovat (externi) ajtak. Takhle nejak si asi Hurvinek predstavoval valku.
Ajtak neni to prastene genialni stvoreni z filmu s Jamesem Bondem, nedokaze si sednout k pocitaci, chvili klapat do klavesnice a v posledni vterine zastavit balistickou raketu. Prakticky kazdy ajtak je tezky specialista, umi tohle nebo tamto, pripadne taky nic. Ovladnout specializovanou cinnost trva mesice ci leta. Proto je firmy tolik plati, protoze ho nejde jen tak nahradit nahodnym kolemjdoucim z ulice.
Pokud by armada chtela nekoho kdo dokaze, napriklad, obnovit utokem zahlcene pocitacove site tak nekdo dlouho predtim musi vymyslet, vytvorit a odskouset neco velmi sloziteho a nekdo musi v krizovem obdobi presne vedet co se deje a kam ma kde sahnout. Takovy system stoji silene prachy a spoustu casu a i potom jsou porad potreba lidi kteri s tim umi pracovat a reagovat na nove hrozby. Takovi lide to musi mit jako svoji hlavni praci, nejde to mit jako zabavny vedlejsak.
Mozna se jako analogie muze pouzit pyrotechnik, tam asi nikdo neceka ze vezmou strelmistra z dolu a on uz si nejak poradi, vsak je od fochu.
jojo, mate pravdu, ale ty zminovane napady byly od lidi „zvenku“; nepletu-li se, od nikoho z ACR resp. od KISaku ci primo CIRCu nic podobneho nezaznelo.
Osobne si myslim, ze reseni neni „dostat vic lidi do ACR/zaloh“, ale vytvorit funkcni vazby s existujicimi tymy – zalozenou na duvere; a to snad do nejake miry bezi: v cyber defence se lide znaji, potkavaji; existuji projekty v oblasti aplikovaneho vyzkumu, atp.
Da se delat neco vic – od integrace do operacniho prostredi (viz treba rozkaz nacelnika stabu pro SfJ2013 pro cyber defence po aktivity typu NTAIA (framework, evaluation); to vse je ale na dyl. Co muzeme delat hned ted? Nespolehat jen na system, ale vytvaret prostredi, ktere se v pripade nouze bez systemu obejde. (A to neni projev hackersko anarchismu, spis reflexe reaktivniho charakteru fungovani statu potazmo ACR).
Ano, to (vytvorit funkcni vazby s existujicimi tymy) je rozumne, ovsem vyzaduje to umeni identifikovat lidi kteri dane zalezitosti skutecne rozumi. To byva obtizne i pro vlastni management uvnitr firmy.
Když čtu celý tento web, hlavně diskuze vidím jak většina vojáků zde plánuje fantastické operace, bohužel od stolu v teplém kanclu kdesi ve Vyšpointu nebo GŠ či MO.
Bylo by potřeba aby se diskutéři postavili „nohama na zem“ a skončili s „malováním si vzdušných zámků a nereálným fantazírováním“ uvědomili si reálné možnosti a schopnosti AČR. Nejenom o penězích to jest, ale kdy proběhlo naposledy svolání skupiny velení praporů a nadřízených stupňů. Nebo vyhlášení BoPo? Nemyslím telefonicky, tedy fiktivně. Myslím reálně s dostavením se na pracoviště v časových normách.
O povolání aktivní zálohy ani si nedovolím uvažovat, včetně norem na odkonzervování NZ techniky???
Nemusíme se ohánět jenom lokálním nebo globálním konfliktem.
Kdy AČR se zapojila do cvičení s IZS např. s námětem zemětřesení (to není až tak nereálná hrozba) nebo při likvidaci a zvládání následků průmyslových havárií.
Nejde o plánování, logistiku (musí být připravené, ale zvládne je napsat i logistic support středně velké firmy a nemusí to být ani vojáci a nepotřebují vidět vojáka).
Jde o reálnou prověrku realizace krizových plánů. Včetně prověření a kontroly schopnosti techniky i NZ.
Ad Ivo a Mattauch)
Jen pro dopresneni. Tankova rota aktivnich zaloh 73.tpr je opravdu precvicena na T-72M4CZ. K tomuto bylo pristoupeno, protoze ACR ztratila schopnost provadet vycvik novych osadek puvodnich T-72. U 73.tpr nyni chapeme tankovou rotu AZ jako „rezervu“, ze ktere jsme kdykoliv schopni doplnit pocetni stav tankovych rot T-72M4CZ na 100%. Soucasne bych podotknul, ze pri cetnosti vycviku aktivnich zaloh je nerealne jednotky vyzbrojene bojovymi vozidly jako jsou tanky udrzet v etape sladenosti cety natoz roty. Je tedy vyhodnejsi vojaky tr AZ doplnovat jednotlive do profi osadek.
Krome toho ma 73.tpr za ukol podilet se na vystavbe mobilizacne budovaneho 163.tpr, pro ktery zrejme ACR skladuje puvodni T-72. Nicmene tento projekt je skutecne postaven na vzdusnych zamcich a nerealnych fantaziich, nebot tanky mozna v Rancirove jsou, nicmene jejich osadky by nikdo nesehnal a ani neni nikdo, kdo by je vycvicil. S touto malickosti bohuzel nasi mobilizacni planovaci nepocitaji……
Jiří Hrazdil:
Děkuji za komplexní informace, takže to u roty AZ u 73.tpr funguje obdobně jako u čety AZ u 72.mpr. Tak nějak jsem to tušil, ale nechtěl jsem se tu rozepisovat o interních věcech. Předpokládám, že stejně jako nemají vlastní tanky nemají ani vlastní osobní zbraně, je to tak? Jednotky AZ u útvarů totiž pokud vím nemají vlastní nic kromě maskáčů… to jen tak pro doplnění informace o tancích.
Pokud bych si na vás mohl dovolit jednu otázku, jak dlouhá doba by podle vás byla potřeba na sladění na úrovni čety a jaká na úroveň roty? Děkuji
Je to tak, tr AZ nema u utvaru vlastni zbrane ani techniku. Odpovedet na druhou cast otazky je slozitejsi. Za stavajicich podminek je tankova rota AZ povolavana 2x rocne na jeden tyden a oba tyto vycviky jsou primarne venovany zdokonalovacimu vycviku specialisty, diky cemuz jakz – takz udrzujeme schopnost osadek obsluhovat tank. Paklize bychom meli pristoupit k serioznimu taktickemu vycviku, znamenalo by to pridat ke kazdemu cviceni dalsi tyden. Pokud bychom meli 4 tydny za rok, myslim, ze bychom se po trech letech vycviku mohli dopracovat v nekterych dovednostech k prvnim naznakum sladenosti v cete. Nicmene je to individualni a hodne zavisle na velitelskem sboru a stabilite personalu. Prave v priprave velitelu vidim achylovou patu aktivnich zaloh. 73.tpr to resi „masivni“ podporou vycviku roty zaloh vlastnim personalem, coz nas docela „vycerpava“ a oslabuje to nas vlastni vycvik. Ono to bohuzel ale jinak nejde, vsichni dobre vime, jak dlouho dopredu se musi pripravovat cviceni, aby bylo kde cvicit, cim cvicit a co jist….. Sladenosti roty tr AZ nedosahne nikdy, s tim mame vzhledem ke fluktuaci personalu problemy i u profi rot. Proto jsem ke stavajicimu konceptu pripravy AZ u ACR docela skepticky a povazuji nazory uvedene v Bile knize a nazory nekterych funkcionaru ACR za docela naivni. Navysit pocet vojaku aktivnich zaloh na 5000 by de facto zastavilo vycvik vsech ostatnich, protoze bychom se nicemu jinemu nez priprave techniky a vycviku aktivnich zaloh nevenovali….svym zpusobem bychom se vratili ke konskripcni armade… Ja nemam nic proti aktivnim zaloham, naopak jejich nadseni a prace si vazim, coz si myslim je na stavu tr AZ videt, jen chci rict, ze stavajici system nikam nevede. Pritom by zrejme stacilo, kdyby se ti, kdo o koncepci pripravy zaloh rozhoduji, zeptali na na nazory tech, kteri se zalohama pracuji….
Jiří Hrazdil)
U 72. mpr cvičíme 3 x 1 týden každý rok, přičemž cvičíme v sestavě kompletní čety – roje i osádky. S účastí na výcvicích domnívám se nemáme vážnější potíže, přítomno bývá přes 90% příslušníků čety a ta je naplněna. Pravdou však je, že v případě osádek je značný problém s kurzy – jak SO, tak řidiči – dochází tak k tomu, že voják je na daném SM veden, cvičí se v potřebných dovednostech jak jen je to možné, ale nemá oficiální kurz. Úroveň vycvičenosti osádek nejsem sto hodnotit.
Osobně shledávám jako problém sladěnost roje s osádkou – je to konec konců logické, v době kdy roje cvičí pěší taktiku, tak se osádky věnují práci s BVP. Čas pro sladění osádek a rojů je tedy omezený, nadruhou stranu minimálně roje jsou sladěny na solidní úrovni, a to i přes to, že se během 3 let obměnily skoro kompletně.
Stejně jako u kolegů v Žatci i u nás již došlo na cvičení v úrovni čety, zatím se však věnujeme spíše jednodužším situacím. Každopádně, tendence je postupovat ke složitějšímu.
Co se týče výcviku velitelského sboru. Jsem na nejnižším stupni (VRoj) a k problematice přistupuji v podstatě jako k dálkovému studiu – snažím se připravit se doma teoreticky a cvičení brát jako praxi – a rozhodně to tak nedělám sám (Obecně se to týká asi všech, v určité funkci, služebně mladších, ale nejen jich).
Jen pro info k celkové ucelenosti: četa AZ u 41. mpr v letech 2007-2013 vždy odcvičila každoročně 4x týdenní cvičení. Od r. 2014 jsou plánována 3x týdenní cvičení ve VVP, s prostorem 1x týdne pro kurzy. Již cvičila i stupeň čety. To k té zmiňované četnosti výcviku.
To je cool. Zrejme maji vasi zalozaci tuto otazku lepe vyresenu se svymi zamestnavateli. My se potykame se stavem, ze cast vojaku AZ si cerpa na cviceni dovolenou a ostatni, nepracuji-li ve statni sprave nebo na volne noze, musi vse naddelat, coz je faktor, jenz vyznamne ovlivnuje prumernou ucast AZ na cvicenich.
Cvicite i osadky Panduru – Velitele, Strelce a Ridice?
Příslušníci čety AZ 41. mpr jsou na tom ve vztahu k zaměstnavatelům +/- stejně jako příslušníci AZ u jiných jednotek. Jen možná častěji kvůli službě v AZ mění práci…. I oni zde si někteří berou dovolenou apod… Osádky již necvičíme. V minulosti někteří prošli kurzy na SO a řidič Panduru. Od r. 2012 neobsazujeme rozhodnutím praporu osádky, dostáváme je v případě potřeby přidělené i se stroji.
Ad Mattauch a PJK)
Nechci zabredavat do podrobnosti, nicmene z doby, kdy jsem vycvik AZ u 7.mb „sledoval“ si pamatuji, ze mc AZ 72.mpr cvicivala na jednotlivych cvicenich v poctech do 20 osob, coz zdaleka neni cela mc, ale treba se to za posledni 2 roky zlepsilo. A cvici-li mc 42.mpr jen roje, to taktez neni zdaleka cela ceta. Ztezi tedy muzete tvrdit, ze cvicite etapu cety. Vice mene si myslim, ze vam na kazde cviceni nastoupi 3 roje po cca 4 vojacich, cili jste tam, kde vsichni ostatni :-)
Co se komplikacim s uvolnovani zamestnavatelu tyce, tak bych tento problem nebagatelizoval. Vojaci AZ maji sve rodiny a sve profese, jejich sluzba v armade je neco, co delaji navic pro nas stat, ale neuzivi je to, navic armada k nim nakonec pristoupi „macessky“. Treba v tr AZ jsou lide delnickych profesi, podnikatele, lekar i jaderny fyzik… Maji sve profesni kariery a chtit po nich, aby kvuli sve ochote venovat cast sveho casu statu, neustale menili zamestnavatele je prece nezodpovedne. Pro ne armada neni stred vesmiru, jako pro mnoho profesionalnich vojaku….
Doplním zde kolegu Mattaucha ohledně počtů. Momentálně má četa AZ u 72.mpr plný stav 29 lidí, poslední volné místo jsme zaplnili minulý rok v červnu. Účast na cvičeních máme v průměru 85%. Jsem u čety 4 roky a tehdy ji tvořilo 16 vojáků. Výcvik v síle čety jsme prováděli i v minulosti, nicméně ve třech družstvech+velitelský element fungujeme poslední rok. V červnu 2013 jsme v síle čety absolvovali bojové střelby s útočným námětem. Osádky BVP máme vlastní, nicméně brzdí nás nedostupnost kurzů pro nové řidiče a střelce operátory v AČR obecně, proto ty které máme vyvažujeme zlatem.
Dále si musíte uvědomit, že doplnování jednotek AZ novými vojáky a především kvalita doplnovaného personálu leží pouze na bedrech velitelského sboru jednotek AZ. Když chci já jako ZVČ mít četu naplněnou, a mít ji naplněnou kvalitními a motivovanými vojáky (kteří neberou cvičení jako týden dovolené navíc a se kterými začínám pokaždé od nuly), tak si je musím sám někde najít, ověřit jejich znalosti a do čety je zapracovat. To vše samozřejmě „za pochodu“ protože na zdržování se s nováčky prostě není čas, ti lidé musí chtít sami. A v zásadě stejné je to s velitelským sborem – Vyžaduje to od nich mnohem více než třikrát za rok přijet do Přáslavic a čekat že to do hlavy naleze samo. Prostě ten příměr k dálkovému studiu přesně sedí.
A kupodivu v AZ je dost vojáků, pro které je armáda středem vesmíru tak jako pro některé profesionální kolegy. A přesně na nich to stojí jak u vás, tak u nás.
Prosím, podělte se s námi o podmínky, za kterých pro zmiňované jedince dostane služba státu přednost, přestože je stále neuživí a možná v ní přijdou o život…
To už prostě musí být v člověku… a ač Vám to může přijít neuvěřitelné, takoví lidé opravdu existují.
Takových lidí máme v četě nejméně 30 =) . Ne vážně, AZ jsou z velké většiny naplněny srdcaři a vlastenci, protože jinak by už díky podmínkám žádné AZ AČR neexistovaly…
K AZ 41. mpr – na únorovém cvičení zrovna minulý týden (nutno podotknout, že únorové termíny jsou s účastí historicky spíše slabší) jsme měli 3 šestičlenné týmy. Takže stupeň čety jsme také cvičili, byť v „opěšalé“ formě. Zvýrazňuji slůvko „také“ v předchozí větě.
S vaším komentářem k macešskému chování AČR k problémům příslušníků AZ se zaměstnavateli, zcela souhlasím. Sám jsem za 10 let služby 3x měnil kvůli tomu práci, v jednom případě tak přišel o velmi lukrativní pozici v top managementu velké společnosti.
Cvičit stupeň čety v „opěšalé formě“ u mechanizovaného útvaru je oxymorón.
Souhlasím :-) Ale není to žel u (nejen) mechanizovaných útvarů v této době až takové unikum…
Když už jsme u těch specialistů zařazených do jednotek AZ, není to spíš na škodu? Takovej MUDr. na tabulce střelce mi přijde jako plýtvání schopnostmi. My jsme měli v jednotce AZ človíčka, který se v civilu živil jako státní zástupce a myslím, ze takový post bude válečně spadat do kategorie osob, které nebudou povolávány. To by mohl být další problém v doplňování.
Ale budou, jmenuje se to vyšší polní zastupitelství, výkonná složka je VP.
http://www.armadninoviny.cz/budoucnost-britske-armady-army-2020.html
Britové zeštíhlují a jaké překvapení, budou posilovat rezervní síly. Ad údajná nová Bílá kniha – má někdo nějaké bližší informace ?
Toto je čtyři roky stará informace – žádná novinky. Byly o tom dva obsáhlé články v ATM (v roce 2011 a 2013) a jeden z nich následně převzal A-Report.
http://www.tvn24.pl/umowa-na-rakiety-do-polskich-f-16-jesienia-siemoniak-mam-taka-nadzieje,470792,s.html
Obzvlášt´tahle část: Siemoniak poinformował jednocześnie, że w tym roku Polska szkoli 7 tys. rezerwistów, zaś w przyszłym roku liczba ta ma wzrosnąć do kilkunastu tysięcy. – Robimy swoje – zaznaczył.
Jestli není na čase cvičit i vojáky v záloze, za chvíli posledním proběhne 10 let od ZV, tím se považují za nevycvičené, ikdyž s tím nesouhlasím, protože pořád jde i u AZ vidět zpočátku rozdíl mezi tím, kdo byl na vojně a tím, kdo nebyl. Navíc je otázka jestli nevyjde pravidelně procvičovat základních věcech (střelecká, pořadová, spojovací, ZŘ, zdravotní, atd. ) než pak najednou ve všem!
tak jak to bude s novým služebním zákonem a AZ? budou stavět AZ kombinovanou letku i všechny naše letecké základny? nebo budou modří odborníci povinně nastupovat do AZ jako střelci?
Když se někde chce, tak to jde: http://mon.gov.pl/aktualnosci/artykul/najnowsze/2014-09-26-rezerwa-bedzie-sie-szkolic/