fbpx

Fallúdža v moři chyb a extremistu

041129-M-0000F-002

U.S. Navy Chaplain prays with a Marine during Operation Al Fajr; Photo by Sgt. Clinton Firstbrook, U.S. Marine Corps

Říkal jsem si, jak se asi museli cítit vietnamští veteráni, když viděli, jak do Saigonu vjíždějí severovietnamské tanky a z města prchají poslední Američané. Podobné pocity mají nyní příslušníci americké námořní pěchoty, kteří sváděli dosti urputné boje v irácké Fallúdži v provincii Anbár a ti, kteří se v pozdějších letech v ní snažili udržet klid. Jeden z nich řekl listu The New York Times, že je mu špatně z vlajky teroristů vyvěšené nad městem, i když nikdo nepředpokládal, že se Falúdža změní v Disney Land.Je fakt, že ne všichni vojáci a veteráni se kvůli tomu, co se odehrává ve Fallúdži cítí nedobře. Třeba Ross Caputi, který se podílel „na zničení města“ – jak říká – v roce 2004 ještě jako příslušník námořní pěchoty vyjádřil své pochyby v komentáři (příznačně) v listu The Guardian s názvem I helped destroy Falluja in 2004. I won’t be complicit again. Tvrdí, že Fallúdža je důsledkem selhání irácké vlády a že nejde zdaleka jen o džihádisty, ale především o ty, kteří jsou proti vládě.

The Iraqi government’s recent actions in Falluja turned the non-violent movement violent. When the protest camp in Falluja was cleared, many of the protestors picked up arms and began fighting to expel the state security forces from their city. It was local, tribal people – people not affiliated with transnational jihadist movements – who have taken the lead in this fight against the Iraqi government.

Jak už jsem psal před několika dny, hlavním, kdo se snaží vyhnat z města extremisty, jsou především příslušníci místních kmenů. Na jednu stranu mají větší šanci s „vetřelci“ zatočit, než centrální vláda. Na stranu druhou jejich úspěchy centrální vládu oslabují. Před pár dny došlo k dohodě mezi kmenovými zástupci a iráckou armádou a policií. Podle této dohody by měli vojáci a policisté opustit město a bojovníci napojení na kmeny zabírat jedno kontrolní stanoviště po druhém. Důvodem je to, že mnozí sunnité jsou nedůvěřiví k centrální vládě a tak ji odmítají jakkoli pomáhat (ostatně přesně jak popisuje Caputi).

Otázka, kdo může za to, co se děje nyní v Iráku, je jednou z nejčastěji skloňovaných. Odpověď není jednoduchá a ani jednoznačná. Začít invazí v roce 2003 příliš nepomůže. Vřele doporučuji krátké komentáře na stránkách časopisu Politico s názvem Is Iraqi’s Mess America’s Fault?. Přispěl i jeden z veteránů aplikace counterinsurgency v Iráku Peter Mansoor. Ten především viní premiéra Malíkího, který promrhal okno příležitosti (možná i záměrně), kdy mohlo dojít k usmíření s menšinovými sunnity, stažení amerických sil (často jediných zprostředkovatelů dohod a jejich dodržování), které přispělo k podpoře sektářských nálad. Ke zhoršení situace v Iráku významně přispěla občanská válka v Sýrii, neschopnost ji zastavit a islámští extremisté, kteří v ní začali sehrávat významnou roli.

Premiéra Malikího obviňuje i další z veteránů iráckých válek John Nagl. Ten vidí ve Fallúdži mnohem víc, docela důležitý vzkaz afghánskému prezidentovi Hámidu Karzáímu:

…the temporary al Qaeda control of Fallujah and Ramadi should serve as a wake-up call to Afghan President Hamid Karzai, who is currently dithering over whether to sign a security relationship with the United States not dissimilar from the one that Maliki spurned. Afghanistan does not have the resources that Maliki controls; without American support, al Qaeda or Taliban control of portions of Afghanistan a year from now is likely and will present a problem that may prove fatal to Karzai and the survival of his country. Maliki, like the United States, has made costly mistakes in Iraq; in Afghanistan, the same errors would be unrecoverable.

Debata o vině za Fallúdžu (Anbár a Irák obecně) bude pokračovat a na konkrétní dopady si budeme muset počkat. Nicméně již v tuto chvíli je jasné, že

  1. irácká centrální vláda bude nadále oslabovat;
  2. bude narůstat sektářské rozdělení a násilí;
  3. trati, po které jezdí syrsko-irácký teroristický vlak, přibudou další přípojky (jeden z důvodů, proč Írán chce tolik pomáhat irácké vládě v potírání „teroristů“) a
  4. snadno se něco podobného bude opakovat v Afghánistánu a na dalších místech, která zůstanou bez pozornosti Západu (není nutné hned hovořit o invazích…)
1 comment
Profilový obrázek
František Šulc
ADMINISTRATOR
PROFILE

Ďalší články

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked with *

Cancel reply

1 Comment


Nejnovější komentáře